KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Mezinárodní varhanní festival u svatého Jakuba zahájen english

„Už sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v minoritské bazilice svatého Jakuba zahájil mladý polský varhaník Daniel Strządała.“

„Představil se jako velice jistý a technicky znamenitě vybavený hráč.“

„Zajímavým zpestřením programu byla improvizace na biblický text z Matoušova evangelia.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum u svatého Jakuba v Praze byl zahájen ve čtvrtek 4. srpna vystoupením Daniela Strządały z Polska. Koncert z děl Bacha, Francka a Szabelského završila improvizace na biblický text.

Začal už sedmadvacátý ročník festivalu v minoritské bazilice svatého Jakuba na pražském Starém Městě. Každoroční cyklus osmi koncertů v srpnu a září se podařilo uskutečnit titulární varhanici kostela Ireně Chřibkové doposud každý rok pravidelně i přes ataky Covidu-19. Její energie, nápaditost a vytrvalost přivedla do Prahy na festival za skoro třicet let celou řadu zahraničních varhaníků, kteří většinou obsadili šest koncertů cyklu. Zbývající dva převzali vždy český varhaník a dramaturgyně koncertů Irena Chřibková. Letos se počet zástupců české varhanní školy nově zvětšil na čtyři.

Zahajovací koncert převzal mladý polský varhaník Daniel Strządała, asistent na katedře varhanní hry a duchovní hudby na Hudební akademii v Katovicích. Získal ceny na mezinárodních soutěžích v lucemburském Dudelange a Moskvě, u nás na soutěži Petra Ebena v Opavě v improvizaci i interpretaci. Představil se jako velice jistý a technicky zdatný hráč a z jeho vystoupení bylo patrné, že jeho hlavním polem působení je improvizace, jejímiž některými postupy ozvláštňoval i interpretované skladby.

Preludium a fuga Es dur Johanna Sebastiana Bacha zazněla v úvodu koncertu. Jedná se o vrcholnou skladbu z jeho lipského tvůrčího období. Její dvě části tvoří úvod a závěr cyklu chorálových předeher u nás známých jako Dogmatické chorály, u autora skromně nazvané Třetí díl klávesových cvičení. Byly vydány tiskem v roce 1739. Tři témata Preludia a jediná Bachova trojitá fuga pro varhany vedly vědce k mnoha teologickým výkladům. Provedení Daniela Strządały potlačilo závažnost Preludia „in organo pleno“ ve prospěch spíš nezávazné hry s tóny, která u druhého tématu působila až žertovně a v naprostém protikladu k velkolepé architektuře skladby. K tomu pevná bachovská výstavba přesných tečkovaných rytmů byla jen velmi přibližně naznačena a ozvláštněna improvizačními postupy, ke kterým zřejmě sváděly interpreta neobyčejně hbité prsty. I fuga měla tempové výkyvy a velkolepá monumentalita díla se neprosadila.

Připomínkou letošního dvousetletého výročí narození Césara Francka bylo jeho Cantabile ze Tří skladeb z roku 1878. Drobné a jemné dílko bylo pečlivě narejstříkováno a tvořilo lyrický přechod k rozsáhlé kompozici Introdukce, passacagliafuga e moll významného polského skladatele a varhaníka, dlouholetého profesora Hudební akademie v Katovicích Bolesława Szabelského, u nás málo známého a hraného. Skladba vznikla v roce 1930, ale svým hudebním jazykem patří zcela pozdnímu romantismu. Její stálé chromatické proměny Introdukce, variační obměny v manuálu na basovém tématu passacaglie i rozsáhlá fuga prověřily Strządałovy technické kvality v nejvyšší míře. Za skladbu se jednoznačně postavil a přivedl k přesvědčivému závěru.

S napětím očekávaná závěrečná Improvizace byla uvedena v programu na biblický text. Jednalo se o úryvek z Matoušova evangelia z kapitoly 28, verš 1-8, kde se líčí příchod Marie Magdaleny a Marie k Ježíšovu hrobu. Místo zapečetěného hrobu však nalezly anděla, který jim zvěstoval, že Kristus vstal z mrtvých, hrob je prázdný a ať tuto zvěst rozšíří v Galileji.

Improvizace v soudobém stylu, na začátku velmi barevně narejstříkovaná, se gradačně proměňovala, zaznělo zpracování orientální melodie i zvuky vítězství. Zakončení bylo působivé. Strządałova improvizace využívá hojně proměnlivého zvuku jednotlivých rejstříků, jejich kombinací i ostrých harmonií. V manuálových postupech je značně závislá na klavírní stylizaci.

Jako přídavek zazněla improvizace na mariánskou píseň, tentokrát v daleko tradičnější podobě.

Foto: Mezinárodní varhanní festival Audite Organum

Jan Hora

Varhaník a hudební pedagog

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.



Příspěvky od Jan Hora



Více z této rubriky