KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Mimořádná interpretace monumentální Brucknerovy Osmé symfonie s Christianem Thielemannem a Vídeňskými filharmoniky english

„V provedení Vídeňských filharmoniků zaznělo dílo technicky úžasně, zpěvně a subtilně, s mnoha barvami a svítivými dynamickými nuancemi.“

„Christian Thielemann řídil těleso s nesmírnou kreativitou v gestech a ve výraze, monumentální dílo nastudoval zpaměti.“

„Emotivně působilo provedení jak niterně kontrolovaná exploze dojemnosti, radosti, sváru i vnitřních dramat s puncem velkolepých orchestrálních efektů.“

Společnost přátel hudby ve Vídni pořádala ve Zlatém sále o víkendu koncerty Vídeňských filharmoniků, které řídil světoznámý dirigent Christian Thielemann. V rámci obou stejných programů zazněla velkolepá Osmá symfonie Antona Brucknera. Nedělním koncertem se završilo únorové vídeňské hostování německého Maestra u slavného rakouského orchestru, se kterým se v současnosti vydal na krátké zahraniční turné. Po Frankfurtu nad Mohanem, společně zamíří do New Yorku a Berkeley. V newyorské Carnegie Hall zazní tento týden i Brucknerova majestátní symfonie.

Vídeňští filharmonikové zažili ve svém domovském sídle Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni ve dnech 18. až 26. února 2023 s Maestrem Christianem Thielemannem velmi plodnou a mimořádně intenzivní spolupráci. Ve Zlatém sále provedli společně pět koncertů se třemi různými programy, během kterých zazněla díla Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Antona Brucknera, Johannese Brahmse, Richarda StrausseArnolda Schönberga. Navzdory velké interpretační obtížnosti se jednalo s ohledem na dramaturgii slavného tělesa o standardní repertoár.

Velkolepé dílo, Symfonii č. 8 c moll, WAB 108, věnoval slavný rakouský skladatel Anton Bruckner císaři Františku Josefu I. První verzi kompozice složil v letech 1884 – 1887, postupně však dílo revidoval a svou druhou verzi díla dokončil v roce 1890. Skladbu po četných revizí premiéroval v druhé nové verzi 18. prosince 1892 dirigent Hans Richter s Vídeňskými filharmoniky ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni. Na premiéře byl přítomen i skladatel Johann Strauss mladší. Anton Bruckner, stoupenec díla Richarda Wagnera, v symfonii klade velké nároky na percepční schopnost posluchačů.

Christian Thielemann nahrál s Vídeňskými filharmoniky Brucknerovu Symfonii č. 8 c moll, WAB 108 (Edice Haas) pro prestižní label Sony Classical, CD bylo vydáno v roce 2020. V provedení ve Vídni o víkendu, ostatně i na nahrávce, vycházel Maestro při nastudování díla z edice rakouského muzikologa Roberta Marii Haaseho, který se podílel na kompletním vydání symfonií a mší Antona Brucknera podle původních rukopisů, jež skladatel odkázal vídeňské knihovně. V roce 1939 vydal R. M. Haas Brucknerovu Symfonii č. 8 c moll, WAB 108, přičemž vycházel z autografu partitury z roku 1890, ale jeho vydání díla zahrnovalo i pasáže z Brucknerovy první verze skladby z roku 1887, které později skladatel pro novou verzi změnil nebo zcela vynechal. Haasovo vydání partitury Antona Brucknera bývá navzdory jistému smíšení obou skladatelových verzí s oblibou uváděno a nahráváno.

Na koncertě 26. února 2023 zpřístupnil Christian Thielemann publiku velkolepé dílo s jasnou architektonickou výstavbou, po zvukové a přednesové stránce v pestré šíří orchestrálních symfonických vrstev s mnoha detailními kontrasty ve frázích. Velmi hluboce ve výrazu interpretace. V provedení Vídeňských filharmoniků zaznělo dílo technicky úžasně, zpěvně a subtilně, s mnoha barvami a svítivými dynamickými nuancemi.

Christian Thielemann řídil těleso s nesmírnou kreativitou v gestech a ve výraze, monumentální dílo nastudoval zpaměti. První větě Allegro moderato propůjčil orchestr niternou dramatičnost a efektní kulminaci sváru témat napříč sekcemi, druhou scherzovní větu s dominantním tempem Allegro moderato obdařili hráči zpěvností, svítivostí barev a technickou bravurou v artikulaci frázování. Třetí větu Adagio – Feierlich langsam, doch nicht schleppend prodchnul Christian Thielemann mimořádnou hloubkou až magického výrazu s mnoha detailními symfonickými vrcholy, které přitažlivě nechal gradovat až do čtvrté věty Finale – Feierlich, nicht schnell. Provedení ozvláštnili hráči krásou přednesu. Emotivně působilo provedení jak niterně kontrolovaná exploze dojemnosti, radosti, sváru i vnitřních dramat s puncem velkolepých orchestrálních efektů. Interpretace byla noblesně až obdivuhodně hravě gradována a progresivně vedena až k finálnímu zářivému vyvrcholení. Majestátní dílo řídil Christian Thielemann téměř devadesát minut. Bylo zajímavé pozorovat Maestra, jak rukou i prsty moduloval interpretaci, intenzitu nasazení i sóla hráčů a jak ve frázích vytvářel s hudebníky bohatou kreativitu.

Posluchači, kteří vyprodali Zlatý sál, ocenili dirigenta obrovským nadšením a spontánním radostným potleskem ve stoje. I když se hráči už rozhodli odcházet z pódia, publikum stále opakovaně žádalo dirigenta, aby se vrátil. Maestra zahrnuli mnoha výkřiky „Bravo“ a neutuchajícím, jásavým aplaudováním.

V Carnegie Hall vyvrcholí třídenní hostování Vídeňských filharmoniků s Christianem Thielemannem 5. března 2023, právě provedením majestátní Brucknerovy Symfonie č. 8 c moll, WAB 108. Na předchozích dvou programech zazní nejdříve Zjasněná noc, op. 4 (verze pro smyčcový orchestr, 1943) Arnolda Schönberga a Alpská symfonie, op. 64 Richarda Strausse, na dalším koncertě budou uvedena dvě díla Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, ouvertura Hebridy (Fingal´s Cave), op. 26Symfonie č. 3 a moll, op. 56 „Skotská,“ která zpestří Symfonie č. 2 d dur, op. 73 Johannese Brahmse.

Ve Spojených státech amerických je rovněž velmi populární Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků ze Zlatého sálu Společnosti přátel hudby ve Vídni a jak mnozí hráči potvrzují, Američané rádi navštěvují slavnostní koncert přímo v rakouské metropoli. S ohledem na koncerty s Maestrem Thielemannem v USA, bude pro posluchače březnových programů Vídeňských filharmoniků v New Yorku a Berkeley obzvláště zajímavé, posoudit jejich interpretace standardních repertoárových skladeb před plánovaným a ostře sledovaným Novoročním koncertem 2024, který bude Christian Thielemann už podruhé řídit ve Vídni.

Foto: ilustrační – Dieter Nagl

Markéta Jůzová

Markéta Jůzová

Hudební a divadelní publicistka, překladatelka

Germanistka, muzikoložka a teatroložka se stážemi na Univerzitě ve Vídni a v Sudetoněmeckém hudebním institutu v Regensburgu, kde vědecky působila a byla moderátorkou, se více než dvacet let věnuje publicistické činnosti. Rozhovory s významnými osobnostmi různých profesí a národností i kritiky, komentáře, recenze, reportáže a studie zveřejňuje v českém a zahraničním tisku. Z pozice asistentky režie spolupracovala s Jiřím Menzelem na inscenacích her W. Shakespeara Sen noci svatojánské a Veselé paničky windsorské před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, u druhé produkce byla i hudební dramaturgyní. Připravovala katalogy pro MHF Petra Dvorského a byla tiskovou mluvčí festivalu. Pro Národní divadlo v Praze edičně zpracovala česko–anglickou programovou brožuru ke světové premiéře dramatu G. Whytea Golem 13. Je autorkou řady koncertních programů a několika pořadů pro ČRo Vltava. Zajímá se o multikulturní a česko–rakouské vztahy. Hraje na flétnu a klavír. Má ráda cestování, horské túry a kondiční plavání. Účastní se environmentálních projektů Nadace monackého prince Alberta II. Publikuje své fotografie.



Příspěvky od Markéta Jůzová



Více z této rubriky