2001

„Jak se dodnes traduje, byli to členové Pražské komorní filharmonie, kteří zpěvačku uprosili, aby Dvořákovu píseň nazpívala pro album v češtině.“

„Její nejoblíbenější rolí na Salcburském festivalu kupodivu nebyla její ikonická Violetta z roku 2005, ale Zuzanka z Figarovy svatby.“

„Zároveň konstatovala, že role ´těchhle dívek – víte jakých´, a rozverně se zavlnila a vyšpulila rty, ´už nejsou nic pro mě´.

KlasikaPlus.cz má dobrý zvyk oslavovat narozeniny slavných hudebních jubilantů články, přibližujícími jejich nahrávky, považované za referenční. Když ovšem slaví kulatiny (a to ne ledajaké!) umělkyně kalibru sopranistky Anny Netrebko, říká si to o text alespoň trochu výjimečný. No ovšem: jestli jsem zrovna já ten pravý autor, který je s to něco takového opravdu vymyslet, nechám samozřejmě na vás, čtenářích. Pokud však dovolíte, nesoustředím se zde jen na jedno konkrétní Annino CD, ale pokusím se podělit se s vámi o několik vzpomínek, které mají se jménem Netrebko a s nahrávkami nějakou spojitost.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1003

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
121667420

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Fundacion-Astor-Piazzolla

„Návštěvníci barů, kde zprvu hrával, nejednou napadli Piazzollu na pódiu, došlo i na facky.“

„Půldruhého roku mě Nadia Boulanger mučila v Paříži s teorií, fugou, kontrapunktem a passacagliemi, ale nasměrovala mě tam, kde jsem později uspěl!“

„Byl tím, čím Scott Joplin pro ragtime či George Gershwin pro charleston, protože také vyzdvihl muziku z tančíren do netušených výšin.“

Chybělo málo – a hudbu Ástora Pantaleóna Piazzolly, od jehož narození dnes uplynulo sto let, jsme nikdy nepoznali… Bylo mu čtrnáct, když se 24. června 1935 zřítilo letadlo se zpěvákem tanga Carlosem Gardelem, v němž měl sedět: „Kdyby mi to táta nezatrhl,“ vzpomínal později, „už bych dávno hrál s anděly tam nahoře na harfu, místo abych se tady dole plahočil s bandoneonem.“ A hlavně se svým nuevo tangem, novým tangem, s nímž si – než celosvětově prorazil – užíval doma, v Argentině, nejmíň do konce padesátých let očistec.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
102

„Nebude příšerně smutné, když po rozverných valčících, čtverylkách, kvapících či polkách nastane místo ovací mrtvolné ticho?“

„Rakouský veřejnoprávní vysílatel ORF se ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky rozhodl uskutečnit projekt Potlesk na dálku.“

„Riccardo Muti dokáže při Novoročních koncertech z Vídně vždy přesvědčit dramaturgy, aby do programu vedle ‚osvědčených hitů‘ zařadili i novinky; tentokrát zazní z osmnácti skladeb šest poprvé.“

Dlouho se zdálo, že Vídeň, hodnocená v průzkumech jako jedno z nejpříjemnějších měst na planetě, vysílá světu hned na Nový rok povzbudivý signál. Poté, co utichne silvestrovský řev opilců i dunění dělbuchů, se vynoří jiná skupina lidí. Kultivovaných, elegantně oblečených, hudbymilovných. Ve Zlatém sále vídeňského Společenství přátel hudby, proslulém Musikvereinu, oslaví s hudbou příchod dalšího z pádících roků našich ubíhajících životů. Způsobem, jaký poskytuje naději, že kultura ještě nezahynula.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0010

„Dnes jsou Novoroční koncerty přenášeny do devadesáti zemí světa a sleduje je padesát milionů diváků. Včetně těch, kteří si v 11 hodin a 15 minut naladí ČT2.“

„Při vší úctě k tomu, co Johann Strauss a jeho synové zkomponovali, si podoba Novoročních koncertů žádala osvěžení. Každý rok bude tento koncert dirigovat někdo jiný!“

„V závěru roku 2019 byl k záskoku do Vídně přizván Jakub Hrůša. Zanechal u filharmoniků výtečný dojem. Bude mu za pár let svěřen i „píárově“ neocenitelný Novoroční koncert z Vídně?“

Po rozporuplné předpremiéře s datem 31. 12. 1939 se první skutečně Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků uskutečnil 1. ledna 1941. Blíží se tudíž jeho osmdesátiny. Osm dekád lze rozdělit do čtyř etap. První zahrnuje období druhé světové války a po něm hledání morálně přijatelného dirigenta. Druhé vévodí nedostižný výkon prvního houslisty tohoto orchestru, který se v rámci Novoročních koncertů chopil taktovky na celé čtvrtstoletí. Po něm – coby intermezzo – stanul na dirigentském stupínku „muž od vedle“, tehdejší umělecký šéf Vídeňské státní opery. A ve druhé polovině osmdesátých let 20. století se z lokální vídeňské atrakce vyklubal projekt globální slávy. Včetně divácky lákavého střídání špičkových dirigentů světa, kteří se od té doby ve Vídni pokaždé na Nový rok mění. Jak rozhlasové, tak především televizní přenosy či záznamy putující do celého světa potvrzují skutečnost, že Novoroční koncert z Vídně už dávno není jen svátkem hudby, ale také prestižní společenskou záležitostí. Že se na Nový rok ještě nikdy nechopil taktovky český dirigent, se může do několika let změnit. Vždyť jeden ze současných má k tomu, myslím, slibně našlápnuto.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
005

V pondělí Česká televize na svém programu ČT art odvysílala Pucciniho operu Manon Lescaut v nastudování londýnské Královské opery Covent Garden z roku 2014 a záznam nyní zpřístupnila ve svém archivu. Příští týden televize divákům nabídne Koncert k pádu Berlínské zdi v podání Daniela Barenboima a Berlínských filharmoniků.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

„Sály nejsou kvůli opatřením proti šíření koronaviru vyprodány celé.“

„Festival naplánoval pro toto speciální festivalové léto více než 30 audiovizuálních produkcí.“

„Joana Mallwitz je první ženou, která kdy dirigovala operu na Salcburském festivalu.“

Letos právě stoletý Salcburský festival musí čelit největším výzvám od druhé světové války. Ani nikdy předtím nebyl kulturní život tak ovlivněn a omezen jako v tomto roce. Světová epidemie nové nemoci je příčinou náhradního programu v polovičním rozsahu. Přehlídka se koná od 1. do 30. srpna a nechtěně se vrací k prazákladu, kdy umění je vším jiným než pouhou dekorací, kdy se stává skutečnou potravou a zároveň i smyslem života.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
sobota, 18 červenec 2020 10:30

BBC Proms, jak je neznáme

0

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
000

„Kirill Petrenko vstupuje v pozici šéfdirigenta do druhé sezóny od svého oficiálního jmenování.“

„Koncem září zahraje orchestr v rámci abonentních koncertů Sukovu Pohádku léta.“

„Mimořádnou příležitost slyšet legendárního pianistu Yefima Bronfmana bude mít berlínské publikum v průběhu května.“

Šéfdirigent Kirill Petrenko, Daniel Harding, Andris Nelsons, Susanna Mälkki nebo třeba Iván Fischer. To jsou jen některá jména, která se vystřídají v nové sezóně 2020/2021 za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. U orchestru, který právě dnes slaví narozeniny a večer má svůj tradiční televizní Evropský koncert, se objeví také významní sólisté - Tabea Zimmermann, Dmytro Popov, Daniil Trifonov, Truls Mørk nebo Lisa Batiashvili. Nadcházející sezóna nabízí pestré koncertní projekty a mimo jiné i početné zastoupení české hudby.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu. Jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, apokalyptické vize o budoucím světě, tedy řeči o tom, že všechno bude jinak a nic nebude jako dříve, nemůže vystát, protože podle něj jenom zbytečně podporují pocit strachu… Václav Luks věří, že v září už bude zase možné normálně koncertovat a uvést tak Händelova Mesiáše v rámci mimořádného zahajovacího koncertu sezóny Collegia 1704 v pražském Rudolfinu a v Drážďanech i na několika tuzemských festivalech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“

„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“

„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“

Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
čtvrtek, 09 duben 2020 10:50

Hudebníci neskládají ruce do klína

4

„Živá interakce s publikem je pro mě podmínkou.“

„Orchestr bez možnosti koncertovat je něco, na co ani nechci pomyslet...“

„Mně má práce a můj orchestr už teď velmi chybí, ale vůbec si nedokážu představit, jak se cítí muzikanti na volné noze, kteří najednou přišli o vše.“

Kulturní život, a to nejen v Česku, doznal v současnosti i v blíže neurčené budoucnosti radikálních změn. Netýká se to jen divadel, kin, galerií či vydávání knih a CD, ale i klasické hudby. Tak jako v jiných oblastech se i aktivity muzikantů přesouvají na internetové platformy, ať už jsou to domácí videa, či streamované plnohodnotné koncerty. Nejde ovšem nevidět, do jakých existenčních problémů se dnes hudebníci – a zejména ti na volné noze – dostávají. KlasikaPlus některé z nich oslovila a zeptala se, jak se se současnou situací vyrovnávají.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0

„Kultura v době krize patří k těm velmi zranitelným.“

„Každým dnem se připojují další významní podporovatelé, kteří si uvědomují vážnost situace.“

„Svou podporu sbírky aktivně projevil zasláním významné částky i Daniel Barenboim.“

Radek Baborák společně s festivalem Horn Fest Praha a akademií MenArt založil na webu donio.cz sbírku s názvem „Podpořme společně muzikanty na volné noze“. Sbírku podpořil zasláním významné částky například dirigent světového renomé Daniel Barenboim, aktivitu podporují i další významné osobnosti hudební scény. Hudebníky bez stálého příjmu lze podpořit finančně přímým darováním na donio.cz, sdílením, uspořádáním streamovaného koncertu, nebo převzetím patronátu nad akcí.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
6

„Radek si napsal vlastní kadenci. Umožnila mu předvést všechny schopnosti. Na jejím konci tak vyloudil i trojzvuk.“

„Zatímco Baborákovi zněla každá nota do posledního místa sálu zřetelně, Barenboimovi bylo špatně rozumět a klavír nestačil na takto velký sál.“

„András Schiff si osobně vybral každého zpěváka, každého člena orchestru a hodiny a hodiny zkoušel od rána do večera.“

Na letošní Mozartův týden, který pořádala Mozartova nadace v Salcburku od 23. ledna do 2. února, jsem se těšil o mnohem více než jindy. Ačkoliv jezdím do Mozartova rodiště v lednu každoročně, letos jsem měl poprvé příležitost navštívit koncerty, kde vystupovali moji přátelé. Mohli jsme se tak vidět i mimo koncertní sál.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
100

„Daniel Barenboim a Kirill Petrenko s Berlínskými filharmoniky vyprávěli ten večer příběh krásy, smíření a vyrovnanosti, na který se nedá zapomenout.“

„Závažnost, hloubka a nedostižná instrumentace děl Josefa Suka jsou srovnatelné s často uváděnými autory, například s partiturami Gustava Mahlera.“

„Symfonii plnou ran osudu gradující v katarzi ztvárnili Berlínští filharmonikové s Kirillem Petrenkem tak, že závěrečné akordy vehnaly slzy do očí.“

Na abonentních koncertech v druhém lednovém týdnu (v Berlíně je dávají od čtvrtka do soboty) hráli Berlínští filharmonikové dvě velká díla symfonického repertoáru: Klavírní koncert č. 3 c moll op. 37 Ludwiga van Beethovena a Symfonii c moll Asrael op. 27 Josefa Suka. Ve vyprodaném sále Filharmonie v pátek 10. ledna vystoupili šéfdirigent Kirill Petrenko a Daniel Barenboim, pro tento večer v roli klavíristy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 05 leden 2020 06:41

Zemřel operní režisér Harry Kupfer

Harry-Kupfer-2

„První opera, kterou režíroval, byla Dvořákova Rusalka.“

„V Bayreuthu vzbudil pozornost v roce 1988 tetralogií Prsten Nibelungův.“

„Jeho poslední režií byl Händelův Poros v Komické opeře.“

Předposlední den roku zemřel světoznámý německý operní režisér Harry Kupfer, představitel režijního realismu, invenčního, někdy provokativního. Jeho život se uzavřel v 84 letech. Proslavil se jako dlouholetý šéf berlínské Komické opery, ale také inscenacemi v dalších významných divadlech v Evropě a USA a na nejdůležitějších evropských festivalech. Operní režii rovněž vyučoval.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Skrytou krásu Elgarova díla objevila publiku cellistka Jacqueline du Pré.“

„Má v sobě intenzivní hloubku a nostalgii… a určitě i smutek nad válkou poničenou Evropou.“

„Mahlerova nebo Janáčkova neopakovatelného novátorství však přece jen nedosáhl.“

V Praze je dnes mladý maďarský sólista István Várdai. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nastudoval a hraje Violoncellový koncert Edwarda Elgara, letos stoletý. Abonentní večer je možné sledovat v Rudolfinu či v přímém přenosu na stanici Vltava, nebo pak ve středu v záznamu na stanici D dur. Várdai hraje na Stradivariho nástroj patřící kdysi violoncellistce, díky níž se skladba dostala do mezinárodního povědomí. Jmenovala se Jacqueline du Pré a její život se předčasně uzavřel v roce 1987.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
čtvrtek, 14 listopad 2019 09:30

Tři nejznámější skladby Leopolda Mozarta

00

„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“

„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“

„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“

Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby. A vedle toho rovněž autorem vlivné učebnice hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule. Historickým paradoxem je, že se jeho nejznámějšími a nejčastěji hranými skladbami stala tři divertimenta, orchestrální hudební hříčky. Nesou názvy Dětská symfonie, Selská svatba a Hudební jízda na saních. Právě jejich berlínská nahrávka z časů Německé demokratické republiky stojí v centru naší pozornosti.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
Strana 1 z 2