čtvrtek, 14 listopad 2019 09:30

Tři nejznámější skladby Leopolda Mozarta

00

„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“

„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“

„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“

Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby. A vedle toho rovněž autorem vlivné učebnice hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule. Historickým paradoxem je, že se jeho nejznámějšími a nejčastěji hranými skladbami stala tři divertimenta, orchestrální hudební hříčky. Nesou názvy Dětská symfonie, Selská svatba a Hudební jízda na saních. Právě jejich berlínská nahrávka z časů Německé demokratické republiky stojí v centru naší pozornosti.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
1

Filharmonie Hradec Králové ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava pořádá od roku 2005 jako reprezentativní panorama děl druhé poloviny 20. století a počátku 21. století festival Hudební fórum Hradec Králové. Letos se koná od 15. do 24. října. Čtyři podzimní koncerty ve dvou týdnech jsou pravidlem. Program každoročně staví na orchestrálních a vokálně-instrumentálních dílech soudobých světových autorů a na propojení hudby se světelným designem, animacemi, videoprojekcí, vizuálními technologiemi… a také s pohybovou složkou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Zukerman má Prahu rád, jezdil k nám ještě předtím, než zde vystupoval.“

„Pro Amandu Forsyth violoncello není pouhý nástroj, ale věc, která má duši.“

„Pinchas Zukerman je přesvědčený, že mezi dirigentem a sólistou musí být důvěra a vztah spolupráce.“

Pinchas Zukerman zahajoval před dvěma roky sezónu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Úspěch byl obrovský. A protože má Maestro Prahu rád, tak souhlasil s nabídkou svého žáka, šéfdirigenta orchestru Pietariho Inkinena, že zahájí i sezónu 2019/2020. Nepřijel teď sám. Je s ním i jeho žena, výtečná violoncellistka Amanda Forsyth. Společně dnes a ve čtvrtek zahrají Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello, když předtím on sám přednese Dvořákovu Romanci pro housle a orchestr a ona rovněž skladbu od Antonína Dvořáka - Klid lesa. Po jedné ze zkoušek si oba sólisté v doprovodu dirigenta přišli popovídat s novináři.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 09 září 2019 14:09

Kian Soltani, Dvořák a Dvořákova Praha

3

„Ozdobou programu byl jen mladý violoncellista.“

„Předával své vlastní slyšení známého díla přesvědčivě, bez známek svévolnosti, spíš pokorně.“

„Dojem z provedení Koncertu h moll se výrazně láme mezi sólistou a orchestrem.“

Zahajovací koncert festivalu Dvořákova Praha byl v neděli v Rudolfinu pouze a výhradně dvořákovský. Plně v zahraničních rukou. Proto byla hudba Antonína Dvořáka nejen důvěrně známá, ale zároveň také provokující. Bude tomu tak i v dalších letošních programech, rozvržených do 23. září. Českého klasika vezou do naší metropole Essenští filharmonikové, dirigent James Judd, opakovaně také houslista Gil Shaham. A kontext mu světovou tvorbou dodají mnozí další – Izraelská filharmonie se Zubinem Mehtou, Estonský národní symfonický orchestr s Neemem Järvim, Boris Giltburg, Ivo Pogorelich… Česká filharmonie k tomu několikrát přidá Čajkovského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Vasilij Petrenko, který orchestr vede od roku 2015, je viditelně oblíbeným, ne-li milovaným dirigentem.“

„Sólista interpretaci promyšleně budoval na kontrastech.“

„O interpretaci Mahlera lze mluvit v superlativech. Málokdy se vidí taková symbióza tělesa a dirigenta!“

Je pokaždé svátek slyšet jeden z nejlepších mládežnických orchestrů světa – Orchestr mladých Evropské unie –, jehož historie sahá až do roku 1976, kdy u jeho zrodu stál Claudio Abbado. Jeho následovníky se stali Bernard Haitink, Vladimir Ashkenazy a pak Vasilij Petrenko. A právě s ním, svým současným šéfdirigentem, orchestr zahrál v pražském Rudolfinu ve středu 31. července Dvořákův Koncert h moll a Mahlerovu Pátou. Jako sólista se představil německo-francouzský violoncellista Nicolas Altstaedt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„K čemu jsou životopisy a recenze? To nejpodstatnější je, co dokážou umělci přednést v daný okamžik na pódiu.“

„Šlo o osobní výběr sopranistky, kdy se střídala díla z celého Schubertova tvůrčího období. A byl to výběr znamenitý, propojený v krásný celek.“

„Horowitz říkal: abych vyjádřil vše, co skladatel zamýšlel, je třeba mít v sobě jak anděla, tak ďábla.“

Asi tak po čtrnácti dnech, kdy jsem navštívil koncert Magdaleny Kožené a Yefima Bronfmana, jsem dostal chuť zajít na další berlínský koncert. Jak jsem již zmiňoval v článku Za Magdalenou Koženou a Yefimem Bronfmanem do Berlína, Pierre Boulez Saal jsem si velice oblíbil, a tak jsem se podíval do programu, jaké ještě zbývají koncerty v závěru sezóny. Nabídka toho nejlepšího byla velice lákavá a nebyl problém navštívit minimálně pět akcí, nehledě na to, že kousek vedle, v sále Filharmonie, slavil Daniel Barenboim padesát let od prvního koncertu, který tam měl jako dirigent 14. června 1969.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Bykov-Marco-Bprggreve-kTKSXgJA

„Jakub Hrůša samozřejmě nechce být a není v Bamberku jen dirigentem české hudby, ale Mé vlasti se nešlo vyhnout.“

„K tomu, abychom integrovali debut do systému Pražského jara, nás v dobrém slova smyslu přemluvil Jiří Bělohlávek.“

„Při zvaní dirigentů k tuzemským orchestrům jde o to, aby vedení partnerské instituce nepřijalo hosta jen se skřípěním zubů.“

Festival Pražské jaro zahájí v roce 2020 Smetanovou Mou vlastí Česká filharmonie, a to s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Protože však vůbec poprvé společně uvedou cyklus symfonických básní už letos v říjnu, ve vlastní sezóně, chystají organizátoři festivalu na 12. května zatím blíže nespecifikované ozvláštnění. Navíc ještě předtím, 7. května, bude mimořádný prolog Pražského jara patřit Berlínským filharmonikům.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
010

„Berlín je velmi vzdušný, jakoby otevřený, kultura je všudypřítomná a naprosto samozřejmá.“

„Pierre Boulez Saal nemá téměř žádný dozvuk a bylo by slyšet spadnout špendlík, ale akustika není suchá, je naprosto ideální.“

„Kožená s Bronfmanem souzní jako jeden, všechno je podřízené hudbě, žádná gesta zbytečná, tedy nic než hudba.“

Michal Mašek je klavírista a manažer a jeho hudební postřehy a dojmy, i jeho podíl na organizování hudebního života, mají jeden cíl a touhu: aby se hudba dostávala mezi lidi a aby lidé byli schopni vnímat její krásu, její smysl, její poselství. Tentokrát Michal Mašek podává svědectví o umění pěvkyně Magdaleny Kožené a pianisty Yefima Bronfmana, kteří byli před několika dny protagonisty písňového recitálu v berlínské koncertní síni Pierre Boulez Saal. I o ní a o berlínské kulturní atmosféře autor svědčí. Jak píše, bylo by moc pěkné, kdyby se podbné koncerty, jako byl tento, častěji konaly – a byly vnímány jako naprosto samozřejmá součást života - i u nás.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
pondělí, 31 prosinec 2018 08:00

Hudební přelom roku

03

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pondělí, 24 září 2018 20:27

Tristan a Isolda po pětadvaceti letech

5749300dpi

„Dojem z jednoduché scény a minimálního pohybu postav zůstává čistý a působivý.“

„Heiner Müller se ve čtyřiašedesáti poprvé a naposledy dotkl oboru operní režie.“

„Brucknerův orchestr hrál Wagnerovu podmanivou hudbu s úžasnou dynamickou kázní.“

Nejnovější inscenací lineckého divadla Musiktheater je Wagnerův Tristan a Isolda. Hraje se od poloviny září, a to v koprodukci s Opéra de Lyon jako remake podoby z Bayreuthského festivalu z léta 1993. Do konce kalendářního roku je v plánu ještě pět představení, v lednu a v únoru pak tři.

 
Zveřejněno v ReflexePlus