Přesně ode dneška za měsíc, 23. července, začnou Letní slavnosti staré hudby. Tradiční pražský festival nabídne postupně do 7. září sedm koncertů. Konat se budou na různých místech, opakuje se pouze zahrada Zámku Troja, kterou v případě nepřízně počasí nahradí Císařský sál. Jinak se stará hudba rozezní v Emauzském opatství, v kostelích sv. Martina ve zdi a sv. Šimona a Judy nebo v zrcadlové síni Klementina. Kromě pořádajícího souboru Collegium Marianum, který vede flétnistka Jana Semerádová, vystoupí mimo jiné sopranistka Hana Blažíková, Concerto Aventino, polský gambista Krzystof Firlus a cembalistka Anna Firlus nebo německé uskupení Neobarock.

Meditatio je podtitul zahajovacího koncertu, který přehlídku otevře ve čtvrtek 23. července v kostele Panny Marie na Slovanech, v Emauzském opatství. Zazní na něm duchovní moteta napsaná pro francouzský dvůr. Tři mužské hlasy za doprovodu bassa continua vytvoří místy temný, místy mohutný a zářivý témbr, typický pro francouzskou hudbu druhé poloviny 17. století. A byl to především Marc-Antoine Charpentier, kdo dokázal toto specifické obsazení rozehrát do obzvlášť působivých barev. Jeho Postní meditace doprovodí ještě moteta, která napsali jeho vynikající předchůdci, Henri du Mont, Pierre Méliton, Pierre Robert. Zahrada Zámku v Troji se stane stylovým dějištěm koncertu nazvaného La rose de Paris. Na programu je v pondělí 27. července od 20 hodin. Zazní na něm mimo jiné výběr z Telemannových Pařížských kvartetů, Blavetových duet nebo Fischerovy “květinové passacaille”. Collegium Marianum s Janou Semerádovou doplní tento program ještě skladbami Jeana-Féryho Rebela, Marina Maraise a Jeana-Philippa Rameaua. „Zatímco hudba, poskytujíc mi mnohá z nejvřelejších rozkoší, je mým polem a pluhem, přilnul jsem nedávno k dalšímu potěšení – lásce ke květinám.“ Slova Georga Philippa Telemanna z roku 1742 odhalují jednu z jeho největších životních vášní, která byla známa takřka po celé Evropě. Dokonce i jeho přítel Georg Friedrich Händel mu pro potěchu posílal nejkrásnější květy a cibulky z celé Anglie, což ale Telemannovi nebránilo v tom, aby si vypěstoval vlastní druh pivoňky.

Ve čtvrtek 30. července je připraven program Květina milosti v kostele sv. Martina ve zdi. Hana Blažíková nejen zazpívá, ale také rozezní románskou harfu. Program bude zaměřený na obraz Panny Marie ve španělské středověké hudbě. Cantigas de Santa Maria, Llibre Vermell de Montserrat a Codex Las Huelgas představují tři perly hudebního dědictví středověkého Španělska, v nichž se snoubí neobvyklá melodika s otiskem trubadúrské lyriky i gregoriánského chorálu, rytmika s nepřehlédnutelným arabským charakterem a vroucí mariánská úcta oslavující Pannu Marii jako „zářnou hvězdu na členité hoře“. Není vyloučeno, že některou ze zaznamenaných písní napsal přímo král Alfonso X. Kastilský, zvaný Moudrý, protože právě na jeho dvoře vznikl první z kodexů.

V pondělí 3. srpna přivedou Letní slavnosti staré hudby své diváky opět do zahrady trojského zámku. Zvukomalebné efekty a improvizace v italské hudbě 17. století nabídne program nazvaný Affetti dell’anima. Flétnista Jakub Kydlíček se svým souborem Concerto Aventino. představí mistry této doby a jejich promyšleně vystavěné, zvukomalebné a mnohdy dovádivé kousky. Salomone Rossi, Dario Castello, Marco Uccellini a další jejich kolegové uměli vyjádřit bolest, lásku, naději, smutek, radost, něhu, bojovnost i odhodlání. Koncert Lilium mezi trním uvede posluchače 6. srpna do světa raně barokní hudby v Českém království, a to v několikerém kontrastu. Českou mariánskou muziku, svou první písňovou sbírku z roku 1647, zasvětil Adam Václav Michna z Otradovic životu Panny Marie. Doplní ji Heinrich Ignaz Franz Biber, od kterého zazní „Zvěstování“ ze slavných Růžencových sonát, Samuel Capricornus, rodák z Žerčic u Mladé Boleslavi, a Vincenzo Albrici, který prošel Evropu, aby posledních osm let svého života působil v Praze jako varhaník. Sopránového partu se opět ujme Hana Blažíková.

Galantní dialog je podtitul koncertu 3. září, který se koná v Zrcadlové kapli Klemetina. Nabídne skladby, ve které spolu v královských a knížecích komnatách komunikovaly viola da gamba a cembalo. Kromě skladeb Christiana Podbielského, Macieje Kamieńského a Carla Friedricha Abela zazní i hudba Johanna Sebastiana Bacha. Účinkovat bude polský manželský i hudební pár, Anna a Krzysztof Firlusovi. Koncert současně nabídne mnohé české premiéry, zejména pak sonáty zmiňovaného Carla Friedricha Abela, lipského Bachova žáka, které byly objeveny v poznaňské Univerzitní knihovně až velmi nedávno: vyjevují Abela jako mistra virtuózního, imaginativního a galantního.

Letošní ročník uzavře v pondělí 7. září večer nazvaný Pallas nordica. Jeho inspirací je barokní femme fatale, Kristýna, královna Švédská, které se tak říkalo. Tato kontroverzní a jedna z nejvzdělanějších žen baroka milovala svět natolik, že se ve svých 28 letech vzdala panovnického trůnu, opustila rodné Švédsko a přes celou Evropu putovala do Říma. Psala si s předními evropskými mysliteli, Descartesem nebo Pascalem, a podporovala umělce. Po jejích výrazných múzických stopách se program vydá s německým souborem NeoBarock, Nabídne mistry jako Alessandra Scarlattiho, Johanna Heinricha Schmelzera nebo Arcangela Corelliho, ale také skladatele neznámé, ale pozoruhodné, jakými byli například Vincenzo Albrici pochovaný v Praze nebo Johann Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru v roce 1648.

Foto: archiv festivalu, Petra Hajská