čtvrtek, 08 červenec 2021 14:05

Guzmán z Alfarache aneb Gusman, neznámá opera Antonína Rejchy

Autor:

„Příběh vycházející z oblíbeného španělského pikareskního románu má jako hlavní postavu šibala, který si ví vždy rady a trestá bezpráví.“

„Rejchovo zhudebnění odkazuje na tradici francouzské komické opery konce 18. století.“

„Pro uvedení Gusmana na scénu v českém prostředí jsme museli provést, s ohledem na dochované prameny, detailní rekonstrukci.“

 

1001

 

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou světovou premiéru komické opery Antonína Rejchy, a to po 205 letech od jejího zkomponování. Tři představení zrekonstruované verze díla v podání Studia Volantes v hudebním nastudování Veroniky Manové a režii Tomáše Studeného s výpravou Sylvy Markové se uskuteční za týden 15., 16. a 17. července v prostorách nádvoří Tereziánské zbrojnice. Mezi sólisty se představí Roman a Tadeáš Hozovi, Dagmar Šašková či Václav Barth. O opeře a o zajímavostech z doby vzniku díla píše spoluautorka novodobé rekonstrukce, muzikoložka Jana Franková.

U zrodu zájmu o znovuoživení opery Gusman stál fragment autografní partitury uložený v Národní knihovně v Paříži. Rejchova scénická tvorba totiž patří vůbec k nejméně známé a nejméně prozkoumané části odkazu tohoto skladatele, proslaveného zejména teoretickými spisy a tvorbou pro dechová kvinteta. Jako jediná se obnovené premiéry dočkala v koncertní podobě Rejchova italská opera seria Argene, regina di Granata v produkci Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pod vedením Vojtěcha Spurného v roce 2013. V případě Gusmana se však jedná přímo o světovou premiéru, jelikož opera nebyla za skladatelova života ani provedena.

 

1000

 

Před 205 lety se Antonín Rejcha pustil do kompozice svého již devátého scénického díla, jednoaktové komické opery Gusman de Alfarache nebo také Guzmán z Alfarache. Její jednotlivé postavy šil na míru členům divadla Feydeau, které se na typicky francouzský žánr komické opery specializovalo. Rejcha byl v té době již uznávaným skladatelem a hudebním teoretikem a zejména pedagogem, za další dva roky byl přijat jako profesor kontrapunktu a fugy na pařížskou konzervatoř a vychoval tam další generace skladatelů včetně Hectora Berlioze či Césara Franca. Za své úspěchy byl jako první rodilý Čech zvolen dokonce za člena Francouzské akademie krásných umění (1835). Když komponoval Gusmana, měl ve svých 46 letech již za sebou úctyhodný itinerář i dílo.

Rejcha se narodil na Starém Městě pražském v roce 1770 jako syn z Chudenic pocházejícího pekaře. Jeho otec záhy zemřel a Antonínovi se zřejmě v rodině nově provdané matky nelíbilo natolik, že v jedenácti letech tajně utekl k dědovi do Klatov. Ten ho brzy poslal do německého Wallersteinu za strýcem Josefem Rejchou, který tam už byl uznávaným violoncellistou a skladatelem. Teprve tam se Antonínovi dostalo prvního hudebního vzdělání, učil se hrát na flétnu, housle a klavír a jeho teta ho vzdělávala ve francouzštině. Zpočátku tajně se učil také komponovat na příkladu skladeb mistrů: Händela, Mozarta a Haydna. Se jmenováním Josefa Rejchy koncertním mistrem kurfiřtské kapely v Bonnu se celá rodina přestěhovala, mladý Antonín se tak v tamní kapele setkal se svým vrstevníkem Ludwigem van Beethovenem, s nímž ho spojilo blízké přátelství a společně se zapsali i na univerzitu. Válečná léta a pohyb francouzské armády ovlivnily Rejchův život hned několikrát. Zapříčinily jeho odchod z Bonnu do Hamburku. Když se po několika letech rozhodl vydat do Paříže, zkrátil válečný vývoj jeho tamní pobyt. Přesun do Vídně za obdivovaným Josephem Haydnem pak opět ukončila Napoleonova armáda a Rejcha se definitivně rozhodl pro život v Paříži, kam odjel roku 1808. Tam završil svoji kariéru a založil rodinu a tam se také dochovala převážná část jeho hudebního odkazu.

 

1003

 

Příběh Guzmána z Alfarache, titulního hrdiny opery, vychází z oblíbeného španělského pikareskního románu Matea Alemána ze samého konce 16. století. Autoři libreta Eugène Scribe a Jean-Henry Dupin se však četnými peripetiemi hlavního protagonisty nechali inspirovat jen okrajově; zůstala hlavní myšlenka postavy pícara, tedy šibala, který si ví vždy rady a trestá bezpráví. Guzmán se vrací se svým přítelem do rodného Toleda, aby získal zpět upřené dědictví a setkal se se svojí láskou z mládí Lucií…

Pro zhudebnění použil Rejcha formu samostatných zpěvních čísel, sólových árií a ansámblů. Formou tak Rejchovo zhudebnění odkazuje na tradici francouzské komické opery konce 18. století; neobsahuje například řetězená hudební čísla, která nalezneme u soudobých autorů inspirovaných italskou operou buffou. Nevíme, zda to byl právě způsob zhudebnění, který přispěl k zamítnutí opery plánovaným představitelem titulní role, Jean-Blaisem Martinem, jak si Rejcha stěžuje ve svém životopise. Hlasová charakteristika tohoto slavného pěvce, včetně jeho velkého rozsahu, zřejmě vedla k definitivnímu odložení opery i pro jiná divadla. Své premiéry se tak dílo dočká až nyní.

 

1009

 

Pro uvedení Gusmana na scénu v českém prostředí jsme museli provést, s ohledem na dochované prameny, detailní rekonstrukci. Zmíněný Rejchův rukopis partitury totiž neobsahuje kompletní zpěvní čísla. Původní libreto opery se sice nedochovalo, podařilo se nám však nalézt jeho přepracovanou verzi. Autoři libreta totiž po zamítnutí kusu v divadle Feydeau text přepsali do podoby dvouaktové vaudevillové komedie, tedy mluvené komedie se zpěvními čísly zpívanými na známé melodie. Takto upravené dílo mělo premiéru 22. října 1816 v pařížském Théâtre du vaudeville a – naštěstí pro nás – se z ní již tištěné libreto dochovalo. Pro potřeby provedení před českým publikem jsme se rozhodli mluvené texty přeložit z francouzštiny. I zde bylo nutné provést drobné úpravy.

Nad rámec ouvertury a devíti dochovaných zpěvních čísel z Rejchovy partitury Gusmana jsme operu doplnili áriemi a ansámbly dalších skladatelových komických oper z téhož období. Na rekonstrukci jsme pracovali v týmu s uměleckou vedoucí Studia Volantes Veronikou Manovou a režisérem Tomášem Studeným. Doufáme, že světová premiéra rekonstruované verze Rejchovy komické opery bude zajímavým zpestřením nedávno oslaveného 250. výročí narození skladatele a umožní nám poodhalit tuto neprávem opomíjenou část jeho tvorby.

 

1111

 

Představení se uskuteční v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti na nádvoří Tereziánské zbrojnice, a to třikrát za sebou 15., 16. a 17. července, vždy ve 20:30 hodin. Jako sólisté se představí Roman Hoza v roli Guzmána, dále Tadeáš Hoza jako jeho společník Pedrille, ve Francii působící Dagmar Šašková v hlavní ženské roli Lucie, v dalších rolích pak vystoupí Václav Barth, Michal Marhold, Michael Robotka, Kamila Zbořilová a Barbora Garzinová. Hudebního nastudování Studia Volantes se ujala Veronika Manová, režii má Tomáš Studený.

 

1005

 

autorka textu: Jana Franková

 

Foto: Wikipedia, Gallica / BnF, public domain, Ilona Sochorová, fb D. Šaškové, fb Studia Volantes

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.