PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Irvin Venyš zaujal introvertnou hĺbkou prežitku bez náznaku akejkoľvek maniery. Nádherne budoval frázy a tóny viedol v príkladnej kultivovanosti.“

„Čajkovskij rozpracoval part každého nástroja tak bohato a premyslene, že trio znie ako celý orchester a závažné dielo má obsahom i rozsahom priam symfonické rozmery.“

„Smetanovo trio sa predstavilo ako súbor, ktorý suverénne zvláda absolútne odlišné hudobné svety.“

Jubilejný tridsiaty ročník festivalu Janáček a Luhačovice sa po úvodnom koncerte na Lázeňskom námestí presunul do obľúbeného priestoru Lázeňského divadla, v ktorom sa koná väčšina podujatí hlavného programu. Táto pôvabná divadelná budova, postavená podľa projektu architekta Františka Skopalíka, v tomto roku oslavuje 115. výročie svojho otvorenia. Komorná scéna s výbornou akustikou je neodmysliteľnou súčasťou festivalu i ďalších kultúrnych podujatí Luhačovíc.

„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“

„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“

„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“

Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.

„Hned úvodní mohutný akord vtáhl posluchače do zvukově i obsahově pestré Rossiniho hudby, což svým energickým gestem podpořil šéfdirigent Stanislav Vavřínek.“

„Dokonalá technická virtuosita Romana Patkoló bez sebemenšího intonačního zaváhání, překrásný medový tón v působivé pomalé větě a radostný vizuální projev právem zvedly publikum ze židlí.“

„Celé provedení tohoto náročného, téměř hodinového díla klade vysoké nároky i na samotný fyzický výkon hráčů, přičemž vše musí působit uvolněně, radostně, přitom zároveň energicky a dravě.“

Závěrečné koncerty sezony Komorní filharmonie Pardubice (KFP) se udály pod vedením šéfdirigenta Stanislava Vavřínka ve dnech 12., 13. a 14. června 2023 v Sukově síni Domu hudby, domovské scéně orchestru. Po vstupní předehře k opeře Tancred Gioacchina Rossiniho publikum doslova uhranul fenomenální výkon světově proslulého slovenského kontrabasisty Romana Patkoló. Důstojným závěrem celé koncertní sezóny pak bylo zařazení jednoho z ikonických děl celé hudební historie, Symfonie č. 3 Es dur „Eroica“ Ludwiga van Beethovena.

„Francouzský dirigent Martin Lebel se pustil do práce s takovou razancí, až mu taktovka vylétla z ruky.“

„Od prvních úderů Cécile Boiffin bylo jasné, že se člověk stává svědkem elegantní interpretační ekvilibristiky.“

„Je dobře, že nové vedení pardubického tělesa nyní nezaváhalo a umožnilo svým domácím posluchačům, aby se konečně seznámili s tvorbou své oblíbenkyně v prostředí velké koncertní síně.“

Komorní filharmonie Pardubice nezve k provádění sólových partů pouze hosty. Už mnohokrát se interprety koncertantních skladeb stali i kmenoví členové orchestru. Nestává se ovšem často, že orchestr zvolí takovéto řešení, a ještě představí hráče ze svého středu coby autora skladby. Právě tak tomu bylo na květnovém abonentním večeru, jehož nejočekávanější součást tvořil Koncert pro marimbu a orchestr Cécile Boiffin. Bez přehánění a s respektem k ostatním protagonistům lze uvést, že v Sukově síni Domu hudby šlo tentokrát především o její exhibici, přičemž daný výraz používáme v jeho nejlepším a původním slova smyslu.

„Lucie Sedláková Hůlová patří k umělcům, které v médiích není vidět tolik, kolik by zasloužili. O to víc dokáže překvapit setkání s interpretkou, která nejen, že je technicky a výrazově výtečně vybavená, ale ví také naprosto přesně, proč daný program hraje.“

“Ačkoli na Zorjan byla během provedení znát mírná nervozita, nedala se mladičká houslistka ničím zaskočit. Poradila si s náročnými běhy a potěšila kultivovaným tónem.”

“Jako dirigent si Brauner nepotrpí na razantní gesta, ale jeho muzikalita čiší doslova z každé hudební fráze; bylo zřejmé, že se orchestru pod jeho vedením hraje dobře.”

Kocianova houslová soutěž v Ústí nad Orlicí má za sebou první dva dny. 65. ročník mezinárodní interpretační soutěže provází bohatý program. Ve středu 3. května se konal v Kostele Nanebevzetí Panny Marie koncert houslistky Lucie Sedlákové Hůlové a varhaníka Jaroslava Tůmy. O den později vystoupila v Roškotově divadle Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Tomášem Braunerem a doprovázela loňskou laureátku soutěže – Lanu Zorjan ze Srbska.

„Tento klavírní virtuos a skladatel, v dětství žák samotného Mozarta, později přítel Beethovenův a Schubertův, není zdaleka pouze autor klavírních skladeb, jak je často vnímán.“

„Komorní filharmonie Pardubice opět ukázala, že patří v oboru komorních orchestrů k naší absolutní špičce.“

„To jsem ovšem netušil, že jednou budu psát tuto recenzi, ani to, že do tohoto orchestru usedne moje dcera.“ 

Osmý abonentní koncert Komorní filharmonie Pardubice nabídl 24. a 26. dubna v její domovské Sukově síni Domu hudby kromě svého osvědčeného repertoárového pilíře, tedy skladeb období klasicismu, i hudbu Eugena Suchoně, vše za řízení Daniela Raiskina, současného šéfdirigenta Slovenské filharmonie, zároveň hudebního ředitele Winnipeg Symphony Orchestra a hostujícího dirigenta Bělehradské filharmonie. Jedním z očekávaných vrcholů večera pak bylo vystoupení mladé korejské hobojistky Yehyun Kim, nastupující mezinárodní hvězdy tohoto oboru.

„Oba záhy odjeli na Západ a nikdy se už do Sovětského svazu natrvalo nevrátili. Zato Prokofjev podlehl v roce 1936 stesku po domově. A na své ženě, španělské pěvkyni Lině, si vynutil návrat.“

„O tom všem jsme si s Danielem Matejčou, který brzy oslaví osmnáctiny, vyprávěli v šatně před jeho vystoupením. Tedy, pokud se ovšem nerozehrával a nesoustředil dechovým cvičením.“

„Svérázný zážitek slibuje také provedení Goldbergových variací v rondokubistickém krematoriu, navrženém před sto lety architektem Pavlem Janákem.“

Zahajovací koncert Pardubického hudebního jara se uskutečnil 5. dubna v Sukově síni, pojmenované po skladateli se vztahem k městu a jeho hudbě. Na Škaredou středu. V sále ovšem nebylo diváka, který by se tvářil zakaboněně. Leitmotivem příjemného večera byly dvě okolnosti. Neobvykle vsadil na zvukovou převahu dechových nástrojů nad smyčcovými…

„Pod vedením Zbyňka Müllera, působícího úsporně bez větších gest, vytvořili zkušení členové dechové sekce Kramářovou Partitou adekvátní atmosféru.“

„Igor Ardašev a Michal Mašek jdou sice každý svou vlastní interpretační cestou, tentokrát však v Mozartově dvojkoncertu působili jako dvojice, jejíž souhra přesvědčila absolutní dokonalostí.“

„Zařazení Koncertní předehry op. 17 Václava Jindřicha Veita lze pokládat za významnou událost.“

Skladby z období klasicismu i raného romantismu tvořily program březnových abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice, připravených pod taktovkou dirigenta Zbyňka Müllera. Pořadatelé lákali především na Mozartův Koncert pro dva klavíry a orchestr Es dur. Pozoruhodné však rovněž bylo zařazení Partity Františka Vincence Kramáře a především uvedení Koncertní předehry Václava Jindřicha Veita, jehož dílo se v současné době takřka neprovozuje. Večer, konaný 20. března 2023 v Domě hudby, jenž si vyžádal vzhledem k přestavbám pódia hned dvě přestávky, následně vyvrcholil Čtvrtou symfonií Franze Schuberta.

„Petr Vronský jako by patřil k mužům, kteří nestárnou a na koncertních pódiích jen zúročují své zkušenosti.“

„Felix Alexandre Guilmant je možná v Česku méně znám a hrán, než by bylo záhodno, o pozdního romantika jde však každým coulem.“

„Zuzana Ferjenčíková ovládá manuál a pedály s obdivuhodnou lehkostí, nicméně naprosto bravurně.“

Komorní filharmonie Pardubice zvolila pro své únorové abonentní koncerty program sestavený ze dvou děl vzniklých v období romantismu. Posluchače v Sukově síni Domu hudby čekala nejprve Symfonie č. 3 Es dur op. 97 Rýnská Roberta Schumanna. Po přestávce zasedla k varhanám slovenská interpretka Zuzana Ferjenčíková, která s orchestrem vedeným Petrem Vronským provedla První koncert Alexandra Guilmanta.

„Především ve druhé části večera se Arnheiður Eiríksdóttir představila v úryvcích z rolí, jež ztvárňuje na prknech Národního divadla.“

„Komorní filharmonie pod vedením Rastislava Štúra potvrdila, jak dokonale má přečteného Wolfganga Amadea Mozarta.“

„Díky přídavku sólistky zpívanému a capella možná poprvé v historii zněla pardubickým Domem hudby islandština.“

Na pozvání Komorní filharmonie zavítala na dvojici lednových abonentních koncertů islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir, působící již třetím rokem jako sólistka Opery Národního divadla v Praze. Dáma, patřící na první české scéně k nejvytíženějším pěvkyním, se v této sezoně stala hlavní protagonistkou večerů v Sukově síni Domu hudby, jejichž program byl sestaven výhradně z operního repertoáru. Taktovky se chopil slovenský dirigent Rastislav Štúr, jenž má s doprovázením výrazných osobností řadu cenných zkušeností. „Pohrát“ si však dovede i s relativně malými ploškami orchestrálních předeher, při jejichž provedení vždy zdůrazní nejzajímavější pasáže a dá vyniknout jednotlivým efektům.

„V českých katalozích neexistuje tak osobitá a především strhující nahrávka Mozartovy Haffnerovy symfonie, jak ji dával tehdy Libor Pešek.“

„Naštěstí existovala firma Panton, která se v oblasti klasiky věnovala novodobé české tvorbě i dalším aktuálním počinům a doplňovala tak konzervativnější produkci Supraphonu.“

„Deska, na níž se Pešek poprvé prezentuje coby první šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru.“

Na konci roku 2022, ve kterém se ve věku 89 let uzavřel život dirigenta Libora Peška, se ohlížíme za jeho odkazem. Figurují v něm četné nahrávky, dostupné dnes na CD. Vybíráme však dlouhohrající LP desku, ze které se skladby od Mozarta a Šostakoviče, nahrané Peškem na počátku sedmdesátých let v Pardubicích, objevily později na CD jen odděleně na různých nosičích.