PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pod vedením Zbyňka Müllera, působícího úsporně bez větších gest, vytvořili zkušení členové dechové sekce Kramářovou Partitou adekvátní atmosféru.“

„Igor Ardašev a Michal Mašek jdou sice každý svou vlastní interpretační cestou, tentokrát však v Mozartově dvojkoncertu působili jako dvojice, jejíž souhra přesvědčila absolutní dokonalostí.“

„Zařazení Koncertní předehry op. 17 Václava Jindřicha Veita lze pokládat za významnou událost.“

Skladby z období klasicismu i raného romantismu tvořily program březnových abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice, připravených pod taktovkou dirigenta Zbyňka Müllera. Pořadatelé lákali především na Mozartův Koncert pro dva klavíry a orchestr Es dur. Pozoruhodné však rovněž bylo zařazení Partity Františka Vincence Kramáře a především uvedení Koncertní předehry Václava Jindřicha Veita, jehož dílo se v současné době takřka neprovozuje. Večer, konaný 20. března 2023 v Domě hudby, jenž si vyžádal vzhledem k přestavbám pódia hned dvě přestávky, následně vyvrcholil Čtvrtou symfonií Franze Schuberta.

„Petr Vronský jako by patřil k mužům, kteří nestárnou a na koncertních pódiích jen zúročují své zkušenosti.“

„Felix Alexandre Guilmant je možná v Česku méně znám a hrán, než by bylo záhodno, o pozdního romantika jde však každým coulem.“

„Zuzana Ferjenčíková ovládá manuál a pedály s obdivuhodnou lehkostí, nicméně naprosto bravurně.“

Komorní filharmonie Pardubice zvolila pro své únorové abonentní koncerty program sestavený ze dvou děl vzniklých v období romantismu. Posluchače v Sukově síni Domu hudby čekala nejprve Symfonie č. 3 Es dur op. 97 Rýnská Roberta Schumanna. Po přestávce zasedla k varhanám slovenská interpretka Zuzana Ferjenčíková, která s orchestrem vedeným Petrem Vronským provedla První koncert Alexandra Guilmanta.

„Především ve druhé části večera se Arnheiður Eiríksdóttir představila v úryvcích z rolí, jež ztvárňuje na prknech Národního divadla.“

„Komorní filharmonie pod vedením Rastislava Štúra potvrdila, jak dokonale má přečteného Wolfganga Amadea Mozarta.“

„Díky přídavku sólistky zpívanému a capella možná poprvé v historii zněla pardubickým Domem hudby islandština.“

Na pozvání Komorní filharmonie zavítala na dvojici lednových abonentních koncertů islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir, působící již třetím rokem jako sólistka Opery Národního divadla v Praze. Dáma, patřící na první české scéně k nejvytíženějším pěvkyním, se v této sezoně stala hlavní protagonistkou večerů v Sukově síni Domu hudby, jejichž program byl sestaven výhradně z operního repertoáru. Taktovky se chopil slovenský dirigent Rastislav Štúr, jenž má s doprovázením výrazných osobností řadu cenných zkušeností. „Pohrát“ si však dovede i s relativně malými ploškami orchestrálních předeher, při jejichž provedení vždy zdůrazní nejzajímavější pasáže a dá vyniknout jednotlivým efektům.

„V českých katalozích neexistuje tak osobitá a především strhující nahrávka Mozartovy Haffnerovy symfonie, jak ji dával tehdy Libor Pešek.“

„Naštěstí existovala firma Panton, která se v oblasti klasiky věnovala novodobé české tvorbě i dalším aktuálním počinům a doplňovala tak konzervativnější produkci Supraphonu.“

„Deska, na níž se Pešek poprvé prezentuje coby první šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru.“

Na konci roku 2022, ve kterém se ve věku 89 let uzavřel život dirigenta Libora Peška, se ohlížíme za jeho odkazem. Figurují v něm četné nahrávky, dostupné dnes na CD. Vybíráme však dlouhohrající LP desku, ze které se skladby od Mozarta a Šostakoviče, nahrané Peškem na počátku sedmdesátých let v Pardubicích, objevily později na CD jen odděleně na různých nosičích.

„Bylo patrné, že jsme byli svědky něčeho skutečně nevšedního a že tento večer má potenciál významně se zapsat do českého hudebního života.“

„Objevují se zde typické dobové pastorální figury, líbezné trylkování bychom však hledali ve skladbě marně, snad s výjimkou několika pasáží určených dřevěným dechovým nástrojům.“

„Před nasazením a výkonem dirigenta Marka Štilce nelze než obdivně smeknout.“

Komorní filharmonie Pardubice připravila na začátku letošního adventu pro své posluchače velké překvapení. Namísto tradiční „Rybovky“, která se v tomto období pravidelně objevovala v jejím předsvátečním programu a měnily se pouze drobnější skladby různých autorů, které ji doplňovaly, tentokrát nastudovala dílo jediné a zcela unikátní – Vánoční kantátu Leopolda Koželuha. Před orchestrem, sborem i sólisty stál nelehký úkol provést skladbu, kterou nemohl nikdo ze zúčastněných znát, neboť se více než dvě stě let nehrála. Obnovená premiéra pod taktovkou Marka Štilce však dopadla velmi uspokojivě, i když posluchačova cesta k plnému prožití skladby nemusí být v tomto případě zcela jednoduchá. Naštěstí byl z večera v pardubické Sukově síni Domu hudby pořízen zvukový záznam, takže bude možné se k jednomu z hudebních objevů roku vracet.

„Moszkowského víceméně pohodová, ač v některých místech interpretačně náročná skladba zněla v ‚rodinném‘ podání Čepických jako příjemně propracovaný celek, připomínající občas serenádu.“

„Třicetiletý Martin Kudrna zkomponoval Zrození hmoty přímo pro Komorní filharmonii.“

„Autor opojí posluchače vždy jen na okamžik a jde si důsledně za svým, neboť John Cage je mu zřejmě bližší než John Williams.“

Komorní filharmonie Pardubice patří k orchestrům, které pořádají mimořádný koncert k příležitosti 17. listopadu. Letos se taktovky ujal Marko Ivanović a kromě děl Mozarta, Moszkowského a Prokofjeva řídil premiéru skladby Zrození hmoty místního komponisty Martina Kudrny. Sólové houslové party interpretovali Markéta Čepická a Leoš Čepický.

„Největší vklad dirigenta Roberta Kružíka tkvěl ve zdůraznění slavnostních odstínů Mozartovy symfonie a v pečlivém propracování jednotlivých temp.“

„Dramaturgickou lahůdku z pera Ilji Hurníka posluchači rovněž právem ocenili s nadšením, tyhle věcičky by se vskutku měly hrát daleko častěji!“

„Usmívají se nakonec všichni – on v kratičkých pauzách, členové orchestru a reálný dirigent po celou dobu.“

Komorní filharmonii Pardubice se podařil další skvělý dramaturgický tah. Pro své listopadové abonentní koncerty přizvala ke spolupráci německého trumpetistu Reinholda Friedricha a požádala ho o provedení dvou děl, která patří k základním kamenům trubkového repertoáru. Oba tituly byly během večera nazvaného „Trubka světově“ odehrány za necelou půlhodinku, avšak posluchač v Sukově síni Domu hudby mohl nabýt dojmu, že s věhlasným sólistou strávil mnohem delší čas. Reinhold Friedrich totiž disponuje hned několika vlastnostmi, jimiž si dokáže podmanit publikum. V orchestřišti působí naprosto suverénně, dokonale na něm ovládne veškeré dění, a ještě mu zbyde čas na komunikaci s hledištěm.

„Kdykoli jsme se setkali, byl to z tvé strany verbální uragán, doprovázený salvami smíchu. Uměl jsi vyprávět jako málokdo.“

„Dokázal jsi ovšem v hovoru nonšalantně přehodit výhybku od věcí pozemských a láskyplně se rozpovídat o myšlenkách, postojích a životním stylu buddhistů.“

„Byl jsi nejen mistrem taktovky, výjimečným umělcem se srdcem na pravém místě, ale Člověkem s velkým Č.“

Česká filharmonie, pardubická Komorní filharmonie, Pražští symfonikové, Český národní symfonický orchestr a samozřejmě Královská liverpoolská filharmonie. Jen namátkou ty nejvýraznější orchestry, v nichž zanechal trvalou stopu… V neděli 23. října zemřel ve věku 89 let dirigent Libor Pešek.

Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Trochu mě každý rok mrzí malá účast českých violistů – letos ze sedmdesáti violistů byli Češi tři.“

„Okamžitě, co jsem vyměnila housle za violu, jsem z tohoto nástroje byla nadšená.“

Kristina Fialová, přední česká violistka, už čtvrtým rokem pořádá Mezinárodní violovou soutěž Oskara Nedbala v České republice. U nás a pravděpodobně ani v zahraničí není jiná soutěž, která se koná každoročně a je otevřena pouze violistům. Úvodní kolo ročníku 2022, při kterém porota semifinalisty vybrala ze zaslaných videonahrávek, už proběhlo a 30. září bude moci čtrnáct violistů z celého světa poměřit své síly ve druhém kole soutěže v sále Pražské konzervatoře. Druhého říjnového dne se na stejném místě odehraje finále za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru. RozhovorPlus je o této soutěži, ale nejen o ní. 

„Václavu Hudečkovi se dostalo ovací publika ještě předtím, než vzal do rukou své housle.“

„Projevu sekce bicích nástrojů dokázal Stanislav Vavřínek vymezit zcela přesný prostor, aniž by odsunul do pozadí ostatní hráče orchestru.“

Třikrát se v tomto týdnu podařilo téměř vyprodat pardubickou Sukovu síň Domu hudby. Pokaždé zůstalo volných jen několik málo nejméně komfortních míst po stranách šikmých částí velkého hlediště. Zdejší Komorní filharmonie zvolila pro úvodní koncerty své čtyřiapadesáté sezony podobu večera, který se zároveň stal poctou houslovému virtuosovi Václavu Hudečkovi k jeho sedmdesátinám, které oslavil v červnu.

„Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35 Petra Iljiče Čajkovského zná snad každý, kdo má pozitivní vztah ke klasické hudbě.“

„Po pauze následovala Symfonie č. 3 a moll, op. 56 ‚Skotská‘ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která, ač tento autor zkomponoval pět symfonií, vznikla jako poslední.“

Komorní filharmonie Pardubice tento týden nabídla poslední sérii dvou totožných abonentních koncertů svému publiku. Program tvořila významná díla ruského i německého romantismu, která patří k repertoárovým kusům mnoha orchestrů po celém světě. Provedení řídil i nastudoval šéfdirigent tělesa Stanislav Vavřínek, přičemž dramaturgie se rozhodla přizvat fenomenálního česko-palestinského houslistu Milana Al-Ashhaba. Dle slov manažerky orchestru jim jejich společné vystoupení vyšlo až po několikáté, a to z důvodu onemocnění COVID-19 a opatření zabraňujících jeho šíření. Pondělní produkce se těšila celkem hojné účasti publika a po první půli následovalo zasloužené standing ovation.