AktuálněPlus


pátek, 22 březen 2019 07:15

Opera Julietta od Martinů dnes koncertně v New Yorku

V newyorské síni Carnegie Hall má dnes americkou premiéru česká verze opery Julietta Bohuslava Martinů. Za projektem stojí American Symphony Orchestra a jeho šéfdirigent Leon Botstein. Titulní roli zpívá v koncertním provedení americká sopranistka Sara Jakubiak (mimo jiné Korngoldova Heliana v Deutsche Oper a Marietta v Hamburské státní opeře, Wagnerova Eva v Bavorské státní opeře nebo Bergova Marie v Anglické národní opeře),  Michela ztvární tenorista Aaron Blake (především představitel mozartovských rolí, ale i postav v operách Verdiho a dalších italských autorů). Oba úspěšné hostují na amerických operních scénách i v předních evropských divadlech, včetně Metropolitní opery a operních domů v Berlíně nebo v Mnichově. Leon Botstein vede Americký symfonický orchestr od roku 1992. Dlouhá léta je prezidentem Bard College ve městě Annandale-On-Hudson ve státě New York a vede tamní hudební festival, působil také u Jeruzalémského symfonického orchestru a na Akademii v Grafeneggu v Rakousku. Pohostinská vystoupení ho zavedla i do Mariinského divadla v Petrohradu, k Londýnskému symfonickému orchestru nebo k Filharmonii v Los Angeles. Martinů surrealistickou, současně však mimořádně silně lyrickou operu, komponovanou na sklonku 30. let podle hry Georgese Neveuxe a pohybující se na hranici snů a reality a ve světě doposud uváděnou jen zřídka, považuje Botstein za jedno z mistrovských děl dvacátého století. Se svým American Symphony Orchestra, založeným v roce 1962, cíleně pořádá tematické koncertní programy s kontextem a přesahy do dalších umění, do náboženství a historie. S velkým ohlasem natočili v roce 2015 neznámou operu The Long Christmas Dinner Paula Hindemitha. Méně uváděná díla objevuje Botstein systematicky.


pátek, 22 březen 2019 06:50

V Praze se utkají mladí houslisté a po nich kytaristé

V Praze se ode dneška utkají nejlepší mladí houslisté do 16 let. Od 10 hodin dopoledne začíná Mezinárodní houslová soutěž PhDr. Josefa Micky v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy. Koná se už po sedmé a potrvá celý víkend. Na slavnostním zahájení krátce vystoupí Absolutní vítězka loňského 6. ročníku Zlata Semenková. Vstup na celou soutěž je pro diváky zdarma. Porotu povede a záštitu nad celou soutěží udělil Václav Hudeček a zasednou v ní primárius Apollon kvarteta Pavel Kudelásek, primárius Panochova kvarteta Jiří Panocha a jeho člen Pavel Zejfart, hudební režisér Českého rozhlasu Milan Puklický, Jiří Fišer z Pražské konzervatoře a Milan Vítek z Oberlin Conservatory of Music v USA. Mezi doporučenou literaturou jsou například skladby Sylvie Bodorové, Petra Ebena, Luboše Fišera, Ilji a Lukáše Hurníka, Otmara Máchy nebo Lukáše Sommera. Speciálně pro sedmý ročník napsal soutěžní skladbu i Jan Kučera. Sestavil sedm variací na lidovou píseň "Teče voda, teče" ve slohu slavných skladatelů pro housle a klavír. Za její nejlepší interpretaci bude udělena cena Via musica ad beatum z.s. ve výši tří tisíc korun. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou, ale od začátku se velkou měrou věnoval i komorní hře. Ve dvacátých letech 20. století založil se svými spolužáky velmi úspěšné kvarteto. Ještě před druhou světovou válkou vystudoval hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a současně byl až do roku 1945 členem České filharmonie. Josef Micka vychoval řadu skvělých muzikantů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Václav Hudeček, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš a řada dalších. K jeho největším úspěchům pak patří tři soubory, které vychoval a které si získaly slávu u nás i ve světě, Smetanovo, Talichovo a Panochovo kvarteto. Houslovou soutěž pak brzy vystřídá soutěž kytarová: PRAGuitarra Clásica stejného pořadatele, ta bude pro diváky také volně přístupná a začíná 4. dubna.


pátek, 22 březen 2019 06:21

V Olomouci má premiéru balet Bajadéra

Moravské divadlo v Olomouci dnes uvede premiéru výpravného baletu Bajadéra. Vytvořili ho společně rakouský skladatel s českými kořeny Ludwig Minkus a francouzská baletní legenda, tanečník a choreograf Marius Petipa. Světovou premiéru měl v roce 1877 v Mariinském divadle v Petrohradě a spolu s baletem Don Quijote patří k nejuváděnějším titulům zmíněné autorské dvojice. V České republice se Bajadéra zatím dočkala jen dvou uvedení, v Brně a v Praze. Olomoucké inscenace se jako režisér i choreograf ujal Michal Štípa, který odtančil obě předchozí uvedení a má jako choreograf zkušenost s Minkusovým Donem Quijotem, který uvedl loni na podzim v Ostravě. "Bajadéra je dle mého názoru jeden z nejnáročnějších klasických baletů a jeho příprava klade vysoké nároky na všechny divadelní složky," vysvětlil Štípa. "Mé nastudování bude končit obrazem Království stínů jako v původní verzi z roku 1877, která se u nás takto nikdy neuváděla." A tam se setkají hlavní hrdinové pohádkového příběhu z Indie, válečník Solor a chrámová tanečnice Nikie. Bude už ovšem na fantazii diváka, jestli toto setkání zasadí do snu, na nebesa, do Solorovy mysli nebo úplně jinam. V Hlavních rolích se představí Yui Kyotani, která za ztvárnění role Kitri v inscenaci Minkusova baletu Don Quijote získala v roce 2017 Cenu Thálie. Solora zatančí sólista olomouckého baletu Paul Oliver. "Melodie jsou líbivé a nápadité. Nechybí adagia, tempově pestré variace ani hudba s charakterem valčíku. Právě melodie místy evokují exotiku, do níž je příběh zasazen," popsal Bajadéru po hudební stránce autor nastudování Petr Šumník.


čtvrtek, 21 březen 2019 06:50

Dvořákova Olomouc letos v sedmi programech

Sedm koncertů na sedmi různých místech v Olomouci – to bude letošní 18. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc 2019. Uskuteční se od 16. do 24. května. Zahájí ho Moravská filharmonie, která festival pořádá, pod taktovkou Petra Vronského. Na programu je také česko‑americký jazzový večer s Laco Deczim a Celulou New York nebo už tradiční film-koncert v Kině Metropol – jako obvykle to bude film předválečné kinematografie s nově vytvořenou hudbou k tomuto účelu, konkrétně fantasy-horor z roku 1920 Jak Golem na svět přišel. Hudbu k němu napsal skladatel amerického původu Robert Israel, který bude večer i dirigovat. Dále vystoupí německý komorní ansámbl Acelga Quintett oceněný na prestižní německé soutěži ARD, soubory Musica figuralis a Ensemble Versus a exkluzivně Lisztův komorní orchestr pod uměleckým vedením Pétera Tfirsta. Festival pak uzavře třetí Mahlerova symfonie v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heiko Mathiase Förstera. „Tři koncerty se budou konat v olomouckých kostelích, a to zejména z důvodu zvolené dramaturgie a záměru celkového vyznění provedených děl,“ upřesnila Ivana Kalina Tabak, dramaturgyně festivalu. „Program je postaven velmi symbolicky, protože si v roce 2019 připomínáme 60. výročí úmrtí poličského rodáka Bohuslava Martinů. Také vzpomeneme na nedávno zesnulého českého skladatele, pedagoga a manažera Václava Riedlbaucha. Dále není bez zajímavosti, že Dvořákovu Píseň bohatýrskou premiéroval v roce 1898 ve Vídni právě Gustav Mahler, jehož Symfonie č. 3 uzavře letošní festival. Současně se bude jednat o poslední koncert Petra Vronského v roli pověřeného šéfdirigenta MFO,“ doplňuje ředitel MFO Jonáš Harman. Společným jmenovatelem koncertů je jinak dramaturgie více či méně propojená s osobností Antonína Dvořáka a míst, kde pobýval.


čtvrtek, 21 březen 2019 06:00

Šéfdirigentem ČNSO je Američan Steven Mercurio

Šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru se stal Američan Steven Mercurio. Letos v březnu vystřídal pětaosmdesátiletého Libora Peška, který stál v čele tělesa od roku 2007 a zůstává jeho čestným šéfem. Orchestr si vybral dosavadního hostujícího umělce za šéfdirigenta pro jeho univerzalitu a hudebnost – Mercuriův  záběr sahá do symfonického i operního světa, je také skladatelem a aranžérem. Diriguje v Evropě i v Americe, jeho jméno je spojeno s řadou vokálních nahrávek, včetně koncertů Vánoce ve Vídni. Má však i přesahy do světa jazzu a popu. V Praze účinkoval s ČNSO s Chickem Coreou, s New York Voices nebo se skupinou Pražský výběr a dirigoval abonentní koncert 19. března s hudbou Martinů, Šostakoviče a Kerryho Turnera. Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan Hasenöhrl spolu s dirigentem Zdeňkem Košlerem. V letech 1996 až 2006 vedl těleso Američan Paul Freeman a po něm získal ředitel Jan Hasenöhrl Libora Peška. Ten pak mimo jiné vedl orchestr při několika turné po Británii a rovněž s ním postupně natočil komplet Mahlerových symfonií.


středa, 20 březen 2019 16:26

Pražské jaro: Tři objednávky, tři premiéry

Jana Vöröšová, Jakub Rataj a Šimon Voseček jsou tři současní skladatelé, jejichž díla letos uvede Mezinárodní hudební festival Pražské jaro ve světové premiéře. PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga, vítěze soutěže v Besançonu, uvede na koncertě 19. května orchestrální dílo Hypnos od Šimona Vosečka. Skladba, kterou Jakub Rataj nazval æther, počítá s neotřelou kombinaci smyčcového kvarteta, klavíru, hoboje a těreminu; zazní 24. května. Novinku Jany Vöröšové nazvanou Atlas mraků chystá Saxofonové kvarteto Bohemia na 26. května. Festival s objednávkou oslovil trojici mladých autorů, v jejichž tvorbě se – slovy ředitele Romana Bělora - dnešní svět zrcadlí pokaždé jedinečným způsobem. „Stejně jako mraky, i hudba je podobně mnohovrstevná,“ říká o Atlasu mraků Jana Vöröšová. Tóny saxofonu jsou pro mnohé lidi zatíženy asociacemi na jazzovou hudbu, autorka proto chtěla najít trochu jiný než obvyklý zvuk a předepsala rozšíření souboru o akordeon. Absolventka AMU a Královské konzervatoře v Bruselu nedávno rovněž vyhrála skladatelskou soutěž České filharmonie. Šimon Voseček je skladatel působící od roku 2002 ve Vídni, na mezinárodní úrovni sklízí v poslední době úspěchy zejména díky komorním operám, ale v Praze jeho hudba příliš často nezní. Dílo nazvané Hypnos rozvíjí atmosféru nočních scén jeho zatím poslední opery Hybris z roku 2016. „Hypnos nesleduje konkrétní hudební program, jde spíš o atmosféru někde na hraně vědomí a podvědomí,“ říká skladatel. Svou hudbu popisuje jako spíše konzervativnější. Novodobé techniky instrumentální hry nejsou podle něj nezbytné pro novodobost hudby samotné - takže partitura Hypnos v podstatě nepřináší zásadně jiné technické nároky, než ty, které byly běžné už před rokem 1945. Jakub Rataj je naopak skladatelem, jehož práce přesahuje do světa zvukových instalací a performancí inspirovaných lidským tělem – pohybem, dechem, pulzem a gesty. Právě proto použil ve své skladbě těremin, který i po sto letech vzbuzuje pozornost, protože se ovládá bez doteku, pouze pohybem paží, dlaní a prstů. „Název skladby æther je skrytým věnováním nástroji z roku 1919, původně známému jako ætherphon,“ uvedl. Těremin má mimořádný frekvenční rozsah a charakteristickou zvukovou barvu vzdáleně připomínající lidský hlas. Jedním z prvních skladatelů, kteří pro těremin komponovali, byl Bohuslav Martinů. I jeho hudba na koncertě zazní. - Ještě jednu položku však má koncertní řada soudobé hudby na letošním Pražském jaru: hostování souboru Ensemble Intercontemporain. V Praze byl na festivalu už čtyřikrát, z toho dvakrát dokonce se svým zakladatelem Pierrem Boulezem v roli dirigenta. Tentokrát přiveze úplné novinky - skladbu Bruna Mantovaniho, kterou premiéroval zcela nedávno, a nové dílo Miroslava Srnky vzniklé pro Filharmonii v Los Angeles. V Praze zazní v evropské premiéře.

Foto: Pražské jaro


středa, 20 březen 2019 07:16

Josef Třeštík dramaturgem Pražského jara

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro má po několika letech dramaturga. Bude odpovědný za umělecké plánování ročníku 2021 a dalších. Stal se jím Josef Třeštík (38), momentálně dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který také stál u příchodu Alexandra Liebreicha na post šéfdirigenta tělesa. Od loňska k tomu byl i hlavním dramaturgem Českého rozhlasu odpovědným za studiové natáčení a výběr koncertů natáčených veřejnoprávním rozhlasem. Na Pražském jaru chce dbát na další profilaci festivalu a ovlivňovat jeho směřování, přinášet inspirace, zaostřovat programové kontury, posilovat vztahy mezi jednotlivými koncerty a vytvářet jejich obsah, vyvažovat různé zájmy, které při vytváření programů hrají roli, být v blízkém kontaktu s hudebníky i tvůrci a zajišťovat komunikaci mezi managementem a uměleckou radou festivalu. Josef Třeštík vystudoval skladbu ve třídě Ivana Kurze na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, studoval i na Royal College of Music v Londýně a soukromé lekce absolvoval rovněž u nizozemského skladatele Louise Andriessena. V letech 2008 až 2015 byl hudebním redaktorem Českého rozhlasu Vltava; věnoval se zejména pořadům o soudobé a staré hudbě. Podílel se také na vysílání stanice D dur a opakovaně reprezentoval Český rozhlas na Mezinárodní tribuně skladatelů pořádané Mezinárodní hudební radou. V roce 2017 byl členem poroty rozhlasové a televizní soutěže Prix Italia v Milaně a v roce 2018 členem poroty 2. ročníku skladatelské soutěže pořádané Českou filharmonií. Pražské jaro mívalo jako programového poradce Antonína Matznera, jehož život se uzavřel v roce 2017. V době, kdy byl prezidentem festivalu Jiří Bělohlávek (2006-2017), byla dramaturgie z velké části v rukou umělecké rady a hodně i jeho osobně.


středa, 20 březen 2019 06:10

Akademie Versailles nabídne přednášky i koncert

Začíná Akademie Versailles – mezinárodní interpretační kurzy, které se už potřetí konají v Praze. Letos se budou věnovat francouzské vokální a instrumentální hudbě období baroka. Mladí pěvci a instrumentalisté z České republiky a dalších zemí včetně Francie, Ruska, Polska, Velké Británie, Japonska nebo Portugalska se pak veřejnosti představí na závěrečném koncertu, který se koná v neděli 24. března. Na programu budou díla J.-Ph. Rameaua, A. Campry, J.-N.-P. Royera a dalších a vstup je zdarma. Širší veřejnosti jsou navíc otevřeny i dnešní úvodní přednášky, na kterých umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki a česká muzikoložka Jan Franková popovídají o hudební praxi v Paříži, potažmo ve Francii 18. století. Začínají od půl desáté dopoledne v Galerii HAMU. Účastníky kurzů pak povedou zkušení pedagogové a umělci, mimo jiné francouzská sopranistka Chantal Santon-Jeffery, violoncellista Bruno Cocset, flétnistka Jana Semerádová nebo cembalistka Béatrice Martin. Studenty seznámí se zásadami dobové interpretace, se základy gestiky a barokního tance, deklamace, rétoriky a (v případě zpěváků) také výslovnosti staré francouzštiny. Kurzy připravili pořadatelé festivalu Letní slavnosti staré hudby ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles, Francouzským institutem a Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze. Určené jsou hlavně studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol, profesionálům a hudebním pedagogům. KlasikaPlus.cz nabídne postupně rozhovory s protagonisty i ReflexiPlus závěrečného koncertu.


úterý, 19 březen 2019 15:46

Na Klavírním festivalu Firkušného vystoupí Kissin, Hamelin, Rana, Bartoš a Diehl

Klavírní festival Rudolfa Firkušného, podzimní dceřiná akce Pražského jara, soustředí v listopadu v metropoli pět vynikajících pianistů. Vůbec poprvé se českému publiku představí mladá italská klavíristka Beatrice Rana, o níž tisk píše jako o „nejdokonalejší z mladých umělců“ a řadí ji mezi pět klavíristů nové „zlaté éry“. Hrát má Chopina, Albénize a Stravinského. Z hvězd světových pódií figurují ve zveřejněném programu Jevgenij Kissin a Marc-André Hamelin, zástupcem tuzemské scény bude Jan Bartoš, z mladé generace ten asi nejznamenitější. Jazzovou světovou scénu má reprezentovat Aaron Diehl se svým triem… Sedmý ročník přehlídky se koná mezi 17. a 23. listopadem. „Beatrice Rana je pro mě zjevením, protože úroveň její hudební vyzrálosti a technické jistoty je u tak mladého člověka ohromující,“ nechal se slyšet dirigent Antonio Pappano. V roce 2013 si jako dvacetiletá odnesla stříbrnou medaili i cenu publika z prestižní americké Van Cliburnovy soutěže. O dva roky dříve zvítězila v Montrealu. Papano si ji díky tomu vybral pro nahrávku Prokofjevova 2. klavírního koncertu, doprovázejí snímek Čajkovského slavného Klavírního koncertu b moll. Deska se stala senzací, stejně jako první sólové album s Goldbergovskými variacemi J. S. Bacha. To přineslo sólistce ocenění časopisu Gramophone v kategorii Mladý umělec roku 2017 a následně pozvání ke spolupráci s předními dirigenty. V newyorské Carnegie Hall se po březnovém recitálu objeví v červnu jako sólistka Prokofjevova třetího klavírního koncertu. Pod taktovkou Yannicka Nézet-Séguina ji doprovodí The Philadelphia Orchestra. S dirigentem Fabiem Luisim ji pak čeká kompletní provedení Beethovenových koncertů v Curychu… Marc-André Hamelin zahraje na podzim v Praze Skrjabina, Prokofjeva, Feinberga a Schuberta, Kissin bude hrát výhradně Beethovena a Jan Bartoš chystá Kabeláče, Schönberga, Beethovena, Schumanna a Chopina.


úterý, 19 březen 2019 06:48

José Cura zazpívá Praze životní role

José Cura příští týden zazpívá své životní operní role v Praze. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK ho pozval hned na dva koncerty, a to v úterý a ve čtvrtek 26. a 28. března. José Cura proslul nejen jako světově uznávaný tenorista, ale také jako dirigent a skladatel. Ve všech těchto rolích se už v Praze s FOKem představil v rámci jeho třísezónní rezidence, která přinesla devět společných projektů. Tentokrát se ale rozhodl zpívat výběr ze svých nejoblíbenějších operních rolí. Zazní tak árie z Verdiho Otella, Leoncavallových Komediantů, Saint-Saënsovy Samsona a Dalily a Brittenova Petera Grimese. „Když jsem byl osloven, abych vytvořil program koncertu z úryvků pro mě nejvýznamnějších postav, první věc, kterou jsem udělal, byl seznam mých milovaných rolí. Přitom jsem si uvědomil, kolik jich je! Ten seznam byl příliš dlouhý na to, aby zazněl během jednoho večera… Rozhodl jsem se tedy vybrat ty, které měly přelomový význam v mé kariéře, a seřadil jsem je historicky,“ doplnil José Cura. Spolu s José Curou vystoupí také Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Jakubem Zichou a taktovky se ujme Kanaďan Jacques Lacombe, toho času šéfdirigent Opery v Bonnu a Orchestre symphonique de Mulhouse. „Jako jeden z mála má všechny čtyři zmiňované opery, jak se říká, v malíku,“ dodává dramaturg FOK Martin Rudovský.


pondělí, 18 březen 2019 06:55

Smetana v roce 2024 v Ostravě kompletně

Dvousté výročí narození Bedřicha Smetany chce Národní divadlo moravskoslezské za pět let oslavit kompletním uvedením všech jeho osmi dokončených oper. Smetanovský operní cyklus Ostrava 2024 bude součástí Roku české hudby. Mezi roky 2014 a 2024 by se tam měla Smetanova operní díla postupně objevit v nových inscenacích všechna. Zatím se tak stalo s operami Čertova stěna, Braniboři v Čechách a Tajemství. Od roku 2021 mají přijít na řadu Hubička, Dvě vdovy, Dalibor, Prodaná nevěsta a ve speciálním uvedení Libuše. Od března do května 2024 by se pak všech osm děl mělo zahrát v kompletní sérii, a to celkem dvakrát. Ambicí pořadatelů je získat také pro některé z inscenací zahraniční koproducenty a dostat tak českého klasika na repertoár jiných evropských operních domů. Ostravská opera uvedla cyklus Smetanových oper v letech 1924 a 1956 a naposledy pak roku 1984. V té tobě mělo cyklus oper Bedřicha Smetany na programu také pražské Národní divadlo. Od té doby se o něj nepokusilo už žádné divadlo. 


pondělí, 18 březen 2019 06:30

Synovec J. Carrerase diriguje v Pardubicích

Synovec Josého Carrerase a známá italská sopranistka ode dneška jako hosté v Pardubicích - Komorní filharmonie Pardubice pozvala na své březnové abonentní koncerty hosty z jihu Evropy. S orchestrem vystoupí známá rodačka z Bellarie Gladys Rossi a významný španělský dirigent David Gimenéz Carreras, který s pardubickými filharmoniky doprovodil v roce 2016 v tamní aréně svého strýce Josého Carrerase. Dnešní, zítřejší a středeční abonentní koncerty nesu podtitul Temperament jižní Evropy a zazní na nich árie z oper Náměsíčná Vincenza Belliniho, Carmen Georgese Bizeta, Romeo a Julie Charlese Gounoda a výběr ze Sicilských nešpor a Traviaty Giuseppe Verdiho. Hudba Georgese Bizeta navíc vyplní i druhou půlku po přestávce, kdy zazní jeho Symfonie č. 1, která je zajímavá hned ze dvou důvodů. „Tím prvním je její umělecká hodnota a mistrovsky vypracovaná partitura, tím druhým fakt, že je dílem teprve sedmnáctiletého autora! Je známo, že osud Bizetovi nedopřál zažít úspěch Carmen (dočkal se pouze její premiéry, která propadla), ani provedení této symfonie. Celé generace vůbec netušily, že existuje. Byla objevena osmdesát let po svém vzniku. Teprve v roce 1935 byla provedena na pařížské konzervatoři jako rarita – studijní práce autora slavné Carmen. Sklidila však takový ohlas, že se stala jako zcela svébytné dílo trvalou součástí koncertních pódií celého světa,“ říká k Bizetově symfonii dramaturg orchestru Bohuslav Vítek. Všechny koncerty se konají tradičně v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích od půl osmé večer, ve středu navíc diváci můžou přijít zdarma na setkání s umělci - Introdukce začne hodinu před koncertem, tedy v půl sedmé v Malém sále.


pondělí, 18 březen 2019 00:45

Opera Sternenhoch Ivana Achera má Cenu divadelní kritiky

Cenu divadelní kritiky za hudbu roku získal v neděli Ivan Acher, autor opery Sternenhoch napsané na motivy groteskního romaneta Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Dílo se hraje od loňského jara na Nové scéně Národního divadla v Praze, a to v esperantu. Dirigentem je Petr Kofroň, režisérem Michal Dočekal. Za cenami, o nichž rozhodovalo na osmdesát kritiků, stojí časopis Svět a divadlo. Opera už dříve získala také titul Inscenace roku 2018 v anketě Divadelních novin, podle kterých je „správně ujetá výtvarně, režijně i choreograficky“. Recenzenti o ní psali jako o „vrcholu dramaturgického směřování první operní scény“ v posledních letech nebo obdobně jako o „velké chvíli Opery Národního divadla“. Uznání získali v tisku za účinkování v tomto titulu také zpěváci a herci - Vanda Šípová, Sergej Kostov a Tereza Marečková. Právě Marečková, čtyřiadvacetiletá herečka, zpěvačka a muzikantka, obdržela v neděli Cenu divadelní kritiky jako Talent roku 2018. Ivan Acher, šestačtyřicetiletý básník, výtvarník a skladatel,  napsal operu Sternenhoch na vlastní libreto. Jeho hudba podle jednoho z kritiků „kongeniálně vystihuje ducha Klímovy prózy“. Na inscenaci se podílejí také choreografka Lenka Vagnerová, autorka kostýmů Eva Jiřikovská, za světelný design Eva Hamouzová a s nimi scénograf Marek Cpin, který letos obdržel Cenu divadelní kritiky za scénografii. Opera Sternenhoch byla v Cenách divadelních kritiků nominována také na Inscenaci roku a na Nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku. Podle dramaturgie Národního divadla expresionistický charakter díla Ladislava Klímy a „celé téma fiktivního deníku plného vražd a snů o nich, tlachání i vysokého filozofování pětiúhelníku hlavních postav“ přímo vybízí k využití školených hlasů v elektronické kompozici, která nicméně "i přes experimentální přístup tak úplně neopouští pole historické hudby". Acher kombinuje pro nové zvukové výsledky sampling, čistou elektroniku i reálné nástroje. Ocenění se od roku 1992 udělovala pod názvem Ceny Alfréda Radoka, jako Ceny divadelní kritiky figurují pět let.


neděle, 17 březen 2019 07:20

Camerata 2018 připomene G. Kleina a B. Martinů

Komorní soubor Camerata 2018 pokračuje v nové sérii koncertů, dnes od půl osmé přichystal už čtvrtý program v sále Martinů Lichtenštejnského paláce na pražské HAMU, ve kterém dramaturgicky navazuje na předešlé večery. Tentokrát připomene letošní jubilea skladatelů Gideona Kleina (100 let od narození) a Bohuslava Martinů (60 let od úmrtí). Z díla Gideona Kleina vybrali Smyčcové trio, které je jeho posledním dílem. Dokončil o v koncentračním táboře Terezín devět dní před transportem do Osvětimi. Z bohatého odkazu Bohuslava Martinů to budou jeho Tři madrigaly pro housle a violu. Kromě toho zazní také skladba pro méně obvyklé nástrojové obsazení – Kvartet pro anglický roh a smyčce francouzského skladatele Jeana Françaixe. A z díla Wolfganga Amadea Mozarta pak Kvintet pro hoboj a smyčce c moll. Soubor Camerata 2018 založil a jeho uměleckým vedoucím je hobojista a dirigent Vojtěch Jouza. Zaměřuje se na interpretaci komorní hudby v různých nástrojových sestavách s akcentem na tvorbu skladatelů dvacátého století. Členy souboru jsou hráči České filharmonie a také renomovaní sólisté a komorní instrumentalisté.


neděle, 17 březen 2019 06:54

Studenti JAMU nastudovali operu Domenica Cimarosy

Studenti z Brna chystají italskou operu v originále. Premiéra bude 24. března na scéně univerzitního Divadla na Orlí. Nad společnou prací se sešli mladí divadelníci z hudební i divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění z oborů zpěv, režie, scénografie, světelný design a hudební produkce. Vybrali si dvouaktovou operu buffa italského skladatele Domenica Cimarosy Tajné manželství z 18. století. Libreto napsal Giovanni Bertati a popsal v něm reálné životní situace, často s milostnou zápletkou. Diváky vtáhne do prostředí, kde každý něco skrývá. Příběh postupně odhaluje tajemství jednotlivých postav, kteří měli tajnou svatbu. Dirigovat bude Ital Damiano Binetti. Režisérka Kateřina Reichová doplnila jednoduchou scénu projekcemi. Soudobé kostýmy ji zas ukotvují do 21. století.


sobota, 16 březen 2019 13:46

Víkend v Pardubicích: Hradišťan, Katta a liberecká Bohéma

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro nabídne teď o víkendu operu i kombinovaný program hudebních dialogů. Dnes večer vystoupí v Ideonu Pardubice Jiří Pavlica se svým Hradišťanem a varhanice, zpěvačka a skladatelka Katta. Společně připravili program inspirovaný návraty ke kořenům evropské kultury, ale také rozvinutý do soudobých hudebních a filozofických kontextů. V neděli pak zazní ve Východočeském divadle slavná italská opera, Pucciniho Bohéma v podání libereckého operního souboru Divadla F. X. Šaldy. Osvědčený tandem dirigenta Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové ztvárnil inscenaci představující hudební směr, který se odvrací se od romantických klišé směrem k realitě. Scénu tvoří reprodukce obrazů skutečné francouzské bohémy, impresionistů Maneta, Moneta či Renoira. V Hlavních rolích se představí Paolo Lardizzone jako Rodolfo, Lívia Obručnik Vénosová jako Mimi, Csaba Kotlár jako Marcello a Vanda Šípová jako Musetta. Představení doprovází také dětský pěvecký sbor Severáček pod vedením sbormistryně Silvie Pálkové. Liberecký operní soubor zároveň uzavře celý festival, a to 5. května Epilogem, v rámci kterého přiveze slavnou operu Thaïs Julese Masseneta. Tato inscenace zazářila na Festivalu Opera 2017 - bienále, které od roku 1993 pořádá Jednota hudebního divadla. Získala cenu kritiků za nejlepší inscenaci a Lívia Obručník Vénosová cenu za mimořádnou interpretaci role 


sobota, 16 březen 2019 06:22

Koncert s moravským vínem

Brněnský Besední dům bude dnes večer dějištěm tak trochu „jiného“ koncertu. Soubor historických nástrojů Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka chystá Tafelmusik – hudbu spojenou s pochutinami. Na programu jsou dvě symfonie Josepha Haydna a dvě symfonie v Evropě tehdy působících českých rodáků Františka Xavera Richtera a Antonína Neumanna. A protože koncert chce ukázat, že vážnou hudbu je možné s úspěchem prezentovat i uvolněně a s nadhledem, tak bude během večera možné ochutnat nejlepší vína moravských vinařů. Původním účelem Tafelmusik, hudby k tabuli, bylo obstarat hudební kulisu. Czech Ensemble Baroque však slibuje, že v tomto případě opravdu nepůjde o „podřadné konvenční kusy hrané za plentou druhořadými muzikanty“.


pátek, 15 březen 2019 13:59

Renée Fleming zazpívá v létě v Praze k výročí sametu

Americká sopranistka Renée Fleming věnuje v létě v Praze mimořádný pěvecký koncert letošnímu podzimnímu třicátému výročí sametové revoluce. Na programu mají být Dvořák, Puccini, Händel, Schubert, Lehár, Flotow a další autoři. Světoznámou pěvkyni s českými kořeny doprovodí 9. července ve Smetanově síni Obecního domu Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s dirigentem Ellim Jaffem, někdejším žákem Leonarda Bernsteina a dlouholetým hostem Pražských symfoniků. Během večera zazní árie z oper a operet a muzikálové písně. Renée Fleming před lety v Praze zpívala se stejným tělesem prezidentu Václavu Havlovi. Koncert bude prvním z projektů, které FOK věnuje jubileu událostí z listopadu 1989. Sopranistka v roce 2017 oficiálně ukončila dlouholetou kariéru v Metropolitní opeře v New Yorku, kde mimo jiné ztvárňovala také Dvořákovu Rusalku. Nadále však zpívá a vystupuje na koncertech po celém světě. Je nejen držitelkou ceny Grammy, ale také nejvyššího uměleckého ocenění v USA – National Medal of Arts, které jí předal v roce 2013 prezident Barack Obama. Letos v únoru oslavila šedesátiny. Čtěte zde


pátek, 15 březen 2019 06:52

V neděli začíná Hommage à Alfred Brendel

Od neděle do úterý se v Rudolfinu koná minifestival věnovaný Alfredu Brendelovi, světoznámému rakouskému pianistovi, rodáku z Loučné nad Desnou na Šumpersku. V Praze umělec představí své knihy, bude přednášet o interpretaci Mozarta a nabídne mistrovský kurz s českým souborem Trio Incendio. Studijní skladbou je Schubertovo Klavírní trio č. 1. Koncertní kariéru završil Alfred Brendel 18. prosince 2008 s Vídeňskými filharmoniky, ale i nyní, v 88 letech, je ještě stále činorodou osobností s širokým záběrem zájmů. V rámci setkání vystoupí francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, který do Prahy jede na osobní pozvání Alfreda Brendela. Čtveřice připravila na pondělní a úterní večer postupné souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a v české premiéře uvede v pondělí pozdě večer v Rudolfinu skladbu Future Family od Miroslava Srnky. Pianista Brendel se po šedesát let soustavně věnoval skladatelům středoevropského kulturního prostoru od Bacha přes Schuberta, Liszta až po Schönberga. Jako první na světě nahrál v 50. a 60. letech kompletní Beethovenovo dílo.  Praha mu bude naslouchat a složí mu poklonu. Mezinárodní institut a festival Prague Music Performance, který minifestival pořádá, založili  v roce 2010 Zenon Fishbein z Manhattan School of Music v New Yorku a český pianista Jan Bartoš. Brendel, u něhož Bartoš také studoval, patří k nejpozoruhodnějším postavám hudebního světa druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Je znám i svým smyslem pro absurditu a specifický humor.


pátek, 15 březen 2019 06:30

Kasárna Karlín chystají letní koncerty s PKF

Kulturní centrum Kasárna Karlín oslaví dva roky existence a chystají sérii open air koncertů s PKF - Prague Philharmonia. Bude jich šest, večerní od 19. do 23. června a odpolední v sobotu 22. června. Taktovky se ujme představitel mladé a úspěšné dirigentské generace Jiří Rožeň, který s PKF debutoval na Pražském jaru v roce 2016. „Jsem velice rád, že se nám podařilo získat ke spolupráci právě dirigenta Jiřího Rožně, který stojí na prahu mimořádné mezinárodní kariéry a v budoucnu o něm určitě ještě uslyšíme,” dodává ředitel PKF - Prague Philharmonia Radim Otépka. V sezóně 2019–2020 už má Jiří Rožeň potvrzena angažmá s Královskou filharmonií v Londýně, Královskou filharmonií v Liverpoolu, Orchestre national de Belgique a Orchestre national du Capitole de Toulouse. Ke karlínským večerům dodává: „Projekt Kasárna Karlín se mi zdá být velice záslužný a zajímavý. Myslím si, že je enormně důležité přinášet hudbu širšímu okruhu posluchačů.” Koncerty zahájí předehra k opeře Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta, naváže fantazijní Rapsodie-koncert pro violu a orchestr českého skladatele Bohuslava Martinů, která vznikla v roce 1952 v emigraci v New Yorku. Sólistou bude Stanislav Svoboda, zakládající člen PKF. A večer pak zakončí Beethovenova Symfonie č. 7 A dur, kterou Wagner pro její extatičnost překřtil na „Apoteózu tance“. Jednotícím prvkem programu je přitom spojení s Českem – premiéra Dona Giovanniho proběhla v dnešním Stavovském divadle, ve skladbě Bohuslava Martinů je patrná nostalgie po vlasti, kam se mu  v roce 1948 navždy uzavřel přístup, a na Sedmé symfonii začal Beethoven pracovat během lázeňského pobytu v Teplicích. K příležitosti druhého výročí Kasáren Karlín se kromě koncertů otevře i výstava, která bude jako první mapovat minulost, přítomnost i budoucnost areálu. Představí zážitky a příběhy vojáků a dalších, kteří je dříve využívali, také současnou podobu prostor i možnosti dalšího využití objektu. Kasárna Karlín fungují od června 2017 a nabízejí koncerty, výstavy, kino, divadelní představení, konference, dětské dílny i speciální dětské projekce. Náměstí se navíc od června do září mění v letní kino, v zimě pak ve veřejné kluziště.


čtvrtek, 14 březen 2019 07:10

Konzervatoristé zahrají doma a v Norimberku

Symfonický orchestr Pražské konzervatoře vystoupí dnes večer za řízení Miriam Němcové v domovském sále v areálu školy a v pátek se stejným programem pohostinsky v síni Heilig-Geist Saal v Norimberku. Spoluúčinkují mezzosopranistka Monika Machovičová a houslistka Marie Hasoňová. Na programu je Předehra ke Snu noci svatojánské od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, árie z Mozartových a Rossiniho oper, Wieniawského Fantazie Faust, Smetanova symfonická báseň Vyšehrad a první, druhý a osmý z Dvořákových Slovanských tanců. Už nyní studenti vědí, že je 28. března večer čeká doma v Koncertním sále školy Výroční koncert Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách. Účinkují komorní soubory a Symfonický orchestr Pražské konzervatoře. Program vyvrcholí opět Vyšehradem a třemi ze Slovanských tanců Antonína Dvořáka, někdejšího ředitele školy. Jednota založila pro praktické naplnění myšlenek svého prohlášení konzervatoř a více než sto let, až do konce roku 1918, ji sama financovala a řídila. Po Jednotě pro zvelebení hudby v Čechách převzal finanční zajištění chodu Pražské konzervatoře hned po vzniku Československa stát. Úkolem a hlavním cílem soukromého sdružení, nově obnoveného v roce 2010, zůstává veřejná podpora hudby a umění. A k tomu patří - stejně jako před dvěma sty lety - všestranná podpora studentů konzervatoře v mnoha formách a podobách. Umožňují ji dary a příspěvky právnických a fyzických osob, členské příspěvky, dotace a granty i příjmy z pořádaných akcí. Připomínka 200. výročí ustavení Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách byla v roce 2010 událostí, na které se shromáždilo mnoho potomků šlechtických rodin, které u této myšlenky v roce 1810 stály.


čtvrtek, 14 březen 2019 06:52

Pražský filharmonický sbor dnes sólově

Pražský filharmonický sbor pravidelně vystupuje s předními tělesy, kromě toho ale pořádá dvakrát ročně i své pravidelné a cappella koncerty - ten jarní se koná právě dnes v kostele sv. Šimona a Judy. Nabídne díla Petra Ebena, Carla Orffa a Antona Brucknera pod vedením hlavního sbormistra Lukáše Vasilka. Jaké sólisté vystoupí varhanice Daniela Valtová Kosinová a sólisté České filharmonie: harfistka Jana Boušková a trombonisté Lukáš Moťka, Karea Kučera a Břetislav Kotrba. Lukáš Vasilek dodává: „Naše sólové koncerty jsou oblíbené a posluchači si k nim našli cestu. Zpívání a cappella je vrcholem sborového umění a je nejobtížnější. Žádá si dobře ovládnutou techniku rovného a kultivovaného zpěvu, bezchybné slyšení, sebekázeň a empatii vůči celku. Jsem hrdý na současné členy PFS, oni to dokážou, a to ještě takovým způsobem, že je publikum nadšeno.“ V první polovině koncertu zazní sborový cyklus Řecký slovník, kde si Petr Eben pohrál s pojmy, které charakterizují lidské vlastnosti a vášně. V každé z devíti částí zaznívá vždy jen jedno, maximálně dvě slova libozvučné řečtiny, „řeči bohů“. V tomto díle se představí ženská část PFS. Druhá skladba Sunt lacrimae rerum (Věci mohou plakat) Carla Orffa je naopak pro mužské hlasy a cappella. Část koncertu po přestávce pak bude věnována dílům Antona Brucknera pro sbor a cappella nebo v doprovodu sólistů. Pražský filharmonický sbor má za sebou čtyři-a-osmdesátiletou historii, vystupuje s prestižními tělesy a dirigenty mezinárodní hudební scény a patří mezi nejvyhledávanější evropské profesionální pěvecké sbory. Lukáš Vasilek je jeho hlavním sbormistrem od roku 2007.  


středa, 13 březen 2019 14:10

Jiří Kylián se stal členem francouzské Akademie krásných umění

Tanečník a choreograf Jiří Kylián byl právě slavnostně uveden do křesla francouzské Akademie krásných umění. Přijetí cizince za člena této instituce je přitom ojedinělou událostí. Pyšnit se takovou společností může jen několik zahraničních osobností múzických a výtvarných umění. Z původem českých umělců se členem v roce 1835 stal skladatel a hudební pedagog Antonín Rejcha, pozdější ředitel Pařížské konzervatoře a učitel Hectora Berlioze, Franze Liszta, Césara Francka nebo Charlese Gounoda. Jiří Kylián se navíc stává nejen členem, ale prvním nositelem této pocty ve svém oboru - vzhledem k významu jeho díla totiž navrhla akademie vznik nové, osmé kategorie: choreografie. Až dosud mělo členství Akademie krásných umění sedm kategorií: Architektura, Film a fotografie, Grafika, Hudba, Malířství, Sochařství a Kategorie nezávislých členů.V oboru tance se jinak jako jediní stali Kyliánovými předchůdci Marcel Marceau a Maurice Béjart. V rámci ceremoniálu také převezme meč, který symbolizuje danou profesi a je určený výlučně k obraně umění a kultury. Jiří Kylián stál před nelehkým úkolem navrhnout vlastní meč, který by zosobňoval tanec a choreografii. Zvažoval řadu možností, až natrefil na sošku tanečnice, která vypadá jako od Matisse nebo Picassa, ale ve skutečnosti pochází z Egypta z doby před 5500 lety, je tedy starší než pyramidy a hieroglyfy. Tanečnice má ptačí hlavu a její ruce připomínají křídla. V oficiální zprávě Akademie krásných umění Kylián uvedl, že: „...význam a důležitost tohoto obřadu spočívá v tom, že umění choreografie je povýšeno na novou úroveň. Proto jsem se rozhodl, že ptačí tanečnice bude stát na křídlech, která ji ponesou vstříc novým dobrodružstvím.“ Meč pak podle jeho návrhu vyrobil holandský mistr kovář Dave Wijngaarden. Académie des beaux-arts, tedy Akademie krásných umění, byla založena roku 1816 a spadá pod Académie francaise. Jiří Kylián se narodil v roce 1947. Vystudoval Pražskou konzervatoř a Královskou baletní školu v Londýně. V roce 1968 začal působit v Německu ve Stuttgartském baletu pod vedením Johna Cranka. V roce 1973 přijal angažmá v Nizozemském tanečním divadle (Nederlands Dans Theater) v Haagu jako hostující choreograf, v roce 1975 tam byl jmenován uměleckým ředitelem a v této funkci působil až do roku 1999. Mezinárodní uznání získal v roce 1978 s choreografií Sinfonietta vytvořenou na hudbu Leoše Janáčka. Věhlas ve světě nadále rostl díky takovým dílům jako Žalmová symfonie(1978), Zapomenutá země (1981), Svadebka (1982), Stamping Ground (1983) a Dítě a kouzla (1984). Je nositelem řady cen a vyznamenání zejména zahraničních. V roce 1997 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. stupně, v roce 2000 mu Akademie múzických umění v Praze udělila titul doctor honoris causa a české ministerstvo kultury cenu Artis Bohemiae Amicis. V roce 2013 se stal laureátem Ceny Antonína Dvořáka. Příležitost seznámit se hlouběji s jeho dílem přinese retrospektivní multimediální výstava Celebrating Kylián! - od 5. do 10. června v jedné z budov Národního divadla na náměstí Václava Havla.


středa, 13 březen 2019 06:50

Helbock, Lethiec v Mařatkovi, Schmitt a Rožeň v Brně

Besední dům ožije ode dneška až do pátku pozoruhodnými koncerty v režii Filharmonie Brno. Dnes  se představí David Helbock, jeden z nejosobitějších evropských jazzových pianistů, proslulý vynikající technikou i originálními nápady. Pyšní se mnoha cenami pro sólové jazzové klavíristy i pochvalnými recenzemi za své nahrávky. Jeho skladby jsou inspirovány perskými bajkami, řeckou mytologií i příběhy podstatně modernějšími, například Star Wars. Čtvrteční a páteční večer pak diváky přenese do Paříže, která je pojítkem programu s názvem Paris, Paris. Nejprve zazní Mozartova Pařížská symfonie z roku 1778. Na svou dobu byla zkomponována pro nebývale rozsáhlý orchestr s dřevěnými nástroji obsazenými po dvou (vůbec poprvé se v Mozartově symfonii objevují klarinety, byť střídmě využité). Následuje klarinetový koncert Luminarium z pera Kryštofa Mařatky, autora usazeného v městě nad Seinou. „Skladba je jakousi stručnou antologií, která se inspiruje hudebními projevy různých oblastí na Zemi. Je to kaleidoskop harmonií a zvuků z celého světa,“ vysvětluje autor. Koncert provede klarinetista Michel Lethiec, pro kterého byl napsán. Po přestávce pak vystoupí jeden z nejoceňovanějších světových varhaníků Christian Schmitt, který pravidelně spolupracuje se známými dirigenty a sólisty, jako jsou třeba Sir Simon Rattle, Phillipe Herreweghe, Jakub Hrůša, Marek Janowski, Manfred Honeck nebo Magdalena Kožená. Zahraje Varhanní symfonii č. 3 pařížského pozdně romantického autora Charlese-Marii Widora. Oba večery řídí mladý a mezinárodně uznávaný dirigent Jiří Rožeň. Ve čtvrtek i pátek je před koncerty připraveno neformální setkání s ním i s Kryštofem Mařatkou, který zájemcům představí svoje dílo. Koná se od 18.15 do 19.00 v ředitelském salonku Besedního domu. Kvůli omezené kapacitě je potřeba přihlásit se na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..


středa, 13 březen 2019 06:20

18. března se otevírá Smetanova síň

Už jen tento týden bude uzavřená Smetanova síň Obecního domu v Praze. V pondělí 18. března se znovu otevře po zhruba měsíční odstávce, kterou zavinil pád štuku ze stropu u centrální vitráže na stropě. Restaurátoři v ní opravili uvolněný ozdobný plech kolem středové vitráže a přiléhající štukové římsy.Proto bylo nutné místo důkladně prozkoumat a zjistit stav ostatní výzdoby. Aby mohli odborníci strop prozkoumat, museli postavit 18 metrů vysoké lešení. Vedení Obecního domu ho zároveň využilo i k tomu, že nechalo vyčistit jinak nepřístupná místa v centrální části stropu a sochařské výzdoby u zakončení lóží v prvním patře. Zasahoval i dron, díky kterému odborníci preventivně prozkoumali i ty ozdobné prvky stropní konstrukce, pod kterými lešení přímo nestálo. Malby stropních výplní a nástěnné obrazy jsou dílem Karla Špilara. K plastické výzdobě sálu patří štukové skupiny Vyšehrad a Slovanské tance po stranách pódia od Ladislava Šalouna.

 


úterý, 12 březen 2019 16:22

Českolipský koncert Jany Bouškové přesunut na duben

Českolipský kruh přátel hudby přesouvá dnešní koncert Jany Bouškové na 2. duben a také na jiné místo. Důvodem je drobná zdravotní indispozice. Koncert se měl původně konat v Centru textilního tisku, náhradní termín si ale vyžádal i jiné prostory, takže bude v kostele Mistra Jana Husa v České Lípě. Zakoupené vstupenky zůstávají v platnosti a protože je kostel větší, bude v nejbližších dnech zahájen doprodej vstupenek. Jana Boušková přiveze v úpravě pro harfu tři první symfonické básně Smetanova cyklu  Má vlast, úpravu Dvořákovy Americké suity, kterou premiérovala v Chicagu, a v úvodu koncertu představí také skladbu Karla Černického, významného místního umělce. Narodil se v roce 1816 v Sedlci a od roku 1844 působil v České Lípě jako ředitel kůru a varhaník. Stal se nositelem zlaté medaile za zásluhy. Jeho život se uzavřel v České Lípě v roce 1885. Podrobnosti o koncertu čtěte ZDE.


úterý, 12 březen 2019 07:18

Collegium 1704: Březen s Händlem, dnes v Praze

Celý březen tráví Collegium 1704, Collegium Vocale 1704 a jejich umělecký vedoucí Václav Luks s oratoriem Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě. V sobotu dílo poprvé provedli v Budapešti, dnes je přednesou v Praze v Rudolfinu a do konce měsíce ještě oratorium představí ve středu v Drážďanech, v pátek ve Versailles a příští neděli 24. března v Heidelbergu. Oratorium Izrael v Egyptě se odehrává na pozadí biblických textů, Händel v něm ale nechal plně rozvinout svou fantazii a rozehrál hudební zvukomalbu. Charakteristické jsou rozsáhlé a nesmírně rafinované sborové plochy plné kontrastů a vokální virtuozity. Jako sólisté účinkují sopranistky Hannah Morrison a Lenka Cafourková, altista Benno Schachtner, tenorista Krystian Adam a basisté Tomáš Král a Jaromír Nosek. Velkému dílu Georga Friedricha Händela se Collegium 1704 věnovalo už loni a mimořádný projekt završí v těchto týdnech. Vyjde totiž nahrávka oratoria Mesiáš, které se v tuzemsku příliš neuvádí. Václav Luks ji pořídil  v minulé koncertní sezóně v Rudolfinu, jde o první český kompletní záznam tohoto významného díla, navíc autenticky s replikami historických hudebních nástrojů. Collegium 1704 tak navazuje na předchozí mezinárodně uznávaná CD, například Bachovu Mši h moll nebo Zelenkovu Missa Divi Xaverii.  


úterý, 12 březen 2019 06:30

Před 20 lety zemřel Yehudi Menuhin

Dnes si připomínáme jednoho z nejtalentovanější houslistů 20. století. Přesně před 20 lety, 12. března 1999 zemřel v Berlíně Američan Yehudi Menuhin, bylo mu 82 let. Narodil se do rodiny ruských Židů 22. dubna 1916 v New Yorku. Housle si vyžádal už jako čtyřletý od rodičů. Jeho prvním učitelem byl koncertní mistr sanfranciských symfoniků Louis Persinger, malý Yehudi ale ještě neuměl noty, tak mu předehrával a on to opakoval. V šesti letech Menuhin brilantně přednesl přetěžká Capriccia Nicoly Paganiniho, v sedmi obtížný Mendelssohnův houslový koncert a v roce 1928 ohromil newyorskou Carnegie Hall tím, jak zahrál Beethovena. Kritik z New York Times tehdy napsal: "Je absurdní říct, že předvedl zralé pojetí Beethovenova houslového koncertu, ale je to tak." Cestu na výsluní mu pak definitivně otevřel koncert v Berlíně v dubnu 1929, kde přednesl tři zásadní houslové koncerty, Beethovenův, Bachův a Brahmsův. Albert Einstein prý tehdy nadšeně zvolal: "Teď už vím, že Bůh existuje!" Na hudebním vývoji zázračného mladíka se v té době v Paříži výrazně podílel rumunský skladatel a houslista George Enescu a německý houslista Adolf Busch. Podporoval ho i anglický skladatel Edward Elgar, jehož houslový koncert v roce 1932 tehdy už proslavený teenager nahrál společně s autorem. Podle Menuhina by dokonalý houslista potřeboval "Kreislerovu eleganci, Elmanovu zvučnost a Heifetzovu techniku". Zkombinovat tyto tři ingredience se pokoušel celý život. Později začal také dirigovat a učit. V roce 1963 založil v Anglii hudební školu, později inicioval založení Mezinárodní Menuhinovy akademie pro hráče na smyčcové nástroje ve švýcarském Gstaadu, stál u kolébky charitativní organizace Live Music Now, vedl Evropskou asociaci učitelů hry na smyčcové nástroje a předsedal Mezinárodní hudební radě UNESCO. V Praze hostoval mnohokrát, poprvé v listopadu 1931 a pak například v roce 1945, kdy přiletěl z Londýna v doprovodu prezidenta Edvarda Beneše. Naposledy ho Praha zažila už "jen" jako dirigenta v únoru 1997. V roce 1993 královna Alžběta II. povýšila Menuhina do šlechtického stavu a jmenovala ho lordem.


pondělí, 11 březen 2019 06:41

Pardubické hudební jaro obsáhne koncerty i operu

Dvě desítky pořadů tvoří ode dneška do 28. dubna program 41. ročníku Pardubického hudebního jara. Zahrnou široké spektrum koncertů od vystoupení orchestru Barocco sempre giovane a jubilující Komorní filharmonie Pardubice přes pěvce Gabrielu Beňačkovou, Simonu Šaturovou a Petra Nekorance, klavíristu Lukáše Vondráčka, varhanici Kattu a komorní soubory Pavel Haas Quartet, Prague Cello Quartet a Lobkowicz trio až po tělesa, jako jsou Musica Bohemica, Melody Makers Ondřeje Havelky nebo Hradišťan. Festival dnes večer zahájí v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích PKF – Prague Philharmonia s Radkem Baborákem v roli dirigenta a sólisty a s jeho žáky. V neděli 28. dubna uzavře festival na stejném místě koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou původem peruánského dirigenta Christopha Mathiase Muellera. Na programu jsou i dvě opery, které přiveze operní soubor libereckého Divadla F. X. Šaldy - Pucciniho Bohéma a Massenetova Thais. Vedle Pardubic se festivalové koncerty konají také v Chrudimi, Vysokém Mýtě, Heřmanově Městci, Přelouči a v Sezemicích. Dramaturgie přehlídky připomene padesát let činnosti Komorní filharmonie Pardubice, výročí sto let hudebního školství ve městě a čtyřicáté výročí založení Konzervatoře Pardubice i jubilea dvou významných českých hudebních skladatelů – východočeských rodáků: devadesát let od narození Petra Ebena a šedesát let od úmrtí Bohuslava Martinů.


pondělí, 11 březen 2019 06:20

Matrix oslaví 20 let i v Praze

Matrix Live - film in concert, to je název mimořádného projektu, který dnes večer zazní v pražském Kongresovém centru. Hudbu ke kultovnímu sci-fi, který právě slaví 20 let, tam bude osobně dirigovat autor soundtracku, americký skladatel Don Davis. Na pódiu sejde přes 130 muzikantů z orchestru Praga Sinfonietta a Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy, v Evropě to bude vůbec poprvé, kdy Matrix doprovodí vedle orchestru také sbor. Soundtrack filmu Matrix patří mezi díla, která jsou náročná na živé provedení. Diváci uslyší netradiční hudební nástroje, zejména dechové a bicí, a chybět nebude ani projekce. Don Davis se narodil v roce 1957 v kalifornském Anaheimu a proslavil se také hudbou k filmům Jurský park 3, Past nebo k seriálům Star Trek: Nová generace a Strážce moře. Za hudbu k Matrixu získal prestižní cenu BMI a nominaci na cenu Mezinárodní asociace kritiků filmové hudby a mnozí dodávají, že právě soundtrack se velkou měrou podílel na úspěchu všech tří dílů. Matrix, který natočili sourozenci Wachowští, získal Oscary za film, zvukové efekty, vizuální efekty a zvuk.


neděle, 10 březen 2019 07:06

Pro Velikonoční festival v Brně napsal skladbu Toivo Tulev

Velikonoční festival duchovní hudby pořádaný Filharmonií Brno vyvrcholí 28. dubna Bachovým Velikonočním oratoriem v podání barokního sboru a orchestru Czech Ensemble Baroque. Dvoutýdenní přehlídku však otevře současná hudba - na Květnou neděli 14. dubna bude mít v katedrále na Petrově světovou premiéru skladba, kterou na brněnskou objednávku napsal  Toivo Tulev, loňský šedesátník, učitel kompozice na Estonské hudební akademii a zakladatel a umělecký vedoucí liturgického souboru Scandicus. Dílo má název So Shall He Descend (odkazující k biblickému zaslíbení o tom, jak zazní zvuk Boží polnice a „sám Pán sestoupí z nebe“) a na jeho provedení se budou spolu s brněnskou filharmonií podílet sbor Ars Brunensis a pěvci Ivana Rusko, Bettina Schneebeli, Jaroslav Březina a Jiří Hájek. Skladbu nastuduje šéfdirigent Dennis Russell Davies. Při tomto večeru bude účinkovat také Schola Gregoriana Pragensis. Festival má letos podtitul Ceremonie / Je dobré slavit Pána. Tvoří ho šest koncertů a troje temné hodinky. Zazní při něm v brněnských kostelích gregoriánský chorál, byzantské pašije a varhanní hudba v podání Michaela Bártka, brněnského rodáka působícího ve Švýcarsku. Program Velikonoční procesí na Piazza Navona -  renesanční vokální polyfonii  z Říma z 16. století - přiveze španělský komorní sbor a soubor historických nástrojů La Grande Chapelle. Jiný koncert nabídne symfonii pro sólové housle s velikonočním názvem „Ajhľa, človek“! Jde o dílo Františka Gregora Emmerta, které přednese Milan Paľa. Při temných hodinkách, večerech při svíčkách v kostele v Jezuitské ulici, zazní postupně Bachova a Messiaenova varhanní hudba, Velkopáteční oratorium Josefa Schreiera a Koncert pro sbor Alfreda Schnittkeho.


sobota, 09 březen 2019 10:24

FOK přidává koncert s Radkem Baborákem

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zařazuje do probíhající sezóny mimořádný koncert. Vedení orchestru tak reaguje na události z minulých týdnů, kdy musela být náhle uzavřena Smetanova síň kvůli pádu kousku stropního štuku. FOK kvůli tomu musel zrušit několik programů. Přidaný koncert se uskuteční 9. května ve Smetanově síni - Radek Baborák zahraje Koncert pro lesní roh a orchestr d moll Antonia Rosettiho a pak zazní Orffova Carmina burana s Pražským filharmonickým sborem a sólisty Marií Fajtovou, Petrem Nekorancem a Jiřím Rajnišem. Dirigovat bude Rastislav Štúr. Do 31. března jsou vstupenky na tento koncert vyhrazeny pro abonenty, kterých se dotklo zrušení koncertů. Pro ně budou k dispozici přednostně za symbolických 100,- korun. Zbylé pak budou od 1. dubna uvolněny do prodeje.


sobota, 09 březen 2019 06:33

Mozartova opera Idomeneo poprvé v Plzni

V plzeňském Velkém divadle má dnes večer premiéru nová inscenace Mozartovy opery Idomeneo, a to v hudebním nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy a v režii a choreografii vyhledávané německé umělkyně Arily Siegert. V západočeské metropoli jde o vůbec první uvedení díla. Ani v jiných českých divadlech nejde o často uváděný titul. Další představení se v Plzni konají 12. 3., 5., 11. a 26. 4. a 8., 22. a 25. 5. V titulní roli Idomenea se střídají tenoristé Philippe Castagner a Jaroslav Březina, roli jeho syna Idamanta nastudovaly mezzosopranistky Hannah Esther Minutillo a Barbora Polášková de Nunes-Cambraia. Idomeneo zahajuje řadu skladatelových vrcholných operních děl. Mozart ho komponoval pro Mnichov. Světová premiéra se tam uskutečnila 29. ledna 1781. Libretista Giambattista Varesco v opeře zpracovává antický námět o krétském králi Idomeneovi, který při svém návratu z Trójské války v ohrožení vlastního života slíbí bohu Neptunovi, že mu obětuje prvního člověka, kterého na pevnině potká. Tím je však jeho vlastní syn Idamantes… Kanadský tenorista Philippe Castagner byl v roce 2002 jako mladý pěvec zařazen do prestižního Lindemannova programu newyorské Metropolitní opery a vystřídal od té doby po světě řadu operních scén. V Plzni už ztvárnil Prince v Dvořákově Rusalce. Arila Siegert byla v 70. a 80. letech v tehdejší Německé demokratické republice výraznou tanečnicí a choreografkou, představitelkou moderního tanečního divadla. Svou první operní inscenaci jako režisérka připravila v roce 1998, byl jí  Verdiho Macbeth. V Čechách pracuje poprvé. Za hlavní témata  plzeňské inscenace označila „individualitu každého člověka a jeho osud, který je více méně v jeho vlastních rukou; boj proti temnotě v nás, síle strachu, marnosti, nenávisti a chamtivosti, která je tak jako tehdy i teď mocná...“ Členy jejího týmu jsou vždy scénograf Hans Dieter Schaal a kostýmní výtvarnice Marie-Luise Strandt. Druhým dirigentem plzeňského nastudování Idomenea je Chuhei Iwasaki, mladý Japonec, který absolvoval Pražskou konzervatoř, kde zůstal jako dirigent smyčcového orchestru. Ve studiu pokračuje na AMU.


pátek, 08 březen 2019 15:04

Před 150 lety zemřel Berlioz. Pražské jaro chystá jeho Te Deum

Po několika desetiletích na letošním festivalu Pražské jaro zazní Berliozovo ohromující Te Deum. Dnes je tomu přesně sto padesát let, co průkopník hudebního romantismu, jeden z velkých hudebních vizionářů, zemřel. U jeho uměleckých počátků stál mezi pařížskými pedagogy také český skladatel Antonín Rejcha… Kulaté jubileum není důvodem, ale určitě dobrou příležitostí, proč si Berliozovu hudbu v roce 2019 víc připomínat. V Obecním domě 15. května uvede Te Deum osmasedmdesátiletý americký dirigent John Nelson, počítaný mez specialisty na tohoto skladatele… První uvedení díla se mělo konat v Křišťálovém paláci v Londýně. Autorovou představou byla tisícovka zpěváků a mimořádně posílený orchestr o pěti stech členech. Premiéra se tam nakonec neuskutečnila, ale nastudování a provedení díla při Světové výstavě v Paříži v roce 1855 mělo podobné parametry. Interpretů bylo na devět set a lidé se na koncert sjížděli zvláštními vlaky… Na Pražském jaru bude hudebníků i lidí v publiku méně, ale i tak jde o grandiózní koncert. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu vystoupí tenorista Nicholas Phan a alespoň tři vokální tělesa – Slovenský filharmonický sbor, Kühnův smíšený sbor a Kühnův dětský sbor. Berliozova díla s liturgickými texty, tedy i Te Deum, chvalozpěv na velikost Boží, působí v kontextu okolní hudební tvorby jako velikášská a pompézní. Naddimenzovaný interpretační aparát a exaltovaný hudební výraz posluchače buď fascinoval, nebo odpuzoval… V kratší první polovině večera zazní předtím Berliozova známá programní symfonická skladba Harold v Itálii. Violové sólo, které ztělesňuje hrdinu, stejně jako v básni Lorda Byrona putujícího krajinou a projektujícího do ní své pocity, bude hrát Karel Untermüller.


pátek, 08 březen 2019 07:15

Stavbu varhan v Dobřanech podpoří hudba i víno a móda

Záměr postavit v Dobřanech na Plzeňsku varhany s dispozicí co nejpodobnější Bachovým výmarským varhanám podpoří v létě další benefiční koncert, tentokrát z díla barokního skladatele Jana Josefa Ignáce Brentnera, tamního rodáka. Koná se 14. srpna. Ještě předtím se v polovině května ve městě uskuteční Fashion Art Show – přehlídka umění módy a vlasové stylistiky s řadou doprovodných programů. Také  výtěžek z této akce půjde  na podporu stavby bachovských varhan – co nejpřesněji takových, jako byly ty, na kterých na zámku ve Výmaru Bach komponoval a které později bohužel shořely. Jejich přesná podoba co do počtu a charakteru rejstříků bude vždy jen hypotetická a zprostředkovaná, ale jejich co nejbližší nápodobu prý zatím žádný varhanář nevytvořil. Cílem Nadačního fondu Přátelé dobřanských varhan je iniciovat postavení takového nástroje a jeho osazení do vzácné raně barokní skříně v kostele sv. Mikuláše. Tamní varhany nejsou schopny provozu. Dosáhnout cíle je reálné za deset až patnáct let, první odhady nákladů hovoří zhruba o 20 milionech korun. Podobu a jedinečnou dispozici varhan, jejichž existence by jednou mohla vést třeba i k založení bachovského festivalu, má určit odborná mezinárodní komise. S myšlenkou přišli členové křesťanské Koinonie Jan Křtitel - Sdružení křesťanů pro novou evangelizaci, která v Dobřanech působí. Na podporu projektu se už uskutečnilo víc než deset benefičních koncertů, ale prodává se za tím účelem například i víno, dar od sicilského vinaře. Základní umělecká škola v Dobřanech nese od roku 2000 jméno J. S. Bacha. Hodlá mimochodem letos na podzim uspořádat 1. ročník mezinárodní soutěže pro děti a mladé „Bachovská cesta“. Vize Nadačního fondu Přátelé dobřanských varhan původně vyrostla bez vlivu ZUŠ J. S. Bacha. Napomohla ale tomu, že oba subjekty již nějaký čas spolupracují.


pátek, 08 březen 2019 06:51

V libereckém divadle má dnes premiéru Trubadúr

Po dvanácti letech se na scénu Divadla F. X. Šaldy v Liberci vrací Verdiho Trubadúr, dramatická, emocemi nabitá opera z roku 1853. Po dnešní premiéře se další představení konají 10., 12. a 23. března a 3. a 23. dubna. Dirigentem nové inscenace je Martin Doubravský, režisérem Peter Gábor, slovenský tvůrce se zkušenostmi zejména z činoherního a muzikálového divadla, který má nicméně za sebou už i sedm operních projektů. Hlavní role zpívají Lívia Obručník Vénosová, Kateřina Jalovcová a Jiří Rajniš; jako Manrico s nimi v Liberci vystupuje italský tenorista Paolo Lardizzone, který se v tuzemsku už několik let opakovaně objevuje v plzeňském divadle a který od roku 2017 rovněž spolupracuje s libereckou operou. Il trovatore, sedmnáctá z Verdiho bezmála tří desítek oper měla premiéru v Římě a spolu s Rigolettem a Traviatou tvoří slavnou trojici děl, která skladatele díky melodice, orchestrálním barvám, psychologické přesvědčivosti vokálních partů i díky sborovým scénám vyzařujícím velké emoce a energii definitivně dostala do povědomí evropského publika - a patří dodnes k jeho nejhranějším. Skutečná světová operní klasika. Peter Gábor nepatří k avantgardním tvůrcům, kteří provokují. Jak se před premiérou vyjádřil, při režii opery uvažuje spíše činoherně – zachovává příběh a vztahy a snaží se dění na jevišti co nejvíc rozehrát. Ale současně se samozřejmě nechává k vyjadřovacím prostředkům inspirovat hudbou – tak, aby všechny složky inscenace korespondovaly s jejími emocemi. 


čtvrtek, 07 březen 2019 06:49

U filharmonie v Brně hostuje dirigent Liebreich

Dirigentským hostem Filharmonie Brno je dnes a v pátek Alexander Liebreich, první sezónu šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu a před létem končící dosavadní šéfdirigent Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích. Na programu brněnského abonentního programu jsou v sále Stadionu čtyři čísla - Vyzvání k tanci Carla Marii von Webera, které se stalo populárním valčíkem díky orchestrální verzi z pera Hectora Berlioze, dále Čtyři preludia a Vážné zpěvy v aranžmá současného německého autora Detleva Glanerta, v nichž Johannes Brahms zaznamenal předtuchu blízké smrti své dlouholeté přítelkyně Clary Schumannové. Potom následuje předehra a Isoldina smrt z lásky z Wagnerovy opery Tristan a Isolda a v závěru pak hlavní číslo večera - symfonická báseň Smrt a vykoupení od Richarda Strausse, dosahující mistrovských poloh při hudebním ztvárnění stavů úzkosti a blouznění, střídaných s uvolněním a melancholií. Shodou okolností toto dílo zazní v Brně bezmála přesně 108 let poté, co ji tam autor osobně (2. 4. 1911) dirigoval s tehdejším německým orchestrem Brünner Philharmoniker. Sólistou je v pátek a v sobotu chorvatský basbarytonista Krešimir Stažanac. Alexander Liebreich loni převzal funkci uměleckého ředitele Festivalu Richarda Strausse v bavorském alpském letovisku Garmisch-Partenkirchen, kde skladatel, dirigentův krajan, žil. Liebreich byl rovněž zvolen předsedou Společnosti Richarda Strausse… Za týden se před Filharmonii Brno postaví mladý dirigent Jiří Rožeň. O další týden později, od 20. března, připravuje a řídí abonentní program šéfdirigent tělesa Dennis Russell Davies.


čtvrtek, 07 březen 2019 06:33

Nebezpečné známosti jako balet v Ostravě

Národní divadlo moravskoslezské uvádí dnes v premiéře baletní novinku Nebezpečné známosti, často známou také pod jménem Valmont. Autory jsou uznávaný evropský choreograf Krzysztof Pastor a úspěšný současný lotyšský hudební skladatel Arturs Maskats. Oba zároveň vytvořili libreto podle románové předlohy. Tou je úspěšný román francouzského spisovatele Pierra Choderlose de Laclose Les Liaisons dangereuses (Nebezpečné známosti) z roku 1782. Děj je založen na dramaticky vyhrocených mezilidských vztazích, odehrávajících se na tanečních bálech, které byly pro dobu, kdy se příběh odehrává, středobodem společenského setkávání. Vášnivá markýza de Merteuil a chladnokrevný vikomt de Valmont hrají s lidmi a jejich emocemi nebezpečnou hru plnou rafinovaných intrik. Bohabojná madame de Tourvel, mladá a naivní Cecílie Volanges spolu s rytířem Dancenym se stanou jejich pěšáky. Hráči ale netuší, že se nakonec stanou rukojmími svých vlastních emocí. Sólisté jsou zahraniční a choreograf Krzysztor Pastor je osobně vybíral a průběžně dohlížel na celý soubor při zkoušení. Inscenaci hudebně nastudoval a taktovky se ujme Jiří Habart.


středa, 06 březen 2019 07:15

Pudlák autorem první skladby se znějící sirénou

Pravidelnou polední zkoušku zvukových zařízení pro varovné signály využije dnes v Praze Orchestr Berg k prvnímu hudebnímu happeningu plánovaného cyklu nazvaného Hudba k siréně. Úvodní „mikrokoncert“ se pod tímto názvem koná v aule Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Siréna je na střeše jen pár metrů od místa koncertu a skladatel Miroslav Pudlák, jehož nová kompozice tam dnes v premiéře zazní, je absolventem a nyní také pedagogem této školy. Akce, nabízející netradiční zážitek se současnou hudbou, je určena nejen lidem spojeným s fakultou, ale je otevřena široké veřejnosti a je zdarma. Z iniciativy orchestru Berg, který je průkopníkem nových forem hudebních produkcí, vznikají teď nové skladby pro několik hudebníků (a sirénu). Dostaly název „hudební intervence k pravidelné zkoušce sirén“. Mohou být realizovány pouze v konkrétním čase. Sirénu, jejíž zvuk zvenčí proniká do daného prostoru, využívají skladatelé jako další hudební nástroj. Nová díla takto postupně vytvoří téměř dvě desítky českých autorů. Každý koncert se odehraje na jiném místě – v Praze i mimo ni. V přímém přenosu se tyto hudební produkce budou objevovat každou první středu v měsíci těsně před polednem ve vysílání stanice Vltava Českého rozhlasu, který je koproducentem projektu, i na kanálu Youtube a sociální síti Facebook Českého rozhlasu. K dispozici bude online archiv jednotlivých nahrávek. Produkce mají mimo jiné pomoci probudit u posluchačů neortodoxní přemýšlení nad hudbou. Další v pořadí se uskuteční 3. dubna v kombinaci Horního náměstí v Olomouci a pražské Novoměstské radnice a Lichtenštejnského paláce, sídla AMU. Bude ji mít v rukou skladatel Jan Trojan. Ve středu 1. května  bude zapojen Bastion a Park Folimanka, hudbu koncipuje Ian Mikyska. A 5. června bude dějištěm akce pražské Gymnázium Jana Keplera a skladatelem Martin Klusák.


středa, 06 březen 2019 06:30

Olga Šroubková zahraje Brucha ve Zlíně

Jeden z nejhranější a nejoblíbenějších houslových koncertů a významná představitelka nastupující generace českých houslových virtuózů - to je krátký popis zítřejšího koncertu, který pořádá Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Koncert pro housle a orchestr Maxe Brucha provede 7. března Olga Šroubková, vítězka posledního ročníku mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Na programu jsou pak ještě Filharmonické tance pro orchestr Jana Nováka a Symfonie č. 5 B dur Sergeje Prokofjeva. Zlínskou filharmonii bude řídit její šéfdirigent Tomáš Brauner. Houslový koncert č. 1 g moll Maxe Brucha patří celosvětově mezi nejoblíbenější a nejhranější opusy tohoto typu. Kompozice v romantickém stylu vznikla v roce 1866, o rok později pak její autor společně s tehdejším předním houslistou Josephem Joachimem provedli jistou revizi. A právě z důvodu, že ji Bruch psal „na míru" vynikajícímu houslovému interpretovi, je technicky mimořádně náročná. Vyniká ale také melodickým bohatstvím a celkovou zvukovou barevností. Jana Nováka považuje řada hudebních odborníků za jednu z nejtalentovanějších a zároveň také nejvýraznějších postav české hudby poválečné éry. Nicméně, vzhledem k tomu, že po srpnových událostech roku 1968 tento rodák z Nové Říše poblíž Telče emigroval společně se svojí rodinou z tehdejšího Československa, dostaly se jeho skladby na seznam zakázaných děl a na koncertních pódiích proto zaznívaly zcela ojediněle. Až po roce 1989 se Jan Novák dočkal posmrtné rehabilitace a jeho skladatelský odkaz oprávněného uznání. Své Filharmonické tance dokončil již roku 1956 a následně je věnoval tehdy nově založenému brněnskému symfonickému orchestru. Svoji 5. symfonii Sergej Prokofjev komponoval v průběhu Druhé světové války a myslel jako oslavu svobodného a šťastného člověka, jakýsi triumf lidského ducha pozitivně doufajícího v optimistickou budoucnost.


středa, 06 březen 2019 01:31

Anděl pro Martinů a Českou filharmonii

Poprvé v historii cen Anděl byla oceněna klasická hudba. Sošku získala v úterý večer Česká filharmonie za premiérovou nahrávku méně známé pastorální opery Bohuslava Martinů Čím lidé žijí. „Chtěli bychom tuto cenu poslat do nebe Jiřímu Bělohlávkovi,“ vzpomněli zástupci našeho předního orchestru na svého bývalého šéfdirigenta, se kterým operu při jejím koncertním provedení v prosinci 2014 natočili. Na snímku se podílejí sbor Martinů Voices a jako sólisté Ivan Kusnjer, Petr Svoboda, Jan Martiník, Lucie Silkenová, Ester Pavlů, Jaroslav Březina, Lukáš Mareček a jako vypravěč houslista Josef Špaček. Nastudování si vysloužilo nominaci na cenu The International Opera Award. Nahrávka se dočkala i televizního zpracování režiséra Jiřího Nekvasila. Česká televize za film získala na loňském Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha speciální uznání za mimořádný umělecký počin. Libreto vytvořil Martinů na základě anglického překladu povídky Lva Nikolaje Tolstého Kde je láska, tam je i Bůh. Opera What Men Live By poprvé zazněla v roce 1954 v USA na letních hudebních kurzech v Interlochenu (Michigan). Jiří Bělohlávek (1946–2017) byl významným světovým ambasadorem díla Bohuslava Martinů. Jen pro Supraphon natočil na čtyři desítky jeho symfonických, koncertantních a jevištních děl... Nominováno jinak bylo na Cenu Anděl za rok 2018 v kategorii Klasika ještě smyčcové kvarteto Epoque Quartet s deskou zachycující hudbu dirigenta a skladatele Jana Kučery; čtveřice se věnuje zejména jazzu, rocku, alternativě a aranžím a v sále Lucerny připomene 26. března v bohatém programu s řadou hostů dvacet let své přítomnosti na české hudební scéně. A třetím nominovaným byl komorní sbor Martinů Voices řízený Lukášem Vasilkem, a to za nahrávku madrigalů Bohuslava Martinů. Hudební ceny Anděl vyhlašuje Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu a hlasuje o nich Česká hudební akademie; letos se předávaly už osmadvacátým rokem. Klasická hudba má jinak třetím rokem své „vlastní“ ceny Classic Prague Awards


úterý, 05 březen 2019 14:02

Začíná výstava o Prodané nevěstě

Odpolední vernisáž dnes v 17 hodin zahájí výstavu Nevěsta prodaná do ciziny, která se koná v Muzeu Bedřicha Smetany na Novotného lávce v centru Prahy. Veřejnosti bude přístupná od zítřka až do 2. listopadu 2020. Výstava mapuje historii nejznámější opery Bedřicha Smetany v zahraničním kontextu - od jejího prvního provedení v cizině ještě za Smetanova života v roce 1871 v Petrohradu, přes její triumfu na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni v roce 1892, který ji otevřel cestu do světa. Rok po tomto úspěchu uvedlo operu Divadlo na Vídeňce a v rychle pak následovaly další zahraniční scény. Prodaná nevěsta se vydala na cestu kolem světa. Během devadesátých let 19. století byla uvedena v mnoha evropských městech, zejména v německy mluvícím prostoru, a na programech se objevovala i na počátku 20. století, kdy se prosadila také v Americe, Africe, Asii i Austrálii. V zámoří ji v roce 1909 uvedla Metropolitní opera (tehdy se hrála v německém překladu). Jako Mařenka tam zazářila pražská rodačka, sopranistka Ema Destinnová. O uvedení opery na této prestižní scéně se zasloužila společně s dirigentem Gustavem Mahlerem. V roce 1941 ji pro Metropolitní operu nastudovala v anglickém překladu Jarmila Novotná. Výstava se dotkne také novodobých významných provedení, mimo jiné pařížského z roku 2008 nebo uvedení v Mnichově v prosinci roku 2018. Výstavu pořádá Národní muzeum ve spolupráci - Muzeum B. Smetany, fotografie Jarmily Novotné zapůjčil Zámek Liteň, z.s., který se stará o odkaz této naší proslulé pěvkyně.


úterý, 05 březen 2019 07:00

Dnes se předávají Ceny Anděl, mají i kategorii Klasika

Hudební ceny Anděl, které vyhlašuje Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu a o nichž hlasuje Akademie populární hudby, se letos předávají už osmadvacátým rokem. Ceremoniál se odehraje dnes večer v prostorách pražského Fora Karlín. Novou kategorií je pro letošek Klasika. Nominovanými v ní jsou tři soubory. Jednak je to Smyčcové kvarteto Epoque Quartet s deskou zachycující hudbu dirigenta a skladatele Jana Kučery; čtveřice se věnuje zejména jazzu, rocku, alternativě a aranžím a v sále Lucerny připomene 26. března v bohatém programu s řadou hostů dvacet let své přítomnosti na české hudební scéně. Dalším nominovaným je Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem a sólisty za vůbec první nahrávku jednoaktové pastorální opery Čím lidé žijí, zkomponované Bohuslavem Martinů v 50. letech v USA podle Tolstého povídky. Třetím nominovaným je komorní sbor Martinů Voices řízený Lukášem Vasilkem, a to za nahrávku madrigalů Bohuslava Martinů. V jednotlivých kategoriích, jichž je čtrnáct, vybírají akademici nejlepší desky a písně v dvojkolové volbě. Ceny Anděl chtějí upozornit na to nejlepší, co se v hudbě v roce 2018 napříč celým jejím spektrem událo. Týkaly se až dosud v podstatě všech žánrů, jen vážné hudby ne… Nominace obsahují v dosavadních žánrech jména skupin Lucie, Mandrage, Monkey Business, The Atavists a Vesna, zpěváků Miro Žbirky, Barbory Polákové, Mikolase Josefa, Kapitána Dema, Moniky Načevy a Radůzy a řady dalších hudebníků a formací.


úterý, 05 březen 2019 06:30

FOK odstartoval Ateliér hudební edukace

Hudebka na dotek, to je první projekt Ateliéru hudební edukace, který založil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Vznikl v součinnosti s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy. Hudebka na dotek zahrnuje workshopy určené studentům vysokých škol, kteří studují učitelství hudební výchovy. V sobotu proběhl první a tento týden bude další, proběhne formou koncertu nazvaného Orchestr na dotek pro rodiny s dětmi, jen s tou změnou, že musel být přesunutý z uzavřené Smetanovy síně do Divadla Hybernia. Další workshopy se pak budou konat v dubnu. „První workshop se nesl ve velmi tvůrčím duchu. Vedla ho předsedkyně České Orffovy společnosti Lenka Pospíšilová. Studenti si během několika hodin vyzkoušeli, jak pracovat s klasickou hudbou tak, aby se stala pro děti předmětem opravdového zájmu, a především radostí,“ doplňuje produkční edukativních pořadů FOK Eva Kolková. Dílny pro studenty učitelství hudební výchovy navazují na přípravná dopoledne Hudebního klubu FÍK, kde lektorky České Orffovy společnosti pracují s dětmi na dané hudební téma.


pondělí, 04 březen 2019 07:10

Vítězové Cen Jantar za rok 2018

V neděli večer byly už podruhé rozdány Ceny Jantar pro umělce s vazbami na Moravskoslezský kraj. Slavnostní galavečer v ostravské aule Gong přenášel živě Český rozhlas Ostrava a záznam je stále k vidění na YouTube. V kategorii Artificiální hudba se instrumentalistou roku stal hráč na cimbál Daniel Skála a hudebním tělesem roku Janáčkova filharmonie Ostrava. Za operu v ženské kategorii získala cenu Veronika Holbová za role v inscenacích Osud a Triptych, které uvedlo Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, a mezi muži zabodoval Pavel Klečka za roli Revírníka v opavské inscenaci Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky. Interprety roku 2018 se stali zpívající violoncellistka Dorota Barová a klavírista Tomáš Kačo. V kategorii muzikál zvítězili Marie Fialová za role Dželíny a Demetry a Ján Slezák za dvě protikladné role Rozumbrada a Rambajz-Tága v muzikálu Kočky Národního divadla moravskoslezského. Za balet si cenu vytančili Sawa Shiratsuki za roli Kitri a Sergio Méndez Romero za roli Basila v baletní inscenaci Don Quijote, opět Národního divadla moravskoslezské v Ostravě. Celkem, včetně ostatních kategorií mimo klasickou hudbu, bylo předáno šestnáct cen. Novinkou letošního ročníku bylo udílení dvou cen za celoživotní dílo, získali je zpěvačka Marie Rottrová a fotograf Jindřich Štreit. Oni i budoucí laureáti budou od letoška symbolicky zvěčněni v připravované Jantarové galerii slávy v Dolních Vítkovicích. Stejně jako vítězové šestnácti výročních cen, také laureáti cen za celoživotní dílo dostávají skleněnou sošku se třpytivým jantarem na vrcholu, kterou navrhla renomovaná ostravská sochařka Šárka Mikesková, jen s tím rozdílem, že mají pozlacený podstavec.


pondělí, 04 březen 2019 06:31

Extravagantní barokní podvečery

Světské kantáty Johanna Sebastiana Bacha a Nicolase Berniera otevřou v úterý večer jarní řadu 19. koncertního cyklu Barokní podvečery, pořádaného souborem Collegium Marianum. Koncert se koná v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě pod názvem Les plaisirs a spoluúčinkují při něm pěvci Lore Binon, Tobias Berndt a Tomáš Lajtkep. Společným motivem skladeb bude oslava nejrůznějších požitků a zálib, včetně popíjení tehdy vzácné kávy. Zazní proto mimo jiné Bachova „Kaffeekantate“ nebo Bernierova kantáta Le Caffé. „Stravaganza“ znamená výstřední, experimentální, fantaskní... Právě tak se jmenuje celý letošní ročník cyklu, který prezentuje pečlivě vybraná hudební díla v krásných historických sálech Prahy, ale hlavně ve špičkové interpretaci na dobové nástroje. Je rozvržen v jarní a pak ještě podzimní části až do konce prosince. Nejčastěji se jednalo o imitaci zvuků přírody a zvířat, ale označení La stravaganza použil například i Antonio Vivaldi pro svou sbírku sólových koncertů, ve kterých dosáhl nové zvukovosti a objevného melodického vedení… Druhý koncertní program zazní 28. března v Barokním refektáři kláštera dominikánů v Jilské ulici na Starém Městě, má název Bizzaria a slibuje zřídka hraná virtuózní houslová díla období baroka, včetně virtuózní zvukomalebné sonáty Heinricha Ignaze Bibera, plné zvukových efektů počínaje imitací hlasů nejrůznějších zvířat a konče pochodem mušketýrů… Další z koncertů se koná 25. dubna v Letním refektáři Strahovského kláštera a je věnován hudebním ztvárněním vodního živlu; zařazeny jsou tam skladby Georga Philippa Telemanna, Antonia Vivaldiho a Jeana-Marie Leclaira. Úzká návaznost na architektonické památky Prahy je pro Barokní podvečery typická. Dramaturgyní Barokních podvečerů je Jana Semerádová, hráčka na barokní příčnou flétnu a od založení v roce 1997 umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum.


neděle, 03 březen 2019 06:37

Liana Aleksanyan v Pucciniho Butterfly

Hostem Národního divadla v Praze je pro dnešní večer sopranistka Liana Aleksanyan. V představení Pucciniho opery Madama Butterfly vystoupí v hlavní roli Čo-Čo-San, kterou v těchto letech zpívala a zpívá také v divadlech v Buenos Aires, Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Klagenfurtu, Mannheimu, Soulu, Düsseldorfu a Valencii i v milánské La Scale. V roce 2019 bude Butterfly kromě Prahy zpívat například také ve Florencii či Terstu. Umělkyně arménského původu se objevuje v Evropě zejména v Mozartových, Verdiho a Pucciniho operách. V rámci angažmá v Brunšviku a Essenu ji diváci mohli vidět také v Evženu Oněginovi, v Lucii z Lammermooru, v Carmen a v operách Simon Boccanegra, Don Giovanni, Nápoj lásky a Hoffmannovy povídky. Hostovala opakovaně v Komické opeře v Berlíně, mimo jiné ve Verdiho Traviatě a Luise Millerové nebo v Pucciniho Bohémě, v Hamburku se objevila v hlavní roli Poulenkových Dialogů karmelitek. Studovala na Jerevanské konzervatoři. Úspěšně se zúčastnila pěveckých soutěží v Drážďanech, Vídni a Toulouse. Mimořádné hostování v Praze se uskuteční jako záskok za onemocnělou sólistku Marii Kobielskou.


sobota, 02 březen 2019 07:10

Nové Scala Radio v Británii nabídne klasickou hudbu

Nová rozhlasová stanice klasické hudby začne v pondělí 4. března vysílat ve Velké Británii. Scala Radio bude digitální stanicí, která nabídne nejen starší klasickou hudbu, ale také skladby autorů 20. a 21. století, prostor dostane například i jeden z nejmladších britských skladatelů, devatenáctiletý Jack Pepper. Důležitou roli má hrát i mluvené slovo. „Stovky rozhlasových stanic na našem trhu hrají pop nebo rock, pouze dvě nabízejí klasiku. Jsme jiní, protože chceme posluchače nejen bavit a smát se s nimi, ale trávit s nimi i čas při poslechu kvalitní hudby. Některé skladby budou pro posluchače známé, některé nové a vzrušující, ale všechny nadčasové, krásné a v dnešní době zcela nezbytné,“ konstatoval šéfredaktor stanice Simon Mayo. Scala Radio spustí skupina Bauer Media, která už v tuto chvíli nabízí zkušební vysílání a informace o programech na adrese http://www.scalaradio.co.uk/.


sobota, 02 březen 2019 06:28

Pardubická filharmonie o neslyšících skladatelích

Dva velcí skladatelé, Bedřich Smetana a Ludwig van Beethoven, přišli o sluch, přesto tento zásah osudu ustáli. Jak je možné, že i neslyšící skladatelé dokázali psát geniální hudbu? A co neslyšící lidé, je možné jim hudbu reprodukovat? Nejen na tyto otázky odpoví nedělní koncert Komorní filharmonie Pardubice pro děti a rodiče. Koná se v Sukově síni Domu hudby od půl jedenácté dopoledne. Programem provedou dirigent Marko Ivanović a moderátor Petr Kadlec. Pořady pro děti a rodiče pořádá Komorní filharmonie Pardubice už desátým rokem. Běhemm jara odehraje ještě dva abonentní koncerty pro děti. Určeny jsou malým posluchačům zhruba od 5 do 13 let. 


pátek, 01 březen 2019 06:30

Olga Jelínková už jedenáctou Královnou noci

Sopranistka Olga Jelínková vstoupí 8. března do inscenace Mozartovy Kouzelné flétny v německém Chemnitz v roli Královny noci. Půjde tak už o jedenáctou produkci této opery, ve které bude účinkovat. „Role Královny noci je vzrušující svými nebezpečně, takřka vražedně vysokými tóny. Tříčárkovaná f musí intonačně sedět jako perličky v náhrdelníku,“ popisuje Olga Jelínková. „Královna noci zpívá i jednu z nejznámějších árii operní literatury vůbec, velkolepou Der Hölle Rache (Pekelná pomsta), kterou zná každý např. z Formanova filmu Amadeus. Jakmile jednou zklamete, posluchači okamžitě zaregistrují jakoukoliv nepřesnost, a proto je to velký adrenalin. Zároveň je pro mě velkou poctou, že vedení německých divadel si mě vybírá i do rolí v jejich mateřském jazyce, protože jakýkoliv nežádoucí akcent je samozřejmě vnímán bedlivěji a konkurence je obrovská.“ Čeští diváci ji budou moci jako Královnu noci  slyšet teď v březnu v pražském Stavovském divadle. Olga Jelínková je členkou ansámblu Státního divadla v Saarbrückenu, kde otevřela tuto sezonu jako Violetta Valéry v La traviatě (připomeňte si rozhovor), kromě toho ztvárnila také roli Elviry ve Verdiho opeře Ernani v německém Mannheimu. Největším uměleckým úkolem první poloviny letošního roku pak pro ni bude role Markétky v Gounodově opeře Faust a Markétka, premiéra je ohlášena na 31. května.