„V krásném prostředí zrekonstruovaného divadla byl uveden singspiel Jiřího Antonína Bendy Vesnický trh. Na objednávku festivalu ji nastudoval soubor Musica Florea.“

„Hudba je svěží a zpěvná, běží rychle kupředu a je psaná na míru charakteru postav. Marek Štryncl řídil představení s erudicí a s ohledem na pěvce, z nichž někteří teprve sbírali divadelní ostruhy.“

„Režie se ujala mladá režisérka Magdalena Švecová, kterou oslovilo téma Odvahy. V tomto případě vytvořila svět pospolité vesnice, s upřímnými lidmi, kteří se nenechali zastrašit.“

Olomoucký kraj oživují až do konce září Klášterní hudební slavnosti, které se konají už pošestnácté. Opět se uskuteční koncerty krásné hudby v místech, která mají svůj génius loci a svoji osobitou historii. Festival sám vznikl v Šumperku, ale akce budou i v Jeseníku, Šternberku, Velkých Losinách, Klášteru na Hedeči, Tančírně v Račím údolí, v Karlově Studánce, Bruntále, v Bílé Vodě, Rapotíně, Maršíkově, Bludově a v Loučné nad Desnou, tedy všude tam, kde se snoubí krásná příroda s historickou pamětí kultivovaných lidí. Slavnosti otevřela v pondělí komická opera Vesnický trh od Jiřího Antonína Bendy.

Dramaturgie festivalu připravila jedenadvacet koncertů, které nabízejí zajímavé interprety, a především zajímavá díla. Letos je nejvýznamnějším počinem vzdání holdu českému hudebníkovi, který se narodil před třemi sty lety a jehož rodina zásadně ovlivnila vývoj evropské hudby. Evangelická rodina Františka Bendy, který se stal primistou dvorní kapely Friedricha II. Pruského, odešla do Berlína před pronásledováním a všichni její členové byli skvělí hudebníci. Mladší bratr Jiří Antonín Benda, který žil v letech 1722 až 1795, se stal dvorním kapelníkem v Gotě a pilně komponoval. Je duchovním otcem melodramu, formy, která propojuje poezii a hudbu. Jeho singspiel Vesnický trh byl nastudován pro festival Klášterní slavnosti a byl uveden jako jeho první slavnostní akce.

„Jako motto pro festival jsme vybrali slovo ODVAHA. Má to vůči našemu festivalu několik významů, především je odvaha už to, že jsme v dnešní nejisté době přesvědčeni, že krásná hudba lidem chybí a že nám tu odvahu do života dodává. A také je to odvaha přivést na jeviště dílo, které je staré téměř 300 let, a věřit, že bude ještě mít divákům co říct, že mu budou rozumět,“ svěřil se při zahájení festivalu jeho manažer Roman Janků.

V krásném prostředí zrekonstruovaného divadla byl v pondělí 30. května uveden singspiel Jiřího Antonína Bendy Vesnický trh. Na objednávku festivalu ji nastudoval soubor Musica Florea, který vede dirigent Marek Štryncl. „Byl jsem překvapený, že je to hudba plná nápadů a virtuozity, jak dokáže vykreslit charaktery postav, a že má oproti jiné barokní hudbě spád, bez zbytečných opakování da capo, a dokonce bez recitativů. Namísto nich je zde text, který posouvá děj dopředu, a pro našeho diváka ho proto uvádíme česky, protože pěvecké vstupy jsou v němčině. Je nás pětdvacet hudebníků a v orchestřišti se ztrácíme, neboť je oproti dobovým zvykům hodně hluboko. Ale akustika divadla je natolik kvalitní, že se zvuk i za těchto okolností dobře nese,“ pochvaloval si dirigent a vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl.

Režie se ujala mladá režisérka Magdalena Švecová, kterou oslovilo téma Odvahy: „Je to především schopnost nenechat se zastrašit a vytvářet s vědomím vlastní odpovědnosti lepší svět.“ V tomto případě vytvořila svět pospolité vesnice, s upřímnými lidmi, kteří se nenechali zastrašit. Jednání postav je přímočaré a divák s radostí pohlíží na jednoduchou a účelnou scénu Václava Krajce a Jiřího Bláhy a po duši pohladí svěží a barevné kostýmy Romana Šolce a Markéty Stormové, které přenáší diváka do vesnice 18. století a je jedno, jestli je u Lipska, nebo někde v Čechách.

Hudba je svěží a zpěvná, běží rychle kupředu a je psaná na míru charakteru postav. Marek Štryncl řídil představení s erudicí a s ohledem na pěvce, z nichž někteří teprve sbírali divadelní ostruhy. Byl to především představitel hlavního hrdiny, mladého žárlivého ženicha Lukáše, Vincenc Ignác Novotný. Studuje ve Vídni, působí s barokními soubory a letos debutoval ve Slezském divadle Opava. Jeho plný a měkký tenor ještě slibuje vývoj a už teď zaujal lehkostí a nosností hlasu. Nevěstou Baruškou byla Doubravka Součková, která už několik let úspěšně sbírá zkušenosti na předních operních scénách. Její hlas perlil a zvonil a koloratury se sypaly z jejích úst naprosto přirozeně a lehce. Další ženskou rolí byla prodavačka Lenka v podání Elišky Minářové, která vládne pevným sopránem a jejíž účast na ději byla nejasná. Plným a sonorním basem zaujal Miloš Horák v komické roli feldvébla Fickfacka, kterou pojal spíš komicky a pragmaticky. Jeho parťákem byl pánův bratranec, plukovník, intrikán a manipulátor, který sváděl Barušku, aby Lukáš žárlil, což se s přirozenou komikou dařilo Čeňkovi Svobodovi. Pak bylo snadné Lukáše opít a naverbovat na vojnu. Neštěstí se snažili zažehnat jak Lukášova matka Eva, kterou kultivovaně zpívala užším sopránem Helena Kalambová, tak Baruška, která nakonec šla prosit k zámeckému pánovi, který se po jarmarku procházel inkognito v převleku za poručíka. To byla mluvená role a příležitost pro Justina Svobodu, který pána pojal přeslazeně a nadneseně – kdo ví, jestli to bylo kouzlo nechtěného? Pán prosbám vyhověl, zařídil svatbu, zloduchy potrestal a sklidil za to ovace ve formě oslavného finále. Úsměv na rtech a poklid v duši, to byl výsledek zhlédnutí hodinové jednoaktovky z pera českého hudebníka, ztraceného v pruském vyhnanství, který se narodil před třemi sty lety a jehož stopa v hudební historii nezapadla.

Festival Klášterní hudební slavnosti byl úspěšně odstartován a teď už je možné mu jen přát, aby se bez úrazu úspěšně dostal do cíle, který se odehraje 30. září v klášterním kostele v Šumperku, kde zazní chytlavé a efektní dílo Carla Orffa – Carmina Burana s Českým filharmonickým sborem Brno. Tak zlomte vaz!

Foto: Jiří Kučera