„Na loňského vítěze – v tomto případě Kláru Klánskou – bývá při zahajovacím koncertě velký tlak zodpovědnosti. Každý v sále čeká, jak po roce zahraje ten či ta nejlepší.“

„Velký obdiv a respekt patří především Ivě Kramperové, která z pozice koncertního mistra zkušeně a neomylně vedla celý soubor k dokonalé souhře se sólistkou.“

„Druhá polovina koncertu patřila jako každý rok mladým talentům v oboru zpěv. Adéla Řehořová má ohromný hlasový potenciál a zjevně se nebojí velkých výzev. Vojtěch Pošvář ohromil zejména svou druhou árií z operety Země úsměvů.“

Už sedmadvacet let se rok co rok v moravském lázeňském městečku Luhačovice na dva týdny rozeznívají líbezné tóny houslí. Václav Hudeček, ikona a živoucí legenda mezi českými houslisty, zve nejtalentovanější mladé interprety z celé republiky, aby zde během třinácti srpnových dnů předvedli své houslové umění, zdokonalili svou hru po stránce technické i výrazové a načerpali inspiraci od vynikajících houslových mentorů. Loňskou laureátkou Akademie Václava Hudečka je Klára Klánská, studentka čtvrtého ročníku Pražské konzervatoře ve třídě Pavla Kudeláska. Podle tradice byla přizvána jako sólistka na letošní zahajovací koncert 31. července, který se již pošestnácté uskutečnil v rámci festivalu Svátky hudby v Luhačovicích.

Kromě patrona a zakladatele kurzů Václava Hudečka je mentorem také profesor Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy a Pražské konzervatoře Jiří Fišer. Odměnou účastníkům je pak nejen osobní a pracovní setkání s mistrem Hudečkem, ale těm nejlepším také hodnotné ceny: kromě nejrůznějších hmotných i finančních odměn je to například i smyčec, který každoročně věnuje jednomu úspěšnému účastníkovi výrobce Luboš Odlas. Vítěz Akademie získá mistrovské housle z dílny Jaroslava Kohouta a příležitost koncertovat v rámci Hudečkova Vánočního turné.

V úvodu koncertu zaznělo svěží a energické Divertimento F dur, tzv. „Salzburská symfonie č. 3“ W. A. Mozarta. Přednesli jej členové renomovaného pardubického souboru Barocco sempre giovane, který je zároveň již mnoho let hudební stálicí právě na koncertech Akademie Václava Hudečka. Původní obsazení muselo být kvůli náhlým zdravotním problémům violoncellisty na poslední chvíli změněno a do komorní sestavy smyčcového kvinteta naskočil velice pohotovým způsobem Robert Kružík, který kromě toho, že je vynikajícím violoncellistou, patří mezi naše přední dirigenty mladé generace. Velká část zdejšího publika jistě poznala ve schopném a sebejistém cellistovi šéfdirigenta nedaleké zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů. Soubor předvedl vynikající souhru a rozsáhlou dynamickou škálu, Divertimento zahráli s chutí a jiskrným vtipem.

Po Mozartovi následoval pomyslný zlatý hřeb večera, tedy vystoupení loňské vítězky akademie Kláry Klánské, nejmladšího ze šesti dětí jednoho z nejvýznamnějších českých klavíristů, Ivana Klánského. Na loňského vítěze bývá při zahajovacím koncertě velký tlak zodpovědnosti – každý v sále čeká, jak po roce zahraje ten či ta nejlepší. Na druhou stranu v sále vždy vládne vřelá a přející atmosféra, která tento nepříjemný jev pomáhá alespoň částečně odbourat. Tradičním programem laureáta je slavný Dvojkoncert d moll Johanna Sebastiana Bacha, který si vždy zahraje společně s mistrem Hudečkem. Pokaždé musím obdivovat neuvěřitelnou uměleckou profesionalitu Václava Hudečka, který ač má jistě za sebou již stovky provedení tohoto koncertu, vždy ho hraje s neskutečným zaujetím, pozitivní energií a jiskrou v očích. Svým entuziasmem dovede „nakazit“ i své spoluhráče, takže skvělý zážitek na pódiu i v publiku je zaručen.

Závěrečná skladba první poloviny už je v režii samotného laureáta a Klára si zvolila slavnou Koncertní polonézu D dur Henryka Wieniawského v orchestrální úpravě Ivana Vokáče. Na sólistu klade tato skladba mimořádně vysoké nároky, nejrůznější virtuózní prvky jsou zde nahuštěné v těsném sledu, což nedává interpretovi žádný prostor k odpočinku či přípravě. Klára Klánská zahrála Wieniawského naprosto suverénně. Levá i pravá ruka fungovaly absolutně precizně, všechna obávaná místa prošla sólistka se samozřejmostí a nadhledem a při tom se jí zároveň podařilo zachovat v provedení lehkost a taneční ráz polonézy. Skutečně mimořádný výkon, který jednoznačně potvrdil, že Klára Klánská je laureátkou luhačovických kurzů zcela oprávněně.

Je ale třeba vyzdvihnout také skvělou práci orchestru. Wieniawského Polonéza D dur patří mezi obávané skladby nejen mezi houslisty, ale také mezi jejich korepetitory. Velké množství agogických změn a složitých ozdob a pasáží je pro doprovazeče skutečnou výzvou. Souhra sólisty s orchestrem bez dirigenta je samozřejmě ještě o několik tříd obtížnější. Velký obdiv a respekt patří především Ivě Kramperové, která z pozice koncertního mistra zkušeně a neomylně vedla celý soubor k dokonalé souhře se sólistkou. Velkou měrou samozřejmě přispěla i samotná sólistka, která měla celou skladbu vystavěnou velmi přehledně a logicky, a díky tomu mohl orchestr všechny její agogické změny a nástupy dobře „pochytat“.

Druhá polovina koncertu patřila jako každý rok mladým talentům v oboru zpěv. Tentokrát jimi byli teprve šestnáctiletá studentka Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, sopranistka Adéla Řehořová, a čerstvý absolvent pardubické konzervatoře, tenorista Vojtěch Pošvář. Oba sólisté přednesli slavné árie A. Dvořáka, G. Pucciniho, G. Verdiho nebo F. Lehára. Adéla Řehořová má ohromný hlasový potenciál a zjevně se nebojí velkých výzev – na tento koncert si vybrala notoricky známé árie Měsíčku na nebi a Oh mio babbino caro a zejména Pucciniho árii zazpívala skutečně mimořádně. Předpokládám, že o této mladičké sopranistce ještě mnoho uslyšíme. Vojtěch Pošvář si také vybral jednu árii z Dvořákovy Rusalky – Vidino divná přesladká –, obecenstvo však zcela ohromil zejména svou druhou árií Dein ist mein ganze Herz z operety Země úsměvů Franze Lehára. Lehárova hudba mu vyloženě sedí, zpívá ji s lehkostí a šarmem, vysoce kvalitní hlasovou kulturou a smyslem pro frázování. Sólové árie mladých pěvců byly vkusně proloženy dvěma orchestrálními vstupy – Valčíky op. 54 od Antonína Dvořáka a Intermezzem z Cavalleiry rusticany Pietra Mascagniho, obojí v precizním a hudebně skvěle propracovaném provedení Barocco sempre giovane.

Kromě vlastních sólových vystoupení zařadili oba pěvci také posluchačsky vděčné společné duety – Parigi, o cara z Verdiho La Traviaty a na úplný závěr Lippen schweigen z Lehárovy Veselé vdovy. Úžasně nonšalantním provedením Lehárova duetu si právem vysloužili dlouhotrvající hlasitý potlesk, za což vřelé publikum odměnili vybroušeným přídavkem z Verdiho La Traviaty. Brindisi (Přípitek) skvěle uzavřel mimořádně vydařený koncert.

Letošní zahajovací koncert luhačovické akademie byl skutečnou hudební lahůdkou, v rámci šestnáctého ročníku Svátků hudby v Luhačovicích však čeká posluchače řada dalších. Budou to 5. srpna od půl osmé Návraty vítězů v Kostele sv. Rodiny v Luhačovicích a 6. srpna od osmnácti hodin Krásné stavby s krásnou hudbou v poutním barokním chrámu Narození Panny Marie ve Štípě. Na těchto koncertech se představí přední čeští umělci – violistka Kristina Fialová a violoncellista Petr Nouzovský, klavírista Lukáš Klánský, bývalá vítězka Akademie Václava Hudečka Marie Hasoňová, varhaník Adam Suk a další. Nebude samozřejmě chybět ani Václav Hudeček a Barocco sempre giovane se svým uměleckým vedoucím Josefem Krečmerem. Kromě toho proběhnou ve dnech 7., 9. a 10. srpna koncerty studentů letošního ročníku Akademie Václava Hudečka s klavírním doprovodem Lukáše Klánského. Svátky hudby v Luhačovicích a sedmadvacátý ročník Akademie Václava Hudečka uzavře v pátek 11. srpna od půl osmé Galakoncert, na kterém budou během slavnostního ceremoniálu předány všechny ceny a vyhlášen nový vítěz Akademie. Čerstvý laureát se pak představí ve druhé polovině koncertu společně s dalšími absolventy kurzů Václava Hudečka. Podnázev To nejlepší z Luhačovic napovídá, že rozhodně bude na co se těšit.

Foto: Josef Omelka, Facebook / V. Hudeček