PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mnoho let jsem byl stálým dirigentem jedné z nejlepších oper na světě, Opery v Curychu.”

„V Moravské filharmonii jsem poznal fantastický, talentovaný orchestr s velkým elánem.”

„Krok za krokem můžeme dále rozvíjet kvality orchestru a ukázat divákům, jak inspirující může být opera, když se hraje s vášní a odhodláním.”

Šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc je od sezony 2022/23 maďarský umělec Zsolt Hamar. Jeho orchestr vstoupil do nového ročníku snažení, který je specifický tím, že jde o první úplnou sezonu od sloučení Moravské filharmonie s Moravským divadlem. Hamar, který tak nově spolupracuje i s divadelním orchestrem, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz naznačuje, že minulé měsíce a roky nebyly nejjednodušší, obecně se však dívá hlavně do budoucnosti a bude se snažit naplnil její potenciál.

„Tomáš Pálka si připravil pro tento večer světovou premiéru skladby s názvem Landscape: MeadowShiver.“

„Poslední skladbou byla opět světová premiéra, skladba Marka Keprta v podání klavírního tria. S názvem Vážení steskusytí II.“

„Úsměvná a vtipná hříčka byla přijata s radostným ohlasem.“

Mezinárodní festival soudobé hudby MusicOlomouc vstoupil do 17. ročníku, který je letos věnován tématu Keyboards (Klávesy). I letos jsou pořadateli Univerzita Palackého v Olomouci a Spolek MusicOlomouc a společně nabídli v pondělí 13. října první koncert. V kapli Božího těla v univerzitním konviktu představilo šest hudebních skladatelů svá díla a přednesl je Mondrian Ensemble ze Švýcarska, se kterým jako host vystoupil Marek Keprt na klavír. Dvě z interpretovaných děl byly světovými premiérami.

„Mancini se ve Vídni pohyboval v komunitě věhlasných evropských hudebníků, kteří tam působili, ať už to byli pěvci, skladatelé, instrumentalisté nebo libretisté.“

„S Mancinim by se mělo pracovat tak, že pěvec nechá jeho myšlenky na sebe působit a bude je samostatně reflektovat.“

„Podle znalců ze 17. a 18. století kastráti nebyli výjimečnější než ženy nebo nekastrovaní muži.“

Na českém knižním trhu se objevila obsahově pozoruhodná, výtvarně atraktivní kolekce dvou knih zabývající se zpěvem a hudbou 18. století. První kniha je překladem významného spisu italského zpěváka a pedagoga Giambattisty Manciniho (1714–1800) Riflessioni pratiche sul canto figurato (Praktické úvahy o zdobeném zpěvu), druhá pak k ní připojuje podrobné komentáře a vysvětlivky. Za oběma knihami, které se prodávají jako jeden celek, stojí dvojice Vanda Martáková a Jan Marták.

„Varhany klamou tělem – mají zdobnou barokní skříň z roku 1690, v níž je však umístěn romantický nástroj z roku 1893.“

„Ondřej Valenta mohl bez obav zařadit nejen starší mistry, ale i romantickou hudbu.“

„Varhanní parafráze pochodu z Dvořákova oratoria Svatá Ludmila byla docela neobvyklým číslem.“

Cyklus Rok na čtyři doby, odehrávající se na Mladoboleslavsku, zasáhl tentokrát do Benátek nad Jizerou. V rodišti bratří Bendů, hudebníků proslavených v osmnáctém století v německém prostředí, využil však jeden ze čtyř tamních kostelů k akci nepřipomínající tuto místní tradici – k varhannímu koncertu.

„Efektní úvod podpořený uvážlivě zvoleným tempem dal tušit dobře fungující partnerství, které Baborák s pardubickými navázal.“

„Kus, který v sobě pojí klasicistní noblesu s raně romantickou lyrikou, Hudeček rozezpíval lahodným zvukem.“

„U obou pěvců byla do jisté míry znát počáteční nejistota, kterou dost možná zapříčinil přítomný Domingo…“

Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté jsou na české hudební scéně tak trochu jinou akcí. Sází na originální dramaturgii, zajímavou volbu interpretů s důrazem na mladé talenty a nabízí specifickou atmosféru, jejímž strůjcem je za všech okolností dobře naladěný hostitel. Tuto charakteristiku bezezbytku naplnil i zahajovací večer 34. ročníku přehlídky, který se v úterý 14. října odehrál ve Dvořákově síni Rudolfina. Hosty Václava Hudečka byly hned čtyři sólisté, dětský sbor a orchestr a v hledišti nečekaně jedna světová pěvecká legenda. Červenou nití programu se stala Praha jako město inspirující, poskytující zázemí i přinášející úspěch řadě světových komponistů.

„Pocházím ze Slovácka, takže tato idea zrála ve mně dlouho.“

„Pořadatelem je spolek Varhanní skvosty, jehož jsem spolu s mými přáteli a kolegy z oboru zakladatelem.“

„První ročník je oslavou výročí 340 let od narození génia varhanní hudby Johanna Sebastiana Bacha. To se zcela promítá do dramaturgie.“

Lukáš Hurtík je vynikajícím varhaníkem, klavíristou a úspěšným hudebním pedagogem. Jako zakladatele Slováckého varhanního festivalu jsme se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ptali nejen na okolnosti a důvod vzniku festivalu, který zahájilo vystoupení Michala Hanuše 5. října, ale i na další umělecké aktivity. Hurtík prozradil své názory na výchovu mladé generace hudebníků a podělil se i o osobní zkušenost s vážnou nemocí, která ho přivedla k pořádání benefičních koncertů.

„Já jsem sonátu slyšel někdy koncem devadesátých let.  Hned jsem věděl, že prostě tuhle věc chci mít na repertoáru.“

„A nakonec jsme dospěli k tomu, že si napíšeme ty skladby navzájem, pro ten opačný nástroj – já pro klavír a Sára pro mě pro violoncello.“

„Důležité je pro nás také systematické hledání a uvádění regionálních autorů, protože v oblasti Rousínov, Vyškov, Slavkov od baroka až dodnes se dá najít řada zajímavých jmen.“

Violoncellista, skladatel, organizátor a publicista Štěpán Filípek je výraznou osobností brněnské scény. Slyšet jej můžeme v nejbližší době třeba během festivalu Moravský podzim v Brně. Spolu s klavíristkou Sárou Medkovou nabídnou 19. října recitál s názvem Britten & Šostakovič, na kterém kromě skladeb velikánů 20. století zazní i dvě nová díla, která si pro sebe navzájem napsali interpreti-skladatelé. V rozhovoru jsme se bavili o hudbě, která na tomto koncertu zazní, ale také o mnoha dalších aktivitách Štěpána Filípka.

„Tomáš Jamník využil ve svém přesvědčivém projevu mírně rozpohybovaného vibrata a naplno se ponořil do prudce expresivního aspektu skladby.“

„Asrael je Sukovou osobní zpovědí, dokumentem jeho kompoziční originality a jedním z vrcholů jeho tvůrčího snažení.“

„Mihotavý opar jemně odkapávajících smyčců se s každým taktem zkonkrétňoval, nepotlačil však jednotnou, ve zklidnělém pianu se plížící dynamiku.“

Velkolepé, podmanivé, strhující. Takovou slovní trojicí by šlo charakterizovat pondělní večer 13. října, během něhož Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Roberta Kružíka ohromil rudolfinské publikum interpretací zřídka uváděných skladeb dvou význačných jmen české hudební kultury: Josefa Suka a Jindřicha Felda. Rostoucí dluh české koncertní kultury vůči oběma autorům splatil symfonický orchestr spolu se sólistou Tomášem Jamníkem s neskonalou grácií, noblesou a dechberoucí sugestivitou. Jestliže si provedení Sukova Asraela sáhlo na dno posluchačova emočního rejstříku, tak Feldův Violoncellový koncert jej odzbrojil rytmickou surovostí a výrazovou bezprostředností.

„Mackerrasova cena byla udělena dirigentu Robertu Kružíkovi.“

„Po hymně začal už vlastní program, kdy se představili nejvýznamnější britští hudební skladatelé.“

„Před orchestr se postavila rázná žena Anna-Maria Helsing, jeho šéfdirigentka. Přesnými, sdělnými a jasnými energickými gesty věcně a nekompromisně vedla svůj orchestr.“

Festival Moravský podzim zahájil slavnostním koncertem v neděli 12. října v Janáčkově divadle britský symfonický orchestr. Celým festivalem letos prochází jako červená nit vztah k Velké Británii. Orchestr, který dlouhá léta vedl sir Charles Mackerras, velký propagátor a obdivovatel Leoše Janáčka, vede nyní dirigentka Anna-Maria Helsing. Do Brna přivezli především hudbu britských skladatelů, ale samozřejmě nesměla chybět ikonická Janáčkova Sinfonietta, kterou společně interpretovala Hudba Hradní stráže a Policie ČR. Byl to večer nejen slavnostní, ale i triumfální.

„Institut ,posledního slova‘ v inscenacích oper je velmi zrádný.“

„Z procesu přípravy na uvedení Jeníčka a Mařenky mám velké potěšení.“

„Obdivuji všechny skladatele, kteří svůj boj nevzdávají.“

Dirigent Jiří Štrunc patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Stálý dirigent opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, někdejší člen souboru pražské Státní opery i spolupracovník Národního divadla má za sebou desítky nastudování klasického repertoáru doma i v zahraničí. Absolvent pražské AMU a někdejší student londýnské Guildhall School of Music se pravidelně vrací také k symfonickým projektům a pedagogické činnosti. V rozhovoru hovoří o nové inscenaci Humperdinckovy opery Jeníček a Mařenka i o nové sezóně v Plzni.

„Svůj bohatý repertoár si Milánosz vybudoval pod vedením ukrajinského etnomuzikologa Jurije Pastušenka.“

„Zárukou interpretační autenticity souboru Milánosz je spoluúčast kyjevské zpěvačky Liubov Plavské.“

„Chybí polyfonie, dominantní je na druhé straně mnohdy až strohá, a tím velmi působivá syrrytmie.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos pokračoval 13. října vokálním koncertem.  V pravoslavném chrámu, katedrále sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici vystoupením souboru Milánosz. Jedná se o komorní sestavu mladých lidí s převahou ženského elementu. Zaměřuje se na interpretaci východního, tedy převážně slovanského folkloru, zejména na hudbu dnes válkou těžce zkoušené Ukrajiny.