PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Diversa Quartet založili mladí hudebníci z orchestrálního tělesa Ensemble Opera Diversa v roce 2022.“

„Soubor překvapil dokonalou souhrou.“

„Byl to objevný večer ze skladeb, které se dnes vlastně nehrají, a je to škoda.“

Zámek Žďár nad Sázavou nabízí každý první čtvrtek v měsíci koncert klasické hudby v rámci cyklu Světlo a stín. 2. října se zde představil Diversa Quartet se skladbami ve své době odmítaných skladatelů: Jan Novák Quadricinium fidium, Emil František Burian Čtvrtý smyčcový kvartet, Miloslav Ištvan Druhý smyčcový kvartet a Jan Kapr Smyčcový kvartet č. 3. Skladby, které jsou dnes téměř neznámé, zněly Freskovým sálem zámku a potěšily publikum.

„V Pärtově hudbě se spojuje středověká spiritualita s moderní citlivostí – jako by se mezi tóny odrážel tep lidského srdce i odvěká touha po míru.“

„Vstup sboru byl opatrný, pokorný, téměř jako by se zpěváci omlouvali, že si dovolují narušit křehkou intimitu hudby.“

„Kompaktní, pestrý a energický výkon sboru místy připomínal zvukový ohňostroj.“

Zahajovací koncert 91. sezóny Pražského filharmonického sboru se konal 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Za řízení Lukáše Vasilka zazněla hudba tří výrazných autorů 20. století – meditativní Summa a Salve Regina Arva Pärta, energické Chichesterské žalmy Leonarda Bernsteina a rytmicky avantgardní Svatba Igora Stravinského. Koncert zkombinoval sborový zpěv se zvukem orchestru, čtyř klavírů a bicího ansámblu. Dramaturgie přinesla okamžiky ticha, soustředění a meditace, ale i živelného uvolnění.

„Celkový tvar je naprosto profesionální a prezentovatelný, připomíná vyleštěný výsledek práce v nahrávacím studiu.“

„Osobně jsem ale postrádal jakýsi vnitřní neklid nebo určitou míru iracionality.“

„V Schumannovi působila přirozeně, zpěvně a s dotykem lidovosti.“

Recitálová řada Janáčkovy filharmonie Ostrava dlouhodobě ukazuje, že citlivý výběr interpretů a důraz na kvalitu mohou jít ruku v ruce s dramaturgickou odvahou. Vedle známých jmen se v ní obvykle objevují i mladší umělci. Letos mezi ně patřila Alexandra Styčkina, jednadvacetiletá klavíristka, která 6. října v Kině Vesmír zaujala technickou jistotou i soustředěným, svrchovaným projevem.

„Vše se točí kolem tajemství, nedostatku či nepřítomnosti lásky, proměnlivosti duše a řekl bych i proměny identity.“

„Co se týče rodinného tria, umělecký vztah se v okamžiku, kdy položíme smyčec na struny, nijak neliší.“

„Vždycky mě okouzloval půvab a emocionální síla, která z hudby českých skladatelů vyzařuje.“

Ve čtvrtek se Hradec Králové opět stane epicentrem soudobé hudby. V Sále Soni Červené začíná již 21. ročník festivalu soudobé orchestrální světové hudby Hudební fórum Hradec Králové. Linkou, která propojí čtyři koncerty a zároveň také hudbu s diváky v auditoriu i posluchači stanice D-dur a dalších evropských veřejnoprávních stanic, je sto let od narození pětice hudebních velikánů: Luciana Beria, Hanse Wernera Henzeho, György Kurtága, Pierre Bouleze a Friedricha Cerhy. Na čtvrtečním zahajovacím koncertě vystoupí za doprovodu Filharmonie Hradec Králové také francouzský violoncellista Aurélien Pascal s koncertem Henriho Dutilleuxe Tout un monde lointain (Celý vzdálený svět).

„Je opravdu dobré, že se podařilo angažovat jako hosta také Tomáše Hanuse, který je v podstatě největší dirigentskou hvězdou sezóny.“

„Sólistovi chyběl kus nosného houslového tónu.“

„Hanus vsadil u Strausse na jemnou a klasickou propracovanost, nehnal orchestr do rychlejšího tempa ani do ohromujícího zvukového efektu.“

Začátek 99. sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu se velmi vydařil. Znovu se podařilo angažovat Tomáše Hanuse a zvolený program patřil k těm náročnějším, ale všechno dobře dopadlo. Dvě nejslavnější symfonické básně Richarda Strausse byly vrcholem večera a ani úvodní Čajkovskij a Prokofjevův houslový koncert s mladým korejským houslistou Inmo Yangem nezůstali stranou.

„V Německu se od pěvce očekává, že na první zkoušku přijde takzvaně hotový, tedy že bude připraven hudebně, výrazově i jazykově, přičemž standardem je mít perfektní italštinu.“

„Celý prostor inscenace diváka dokonale vtáhne do Annina světa: sedí přímo uprostřed příběhu, cítí autentické dobové vůně a prostor evokuje úkryt, kde Anna žila.“

„V současném operním světě hrají sociální sítě velikou roli už proto, že mladší publikum přes ně tento svět objevuje.“

Sopranistka Lada Bočková patří k nejvýraznějším talentům české pěvecké generace. Vystupuje v Národním divadle v Praze či v Ostravě nebo Magdeburgu, pravidelně účinkuje na koncertech předních českých orchestrů a do loňského roku byla v angažmá v opeře v Bonnu. Vystupuje i v dalších operních domech v Německu a v Itálii a je laureátkou řady prestižních pěveckých soutěží. Pro Operu Jihočeského divadla nyní připravuje operní monodrama Deník Anny Frankové Grigorije Samujloviče Frida, které bude mít premiéru 17. a 18. října.

„Nejprve – oproti programu – zaznělo Requiem d moll, op. 48 pro soprán, baryton, smíšený sbor, orchestr a varhany.“

„Jde o velmi neobvyklou skladbu, sestávající ze tří žalmů, které na sebe ústrojně navazují tak, že celek působí jednotně, jako skutečná symfonie.“

„Sbor zněl úderně a v pianových plochách něžně a zranitelně.“

Podzimní festival duchovní hudby má v Olomouci ideální podmínky. Zejména dóm sv. Václava je pro takovéto akce přímo stvořený. V neděli 5. října se zde konal koncert, který především podtrhl duchovní poslání akce. Requiem d moll, op. 48 pro soprán, baryton a smíšený sbor Gabriela Faurého je skladbou méně hranou a objevná byla také Žalmová symfonie Igora Stravinského. Vše v podání Moravské filharmonie Olomouc, řízené Mariánem Lejavou, za spolupráce Karla Martínka na varhany a Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Petrem Fialou. Sólové vstupy zpívali slovenští umělci, sopranistka Vanesa Čierna a barytonového sóla se zhostil Boris Prýgl. 

„Oratórium Kniha so siedmimi pečaťami patrí bezpochyby medzi najnáročnejšie diela svetovej symfonicko-vokálnej literatúry.“

„Dirigent Daniel Raiskin si za suverénny umelecký a organizačný výkon zaslúži slová najvyššieho uznania.“

„Skončil sa festival, ktorý nám môžu závidieť vrcholné európske hudobné metropoly.“

Záverečným koncertom, na ktorom pod taktovkou Daniela Raiskina Slovenská filharmónia, Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Jan Rozehnal) a medzinárodná šestica renomovaných vokálnych sólistov uviedla veľkolepé oratórium Kniha so siedmimi pečaťami Franza Schmidta, vyvrcholil 5. októbra v Redute tohoročný, viac ako dvojtýždňový festivalový maratón Bratislavských hudobných slávností, plný impozantných hudobných zážitkov. Sólové party ztvárnili Brenden Gunnel (Johannes), David Steffens (Hlas Pána), Simona Šaturová (soprán), Stefanie Irányi (mezzosoprán), Jan Petryka (tenor)  a Simon Robinson (barytón). Mimoriadne náročný a technicky exponovaný organový part diela predniesol Michael Schönheit.

„Talichův Beroun spojuje profesionalitu s lidskostí. Festival děláme srdcem.“

„Chceme, aby česká hudba měla svůj hlas ve světě – stejně jako ho měl Václav Talich.“

„Václav Talich byl znám svou pokorou a perfekcionismem. Věřil, že hudba má kultivovat společnost.“

Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun letos vstupuje do nové éry. Dramaturgie s podtitulem Václav Talich světový rozšiřuje působnost festivalu do zahraničí a přináší spojení s partnerskými městy i mezinárodními interprety. Vedle světových premiér zazní skladby inspirované odkazem slavného dirigenta, který podle organizátorů zůstává symbolem poctivosti, pokory a propojení hudby napříč generacemi. Talichův Beroun dnes vstupuje do 43. ročníku. O jeho programu a směřování v dvojrozhovoru hovořili jeho ředitelka Karolina Froňková a dramaturg Ladislav Horák. Přehlídka potrvá do 23. listopadu.

„Pražské jaro svěřilo provedení Mše h moll souboru, který tehdy vlastně ještě neexistoval, a to čistě na základě důvěry v mou kompetenci, co tehdy ale ještě nebyla ničím prokázaná.“

„V člověku to vyvolává určitou pokoru, když si uvědomí, jak málo toho vlastně víme.“

„Našemu pražskému publiku v Rudolfinu můžeme nabídnout prakticky cokoliv a posluchači přijdou.“

Vybudoval mezinárodně respektovaný soubor specializující se na interpretaci staré hudby; do Prahy přinesl Bacha a Zelenku. Dnes již ikona českého starohudebního světa Václav Luks letos slaví dvacáté výročí existence svých souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704. Jak se z hrstky nadšených hudebníků stal renomovaný soubor, jak nakládá s dramaturgií koncertů a co nás čeká v nadcházející jubilejní sezoně Luks prozradil při posezení po jedné ze zkoušek na zahajovací koncert sezony, který se uskuteční 8. října v drážďanském Annenkirche a o den později v pražském Rudolfinu.

„Děj i partitura v sobě nesou chaos, my se snažíme do toho vnést pořádek.“

„Neúprosný puls je v Procesu zároveň propojen s vyššími pravidly, s něčím božským.“

„Mám tendenci mít Josefa K. rád.“

Takřka beznadějně vyprodanou sérii představení Glassovy opery Proces na motivy Kafkova románu má před sebou Opera Národního divadla moravskoslezského. Hudebního nastudování se ujal Bruno Ferrandis, z jehož vyprávění je zřejmé skutečné pohlcení a fascinace tímto dílem. A to navzdory tomu, že ho podle jeho slov Kafka zprvu příliš nepřesvědčil.

„Denis Kožuchin představil barokně klenuté a sekvenčně formované téma stylovým úhozem, na nějž se vzápětí naladil Josef Špaček se svým charakterním tónem.“

„Josef Špaček exceloval ve vyhrávání všech nepředvídatelných rytmických zvratů, jež obdařil bodavou akcentací.“

„Pärtova skladba stavěla na ostinátním doprovodu fungujícím coby základ pro houslistovo opatrné odměřování každého stupnicového manévru.“

Během nedělního recitálového klání v pražském Rudolfinu vystoupil Josef Špaček se stylově rozmanitým repertoárem, jejž špičkový český houslista spolu s klavíristou Denisem Kožuchinem olemoval zvučnými skladatelskými jmény jako César Franck, Alfred Schnittke nebo Arvo Pärt. Vypointovaný program v kombinaci s pozoruhodnými hráčskými dovednostmi obou muzikantů zaujal posluchačstvo vyváženou a sugestivní variací dráždivé exprese s hudebně konstrukční hrou, jež jen potvrdila sólistovu muzikálnost a schopnost ukočírovat rozmanitou plejádu hudebních stylů.