PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Brněnská inscenace je vzácným příkladem toho, že lze operu v její původní podobě nepodceňovat a že ji lze zpřítomnit i bez režisérského přeznačování.“

„Scéna silně a zdařile evokuje starověký Egypt.“

„Verdiho hudbu dirigent bezpečně rozprostřel pod drama vyvěrající z velkých citů a velkých ideálů.“  

Opera Aida je titulem, který se může jako divácky přitažlivý držet na repertoáru po řadu sezón, a to i tehdy, když neláká na vymoženosti, jako kdysi bývali živí sloni na jevišti. Národní divadlo Brno uvedlo Verdiho mistrovské dílo, staroegyptské drama, jako úvodní premiéru sezóny. Inscenace láká kvalitním hudebním nastudováním, atraktivní vizuální podobou plnou zlaté barevnosti a rozumnou režií bez výstředností. Poslední zářijový páteční večer byl v Janáčkově divadle díky spolehlivé působivosti příběhu a jeho hudební a divadelní podoby veskrze úspěšný.

„Skladba Josefa Bohuslava Foerstera zazněla stejně jako před 80. léty, kdy Moravská filharmonie vznikla.“ 

„Interpretace písní se ujaly sopranistka Kateřina Kněžíková a mezzosopranistka Markéta Cukrová.“

„Zazněla naopak skladba zcela nová, kterou si filharmonie objednala u soudobé slovenské skladatelky Jany Kmiťové.“

Moravská filharmonie Olomouc vstoupila do 80. sezóny s pokorou i s novou nadějí. Pod taktovkou šéfdirigenta Zsolta Hamara zazněly skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Wolfganga Amadea Mozarta, Gustava Mahlera a Antonína Dvořáka. Všichni měli vazbu na Olomouc a ve své době zde působili. Písně Gustava Mahlera přednesly Kateřina Kněžíková a Markéta Cukrová a koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem Vltava.

„Je v dnešní době vzácným úkazem, že se mše, jakožto hudební forma, skutečně provede v rámci liturgie.“

„V části Agnus Dei lze výkyvy melodie mimo tonální rámec spojit s barokní rétorickou figurou pathopoiia.“

„Přese všechnu chválu by se dalo polemizovat o tom, kdo vlastně byl zamýšleným recipientem této akce.“

V úterý 23. 9. došlo v rámci oslav 730. výročí založení města Plzeň ke vzácné synergii: byla odsloužena Mše za město Plzeň, kterou vedl Mons. Tomáš Holub za hudebního doprovodu Plzeňské filharmonie a jejích hostů. Záštitu převzal primátor města Roman Zarzycký. Došlo tak k průniku duchovních, uměleckých a zákonodárných činitelů.

„Koncert zarámovaly dvě rozsáhlé sborové skladby s doprovodem varhan Jiřího Laburdy a Petra Ebena.“

„Účinkoval smíšený sbor Notre Dame a svatojakubská varhanice Irena Chřibková.“

„Intonačně složité dílo bylo znamenitě nastudováno i provedeno s neutuchajícím nadšením a elánem.“

25. září zazněl závěrečný koncert Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba. Protože se jednalo o poslední koncert jubilejní sezony, byl přizván k účinkování i smíšený sbor.

„Režisérka inscenace Lisaboa Houbrechts uplatnila vlastní představu a děj v některých případech nekorespondoval s tím, jak ho zamýšleli Strauss s Hofmannsthalem.“

„Hudební nastudování dirigenta Modesta Pitrenase si zaslouží obrovské uznání a obdiv, stejně tak jako virtuózní výkon orchestru.“

„Ačkoliv Eliška Weissová v této roli v St. Gallenu teprve v květnu debutovala, už teď lze s jistotou prohlásit, že nemá v této roli sobě rovných.“

Česká dramatická sopranistka Eliška Weissová ztvárnila náročnou titulní roli v opeře Elektra Richarda Strausse. Stalo se tak ve švýcarském St. Gallen v režijním pojetí Lisaboy Houbrechts a hudebním nastudování Modesta Pitrenase. Inscenaci, na jejímž úspěchu má lví podíl právě tuzemská pěvkyně, pro portál KlasikaPlus.cz zachytil jeho čtenář Theodor Šimáček.

„Nejsem si vědom, že by někde jinde existoval festival pravoslavné hudby, který má jako nedílnou součást dramaturgie zvukové instalace, elektroakustickou hudbu nebo světové premiéry současných autorů.“

„Zájem o byzantskou hudbu ve světě roste, a to nejen v pravoslavných zemích.“

„Co je však pro mě důležité – vždy hledat spojitosti s českým kulturním děním a hudební tradicí.“

V říjnu se na několika místech v Praze opět rozezní pravoslavná duchovní hudba a stane se tak v rámci šestnáctého ročníku festivalu Archaion Kallos. Název v sobě ukrývá velkou duchovní hloubku. Odkazuje na východní křesťanskou teologii, která vyzývá člověka k návratu k „původní kráse“. Co je tím myšleno, prozradí ředitel festivalu Marios Christou. Jak ale zdůrazňuje, festival zdaleka není jen pro věřící. Vlastně spíše naopak…

„Kdo šel na pražskou premiéru Idomenea s očekáváním ‚dalšího skandálu‘, byl zřejmě zklamán.“ 

„Více nežli pevné dějové i časové ukotvení či lyrické sdělení však režisér akcentuje symboly, emoce a estetiku.“

„Měla-li být sborová složka inaugurační zkouškou nové šéfsbormistryně Státní opery Zuzany Kadlčíkové, pak je třeba dodat, že ji zvládla na výbornou.“

Opera Wolfganga Amadea Mozarta Idomeneo patří k jeho nejrevolučnějším a zároveň nejintimnějším dílům: za příběhem krétského krále, jenž se po trójské válce ocitá v existenčním rozporu, se skrývá i konflikt mezi patriarchálním řádem a láskou mladých lidí. Státní opera dílo nově uvedla 25. září v hudebním nastudování Konrada Junghänela a v režii Calixta Bieita jako první premiéru sezóny.

„Lukáš Klánský se klavírního partu Elegického tria chopil s elegancí a respekt budící tónovou kulturou.“

„Jejich Kreisler byl moderním, ušlechtilým, až akademickým pojetím kdysi salónní rázovité hudby se svými charakteristickým výrazovými a tempovými finesami.“

„Houslista Jan Mráček a Ivan Vokáč u violoncella (oba koncertní mistři České filharmonie) se na strhujících proměnách tématu, dynamice a výrazu nejen podíleli, ale také je rozhodně spoluvytvářeli.“

Český spolek pro komorní hudbu přivítal ve své letošní 131. sezóně Lobkowicz Trio, jehož koncert naplnil Dvořákovu síň Rudolfina ve středu 24. září. Soubor hrál skladby Sergeje Rachmaninova, Otomara Kvěcha, Fritze Kreislera a Johannesa Brahmse. Podivuhodná dramaturgie vsadila na vybrané a zjevně populární opusy včetně milé vzpomínky na uznávaného pedagoga Kvěcha. Provedení mělo dokonalý úspěch a ovace publika byly upřímně nadšené.

„Šéfdirigentem skotského orchestru je mladý, poněkud excentrický dirigent a klavírista Maxim Emelyanychev.“

„Sám sedl jako sólista ke klavíru, od kterého orchestr řídil, a po odehrání svého partu vždy odbíhal před orchestr, aby se zase vrátil k nástroji.“

„Další skladbou byla prskavka s názvem An Orkney Wedding, with Sunrise pro orchestr s dudáckým sólem.“

Festival Moravský podzim se rychle blíží a připomínkou a pozváním bylo netradiční vystoupení. 23. září se představil v brněnském Besedním domě Skotský komorní orchestr pod vedením dirigenta Maxima Emelyanycheva, který účinkoval i jako sólový klavírista. Magnetem koncertu byla sólová prezentace skotského dudáka Roberta Jordana v tradičním kroji. Zcela vyprodaný koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem. Večeru předcházel o den dříve Skotský večer na nádvoří Besedního domu, na kterém se návštěvníci mohli seznámit jak se skotskou hudbou a lidovými tanci, tak třeba s tradičními nápoji.

„Mahler je rozhodně někdo, s kým se nehodlám minout.“

„Vždyť právě v tom spočívá magie hudby – v jednou neopakovatelném momentu.“

„Naší prací je zživotnit ty neuvěřitelné věci, které nám skladatelé zanechali, a umožnit publiku, aby je prožili.“

Šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude od jeho sté sezóny, od podzimu 2026, německo-japonský umělec Elias Grandy. Setkali se zatím jen jednou, v březnu 2025 při jeho záskoku na pražském abonentním koncertě… V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Grandy své hudební zázemí, uvažuje o umělecké práci a o hudbě Gustava Mahlera a odpovídá také na otázku, zda a jak dobře se zná s Petrem Popelkou, jehož čtyřleté období ve funkci se uzavírá příští rok v létě a na něhož bude navazovat.

„Daniel Matejča i Jan Schulmeister jsou skvělí hudebníci s jedinečnou tónovou kulturou a vynikající technikou.“

„Jako pocta svaté Ludmile a kraji opředenému legendami vyznělo Adagio Jaroslava Pelikána naprosto přesvědčivě.“

„Ve skladbě Tre ricercari nechává Martinů jednotlivé nástroje vydechnout jen málokdy.“

V roce 2023 zazářila v komorní kategorii prestižní mezinárodní soutěže Concertino Praga dvojice českých interpretů: osmnáctiletý houslista Daniel Matejča a sedmnáctiletý klavírista Jan Schulmeister. Mladé duo získalo nejen první cenu, ale také řadu cen vedlejších. Součástí první ceny byla pak mimo jiné také možnost zahrát si v sezóně 2025/26 na koncertě se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Mladí umělci si pro tuto příležitost připravili Mozartův Dvojkoncert D dur pro housle, klavír a orchestr. Provedli jej spolu se SOČRem a s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem v úterý 23. září v Betlémské kapli jako první číslo zahajovacího koncertu abonentního cyklu „B“.

„Interpretace nikdy nesmí být pasivní! Velcí skladatelé toho do své hudby tolik vložili!“

„Od roku 2028 mám v plánu si mezi sezónami brát dva měsíce volna.“

„Občas mi mladí pianisté chodí zahrát i soukromě. Ale nestává se to tak často.“

Rozhovor s Jevgenijem Kissinem se uskutečnil 12. srpna u něj doma v Praze, v době jeho desetidenního volna po návratu z koncertního turné. Kissin je rezidenčním umělcem 130. sezóny České filharmonie: vystoupí v rámci klavírního tria, třikrát po sobě zahraje s orchestrem Prokofjevův První klavírní koncert a nabídne i sólový recitál.

„Vše v sólovém partu Klavírního koncertu bylo nádherně propracované co do artikulace a do detailů v pásmech, barvách a akcentech.“

„Nekonečně nádherná linka zasněné střední věty se odehrávala v tak jemné dynamické hladině a měla tak kouzelné vstupy harfy a dřevěných dechových nástrojů, že si posluchač mohl přát, aby ta krása nikdy nepřestala znít.“

„Čajkovského šest symfonií natočil s filharmoniky už kompletně a koncertní návraty k nim jsou pochopitelně čímsi jako erbovní záležitostí.“

Česká filharmonie bezprostředně po skončení festivalu Dvořákova Praha opět naplno opanovala své působiště Rudolfinum. Do sté třicáté sezóny vstoupila s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem ve čtvrtek v televizním přenosu dvěma skvělými kompozicemi – Ravelovým perlivě brilantním Klavírním koncertem a Čajkovského emotivní Pátou symfonií. Jak se dalo čekat, ve velmi dobré formě a navíc se zajímavým sólistou.

„Provedení této světové premiéry bylo senzační, vůbec ne ‚intelektuálské‘.“

„Rozsáhlý, klidně dvacetiminutový opus a svého druhu královská disciplína hry bez doprovodu představily všemožné vysoké umění Terezy Horákové.“

„Obecně řečeno bych koncert prožil raději v menším, útulnějším prostoru se sušší akustikou.“

V evangelickém kostele sv. Salvátora se uskutečnil historicky druhý koncert nové řady Mosty soudobé hudby. Hlavní tvář nového projektu, houslistka Tereza Horáková vystoupila s přední osobností české scény bicistů Martinem Opršálem obsluhujícím nástroj vibrafon. Interpretačně i dramaturgicky výborný večer předestřel i několik podnětů pro příště.

„Kammelova hudba působila v podání Sojkova kvarteta svěže.“

„Nebýt přesvědčivé interpretace Sojkova kvarteta, Mayerovo by dílo rozhodně nevyznělo tak dobře.“

„Interpretace Dvořákova kvintetu byla s ‚referenčním‘ přístupem Smetanova kvarteta a Jana Panenky naprosto srovnatelná, v mnoha detailech, zvláště v klavírním partu, se dá říci ještě zajímavější…“

Je skvělé, že sezónu koncertů Kruhu přátel hudby v Plzni mohl otevřít „domácí“ soubor nesporných kvalit. Kvarteto, jehož tradice trvá od doby založení na půdě Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění již více než třicet let, si pro své plzeňské vystoupení připravilo zajímavý program z děl autorů, jimž se soustavně věnuje. 24. září zazněl Antonín Kammel, Roland Leistner Mayer a Antonín Dvořák.