Duchovní ozvěny z Ukrajiny
„Svůj bohatý repertoár si Milánosz vybudoval pod vedením ukrajinského etnomuzikologa Jurije Pastušenka.“
„Zárukou interpretační autenticity souboru Milánosz je spoluúčast kyjevské zpěvačky Liubov Plavské.“
„Chybí polyfonie, dominantní je na druhé straně mnohdy až strohá, a tím velmi působivá syrrytmie.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos pokračoval 13. října vokálním koncertem. V pravoslavném chrámu, katedrále sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici vystoupením souboru Milánosz. Jedná se o komorní sestavu mladých lidí s převahou ženského elementu. Zaměřuje se na interpretaci východního, tedy převážně slovanského folkloru, zejména na hudbu dnes válkou těžce zkoušené Ukrajiny.
Svůj bohatý repertoár si československý soubor Milánosz založený roku 2011 vybudoval pod vedením ukrajinského etnomuzikologa Jurije Pastušenka. Tvoří jej převážně strofické písně v mollové tonalitě, kdy vnitřního formálního kontrastu bývá dosaženo častými, někdy až stereotypními přechody do durového tónorodu a zpět. Charakteristický je častý výskyt pedálových prodlev v hlubokých polohách mužských hlasů, přičemž vyšší, ženské hlasy bývají pohyblivější. Ve svém projevu soubor uplatňuje techniku tak zvaného bílého zpěvu, kdy tón vzniká v horních partiích hlavy a krku. Je pro něj proto charakteristická značná průraznost vyšších poloh. Zcela chybí polyfonie, dominantní je na druhé straně mnohdy až strohá, a tím velmi působivá syrrytmie. Mezi charakteristické rysy východního, rustikálního vokálního projevu lze rovněž, vedle již zmíněného bílého zpěvu, zařadit táhlé, melismaty obohacené melodické linie s dlouhými prodlevami. Ukrajinské písně mají zpravidla strofickou formu, časté je střídání sóla a tutti.

Zárukou interpretační autenticity souboru Milánosz je spoluúčast kyjevské zpěvačky Liubov Plavské, která podmanivým způsobem ovládá bohatě agogický sólový zpěv, kontrastním způsobem obohacující vystoupení. Doprovodná složka ensemblu tvoří bezpečný podklad melodickým kreacím, i když i v ní se nacházejí sebevědomé elementy.
Obsahově po celý večer převládaly křesťanské náměty a rituální sekvence dokládající hlubokou lidovou zbožnost na Ukrajině. Zejména se vyskytují biblické příběhy, oslavy světců, Vánoce, Velikonoce, nechybí ani s tím související lidové obyčeje.
Neméně významným, neboť všeobjímajícím tématem večera se stala láska jako určující konstanta obou světů, tedy liturgického i toho čistě lidského. Svoje vystoupení na festivalu pravoslavné hudby Milánosz nazvali Bůh v ukrajinské lidové písni a seřadili je do tří částí.

Nejprve zazněly duchovní písně s texty na oslavy poutníků, příběhy z procesu stvoření, ukřižování Ježíše Krista, nechyběla aklamace Gospodi pomiluj. Ve druhé části pěvci přednesli písně vesnického lidu seřazené podle ročních dob, tedy témata jarní, letní, podzimní, často se zde vyskytují metaforické přírodní náměty. Závěrečná část programu byla zcela ve znamení východní lidové zbožnosti, která se bezprostředně promítá do každodenních životních starostí, do světa venkovského lidu na Ukrajině.
Soubor vystoupil v chrámovém, tedy liturgickém prostředí oděn zcela civilně, s jen nenápadnou, ale i tak působivou dekorativností, ke které u všech dam přispěly pestré korály na krku. Tento záměr však nelze chápat jako něco nepatřičného, spíše naopak jako důkaz zcela samozřejmého začlenění duchovního a národopisného dědictví do kontextu současného běžného společenského života.
Interpreti se zcela obešli bez instrumentálního doprovodu, a i tak vykazoval jejich zpěv intonační jistotu, témbrovou specifičnost a vysokou hlasovou kulturu. Je škoda, že účast mužského elementu byla malá a že jeho projev byl někde až příliš uměřený.

Účast publika na tomto ojedinělém koncertě nebyla příliš vysoká, což je velká škoda. Zato lze ale konstatovat, že byla neobyčejně zaujatá. Auditorium, tvořené většinou náruživými příznivci, bylo nejednou ochotné aktivně spolupracovat na interpretaci snadných, dobře předvídatelných pěveckých partů.
Existence tohoto souboru u nás, jeho dramaturgické zaměření a umělecké výkony jsou v kontextu pražské koncertní nabídky milým překvapením.


Foto: Olga Džulajová / Archaion Kallos
Příspěvky od Vojtěch Mojžíš
- Ve Švandově divadle zněly Mikyskovy mikrointervaly
- Stradellův Svatý Jan Křtitel jako další objevná sonda Collegia 1704
- Rýnský ensemble ve víru vášní
- Hudební festival Zbraslav dozněl, s přídavkem, který předčil očekávání
- Skvěle disponovaní Matuszek a Knotte v písňových cyklech nejen ‚terezínských‘
Více z této rubriky
- Popelkova Má vlast. Zahájení Pražského jara jako jednoznačné potvrzení kvality autora a festivalu i orchestru a jeho šéfdirigenta
- Výtečné výkony čtyř sopránů v Gluckově opeře Paride ed Elena
- Atentát na Carmen v Drážďanech
- Starodávná hudba Kypru má moderní poslání
- Ifigenie v Aulidě v koncertním provedení zahájila Gluckovy slavnosti
- Temný olomoucký Don Giovanni bez tajemna
- Znamenitý Tomáš Netopil po roce znovu dirigoval v Redutě Slovenskou filharmónii
- Dvořákova Olomouc je zpět. Zahájila ji impozantně klavíristka Anna Fedorova
- Stravinskij, Dutilleux a Dessner ve stylové režii České filharmonie
- Ti, co nepřišli, mohou litovat. Zemlinského kvarteto a Darko Brlek v Pardubicích