PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Propojení zvířat a lidí na jednom jevišti připravovalo nejednu bezesnou noc kostymérům a scénografům.“

„V průběhu hry upletená dlouhá šála paní Revírníkové oddělila čas žití a odcházení.“

„Skutečnými královnami představení byly dvě hlavní protagonistky, Liška Bystrouška Kateřiny Kněžíkové a Zlatohřbítek Václavy Krejčí Houskové.“

Příhody lišky Bystroušky dne 21. září uvedlo Národní divadlo Brno jako jednu ze vzpomínek na jejich premiéru 6. listopadu roku 1924. Současné představení v brněnském Janáčkově divadle se vzácnými hosty, manžely Kateřinou Kněžíkovou v roli Lišky, Adamem Plachetkou v roli Revírníka a jejich dcerou Adélkou v roli Malé Bystroušky, je jednou z repríz původní inscenace z roku 2018.

„Velmi se na inspirativní setkání s mladými hudebníky těším.“

„Ještě jsem neměl to potěšení s Ingem vystoupit.“

„Nástroj Archinto se stal mou spřízněnou duší.“

Na závěrečném koncertu letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha vystoupí v úterý 24. září se svými kolegy, houslistkou Alexandrou Conunovou a klavíristou Dmitrijem Šiškinem španělský violoncellista Pablo Ferrández. Za doprovodu České studentské filharmonie řízené Ingem Metzmacherem provedou Beethovenův Trojkoncert C dur, op. 56. Kromě toho v rámci koncertu zazní také Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka. Pablo Ferrández pro portál KlasikaPlus.cz pohovořil o nadcházejícím pražském vystoupení i svých dalších aktivitách.

„Režisérka považovala za svoji povinnost sdělit publiku svůj občanský postoj.“

„Scénografovi Volkeru Hintermeierovi se podařilo jednoduchým obrazem vytvořit tajemný a pohádkový les, snad až příliš temný.“

„Orchestr pod vedením Juraje Valčuhy hrál s exponovaným výrazem.“

Operu Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka uvedla opera Slovenského národního divadla v Bratislavě v sobotu 21. září. Hudebního nastudování a provedení se ujal dirigent Juraj Valčuha, režie Sláva Daubnerová, autorem scény a světelného designu je Volker Hintermeier a kostýmy navrhla Tereza Kopecká. Inscenační tým vytvořil působivé a půvabné dílo s prvky naivního umění, dění oživují neustálé pohybové a baletní kreace choreografky Stanislavy Vlčekové. Vynikající výkony sólistů i orchestru zapříčinily výsostnou uměleckou událost.

„Bratislavský festival už tradične prináša poslucháčom neopakovateľné hudobné zážitky.“

„Kontrabasista Roman Patkoló podal svedectvo o svojom bezkonkurenčnom inštrumentálnom majstrovstve“

„Počúvať Šostakovičove symfónie pod taktovkou Daniela Raiskina znamená vnoriť sa do autentického
hudobného sveta geniálneho ruského skladateľa.“

Za zvukov známej festivalovej zvučky Jána Cikkera v piatok 20. septembra 2024 otvoril generálny riaditeľ Slovenskej filharmónie Marián Turner v bratislavskej Redute 59. ročník Bratislavských hudobných slávností. Na otváracom koncerte sa uviedla Slovenská filharmónia pod taktovkou svojho šéfdirigenta Daniela Raiskina. Ako sólista s orchestrom spoluúčinkoval kontrabasový virtuóz Roman Patkoló, v súčasnosti azda najvýznamnejší európsky hráč na tento nástroj. Na programe boli diela Alexandra Moyzesa, Nina Rotu a Dmitrija Šostakoviča.

„Obraz proslulé švýcarské hory ovšem není v Müllerově zhudebněné představě žádná bukolická idyla. Právě naopak.“

„Richard Strauss nebyl prvním komponistou, kterého inspirovalo prostředí vysokohorské krajiny.“

„Nezbývá než smeknout před výkonem celého rozšířeného orchestru, kromě běžného obsazení obohaceného i o čtyři wagnerovské tuby.“

O tom, že příroda má i svou krutou tvář, jsme se mohli přesvědčit nedávno, přičemž nemusí jít zrovna o katastrofální povodeň. Někdy v sobě nese prvek nebezpečí i příjemná vysokohorská túra, kdy riskujeme přecenění svých sil, úraz či náhlou změnu počasí. Stejné riziko podstoupila i Filharmonie Hradec Králové, respektive její dramaturg Marek Hrubecký, při koncipování programu zahajovacího koncertu 47. koncertní sezóny s motem Ozvěna Alp. Monotematický, doslova „vysokohorský“ večer zahrnoval totiž tři programová díla, čerpající inspiraci právě z tohoto prostředí.

„Se Šubrtem bylo v Miláně už před očekávanou premiérou zacházeno více než nadstandardně.“

„Představa, že se krátce před premiérou Otella Verdi s Boitem toulali českými luhy a háji, je rozhodně půvabná.“

„Opravdu uvedlo Národní divadlo žhavou novinku dříve než operní mekky celého světa?“

Byl začátek února 1887 a do světa se právě rozletěla zpráva, že opera Giuseppa Verdiho na libreto Arriga Boita s názvem Otello je skutečným uměleckým triumfem… Před uvedením nové inscenace tohoto výjimečného díla v pražské Státní opeře 26. září letošního roku určitě neuškodí podívat se do historie a zaměřit se na některé pozoruhodné kapitoly dobrodružství, které bychom mohli zjednodušeně nazvat Otello a Praha. Kupodivu je to příběh, který se začal psát už velmi dávno.

„Je škoda, že Česká republika není iniciativnější a že s Göteborgem neexistuje žádná spolupráce na pravidelné bázi.“

„Dvořákovy Dumky považuji za jedno z nejgeniálnějších trií romantické doby.“ 

„V Egyptě jsme se setkali s početným pozorným publikem, které přijímalo českou hudbu s velkou empatií.“

Smetanovo trio se vrátilo z další koncertní cesty, během které propagovalo v rámci Roku české hudby kulturu své země prostřednictvím děl Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Koncerty se konaly ve švédském Göteborgu, kde Smetana prožil během několikaletého působení šťastné chvíle života, dále v Římě v rámci festivalu Musicale delle Nazioni a v Miláně v Belvederu paláce Lombardské vlády. Další nejbližší cesty souboru povedou vedle řady českých měst do londýnské Wigmore Hall, do Washingtonu a pak i do metropole Řecka. Violoncellista Jan Páleníček přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz repertoár i místa koncertů.

„Putsova tvůrčí invence se zde omezila na pouhé kladení melodicky primitivních, většinou po diatonické stupnici rozložených ostinát, nad nimiž se jakoby v mlhách potácela bezcílně tápavá hra sólových houslí.“

„Do čela orchestru se postavil Joshua Bell, který z přeslavného výhonku dvořákovské geniality utvořil afekty vzedmutou a pastelově hutnou akustickou malbu.“

„Orchestr v Mozartově symfonii vsadil na pečlivé odstiňování jednotlivých částí hudební formy, aniž by tím zamlčel vnitřně relační provázanosti a kontinuální souvislosti skladby.“

Festival Dvořákova Praha dne 21. září uvedl na rudolfinské pódium světově uznávaný orchestr Academy of St Martin in the Fields, jenž v barvité a umělecky přínosné interpretaci představil publiku historicky osvědčená a z posluchačského hlediska bezpečná koncertantní a symfonická díla z Mozartovy a Dvořákovy tvůrčí dílny. Svěží vítr do programové koncepce přinesla rok stará skladba Earth od Pulitzerovou cenou ověnčeného amerického skladatele Kevina Putse. Těleso přistoupilo ke všem třem dílům uvážlivě a zodpovědně, třebaže se mohlo zdát, že formální stránku skladeb chvílemi upozaďovala horečnatá snaha houslového virtuosa Joshuy Bella o docílení emočně koncentrovaného efektu.

„Aby nešlo jen o pomyslnou vzpruhu, rozdávaly dívky ze sboru letáčky s číslem účtu a s QR kódem.“

„Sbor excelentně připravila sbormistryně Helena Stojaníková“

„Pěvecké spojení Elišky Zajícové a Vojtěcha Pelky bylo inspirující a setkalo se s velkým ohlasem v publiku.“

Klášterní hudební slavnosti v pátek 20. září zavítaly do Šternberka, kde se uskutečnil koncert v chrámu Zvěstování Panny Marie. Musica Florea, Motýli ze Šumperka, Vojtěch Pelka a Eliška Zajícová vystoupili s projektem Stabat Mater. Zněly skladby Františka Ignáce Tůmy, Antonia Vivaldiho a Giovanniho Battisty Pergolesiho.

„Chci bojovat každý den o to, abych měl lásku.“

„Hymna zamilovaných, tak znělo hlavní téma třetí věty, kdy harfa s flétnou vedou láskyplný dialog.“

„Marlene Lichtenberg prokázala, že je opravdovou operní královnou, svým hlasem vládla stejně mocně jako královna Dido.“

Olomoučtí filharmonici pod taktovkou Tomáše Netopila vdechli život třem tragickým příběhům lásky. Spolu s mužskou sekcí Českého filharmonického sboru Brno, italsko-německou mezzosopranistkou Marlene Lichtenberg a operní legendou Richardem Novákem v roli recitátora zahájili letošní ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby. Zaznělo Preludium z Wagnerova Tristana a Isoldy, Faurého orchestrální suita Pelléas a Mélisanda a nakonec velkolepá kantáta Dido od Jana Nováka.

„Tempo ani intenzita zážitku se nevytrácely, evropská i orientální tradice měla v programu své důležité místo.“

„Pasáže, ve kterých Kiya Tabassian zpíval společně s Cappellou Marianou, patřily k těm silným a velmi zapamatovatelným.“ 

„Orient v České Kamenici ale nebyl ničím nepatřičným, naopak.“

Program 23. ročníku festivalu Lípa Musica pokračoval v sobotu koncertem v České Kamenici v kostele sv. Jakuba Staršího. Svatostánek postavený ve stylu saské renesance hostil program věnovaný českému renesančnímu kavalírovi Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Vystoupilo zde málokdy vídané a slýchané umělecké kombo, domácí Cappella Mariana pro svůj jistě srdeční projekt přizvala herce Sašu Rašilova a zároveň se v programu opřela o opravdové hvězdy staré hudby, respektive o souhvězdí, soubor Constantinople pod vedením Kiyi Tabassiana.

„Pestrost programu byla dána nejen originálním hudebním jazykem jednotlivých skladatelů, ale také žánrovou rozrůzněností.“

„SOČR s neutuchajícím nadšením vedla ruka Vojtěcha Spurného, zdálo se však, jako by se orchestr s jejími vysokými nároky nebyl schopen srovnat.“

„Bartoš předvedl stylově průzračný, avšak příznačně hutný tón. Akustiku sálu plně využil ve svůj prospěch.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu přivítal 19. září novou sezonu své koncertní řady pořádané v Betlémské kapli. Lákal na klavíristu Jana Bartoše a poučenou interpretaci skrze taktovku Vojtěcha Spurného, ale také na dramaturgicky semknutý repertoár. Mnohá z lákadel nadchla, některé aspekty pojetí však zůstaly na půli cesty.

„Festival Harmonia Moraviae byl zahájen společně s novou sezónou, do které jdou hudebníci s elánem.“

„Provádění Mé vlasti je tradicí od roku 1947, kdy ho interpretovala tehdejší Zlínská filharmonie pod vedením dirigenta Rudolfa Kvasnici.“

„Orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů spolu se svým šéfdirigentem přinesl úžasný večer.“

Festival Harmonia Moraviae se letos koná podvaadvacáté. Je v duchu oslav Roku české hudby, tedy nezapomíná na dvousté výročí narození Bedřicha Smetany. Při zahájení tedy nemohlo zaznít jiné dílo než Má vlast, nejkrásnější vyjádření lásky k rodné zemi. Filharmonie Bohuslava Martinů ji provedla 19. září v Kongresovém centru Zlín pod taktovkou svého šéfdirigenta Roberta Kružíka.