PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nebylo divu, že náročné pardubické publikum odměnilo Jana Čmejlu nadšeným potleskem vestoje, tohle byl vskutku čistý romantismus talentovaného, ničím nezatíženého mládí.“

„Může někdo ve čtrnácti letech zahrát s odzbrojujícím nadhledem interpretačně tak náročné dílo, jakým je Houslový koncert D dur Petra Iljiče Čajkovského? V případě Richarda Kollerta zní odpověď: Ano.“

„Skvostný přídavkový duet Tamina a Paminy si Kristýna Fílová, Daniel Matoušek i celý orchestr viditelně užívali.“

Ačkoliv v rámci letošní Zlaté Pecky se ještě uskuteční v úterý 3. října koncert s názvem Pěvissimo v pražské Chodovské tvrzi, oficiálně byl sedmý ročník hudebního festivalu zakončen v neděli 10. září slavnostním večerem v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích. A protože obě místní profesionální tělesa – Komorní filharmonie a soubor Barocco sempre giovane – mají naplánovány své zářijové abonentní koncerty až na následující týden, stalo se pro zdejší publikum vystoupení čtyř mladých interpretů (Jan Čmejla, Richard Kollert, Kristýna Fílová a Daniel Matoušek) za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice vedené jejím šéfdirigentem Stanislavem Vavřínkem netradičním vstupem do nové hudební sezony.

„Nové i starší skladby pro šestinotónové harmonium by se časem měly dostat i k širšímu publiku díky nahrávce, která vzniká právě v těchto dnech, ačkoli ještě není jasné, kde by mělo výsledné CD vyjít.“

„Zdá se, že šestinotónové harmonium podněcuje k úvahám o plynutí času a samotné podstatě zvuku.“

„Koncepce CD i podobné naladění jednotlivých skladeb, byť docílené náhodou, působí zajímavě. Uvidíme, zda si získá také přízeň posluchačů a zda se skladby pro šestinotónové harmonium stanou životnou součástí koncertního provozu i do budoucna.“

Sto let starý vynález a zároveň žhavá novinka – i tak by se dalo charakterizovat šestinotónové harmonium Aloise Háby, jež právě prožívá velký návrat na koncertní pódia. Jeho vzkříšení je o to zajímavější, že se s ním nesetkáváme pouze jako s kuriozitou s repertoárem čítajícím jen nemnoho skladeb, ale že naopak ve zvukových možnostech jedinečného nástroje nacházejí zalíbení skladatelé z různých koutů světa…

„Jakub Hrůša a Igor Levit jsou výsostní umělci, s velmi intenzivním přístupem k hudbě.“

„Každodenní hraní v orchestřišti Vídeňské státní opery formuje náš způsob hry. Učíme se věnovat zpěvu velkou pozornost, což následně ovlivňuje zvuk orchestru.“

„V současné době je pro nás obzvláště důležité vysílat do světa hudební poselství míru.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha bude v rámci svého dramaturgicky pestrého programu hostit po dvou letech Vídeňské filharmoniky, kteří zahrají 13. září ve Dvořákově síni Rudolfina. Program složený z Osmé symfonie Antonína Dvořáka a Druhého klavírního koncertu Johannesa Brahmse, ve kterém sólově vystoupí klavírista Igor Levit, bude dirigovat Jakub Hrůša. U příležitosti hostování světoznámého orchestru v Praze jsme připravili rozhovor s Danielem Froschauerem, předsedou Vídeňských filharmoniků, jenž je dlouholetým houslistou první sekce tělesa ve své rodné, rakouské metropoli.

„Dirigent Marek Štilec živě hrnul a vrstvil melodiku smyčců vyváženě opřenou o cembalové continuo. Předehra pod jeho sympaticky suverénním vedením gradovala v nadějeplném nástinu děje.“

„Lucie Laubová se s náročnými koloraturními ozdobami a záludnými hlasovými kličkami doslova mazlila a publikum napínavě sledovalo její úžasnou práci s dechem.“

„Ani Jakub Trnečka nezůstával s jistou technikou hlasu pozadu a společně dokázali se vzdušnou lehkostí, ale i s náležitou technickou precizností přednést nádherný duet, za což si vysloužili nadšený potlesk.“

Dvaadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců se překlenul do své podzimní části. Do stálé dramaturgie festivalu patří dlouhodobá vstřícná spolupráce s Kanonií premonstrátů a kulturním spolkem v Nové Říši. Zdejší apoštolský kostel sv. Petra a Pavla přiléhající k premonstrátskému klášteru tak ve středu 6. září zaplnilo publikum do posledních míst, aby si s nadšením vyslechlo výběr z biblického oratoria Ester skladatele Karla Ditterse.

„Hudebníci zahráli Sukovu Meditaci způsobem, který přimrazil, donutil nedýchat a dovedl k prožitku absolutní hudební krásy.“

„Jistota, s níž Haasovci interpretují Dvořáka, zpěvnost prvních houslí, zřetelně vedené další hlasy a propracovaná dynamika vyznívají tak přirozeně, až to evokuje úlevný návrat do bezpečného domova.“

„Stížnost míří k části obecenstva, které svým setrvalým potleskem mezi větami narušovalo soustředění většiny publika i hráčů a nepochopilo, že cosi důležitého se odehrává i mezi větami.“

Každé vystoupení Pavel Haas Quartet je mimořádným zážitkem. Některá jsou ovšem ještě výjimečnější. Koncert v rámci Dvořákovy Prahy v sobotu 9. září v Rudolfinu, kdy se soubor pražskému publiku poprvé představil se svým novým členem, violistou Šimonem Truszkou, a hostující violoncellistkou Anastasií Kobekinou, toto tvrzení potvrdil. Interpretace děl Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Franze Schuberta se vřadily do těch nezapomenutelných.

„Zahajovací koncert byl několik dní dopředu vyprodán.“

„Orchestru chvíli trvalo, než si zvykl na Veverkovo ‚200 procentní‘ nasazení.“

„Typická vlastnost Veverky nepolevit se vyplatila v konečném vyznění díla.“

V Plzeňském kraji právě začal již 31. ročník festivalu Haydnovy hudební slavnosti, který pořádá Česká společnost Josepha Haydna k připomenutí působení skladatele ve službách hraběte Morzina při jeho letních pobytech v Dolní Lukavici u Plzně. Festival se koná za podpory Plzeňského kraje, Státního fondu kultury České republiky a řady měst na již tradičních zajímavých místech regionu zejména jižního Plzeňska. Klade si za cíl představovat především tzv. „starou hudbu“ jakkoli související s obdobím druhé poloviny 18. století.

„Oscilaci mezi životem ‚věčně blažených‘ a životem pozemských, trpících bytostí, vyjádřil skladatel niternou, instrumentálně barevnou a dynamicky kontrastní hudbou, která citlivě vyjadřuje básníkovy verše. Stěžejní úkol zde připadá sboru.“

„Mši C dur Ludwig van Beethoven pojal na tehdejší dobu velmi novátorsky, k nelibosti zadavetele, a dnes je právě tohle její největší hodnotou.“

„Koncert nabídl nejen svěží interpretaci klasické hudby, ale i ukázku hudebního mistrovství interpretů s pohlazením po duši.“

Svatováclavský hudební festival pokračoval koncerty mimo Ostravu a zavítal v pátek 8. září do Ludgeřovic. V tamním kostele zazněly skladby německých autorů, Schicksalslied – Píseň osudu Johannesa Brahmse a Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Sólisty byli sopranistka Jana Sibera, mezzosopranistka Václava Krejčí Housková, tenorista Tomáš Černý a basista František Zahradníček. Český filharmonický sbor Brno zpíval a Karlovarský symfonický orchestr hrál pod vedením dirigenta Ondřeje Vrabce.

„Neexistuje metodika, která by říkala, podle čeho se stanovuje velikost varhan.“

„Velikost varhan se měří podle počtu jejich píšťal. Ostatní parametry, jako počet rejstříků nebo manuálů, jsou irelevantní.“

„U varhan nerozhoduje počet píšťal, rejstříků nebo manuálů, ale kvalita zvuku a bohatství barev.“

Balet Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější, pohádka o myších, má na takto položenou otázku v samém závěru jasnou odpověď. Není teď podstatná, ale samozřejmě, že jím není ten, kdo je největší. Mimochodem – kdo je vlastně na světě největší…? Na muzikantskou otázku, který hudební nástroj je největší, je obecná odpověď vcelku jasná. Ani tuba, ani kontrabas, ale varhany. I když jsou každé jinak veliké…

„Tvorkyne dávajú celku štruktúru, a hoci upustili od lineárneho smerovania, udržali pozornosť publika zmenami nálad, tempa či vzťahov jednotlivých zložiek.“

„Vöröšovej sa podarilo aj obmedzeným materiálom a „obsadením“ tvoriť kontrasty, gradácie, niekde prekvapila plochami, ktoré boli celkom nekonvenčne komplexné.“

„Živelnosť, radosť, ale aj povznášajúci lyrizmus boli artikulované veľmi presvedčivo.“

Společný zážitek účinkujících i obecenství – to je jedna z viet, ktorými tvorcovia popisujú koprodukciu Orchestru Berg, Eli a kol. a divadla Ponec s názvom Stále stejný příběh. Zvukovo-pohybové predstavenie s hudbou Jany Vöröšovej a choreografiou Mirky Eliášovej má predlohu v inuitskej legende; poznať jej dej však nie je podstatné. Dôležitejšími sa stávajú jednotlivé obrazy, vzťahy protagonistov a publika, ale aj odkazy na prírodu a jej ochranu – už samotný názov naznačuje, že jednou z tém tohto útvaru je aj recyklácia. Premiéra sa uskutočnila 5. septembra 2023 práve v divadle Ponec.

„Kahánek spustil svěží perlivou pasáž, brzy zvolněnou a vítající odezvu orchestru. Poeticky nesené pasáže střídaly brilantní běhy a parádní kadence ve střídavém partnerství s orchestrem.“

„V nasazení, které zahájilo první větu koncertu, setrval orchestr neochvějně po celou skladbu a mistrně ztvárnil dynamiku a tempa předepsané autorem pro jednotlivé věty.“

„Při délce kompozice a nepočítaně proměn nástrojových variant, včetně agogických proměn, bylo obdivuhodné Järviho mystické, gesticky minimalistické vedení orchestru, nicméně v závažných zlomových momentech akční.“

Podzimní festival Dvořákova Praha pokračoval v pátek 8. září koncertem ve Dvořákově síni Rudolfina, kde opět vystoupil švýcarský Tonhalle-Orchester Zürich, který festival den předtím famózně zahájil. Jeho domovskou scénou je budova v Curychu inspirovaná pařížským Palais du Trocadero vystavěná v letech 1893 až 1895. Do této Neue Tonhalle se orchestr v roce dokončení budovy přestěhoval a koncertní sál slavnostně otevřel Johannes Brahms. Orchestr získal vynikající zázemí ve Velkém sále, jehož akustika je považována za dokonalou.

„Bella Adamova svou interpretací ukázala, že Zimní cesta má smysl. Odcházení nikdy není snadné. Ale v podání této famózní umělkyně a Wihanova kvarteta se z ní stalo něco, co by člověk rád prožil. A klidně znovu.“

„Dynamika nešla nikdy nad volumen sólového hlasu, v samostatných pasážích Wihanovo kvarteto vyčarovalo nádherné barvy a senzitivní duševní krajiny.“

„Je třeba projít dlouhou cestu, aby interpret dosáhl nezaměnitelného hlasu či způsobu projevu. Bella Adamova je jedna z těch, kteří to dokázali.“

Dolní Benešov byl místem dalšího z koncertů Svatováclavského hudebního festivalu. Tentokrát se v kostele sv. Martina rozezněly písně z cyklu Zimní cesta Franze Schuberta v podání kontraaltistky Belly Adamové a Wihanova kvarteta.

„Je vedle vlastní techniky přítomný i prožitek? Je jim základem láska k hudbě, anebo staví na základech zvládnutého řemesla ve víře, že výraz bude jednou jeho nadstavbou?“

„Temperamentní poloha hry Martinu Bernáškovi velmi sluší a nápadné je i jeho hráčské sebevědomí.“

„Se zavřenýma očima bych Matěje Kotala tipl na čtvrtý ročník akademie.“

Festival Zlatá Pecka pojmenovaný po své umělecké vedoucí Dagmar Peckové se většinově koná v Pardubickém kraji a zejména v okolí Chrudimska, rodném kraji známé pěvkyně, částečně však také v Praze. Talentissimo byl prvním ze dvou pražských koncertů v rámci festivalu a představila se při něm šestice výrazně talentovaných mladých umělců – věk žádného z nich zatím nepřekročil hranici šestnácti let…

„Sólový part měl zpívat Pavel Breslik, ale došlo ke změně a na podiu místo něj exceloval Petr Nekoranec. Bezvadné pódiové vystupování, pozoruhodný témbr hlasu, skvělá výslovnost a empatie s dílem britského komponisty přinesly vzrušující účinek.“

„Filigránské vedení Jindrovo v průběhu skladby a energická gesta ve finále, to vše svědčilo o bezpečné známosti a propojení ansámblu s dirigentem.“

„Poměrně dlouhá symfonie s opakovaným jednotvárným tématem smrti byla obohacena výrazem, dynamikou, tempem a rozhodně vkusně realizovanou účastí bicích nástrojů.“

Rozhlasoví symfonikové připravili pro sezónu 2023/24 řadu koncertů v pěti kategoriích. Tři z nich jsou označeny písmeny, které stojí na začátku názvu koncertní síně. Jsou to řada B – Betlémská kaple, řada R – tedy Rudolfinum a řada S – to je Studio 1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Tam se budou konat komorní koncerty. Další řada nese označení P – a to znamená sled tří koncertů v kategorii Premium. Koncerty se uskuteční na různých místech – v Betlémské kapli, Smetanově síni Obecního domu a v Riegrových sadech. Tam proběhne koncert rockových hitů na open-air scéně. Pátá řada koncertů, která je situována do galerie DOX, s výjimkou prvního, na který mohou posluchači přijít do Rudolfina, je označena písmenem N. Znamená to Nové horizonty, zde nabízí program koncerty s netradičními zážitky.

„Suk si naopak tohoto svého díla moc nevážil. Označoval je za ‚duchaplné nic‘.“

„Orchestr se vypjal k mimořádnému výkonu.“

„Hraje na zcela mimořádný nástroj – Castelbarco/Fau z dílny Stradivariho z roku 1707.“

Málokterá evropská země se může pochlubit, že má mezi svými hudebními tělesy takové, které oslaví více než dvě let souvislé existence. A přitom nemusejí být ani v hlavním městě – Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně vstupuje letos do své 210. sezóny. Oproti nim existují soubory, které jsou mladé, ale už si vydobyly respekt odborné kritiky i oblibu u posluchačů. Mezi ně zcela jistě patří PKF – Prague Philharmonia, která načala svou třicátou sezónu. Oslavila to úvodním koncertem orchestrálního cyklu A ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 6. září 2023.

„Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba 7. září vystoupila jihokorejská varhanice Yewon Choi.“

„Studovala varhanní hru v Soulu a účastnila se různých mezinárodních interpretačních kurzů v Evropě. Nyní působí jako varhanice v evangelickém kostele v Mnichově a zároveň tam studuje na magisterském stupni Vysoké hudební školy.“

„V programu uplatnila české skladatele Kabeláče a Ebena. U německých autorů 19. století si z cyklických děl trochu nepochopitelně vybrala pouze jednotlivé části, takže program působil značně útržkovitě.“

Yewon Choi se narodila v Jižní Korei a studovala varhanní hru v Soulu. Účastnila se aktivně různých mezinárodních interpretačních kurzů v Evropě u předních varhaníků (Wolfgang Zerer, David Titterington ad.). V loňském roce získala II. cenu na Mezinárodní soutěži Petra Ebena v Opavě a zvláštní cenu za interpretaci jeho díla. V současné době je varhanicí v evangelickém kostele v Mnichově a zároveň studuje na magisterském stupni ve třídě u nás dobře známého Martina Sandera, vítěze Mezinárodní soutěže Pražského jara a častého porotce varhanních soutěží v České republice. Yewon Choi vystoupila 7. září v Praze na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.

„Z Händelova díla tryská nadšení a obdiv ke krásám věčného města.“

„Zelenkova hudba je strhující a opravdivá, navíc ji soubor hrál s maximálním zaujetím.“

„Závěrečná část Dona nobis pacem byla prubířským kamenem pro sbor, který zde spolu s orchestrem předvedl skutečné mistrovství. Fuga běžela neúprosně a vzpínala se v intonačních i dynamických vlnách až do vrcholné prosby – Daruj nám pokoj.“

Na druhém festivalovém večeru Svatováclavského hudebního festivalu se představily špičkové barokní soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 dirigenta Václava Lukse. Pod názvem Ohňostroj vokální virtuozity uvedli nejprve skladbu Georga Fridricha Händela Dixit Dominus a poté Missu Omnium Sanctorum českého skladatele, působícího v Drážďanech, Jana Dismase Zelenky. Oslnivý večer se odehrál v prostoru Evangelického Kristova kostela v Ostravě ve středu 6. září.

„Ti největší interpreti vykazují dvě protichůdné charakteristiky současně: spolehlivý nadhled a zároveň maximální prožitek.“

„Järviho pojetí mi vzbuzuje hlavní dojem pestrosti. Některá dirigentská rozhodnutí mohou přizvednout obočí, na druhou stranu nebojí se toho.“

„Dirigent aplikuje energické gesto a až nervózně popohánějící vůdcovství, které na poměrně krátké časové ploše smění za strnutí a jakési hudební bezčasí, kdy v souladu s aktuální náladou nehne rukou.“

Slavobrána vymalovaná barvou žesťovou a vystlaná jasně červeným běhounem, podobizna pana skladatele shlíží na příchozí s typickou důstojností, zvláštní černá krychle před domem umělců a pojízdné domky zaoblenějších tvarů svítící na cestu ke zdárnému vstupu. Ke vstupu do dveří letošního turnusu události s názvem Dvořákova Praha. Dvořák v názvu, Dvořák na náměstí, Dvořákova síň a Dvořákovo dílo v ní hrané. Slavnostní zahájení obstaral Tonhalle-Orchester a violoncellistka Anastasia Kobekina pod vedením Paava Järviho.