PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Po vzpomínce na J. Ch. Bacha nastala chvíle pro návrat k zapomenuté tvorbě valtického rodáka J. M. Spergera.“

„Jakmile se v jeho Koncertu pro kontrabas a orchestr rozezněl sólový nástroj Indiho Stivína, zaujal mě jeho jeho hebký, zpěvný tón.“

„Lednicko-valtický hudební festival je letos zaměřen na tzv. ‚Rising Stars‘; hned tuto středu podniká výpad do Prahy, kde úmyslně v sále HAMU, sídlícím v Lichtenštejském paláci, vytasí další ze svých trumfů.“

Nestává se často, aby jeden koncert proběhl ve znamení tří premiér. Dvou světových a jedné obnovené české, mající ovšem úzký vztah k místu konání. Uskutečnil se v rámci osmého Lednicko-valtického hudebního festivalu (LVHF), uskutečnil se v neděli 24. září a potěšil vyprodané hlediště barokního divadla, důvtipně přituleného k rozlehlému baroknímu zámku ve Valticích. Že se mimochodem jedná o nedávno pořízenou kopii, je vlastně svým způsobem ku prospěchu. Divákům se zde sedí mnohem pohodlněji než v hledištích historicky cenných skvostů, jakými se pyšní Český Krumlov či Litomyšl; účinkující mají k dispozici vhodnější, vzdušné zázemí.

„Musím říct, že úroveň soutěžících byla vynikající, nestačila jsem se divit, jak velmi kvalitní soubory po světě běhají.“

„Celá dramaturgie mých večerů pramení z toho, že jsem nejen sólová klavíristka, ale také komorní hráčka, a obě tyto disciplíny tvoří absolutně nedílnou součást mého muzikantského bytí.“

„Klobouk dolů před tím, co Martin Prokeš se svým týmem dokázal během uplynulých dvaadvaceti let, a je nádherné pozorovat, jak „šťavnatý strom“ z Lípy musicy za tu dobu vyrostl.“

Klavíristka Jitka Čechová je mezinárodně uznávanou sólistkou a komorní hráčkou. Je dlouholetou členkou významného a renomovaného Smetanova tria, kde působí společně se svým manželem, violoncellistou Janem Páleníčkem, a houslistou a dirigentem Janem Talichem. Jitka Čechová je zapálenou propagátorkou české hudby – těžiště jejího repertoáru tvoří díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů…

„Tíha hudby Te Deum laudamus dolehla na přítomné posluchače.“

„Pečlivě zahraný plačtivý motiv viol doplněný celly představuje vrchol první části.“

„Třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby zahájil svou jubilejní cestu nesmírně originálním a neotřelým způsobem přinášeje posluchačům nejen duchovní hloubku, ale i nevšední hudební zážitek, který se zapíše do paměti jako jedinečný a nezapomenutelný okamžik festivalu.“

V sobotu 23. září započal již třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci, a to slavnostním zahajovacím koncertem pořádaným ve spolupráci s Polským institutem v Praze a Institutem Adama Mickiewicze k nedožitým devadesátým narozeninám polského skladatele klasické hudby a oper, jednoho z nejvýraznějších představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století Krzysztofa Pendereckého. Program tohoto výjimečného večera sestával z Pendereckého duchovních skladeb Missa Brevis a Te Deum, jejichž interpretace se chopila Filharmonie Karola Szymanowského z Krakova a tamní Filharmonický smíšený sbor se sólisty Iwonou Hossou, Annou Lubańskou, Rafalem Bartmińskim a Piotrem Nowackim, pod vedením sbormistra Pietra Piwka​ a dirigenta Alexandra Humaly.

„Pred vášňou, ktorú majú v ‚popise‘ celkom adekvátne uprednostnili eleganciu a subtílnosť.“

„Tak organické prepojenie jednotlivých článkov nie je možné zažiť príliš často.“

„Dohromady tvoril ansámbel nesmierne farebný, dynamický celok, extrémne sugestívny a autentický svojimi osobitými vzťahmi.“

Vášeň spojená s precíznosťou – práve tieto slová si prečítate ako prvé, keď sa pred vás dostane text o ansámbli Belcea Quartet. Súbor sa 21. septembra predstavil v rámci komornej rady Dvořákovej Prahy, v druhej polovici večera aj s klaviristom Bertrandom Chamayou – a vášeň a precíznosť neboli zďaleka jedinými atribútmi, ktorými si pražské publikum získali.

„Varhanní matiné FOK ve Smetanově síni zahájil profesor AMU a známý koncertní varhaník Jaroslav Tůma.“

„Rozsah jeho repertoáru od renesance do současnosti je obdivuhodný. Je také prvním českým varhaníkem, který nahrál souborně varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha.“

„Z české literatury uvedl méně hrané autory Aloise Hábu a Jana Hanuše. Zakončil známou Pátou symfonií Charlese-Marii Widora.“

Tři varhanní matiné v sezoně pořádá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK na cenné romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, postavené varhanářskou firmou Voit z Durlachu u Karlsruhe roku 1912. Tato firma byla zvolena proto, že tehdy jako jediná v Evropě uměla postavit pojízdný hrací stůl varhan, potřebný vzhledem k úpravám podia koncertního sálu. V sobotu 23. září zasedl k varhanám Jaroslav Tůma, jeden z nejpřednějších českých varhaníků současnosti, profesor hudební fakulty AMU.

„Coinova ornamentika by si zasloužila samostatnou reflexi, neboť byla koncipována přirozeně, vkusně a poučeně s ohledem na stylové a muzikální provedení.“

„Osobnostní charisma tentokrát nebylo tím, čím by interpret vynikal.“

„Během hry Coin nehýřil emocemi, připomínal spíš vědce, který si ověřuje vlastní zkoumání a dochází k závěrům, které zůstávají ukryty v jeho mysli.“

Svatováclavský hudební festival pomalu spěje k závěru. Jeden z posledních koncertů dvacátého ročníku se konal v kostele sv. Jana Nepomuckého ostravského městského obvodu Stará Bělá. Ústřední postavou byl francouzský violoncellista Christophe Coin, jehož doprovodil festivalový barokní orchestr Ad Hoc. Legenda barokního violoncella se představila v programu Musica Napoletana z děl neapolských skladatelů.

„Nelehký part Pavla Tesařová přednesla s potřebnou suverenitou a celý soubor projevil pokročilý komorní cit; znát byla dobrá sehranost muzikantů, dýchají spolu pěkně.“

„Šrejma má k písňové poloze se svým lyrickým témbrem přirozeně blízko – přepnutí z operní fazóny na písňový žánr v jeho případě patrně nebylo bolavé.“

„V hlubších pasážích se však Pučálkové hlas čarokrásně probarvoval ve skutečně nevšední krásu, se kterou přirozeně výmluvněji nesl sdělení.“

Opera Národního divadla má za sebou další svého druhu premiéru. Pod dohledem svého ředitele při sobotním matiné zahájila zbrusu nový cyklus písňových recitálů, které jsou situovány v prostoře jeviště Stavovského divadla. Při prvním z osmi letošních koncertů této řady vystoupili pěvci Štěpánka Pučálková, Tereza Papoušková a Martin Šrejma. Na klavír citlivě doprovázel klavírista a dirigent Zdeněk Klauda, noty mu otáčel druhý z duchovních otců projektu, dramaturg Beno Blachut.

„Není to o tom, abychom hudbu uchovávali jako v muzeu, ale o tom udržet ji živou.“

„Vždy se řídím jakousi intuicí, čekám na ten pocit, když má člověk ‚motýly v břiše‘.“

„V dramaturgii Alter Ega objevujeme spíše nižší hladiny znělosti. Převažuje mezzopiano, piano… je to téměř jako modlitba.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica uvede již 27. září mimořádně zajímavý a lehce nekonvenční program. V Liberci se spolu představí klarinetista David Orlowsky a loutnista David Bergmüller se svým projektem zvaným Alter Ego. Koncept, jehož těžištěm jsou nevšední úpravy skladeb Henryho Purcella a Johna Dowlanda právě pro tyto nástroje, přenáší posluchače do ztišeného, chvějivého světa – o tom, jak tento svět vznikal, prozrazuje více David Orlowsky.

„Do vskutku mystického zpěvu pocházejícího ze staré Byzance jemně vplynula nejstarší česká píseň, jejíž autorství bývá připisováno sv. biskupu Vojtěchovi, Hospodine pomiluj ny.“

„Úryvky ze svaté liturgie završil hymnus Agni parthene, který na oslavu Panny Marie v 19. století složil jeden z nejuctívanějších řeckých světců Nektarios Eginský.“

„Při těchto zpěvech se v sólu opět představil Marios Christou, ale také Silva Morasten. Je lektorkou zpěvu, muzikoterapeutkou a skladatelkou písní na pomezí různých žánrů. V posledních letech se aktivně zabývá nezápadními hudebními tradicemi.“

Tlumeně osvětlený pražský chrám sv. Kateřiny Alexandrijské, nesčetné plameny svíček, ikony a táhlé melodie. Atmosféra, v níž posluchač snadno ztratil představu o prostoru a času. To byl úvodní koncert 14. ročníku mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos.

„K jeho najväčším prednostiam potom azda patrí to, že je schopný zreteľne uchopiť rozvrstvenie skladieb, jasne ich štrukturovať, počúvať motivicko-tematický materiál.“

„Guarrerovo pojatie samozrejme stavalo na tom, že technické výzvy týchto kompozícii zvládal celkom suverénne.“

„Každá z ‚kartiniek‘ dostala v Guarrerovej interpretácii priestor a pozornosť, zároveň ale stále fungovali aj ako celok.“

Vo rozmanitom recitály sa v rámci rady „Pro budoucnost“ festivalu Dvořákova Praha predstavil mladý taliansky klavirista Giuseppe Guarrera. V sále Betlémské kaple zahral 20. septembra diela Beethovena, Ligetiho, Liszta a Musorgského; ťažiskom sa pritom stali Obrázky z výstavy posledného z menovaných.

„Jednalo o nejmodernější varhany v zemi. Stát na nich nešetřil, objednal ze zahraničí ty nejkvalitnější materiály a díly.“

„Při rozsáhlé přestavbě Paláce kultury na Kongresové centrum varhany koupila Janáčkova filharmonie Ostrava.“

„Katolická farnost v centru Ostravy potřebuje sesbírat přibližně 27,5 milionu korun. Není to málo, ale zcela nové varhany by vyšly až na čtyřnásobnou částku.“

Varhanám Janáčkovy filharmonie, jejíž sál v Domě kultury města Ostravy se rekonstruuje, dá nový život umístění v ostravské římskokatolické katedrále Božského Spasitele. Není to nicméně první stěhování tohoto nástroje. Do devadesátých let byl umístěn v pražském Sjezdovém sále Paláce kultury.

„Vystoupením titulárního varhaníka pařížského chrámu sv. Eustacha Baptiste-Floriana Marle-Ouvrarda vyvrcholil letošní 28. ročník Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Zazněly varhanní skladby francouzských mistrů 19. století.“

„Dvě rozsáhlé improvizace ukázaly mimořádné dispozice sólisty, neselhávající invenci a nápaditost. Francouzskou varhanní školu reprezentoval znamenitě.“

Na závěrečném koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba vystoupil renomovaný francouzský varhanní mistr Baptiste-Florian Marle-Ouvrard, od roku 2015 titulární varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Vystudoval Pařížskou konzervatoř u nejvýznamnějších francouzských varhaníků a pedagogů Oliviera Latryho, Michela Bouvarda, Thierry Escaiche, Phillipa Lefébra a F. X. Rotha. Získal první cenu v Mezinárodních improvizačních soutěžích v Lipsku 2009, Lucembursku 2011…

„Dirigent Andrij Jurkevyč pochází z Ukrajiny, ale už dvacet let žije v Itálii. Evidentně tamním hudebním temperamentem nasákl.“

„Petr Nekoranec v postavě údržbáře v montérkách, pořád někam nemotorně stěhujícího štafle, vytvořil neomylně výstižnou hrou těla prototyp milé figurky.“

„Ržisérka Julia Burbach ukázala, že ještě stále existují způsoby, jak inscenovat klasiku přiměřeně, v souladu s libretem, prostě normálně.“

Ve Státní opeře má pražské Národní divadlo od pátku na repertoáru novou inscenaci Nápoje lásky Gaetana Donizettiho. Od premiéry čtyřicáté z více než sedmi desítek jeho oper uplynou za devět let už celá dvě staletí. Na rozdíl od mnoha jiných děl z té doby zůstala tahle operní komedie však živá a zůstane už opravdu nesmrtelnou. Režisérka Julia Burbach k tomu nyní přispěla nápaditě a výrazně.

„Musíme zdůraznit, že zejména Schiffův jasnozřivý vhled do složitých kontrapunktických struktur jej vyšvihl mezi vrcholné klavírní interprety J. S. Bacha.“

„Místy zavalitě působící témbrový profil moderního orchestru se nemohl vyrovnat s náročnými stylovými požadavky barokního slohu.“

„V následující větě se naplno projevila do té chvíle pouze implicitní niternost Schiffova interpretačního umění: měkkost a ladnost tu klavírista vynesl do vzdušných výšin, v nichž se namísto zvukově-fyzikální materiality prosadila téměř éterická čistota mozartovské melodicko-harmonické formy.“

Páteční večer 22. září se nesl v mimořádně slavnostním duchu: Dvořákova síň pražského Rudolfina bouřlivým potleskem přivítala legendu klavírního olympu Andráse Schiffa. Britský klavírista před dychtivým publikem představil klasický a pro svůj hudební um typický repertoár. Slavné skladby J. S. Bacha a W. A. Mozarta Schiff provedl historicky poučeně bez rušivé příměsi romantických prvků a díky vybroušené technické brilanci potvrdil své výsadní místo v klavírní interpretaci barokní a klasicistní hudby. Příjemné oživení přinesla druhá polovina večera: Schiff vyměnil klavír za dirigentskou taktovku, postavil se do čela České filharmonie a s nadhledem profesionála provedl Symfonii č. 3 Es dur Ludwiga van Beethovena. Eroica v Schiffově podání působila jako řemeslně dobře zpracovaný celek, jemuž ovšem občas chyběla individuálnější a osobitější interpretační perspektiva.