PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Znal jsem rodinu Kunderových ze dvou stran a dlouhodobě. Ze strany otce i matky. Milanův otec, Ludvík Kundera, klavírista a první rektor JAMU, byl otcovým přítelem.“

„Milan studium hudby vyměnil za literaturu a scénáristiku až na vysoké škole. Zůstali jsme přátelé i potom a já ho samozřejmě obdivoval. Tehdy zejména pro jeho schopnost získávat přízeň krásných dívek.“

„Obdivuji u něho to, že vlastně začínal třikrát, nejprve se stal básníkem, ale pochopil, že bude stát proti velikánům typu Skácela či Hrubína. Rozhodl se proto pro drama, ale neměl pocit, že je to jeho poslání. Tak se dal na román, kde se proslavil.“

Profesor, muzikolog, hudební skladatel a pedagog na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity i na Hudební fakultě JAMU. Miloš Štědroň je „chodící encyklopedií“, a to především pokud jde o znalost lidí, kteří tvořili a tvoří brněnskou kulturu. Pochází z rodiny, jejíž všichni členové se zabývali hudbou. Matka byla klavíristka, učitelka hudby, otec sice pracoval jako kartograf a úředník, ale také měl k hudbě blízko. Měl tři strýce: Vladimír Štědroň byl skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan Štědroň houslista. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se však Miloš Štědroň věnuje jiné osobnosti – česko-francouzskému spisovateli Milanu Kunderovi, brněnskému rodákovi, jehož život se letos v červenci uzavřel ve věku 94 let.

„Fialův báječný Český filharmonický sbor Brno zazářil, počasí nepočasí.“

„Koncert byl moudře trochu zkrácen, variantou bylo jeho zrušení při krajní nepřízni počasí.“

„Režijně zdařilý byl odchod tenoristy Anthony Gregoryho z pódia – v příznačné mimice a gestu, přesně ve výrazu zazpívaného textu.“

V závěru letošního dvaatřicátého ročníku Festivalu Krumlov vystoupila 5. srpna Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty v Pivovarské zahradě. Na programu měly být sborové scény z operního světa Giuseppe Verdiho a kantáta Carmina Burana Carla Orffa, z trilogie Trionfi. Krajně nepříznivé počasí vedlo organizátory k úpravě, zkrácení programu, takže se Orffovo dílo stalo zřetelně dominujícím bodem večera. Alternativou mohlo být snadno i zrušení koncertu, nepřízeň počasí byla značná.

„To, že mám možnost soustředit se na tři měsíce na jedno jediné dílo, je zcela ojedinělou zkušeností.“

„Britským hudebníkům je vlastní neuvěřitelná rychlost, profesionalita a disciplinovanost, se kterou pracují.“

„Glyndebourne není místem, kde by se realizovaly skandální projekty, ale naopak místem, kde se velmi ctí tradice… Jako kdyby se režisérka snažila vytvořit kontrapunkt k bohatě stylizovanému, smyslnému světu Händelovy hudby jakousi civilní syrovostí a živelností.“

Proslulý operní festival Glyndebourne ve Východním Sussexu na jihu Anglie má letos v létě na programu vedle dalších pěti titulů od 23. července do 26. srpna také Händelovu Semele, příběh z Ovidiových Metamorfóz o svádění, cizoložství a pomstě. Za hudební stránkou inscenace režisérky Adele Thomas stojí dirigent Václav Luks. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje práci s londýnským orchestrem dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment, uvažuje o vztahu hudby a režie v operních projektech,…

„Hned úvodními rozloženými souzvuky Zanon navodil napínavou atmosféru. Pohrál si s kytarovými rejstříky a dynamikou, přičemž volil spíše středová než vyzývavá tempa.“

„Neméně důležitý je osobní kontakt v kurzech, kde se vesměs ukázalo, že ti největší ‚velikáni‘ jsou nesmírně přátelští, vnímaví a citliví lidé, kteří se snaží mladším kytaristům pomoct na jejich cestě.“

„Festival má své okřídlené ‚duše‘, které se vracejí jako dobří holubi po celá desetiletí.“

Dvaatřicátý ročník Mezinárodního kytarového festivalu Brno je minulostí. Jeho posledním koncertem byl bezprostředně zahájen Brasil Fest Brno a společným jmenovatelem obou festivalů se stal Fabio Zanon. Jeden z nejskloňovanějších brazilských kytaristů zahrál sólový recitál v Červeném kostele a jeho koncert byl živelnou tečkou, ale i předehrou k ohnivým rytmům, karnevalu a tanci.

„Iannarelli ví, jak zahrát své skladby tak, aby oslovily posluchače.”

„Máximo Diego Pujol byl vřelým přijetím evidentně zaskočen. Dojetí bylo vidět na jeho tváři mnohokrát a v jeho očích se dokonce zaleskly slzy.”

„Recitály na Mezinárodním kytarovém festivalu Brno potvrdily, že současná kytarová scéna nepostrádá výrazné skladatelské osobnosti.”

Dvaatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno v prvním srpnovém týdnu opět přivítal v moravské metropoli zásadní osobnosti kytarového světa. Mezi ně nepochybně patří i Máximo Diego Pujol a Simone Iannarelli. Sólové recitály obou významných skladatelů, kteří své kompozice sami ztvárnili, se odehrály na Nové radnici. Večer plný kontrastů ukázal, že současná klasická kytara a její autoři dokážou oslovit publikum.

„Britský koncertní varhaník Wayne Marshall působí zároveň jako dirigent. Zabývá se především americkou hudbou 20. století a speciálně skladbami George Gershwina a Leonarda Bernsteina.“

„Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou a směřováním k rychlým až závratným tempům.“

„Na koncertě provedl americkou varhanní tvorbu, která na našich podiích téměř nezaznívá.“

Již dvacátý osmý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil Wayne Marshall (*1961), rodák z Velké Britanie, nositel Řádu britského impéria. Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou manuálu i v pedálu, a směřováním k neobyčejně rychlým závratným tempům, která přece jen o něco pomaleji reagující svatojakubské varhany nebyly schopny v detailech vždy zvukově realizovat. Silnou stránkou Marshallova výkonu byly improvizace, opět ve virtuózních tempech a opulentním zvuku, kterým se inspiroval během celého koncertu.

„Na loňského vítěze – v tomto případě Kláru Klánskou – bývá při zahajovacím koncertě velký tlak zodpovědnosti. Každý v sále čeká, jak po roce zahraje ten či ta nejlepší.“

„Velký obdiv a respekt patří především Ivě Kramperové, která z pozice koncertního mistra zkušeně a neomylně vedla celý soubor k dokonalé souhře se sólistkou.“

„Druhá polovina koncertu patřila jako každý rok mladým talentům v oboru zpěv. Adéla Řehořová má ohromný hlasový potenciál a zjevně se nebojí velkých výzev. Vojtěch Pošvář ohromil zejména svou druhou árií z operety Země úsměvů.“

Už sedmadvacet let se rok co rok v moravském lázeňském městečku Luhačovice na dva týdny rozeznívají líbezné tóny houslí. Václav Hudeček, ikona a živoucí legenda mezi českými houslisty, zve nejtalentovanější mladé interprety z celé republiky, aby zde během třinácti srpnových dnů předvedli své houslové umění, zdokonalili svou hru po stránce technické i výrazové a načerpali inspiraci od vynikajících houslových mentorů. Loňskou laureátkou Akademie Václava Hudečka je Klára Klánská, studentka čtvrtého ročníku Pražské konzervatoře ve třídě Pavla Kudeláska. Podle tradice byla přizvána jako sólistka na letošní zahajovací koncert 31. července, který se již pošestnácté uskutečnil v rámci festivalu Svátky hudby v Luhačovicích.

„Od první zkoušky jsem svatojakubskými varhanami nadšen.“

„Nehrál bych je, kdyby mě jejich tvorba nezajímala a nezaujala.“

„Nejde jen o mé pocity. Úplně nejpodstatnější je, aby bylo šťastné a spokojené publikum.“

Skladby dvou autorů ze Severní Ameriky, francouzskou hudbu a vlastní improvizace má dnes večer v Praze na programu recitálu v bazilice sv. Jakuba všestranný britský hudebník Wayne Marshall, mezinárodně uznávaný jak za dirigentským pultem, tak u kláves – ať už patří klavíru, nebo varhanám. Jeho koncert, navíc v přímém přenosu na stanici Český rozhlas Vltava, otvírá osmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu…

„Kdo by od režiséra Michieletta čekal, že uvidí Aidu zasazenou mezi pyramidami, slony a velbloudy na scéně, mýlil by se.“

„Vynikající bylo hudební nastudování Daniela Rustioniho, který v mnohokrát slyšené partituře odkryl sebemenší detaily, přičemž ctil interpretační tradici.“

„Mezinárodní obsazení Aidy bylo velice vyrovnané a kvalitní.“

Po několikaleté přestávce se do repertoáru Bavorské státní opery v Mnichově vrátila Verdiho nesmrtelná opera Aida. Nová inscenace této opery měla premiéru 15. května 2023 v mnichovském Národním divadle. Je dílem italského dirigenta Daniela Rustioniho, který je od roku 2021 prvním hostujícím dirigentem v Mnichově (především pro italský obor) a režiséra, rovněž italského původu, Damiana Michieletta, dnes jednoho z nejrenomovanějších operních režisérů vůbec. Scénu vytvořil Paolo Fantin, kostýmy Carla Teti, choreografii Thomas Wilhelm a sbory nastudoval Johannes Knecht. Inscenace byla také třikrát uvedena v rámci letního operního festivalu. Pochopitelně se setkala s velkým zájmem publika, neboť se jedná o jednu z nejoblíbenějších oper celé historie tohoto žánru.

„Úvodní skladbou večera byla Cantata a flauto solo německo-italského skladatele Johanna Adolfa Hasseho, která hned prvními tóny navodila typickou barokní atmosféru.“

„Soubor Concerto Aventino svým autentickým provedením skladeb doslova oživil hudbu 15. až 18. století. Každý hudebník vynikl svým mistrovstvím hry na dobové nástroje.“

„Olomoucké barokní slavnosti nám přinášejí výjimečný kulturní zážitek, ale také otevírají dveře do světa hudby minulých staletí.“

V pořadí pátý koncert přinesl festival Olomoucké barokní slavnosti. Odehrál se v úterý 2. srpna v jedinečných prostorách nenápadné budovy olomoucké Základní školy Komenium, v překrásném Slavnostním freskovém sále, jehož stěny i strop jsou vyzdobeny ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. O autentický zážitek se postaral soubor Concerto Aventino, zaměřující se na provozování evropské hudby 15. až 18. století na dobové nástroje, ve složení Věra Kousalíková (violoncello), Lukáš Vendl (cembalo/varhanní pozitiv), Jan Krejča (theorba) a v záskoku za indisponovaného Jakuba Kydlíčka Michala Roubalová (flétny).

„Škoda, že Mahler jako významný operní dirigent operu kompozičně vynechal, v písních je cítit mnohdy dramatický tah a ohromný smysl pro kontrast.“

„Byl to večer, naplněný hluboce přesvědčivým výrazem, skutečný Gesamtkunstwerk na pódiu. Bravo oběma pěvcům!“

„Mahlera přispěl významnou měrou slovenský klavírista Róbert Pechanec. Byl svrchovaným partnerem obou pěvců tak, jak to u Mahlera má být. Plně souzněl s pěvci.“

Pražský hudební institut zahájil 31. července v rodném domě Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce Mistrovské pěvecké kurzy. Jejich slavnostní zahájení se neslo v duchu interpretace písňové tvorby Gustava Mahlera v podání významného německého basbarytonisty Franze Hawlaty a sopranistky Yvonne Steiner, za klavírního doprovodu Róberta Pechance. Zazněly Písně na verše Friedricha Rückerta (Rückert-Lieder) a výběr ze sbírky Des Knaben Wunderhorn. Před koncertem byla k poctě komponisty zařazena přednáška profesora Jiřího Štilce na téma Gustav Mahler a jeho vztah k českým tvůrcům a českému prostředí. Na ni navázala druhá přednáška historičky Markéty Čejkové Alma Mahler jako múza.

„Ansámbl přivezl do Prahy ukázky toho nejlepšího z hudby španělské renesance.“

„Mladistvý rozlet souboru se projevil i v jeho interpretačním přístupu.“

„Koncert byl kromě hudby samotné cítit jakýmsi komunitním duchem, jenž publikum vtahuje do centra dění a pomáhá tak přirozeně stírat hranici mezi pódiem a zbytkem sálu.“

Poslední červencový den se Letní slavnosti staré hudby vrátily do Trojského zámku, který s nimi zároveň navštívila Euterpé, múza lyrického básnictví, zpěvu a hudby. Její symbolický patronát opět přinesl český debut, tentokrát španělského ansámblu Cantoría s uměleckým vedoucím Jorgem Losanou. Věkovým průměrem velmi mladý a zároveň nedávno založený soubor přivezl ukázky toho nejlepšího z hudby španělského „zlatého“, tedy šestnáctého století.

„Krakow Guitar Quartet odehrál na festivalu důstojný koncert.”

„Eduardo Fernández v Brně jednoznačně potvrdil pověst jednoho z nejrespektovanějších kytarových interpretů planety. Učinil tak s velkou skromností a pokorou.”

„Melodické ozdoby samozřejmě odpovídaly poučené znalosti barokní ornamentiky, přitom se ale Fernández nevyhýbal občasnému vibratu, které vždy využíval s citem pro míru.“

Mezinárodní kytarový festival Brno i v letošním roce přilákal do moravské metropole přední světové interprety. Na koncertě v pondělí 31. července vystoupilo kvarteto Krakow Guitar Quartet a poté v samostatném recitálu proslulý uruguayský kytarista Eduardo Fernández, který bezesporu potvrdil svou pověst špičky oboru.