neděle, 26 září 2021 16:11

Symbolická premiéra cyrilometodějské mše Johanna Michaela Haydna v Olomouci

Autor:

„Podzimní festival duchovní hudby, který letos vstoupil do osmadvacátého ročníku, dal chvályhodně prostor skladbě, která nepatří zrovna mezi klasicistní evergreeny.“

„Czech Virtuosi ji podali nesmírně líbezně, ale také slavnostně a důstojně.“

„Excelentní výkon podal dobře připravený brněnský Český akademický sbor v čele se sbormistrem Michalem Vajdou.“

 

57

 

Missa Sanctorum Cyrilli et Methodii od Johanna Michaela Haydna zazněla v olomouckém kostele svatého Mořice ve čtvrtek 23. září. Zpívali Lucie Kaňková, Michaela Zajmi, Tomáš Kořínek, Ivo Hrachovec a Český akademický sbor za doprovodu komorního orchestru Czech Virtuosi. Uvedení řídil Marián Lejava.

Podzimní festival duchovní hudby, který letos vstoupil do osmadvacátého ročníku, dal chvályhodně prostor skladbě, která nepatří zrovna mezi klasicistní evergreeny. Nesmírně působivá Missa Sanctorum Cyrilli et Methodii, kterou roku 1758 vytvořil Johann Michael Haydn, bratr hudebního skladatele Josepha Haydna, je přitom po všech stránkách unikátem. Nejenom pro svoji melodickou invenci, ale například také samotným zasvěcením. Je těžké najít další dobové zhudebnění latinské mše, která by nesla v názvu jména apoštolů Slovanů, svatých Cyrila a Metoděje. Není proto pochyb, proč taková hudba zazněla zde v Olomouci, v místě cyrilometodějského stolce; ve významném církevním sídle, které tradičně odvozuje svoji existenci od samotného příchodu obou svatých bratří na Velkou Moravu.

 

23

 

Neméně zajímavý je důvod vzniku skladby, její osud i osud celého autorova díla. To je dodnes ve stínu slavnějšího bratra Josepha, zakladatele vídeňského klasicismu. O pět let mladší Johann Michael byl neméně zdatný hudebník. Uplatnil se jako vyhledávaný skladatel duchovní hudby, koncertní mistr i varhaník. Působil nejprve krátce ve Velkém Varadíně v dnešním Rumunsku. Poté vstoupil do služeb arcibiskupa v Salcburku, kde setrval většinu života až do své smrti. Přestože zkomponoval úctyhodný seznam skladeb, nikdy si nevedl katalogizaci svých děl. Jeho hudba proto upadla v zapomnění a obnovený zájem o dílo tohoto neprávem opomíjeného skladatele můžeme sledovat od osmdesátých let 20. století, kdy byla v Salcburku založena Společnost Johanna Michaela Haydna.

 

67

 

To je i případ kantátové mše Missa Sanctorum Cyrilli et Methodii MH 13. Skladba, která vyniká pozoruhodnou syntézou kontrapunktu a písňových melodií, byla tiskem znovu vydána teprve v roce 2015. Existuje několik hypotéz, proč vznikla. Jedna z jich hovoří o tehdejším Moravském společenství ve Vídni, které si mohlo skladbu objednat. Pravděpodobně se však Johann Michael ucházel o místo v některém z jihomoravských církevních sídel a pro tuto příležitosti zkomponoval dílo zasvěcené Cyrilu a Metoději. Ačkoliv prameny o přesném důvodu vzniku nehovoří, dochovalo se nám dílo plné invence, které si zaslouží častější místo v koncertní repertoáru a konec konců i během liturgických slavností.

Nehledě na posvátný charakter skladba oslňuje neobvyklou barevností a melodičností. Czech Virtuosi ji podali nesmírně líbezně, ale také slavnostně a důstojně. I přes problematickou akustiku chrámového prostoru, ve které se hudba v tutti tříštila, vedl dirigent Marián Lejava hudebnice a hudebníky k vykreslování jednotlivých částí směrem k jejich rozličnému charakteru. To se jim dařilo přesvědčivě a v dobré souhře, ačkoliv plasticita by jistě vyzněla lépe v akusticky vlídnějším prostoru. Lyrika vynikla především v pomalých částech skladby, které působily velmi komorně. Do paměti se zapsala například skvěle provedená Qui Tollis, kde uchvátily teskně znějící smyčce, přesné žestě i vroucné sólo tenoristy Tomáše Kořínka. Podobně půvabně působily části Laudamus Te a Quoniam, které vyzněly opravdu lehce a hudba nádherně dýchala. Quoniam navíc sopranistka Lucie Kaňková nádherně vyzpívala v živé artikulaci. Neméně lahodně vyzněl citlivý mezzosoprán Michaely Zajmi a ve všech polohách klidný bas Iva Hrachovce. Excelentní výkon podal dobře připravený brněnský Český akademický sbor v čele se sbormistrem Michalem Vajdou. Je potřeba ocenit práci s dynamikou, čitelné polyfonní plochy i artikulaci, a to i v akusticky problematickém prostoru. Jednotlivé skupiny zněly vyrovnaně, včetně krajních poloh, přičemž důraz sboru na sled jednotlivých částí je zde více než žádoucí. Celý koncert tak nelze hodnotit jinak než příznivě. Snad se Missa Sanctorum Cyrilli et Methodii Johanna Michaela Haydna stane více prováděným dílem, protože tato po všech stránkách sofistikovaná hudba si to zaslouží.

 

78

 

79

 

11

 

Foto: archiv festivalu 

Jan Průša

Občasný hudební publicista, v současné době mimo Klasiku Plus přispívá na Art Zónu České televize. Se psaním začal na svém blogu. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy, dokončuje studium religionistiky na Masarykově univerzitě v Brně a teologii na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Podle vlastních slov mladý mahlerián, fascinován Brucknerovým hudebním světem. Jeho hudební zájem vedl od období romantismu, přes hudbu moderní pomalu k hudbě raně barokní a přenáší se v celé šíři hudebního vývoje s důrazem na období pozdního romantismu, expresionismu a nové hudby. Jednou by rád interpretoval na klavír Cageovu slavnou kompozici 4'33''.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.