KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Famózní Carmína, Carmínek a Cantika – jedna radost jsou english

„Píseň Hodinářský krámek dokázala zázračně zklidnit tepovou frekvenci a její zařazení do programu bylo parádním dramaturgickým tahem ve vystoupení Carmínky.“

„Vystoupení nejmenších pěveckých nadějí bylo nejpůsobivější částí koncertu, samozřejmě ne tak vokální složkou produkce, ale svou bezprostředností.“

„Pěvecká vyzrálost skrytých ambicí skvěle rezonovala s Raichlovou stylizací české lidové písně v elegantně koncertním provedení.“

Divadelní sál Domu kultury Metropol na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích nabídl v podvečer letošního 3. června tradičně bohatě navštívené setkání s dětskými zpěvačkami a zpěváčky, tentokráte na závěrečném koncertě letošní sezóny – tedy školního roku.

Pravidelné setkání početných rodičů a členů širší rodiny zprostředkovala Základní škola a Mateřská škola Jindřicha Šimona Baara se sídlem v Jírovcově ulici, která provozuje v rámci rozšířené výuky Hudební výchovy práci v pěveckém sboru Carmína a kromě toho také tanec, zpěv a hru ve folklorním souboru, keramiku a řadu dalších kroužků. Toho večera se tedy divadelní sál s kapacitou 536 míst, jak se praví v informacích o dispozicích sálu v „divadelním uspořádání“, spolehlivě naplnil. Koncert byl pestrou přehlídkou všech uměleckých sil převelice úspěšného dětského pěveckého sboru Jihočeského kraje a statutárního města České Budějovice s názvem Carmína.

Zpívá od roku 2006 a scházejí se v něm děti z mateřských, základních, středních a vysokých škol z Českých Budějovic a okolí, počínaje čtyřletými caparty a konče dospělci ve věku čtyřiadvacet let. Celkem 250 dětí a studentské mládeže zpívá v osmi odděleních a vzhledem ke zmiňované kapacitě sálu to statisticky vychází o něco málo více než na dva příznivce každé zpívající duše. Co se týče věku, má pěvecká firma Carmína následující oddělení – jsou to nejmladší sbory, bez konkrétnějšího názvu, dále Carmínek, to je starší přípravný sbor, poté je to koncertní sbor Carmína a studentský sbor Cantika. Za dobu své pěvecké kariéry získal sbor řadu prestižních ocenění – doposud je to šest Grand Prix z mezinárodních soutěží! Patří mezi ně ceny z mezinárodních soutěží v Tokiu, Petrohradu, Berlíně, Paříži nebo ocenění z mezinárodních soutěží a festivalů v Estonsku, Švédsku, Finsku a konečně i skvělá cena z Mezinárodního soutěžního festivalu Queen Choral Festival 2014 v Itálii. K úspěchům ze zahraničí musíme samozřejmě přidat i úspěchy doma, a chcete-li vědět více, navštivte profil souboru na webových stránkách. A chcete-li Carmínu slyšet, máte možnost navštívit jeden ze tří hlavních koncertů – Vánoční, Jarní nebo Galavečer v Divadelním a Společenském sále DK Metropol v Českých Budějovicích. Velmi rády vás přivítají jak děti, tak sbormistryně Carmíny Jitka Šimková. A skromně se přidá i doprovázející koncertní klavírista Sergej Perepeliatnyk.

Carmínka, koncert 3.6.22 DP Metropol České Budějovice

Nezaujatý návštěvník koncertu z podvečera 3. června, ačkoli se domnívám, že takový by se tam snad ani nenašel, by byl neprodleně stržen báječnou atmosférou naplněnou očekáváním už před samotným vstupem do sálu. Zpívající už byli dávnou v zákulisí a hemžení publika kolem Metropolu sršelo nábojem předvídavosti radostného zážitku. Koncert zahájilo vystoupení staršího přípravného sboru Carmínek s písničkou Fordka a lordka od Emila Hradeckého, dvorního komponisty pražských sborů Radost Praha, Pueri GaudentesGaudium, které nesou pečeť mistrovské taktovky proslulého sbormistra Vladislava Součka, letošního pětaosmdesátníka. Viditelná radost ze zpívání publikum spolehlivě nadchla, nehledě k tomu, že sbormistryně nasadila zdánlivě uvolněný a nenucený přednes, vypěstovaný léty a nesčetnými hodinami zkoušek.

Následující píseň U nás v kapele od sborového klasika Věroslava Neumanna navázala na žertovný úvod radostně rytmizovanou skladbou. Její tendenci k bujnosti pak skvěle ztlumila písnička – báchorka Hodinářský krámek od německého komponisty ze Žitavy Rainera Lischky, letos osmdesátníka, s originálním názvem Der Uhrmacherladen. Zpívanou a předváděnou pasáží na slova „tik-tak“ dokázala píseň Hodinářský krámek zázračně zklidnit tepovou frekvenci a její zařazení do programu bylo parádním dramaturgickým tahem ve vystoupení Carmínky. Finální sofistikovaná skladbička od skladatele, muzikologa, kdysi šéfredaktora čerstvě zaniklého periodika Hudební rozhledy a profesora Jana Vičara, s názvem Ufo, ufo ufoni, pak ve smyslu nadhozené teze o dramaturgii korunovala vystoupení sboru Carmínka, který za opravdu nadšených ovací opouštěl podium.

Carmína, dne 17.10.21 v ZUŠ Taussigova v Praze Kobylisích

A prostor jeviště obsadily pěvecké profesionální naděje, pódiově protřelá společnost komorního sboru Cantika. Svůj čas slávy zahájil sbor písní bývalého profesora pardubické konzervatoře a specialisty v oboru vokální hudby, zvláště dětských sborů, Miroslava Raichla s názvem Frydolínka. Pěvecká vyzrálost skrytých ambicí skvěle rezonovala s Raichlovou stylizací české lidové písně v elegantně koncertním provedení. Stejného rodu, ale rytmicky proměnlivější byla další lidová píseň v úpravě zakladatele a dlouholetého lídra sboru Ondrášek Václava Ptáčka a do souboru lidových předloh vkusně vstoupila úprava písně Anička mlynárova od akordeonového mistra světa Evžena Zomera. Kapka malá, píseň od dalšího autora a sbormistra, pokračovatele Ptáčkova u novojičínského sboru Ondrášek Josefa Zajíčka – to bylo jímavé sborové pohlazení vysoké hlasové kultury.

Na scénu pak přišly za doprovodu tří asistentek, odchovankyň Carmíny, ty nejmladší ratolesti souboru. Byly to děti ze základních a mateřských škol Nerudova, J. Š. Baara, RudolfovaKubatova. Zpívaly Písně včelích medvídků od Petra Skoumala, Letnička od Jolany Saidlové, píseň Strojvůdce od bývalého rozhlasáka z pražské hudební redakce malých hudebních žánrů Emila Straška, známého v Plané nad Lužnicí, a africkou lidovou píseň Make tume papa. Vystoupení nejmenších pěveckých nadějí bylo nejpůsobivější částí koncertu, samozřejmě ne tak vokální složkou produkce, ale svou bezprostředností. Až přišlo člověku líto, že se v sále na chvilku nerozsvítilo, aby děti mohly zahlédnout v auditoriu své rodiče. A tak zpívaly, ručkou si některé na čelíčkách marně tvořily stříšky, aby zahlédly v potemnělém prostoru mezi mávajícími pažemi dospělých ty své, ale vše zvládly. A zvláštní emočně silný okamžik nastal při „odcházení“, které samozřejmě trvalo po delší čas, ve kterém se zpěvandule a sem tam zpěváčci snažili neklopýtnout na praktikáblech, a přitom stále udržovat kontakt se svými v sále.

Carmína, koncert v DK Metropol 2021 České Budějovice

Finále koncertu patřilo hlavnímu tělesu, koncertní sboru pro děti a studenty ve věku od dvanácti do devatenácti let s hrdým názvem Carmína, který svou produkci zahájil úpravou hebrejské písně Shalom chaverim, v překladu Snít jako přátelé, od Karla Hitzemanna v mysticky nosném provedení. Náladu nasazeného univerzálně hymnickému přednesu nenuceně převtělila nostalgicky nesentimentální píseň Hlavěnka mě bolí z cyklu Milostné písně od Emila Hradeckého. A jejím protikladem se stala populární rozverná lidová halekačka Týnom, tánom v úpravě od valašského pianisty, pedagoga a skladatele Jana Bernátka. Zpěv radostných okamžiků ozvláštnilo následující vystoupení skladatelky a kytaristky Ludmily Hadravové, kterou sbor doprovázel s nevtíravou poetikou v její autorské skladbě Chmýří pampelišek. A přišla poslední píseň Voda v úpravě od legendy dětského pěveckého sbormistrování Milana Uherka, spoluzakladatele populárního Severáčku. A opět, jako v celém průběhu koncertu, určily skvostné vyznění koncertu nejen neselhávající precizní doprovod pianisty Sergeje Perepeliatnyka, ale zejména skvělé vedení pěveckého tělesa a mimořádně citlivé dramaturgické cítění sbormistryně Jitky Šimkové.

Carmína 3.6.2022 DP Metropol České Budějovice

Foto: ilustrační – Wikipedie, Rafael Brom 

Rafael Brom

Rafael Brom

Hudební publicista

Dlouholetý hudební redaktor stanice Český rozhlas Vltava, kde působil od počátku osmdesátých let přes třicet let. Byl od začátku i u vysílání stanice Český rozhlas D dur, kde dodnes přispívá k tvorbě programu. Dále publikoval v Týdeníku Rozhlas a v hudebních časopisech. Absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze s vidinou práce v oblasti organologie, rozhlasová praxe ale převážila nad badatelskými úmysly. Je mu blízká historie a stavba smyčcových hudebních nástrojů, vedle obligátního seznámení s hrou na klavír v rámci studií získal základy hry na violoncello a trubku. Otec hrával na pozoun a obeznámení s žesťovými nástroji mu vyneslo možnost strávit vojenskou službu jako hráč na lesní roh ve vojenském dechovém orchestru. Od poloviny devadesátých let se díky nabídkám mezinárodní rozhlasové výměny častěji setkával s hudbou vídeňské valčíkové rodiny Straussů, což vedlo roku 1999, jubilejním roce stého výročí úmrtí Johanna Strausse syna, k přímému kontaktu s vídeňskou straussovskou společností, archivem knihovny města Vídně a potomky rodiny. Léta připravoval rozhlasové pořady i články s touto tématikou. Deset let moderoval přímé přenosy Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků a moderoval i přenosy koncertů Rozhlasových symfoniků. Ze sportovních aktivit mu zůstala obliba sledování přenosů kolektivních sportů, tenisu a lehké atletiky. Příležitostně se vrací do přírody, má rád psy a obdivuje koně. Spolupráci s hudebním portálem KlasikaPlus.cz považuje za přirozené a přátelské pokračování své profese.



Příspěvky od Rafael Brom



Více z této rubriky