„Slouží ke cti režisérce Kateřině Duškové, že vypráví právě toto a nic dalšího.“
„Paolo Gatto učinil z orchestrálního partu samostatný symfonický plán inscenace, který věci zintenzivňoval a doříkával.“
„Lívia Obručník Vénosová dostatečně vystihla psychologii postavy, i když se nedostala až k úplným krajnostem srdceryvné pravdivosti, a ani v jednom okamžiku nezklamala pěvecky.“
Pucciniho Madama Butterfly je ve světovém repertoáru sedmou nejhranější operou a v časovém rozsahu hlavní role dokonce zřejmě drží primát. Liberecké Divadlo F. X. Šaldy oblíbený a působivý titul nastudovalo právem. Soudě podle páteční premiéry, ztvárnila sopranistka Lívia Obručník Vénosová gejšu Čo-Čo-San jako svou dosud snad nejlepší roli, režisérka Kateřina Dušková našla dobrý klíč k prezentaci dojemného příběhu jako uvěřitelného komorního dramatu a dirigent Paolo Gatto, zásadní aktér projektu, dokázal učinit ze známého díla opravdový hudební zážitek.
„Ve zpěvných číslech těchto dvou oper precizně doprovázel pěvce na klavír Zdeněk Klauda.“
„Klaudová potěšila otevřeným zvučným hlasem ve vibratu s propracovanou dynamikou a akcenty, Matoušek souzněl v sonoritě a artikulací.“
„Nepochybně by tomu bylo i v případě, kdyby byl programový leták vybaven zápisem jednotlivých vět, jednak proto, že mnozí z naplněného hlediště divadla si program od uvaděček neodebrali, a jednak proto, tuším, že operní publikum tradičně od nepaměti „ruší“ potleskem po oblíbených číslech.“
Pražské Národní divadlo uspořádalo v neděli 5. března šťastné Matiné k 199. výročí narození Bedřicha Smetany, a to ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Reprezentantka tohoto milého sdružení PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., kurátorka fondu Smetana, vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany, připomněla ve svém úvodním proslovu osobnost skladatele a zejména genezi oper, jejichž árie byly na programu Matiné. Byly to Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna a Prodaná nevěsta. Byl to i Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, kterým dramaturg a inspicient večera Beno Blachut ml. oddělil v programu dramatický a komický žánr. Bonus představovaly tři klavírní drobnosti. Úvodní a následující číslo programu zpívali sopranistka Tamara Morozová jako host opery a sólista opery barytonista Jiří Brückler.
Soubor opery Divadla F. X. Šaldy nastudoval a v premiérách v pátek 10. a v neděli 12. března v Liberci uvede Pucciniho operu Madama Butterfly. Pod hudebním nastudováním je podepsán italský dirigent Paolo Gatto. Režie se zhostila činoherní režisérka Kateřina Dušková, scénu vytvořil Pavel Kodeda, kostýmy pak Roman Šolc. V roli Čo-Čo-San se alternují Jana Šrejma Kačírková s Lívií Obručník Vénosovou, Pinkertona ztvární Aleš Briscein a Paolo Lardizzone, Sharplesse Jiří Brückler a Pavol Kubáň, roli Suzuki divadlo svěřilo Alžbětě Vomáčkové a Petře Vondrové.
Matiné, které již tradičně připomene výročí narození Bedřicha Smetany, se bude konat v neděli 5. března od jedenácti hodin dopoledne v Národním divadle. Za klavírního doprovodu Zdeňka Klaudy a Lucie Pirochové tam zazní výběr árií z oper Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna nebo Prodaná nevěsta a několik instrumentálních skladeb Bedřicha Smetany. Koncert pořádá Opera Národního divadla ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Program zahájí proslovem Olga Mojžíšová, členka výboru společnosti a kurátorka Muzea Bedřicha Smetany.
„Plzeňská nová inscenace Armidy je po všech stránkách povedená.“
„Jozef Benci zcela suverénně ovládá svou roli Hydraota, krále Damašku.“
„Skvělá a ve všech hlasových polohách jistá je Ivana Veberová jako Armida“
Druhou premiérou operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letošní sezóně se stalo nastudování poslední opery Antonína Dvořáka Armidy. Dvořák ji komponoval mezi 11. březnem 1902 a 23. srpnem 1903. Klavírní výtah Karla Šolce vydala Hudební matice Umělecké besedy až v r. 1941. Partitura na své vydání teprve čeká. Zatímco v Praze v Národním divadle byla poprvé uvedena 25. března 1904 a pak ještě 6x, v Plzni byla poprvé provedena 28. srpna 1925. Za ředitele městského divadla Bedřicha Jeřábka zde byly tehdy v jediném roce provedeny všechny Dvořákovy opery. Naposledy zazněla v Plzni r. 1943.
V Plzni chystají první letošní operní premiéru. Nová operní inscenace Divadla J. K. Tyla je výsledkem mezinárodní spolupráce s prestižním festivalem v irském Wexfordu, kde byla představena 23. října 2022 v hudebním nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy. Dvořákovo mistrovské dílo se tak do Plzně vrátí po dlouhých osmdesáti letech v režii Martina Otavy a přinese další výraznou příležitost pro představitelku titulní role Ivanu Veberovou. Plzeňská premiéra se bude konat v sobotu 28. ledna ve Velkém divadle. Nejbližší reprízy budou na pořadu 4. a 11. února.
„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“
„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“
„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“
Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.
Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.
"Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka."
"Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor."
"Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm."
Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.
Pražský filharmonický sbor navázal na loni započatou tradici programů konaných v adventní době a vystoupil v pondělí s výraznou sestavou koncertních skladeb a koled. Ve Státní opeře zazněla v přímém televizním přenosu hudba Arvo Pärta a Bohuslava Martinů a vánoční písně upravené Lubošem Fišerem. Nic komerčního. A nic umělecky zběžného. Sbormistr a dirigent Lukáš Vasilek nevynechal jedinou příležitost k vyzdvižení vokální kultury a pěvecké svrchovanosti tělesa.
Pražský filharmonický sbor zahájí Adventním koncertem sérii samostatných sborových vystoupení, která připravil pro svou osmaosmdesátou sezónu. Hudební večer, který se bude konat ve Státní opeře v pondělí 19. prosince od 20 hodin, uvede v přímém přenosu stanice ČT art. Koncert bude řídit Lukáš Vasilek a spolu s Pražským filharmonickým sborem se představí také orchestr PKF – Prague Philharmonia a pětice sólistů – sopranistka Pavla Vykopalová, mezzosopranistka Jana Hrochová, tenorista Petr Nekoranec, barytonista Jiří Brückler a Daniela Valtová Kosinová, která usedne za varhanami a celestou. Recitátorské role se ve Fišerově pásmu koled ujme herec Jiří Bartoška, režie celého večera je prací Jiřího Stracha. Během hudebního setkání dojde také k předání Ceny Antonína Dvořáka, jejímž laureátem byl letos v září vyhlášen právě Pražský filharmonický sbor.
„Jaromíru Weinbergerovi, kterého po ročním působení v Americe dostihl stesk po domově, nabídl libretista Miloš Kareš po jeho návratu do Československa veselou, značně dojemnou a docela dost bizarní vyprávěnku.“
„Babinský, hybatel děje, je vlastně málem hlavní postavou… Prvnímu premiérovému obsazení však vévodil jen zčásti, mohl by totiž být ještě mnohem větším šejdířem.“
„Inscenace je povýšena Vladimírem Morávkem za využití prvků hravosti i nenápadné parodie k představení, jehož kouzlu současný divák nakonec překvapeně docela rád podlehne.“
Opravdové dudy se v opeře neozvou, i když se jmenuje Švanda dudák. Přesto je plná barvitého hudebního arzenálu, včetně silných odkazů k lidové písni. Režisér Vladimír Morávek rozehrál skoro sto let starou hudební pohádku zábavně, nápaditě a vkusně. Dílo Jaromíra Weinbergera, hojně hrané na přelomu dvacátých a třicátých let v Evropě i v Americe a pak odsouzené k zapomenutí, se konečně vrátilo tam, odkud vyšlo – do pražského Národního divadla. Proč ne. Hlásí se k českým hudebním, literárním a divadelním tradicím i k lásce k rodné zemi.
Národní divadlo po osmdesáti devíti letech uvede pohádkovou operu Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje. Dílo, které ve třicátých letech dvacátého století hrála newyorská Metropolitní opera nebo londýnská Covent Garden, připravují v Národním divadle režisér Vladimír Morávek a dirigent Zbyněk Müller, kteří představení koncipují jako rodinné. V hlavních rolích se představí Alžběta Poláčková a Jana Šrejma Kačírková (Dorotka), Svatopluk Sem a Jiří Brückler (Švanda), Jaroslav Březina a Martin Šrejma (Loupežník Babinský), Ester Pavlů a Kateřina Jalovcová (Královna) a František Zahradníček a Jiří Sulženko (Čert). Na scéně se objeví zvířata v nadživotní velikosti, létající anděl či řada dětských herců. Premiéry nového nastudování Švandy dudáka se budou konat 6. a 9. října v historické budově Národního divadla.
„Ryze hudební stránka díla vystoupila jednoznačně na povrch. Ne proto, že chybí scénografie, kostýmy a režie. Symfonická hudba spoluvytváří toto konkrétní dílo výrazně, jako jeho dominantní prvek.“
„Asmik Grigogian oslnila víc vokálními prostředky, než emocemi.“
„České víle dala podobu velké operní postavy světového repertoáru.“
Koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným. Festival Dvořákova Praha tímto projektem sáhl letos hodně vysoko. Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla v pondělí v Rudolfinu nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.
Další z programových highlightů chystá na pondělí, středu a pátek 19., 21. a 23. září Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Vždy od 19 hodin v Rudolfinu zazní koncertní provedení Rusalky Antonína Dvořáka. V hlavních rolích vystoupí Asmik Grigorian, Dmytro Popov, Jan Martiník, Jana Kurucová a Jamie Barton a dále řada českých pěveckých osobností. Vedle nich účinkuje Pražský filharmonický sbor, čerstvý laureát Ceny Antonína Dvořáka, a Česká filharmonie. Provedení řídí Semjon Byčkov. Pondělní premiéru bude živě vysílat Český rozhlas Vltava.
„Není nic snazšího než připravit pro večer tohoto typu směs ukázek ověřených časem; dramaturgie ale 8. 7. 2022 zvolila jiný, neotřelý způsob.“
„Kučerova skladba Zrození vybičovala PKF – Philharmonii ke šťavnatému výkonu, který rychle rozehřál zprvu zdrženlivé oficiální publikum.“
„Šikovně zvolenou, rozuměj nikoli experimentální, soudobou hudbou lze prorazit i bariéru oficialit a dodat jim lidský rozměr.“
PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Jana Kučery, klavírista Tomáš Kačo a barytonista Jiří Brückler vystoupili v pátek 8. července na Zahajovacím koncertu českého předsednictví v Radě Evropské unie. Koncert se uskutečnil v pražském Rudolfinu za přítomnosti prezidenta, premiéra, politiků a diplomatů a byl živě přenášen Českou televizí. V neotřelé dramaturgii zazněla díla Antonína Dvořáka a protagonistů večera: Jana Kučery a Tomáše Kača.
„Sugestivní atomsféru Jiří Heřman navozoval jednoduchými prostředky, sošnými postoji sólistů a sboru i jejich přeskupováním – a hodně k tomu světly, svícením.“
„Hudební prostředky slouží velkým idejím, nemohou být proto samy malé.“
„Korunou večera byla Soňa Červená. K velké porci textu přidala s obrovskou vnitřní energií přesvědčivý dramatický přednes, gesta, kterými ovládla celý prostor.“
Hudební meditaci o Ludmile, Drahomíře, Boleslavovi a Václavovi zkomponoval Jan Zástěra jako velkolepé oratorium s vlastním textem, se záměrem připomenout počátky národní historie a křesťanské kořeny národního společenství. Dílo nazval Nádech věčnosti a na koncertě korunujícím letošní program festivalu Smetanova Litomyšl provedení v úterý sám řídil. Jedinečnou událost učinila z programu Soňa Červená v mluvené roli kněžny Ludmily a účinek provedení zázračně podpořil vytvořením vizuální poloscénické podoby Jiří Heřman.
Francouzská zpěvačka Zaz se stala překvapením Velkého finále festivalu Smetanova Litomyšl. Vystoupila během nedělního večera s několika písněmi jako nečekaný vrchol programu, o kterém neměla tušení ani většina festivalového týmu. V pestré show jinak účinkovali mládežnický Police Symphony Orchestra a sólisté Barbora Poláková, která se proletěla v balónu s vlajícími šaty nad hlavami diváků, Vendula Příhodová, Karolína Soukupová, Jan Sklenář, Jan Cina a Ivo Kahánek. 64. ročník festivalu si celkově získal světovou pozornost. V pátek hostila totiž Litomyšl setkání české vlády a kolegia Evropské komise. Epilogem bude ještě úterní uvedení oratoria Nádech věčnosti, ve kterém jako kněžna Ludmila vystoupí Soňa Červená.
Páteční koncert České filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši mění svůj program. Kvůli náhlé zdravotní indispozici Lukáše Vondráčka nezazní avizovaný Brahmsův Klavírní koncert, ale Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka v podání Václava Petra. Už dnes, ve čtvrtek večer zazpívá na festivalu uruguayský basbarytonista Erwin Schrott. Pěvce na bandoneon doprovodí Victor Hugo Villena a orchestr PKF – Prague Philharmonia s dirigentem Łukaszem Borowiczem.
