čtvrtek, 16 prosinec 2021 13:16

Vasilek & Kozubík: Chceme ukazovat směr, kterým se mohou ubírat i jiné sbory

Autorka:

„Pražský filharmonický sbor zahajuje tradici adventních koncertů, chceme je profilovat neotřele, s originálním programem a v netradičním prostředí.“

„Akademici by měli mít jak frekvence na zkouškách, tak výstup v podobě koncertu, zájezdu nebo nahrávání a dalších věcí.“

„Druhý sbormistr má z velké části dělat právě asistentskou v práci a k ní mít několik samostatných projektů.“

 

5999

 

Adventním koncertem v pátek otevře svůj cyklus samostatných sborových koncertů Pražský filharmonický sbor. Zazní dvě skladby Oly Gjeila, Gloria od Johna Ruttera a koledy Luboše Fišera. Pod taktovkou Lukáše Vasilka se sborem vystoupí PKF – Prague Philharmonia a jako sólisté houslista Jan Fišer, sopranistka Pavla Vykopalová, tenorista Richard Samek a barytonista Jiří Brückler. Partu recitátora ve Fišerových koledách se ujme herec Jiří Dvořák. Světelným designem koncert obohatí režisér Jiří Strach. Adventní koncert se koná ve Velkém sále paláce Žofín 17. prosince od půl osmé. Nejen na nadcházející koncert, ale také na Akademii sborového zpěvu a další směřování jsme se v RozhovoruPlus zeptali hlavního i druhého sbormistra tělesa, Lukáše Vasilka a Lukáše Kozubíka. 87. sezona sboru je totiž celkově jiná v důsledku změny vedení, podrobněji jsme o ní psali v RozhovoruPlus s Davidem Marečkem.

Repertoár vánočního koncertu je mladý až soudobý, pro mnohé méně známý, dává si Pražský filharmonický sbor i určitou osvětovou úlohu vedle toho, aby přinášel špičkovou interpretaci?

LV: Ano, chceme uvádět v Praze díla, která tu zaznívají málo, nebo dokonce ještě nezazněla vůbec. Soudobá sborová hudba je nesmírně bohatá a já bych chtěl, abychom našimi programy ukazovali směr, kterým se mohou ubírat i jiné české sbory. Posluchači si světové novinky určitě zaslouží! Adventních koncertů se v Praze koná velké množství, ale my bychom ty naše, nejen ten letošní, chtěli profilovat neotřele, s originálním programem a v netradičním prostředí. Hlavním dramaturgickým pojítkem je skutečnost, že všechny uváděné skladby byly napsány v posledním půlstoletí, a přesto nejde o žádnou nepřístupnou nebo avantgardní hudbu.

Luboš Fišer je známé jméno, ale zbylí dva ne, Ola Gjeilo je teprve jednačtyřicetiletý norský skladatel a John Rutter je anglický autor 20. století, jak bys popsal jejich vánoční hudbu?

LV: Je to hudba neobyčejně nápaditá, jímavá i temperamentní, posluchačsky vděčná, a to hned na první poslech. Žádné velké experimenty, spíš tradice kořeněná inspiracemi ze staré hudby, jazzu a folkloru.

 

5998



U koncertu navíc tentokrát mluvíme i o režii, ujal se jí Jiří Strach, můžeme aspoň naznačit, jaké pojetí chystá a jak se s koncertem propojí?

LV: Jiří Strach je velmi citlivý a vnímavý umělec. Pomáhá nám dokreslit vánoční atmosféru nápady, na které bychom ze svého úhlu pohledu nikdy nepřišli. Je také autorem konceptu osvětlení sálu. Zatím je naše spolupráce v začátcích, příští rok posluchači rozpoznají jeho autorský rukopis ještě víc než letos.

V říjnu Pražský filharmonický sbor představil svoji první sezónu pod novým vedením Davida Marečka, ředitele České filharmonie. Zaznělo mimo jiné, že pro starší a talentované hudebníky do 26 let bude pokračovat Akademie sborového zpěvu, která letos zahájila už 10. sezónu. Jejím šéfem se stal druhý sbormistr Lukáš Kozubík. Lukáši, budete něco měnit na koncepci akademie?

LK: Doufám, že se mi podaří vnést nově můj osobní přístup. Výrazné změny nechystám, akademie by měla pokračovat ve stejném duchu. Ale podle mého názoru se akademie už dřív o něco měnila každým rokem. Přišla vždy nová sestava studentů a každý projekt je jinou výzvou. Něco jiného je chystat akademiky v rámci a capellového koncertu a jiné to je například u větších věcí, jako je například Verdiho Requiem, Dvořákova Stabat Mater nebo Janáčkova Glagolská mše, tam už to chce odlišnou metodiku i čas. Hlavní filozofie a myšlenka ale zůstává tak, jak byla dosud nastavena.

Podle jakého klíče budete akademiky obsazovat do projektů sboru a jednotlivých koncertů? Jistě se nebudou účastnit všech, kdy jim tedy budete dávat prostor?

LK: Každý měsíc by akademici měli mít jak frekvence na zkouškách, tak výstup v podobě koncertu, zájezdu nebo nahrávání a dalších věcí. Pokud ne, bude se jim to kompenzovat v některém z dalších měsíců.

 

5878



A jak si budete dělit koncerty vy dva? Každý z vás asi inklinuje k trochu jinému repertoáru..

LV: Lukáš bude mít své samostatné projekty. To znamená, že bude mít k dispozici sbor a celý projekt povede od začátku až do konce. Součástí jeho pozice je ale i asistence a tam už to bude o domluvě. Samozřejmě nikdy nechci nikoho nutit k tomu, aby pracoval na něčem, co mu není blízké například repertoárově. Na tom jsme se stoprocentně shodli. 

U Lukáše Vasilka vnímám například náklonnost k Bohuslavu Martinů. Co je tedy vaše srdeční a lišíte se v tom, nebo naopak máte společné hudební zájmy?

LK: Já svoji pozici vnímám do velké míry jako servisní. Druhý sbormistr má z velké části dělat právě asistentskou v práci a k ní mít několik samostatných projektů. Já osobně jsem se dlouhá léta věnoval opeře, takže nejvíc preferuji klasicko-romantický repertoár. Ta hudba je mi nejbližší a cítím se v ní komfortněji, než například v hudbě 20. století nebo naopak v hudbě barokní, staré. Ale na druhou stranu musím říct, že se tomu nebráním a rád u takových projektů asistuji, protože to beru jako velkou školu. Občas to beru tak, jako bych tu i já byl v akademii (směje se).

Neplánujete časem rozšíření výuky i směrem ke sbormistrům? Samozřejmě se sbormistrovství učí samostatně na vysokých školách a už ta myšlenka párkrát zapadla, ale přesto neuvažujete teď o něčem podobném?

LV: Ano, ta myšlenka už tady koluje několik let. Nikdy ale nenastala správná situace, protože je to časově náročná záležitost. Ale od září vyučuji dirigování sboru v Praze na Akademii múzických umění a věřím, že se časem třeba najde nějaké propojení. Konečně tak to bylo i v minulosti, že se studenti občas chodili dívat na zkoušky Pražského filharmonického sboru, zažili to vlastně všichni dirigenti střední a starší generace.

 

59871



----------

Jednačtyřicetiletý Ola Gjeilo je norský hudební skladatel, který se v roce 2001 přestěhoval do USA. Vystudoval Julliard School v New Yorku, kde dodnes žije a pracuje jako skladatel a klavírista. Je jedním z nejčastěji uváděných komponistů ve sborovém světě, přičemž jeho styl je popisován jako filmový a evokativní se svěžím harmonickým zvukem. Na Adventním koncertu zazní jeho skladby PreludeExsultate, jubilate“ a SerenityO magnum mysterium“. Další skladbou bude třívětá Gloria britského skladatele a dirigenta Johna Ruttera, která vznikla už v roce 1974 a od té doby je s úspěchem uváděna profesionálními i laickými ansámbly po celém světě.

Druhou polovinu koncertu vyplní Vánoční koledy oceňovaného skladatele vážné, filmové i televizní hudby Luboše Fišera, které jsou nedílnou součástí českých Vánoc už od roku 1969. „Posluchači určitě poznají aranže jednotlivých koled, protože je máme hluboko pod kůží, i když je jen málokdy slyšíme živě na koncertě,“ upozorňuje Lukáš Vasilek.

 

6000



Na přípravě Adventního koncertu Pražského filharmonického sboru se podílí i režisér Jiří Strach, který se vyznává zejména ze svého vztahu k Fišerovým Vánočním koledám: „Pražský filharmonický sbor přichází ve svém vlastním Adventním koncertu se skvostnou dramaturgií. Zatímco první část uvede do intimní atmosféry adventu, druhou prozáří slavnostní a zároveň něžné Fišerovy koledy, na nichž vyrůstala celá naše generace. Netřeba zastírat, že temperamentní Vzhůru, bratři milí či ukolébavka Chtíc, aby spal se staly mou inspirací pro pohádku Anděl Páně 2. Tedy nejen skvělému sboru, ale především milovanému Luboši Fišerovi rád svou nenápadnou režií pomohu k tomu, aby tento koncert nebyl jen hudebním zážitkem, ale mystickým důkazem, že v betlémském dítěti se Bůh stal člověkem.”

 

Foto: Fb a archiv souboru, Petra Hajská 

Veronika Veber Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době připravuje a moderuje pořad Na návštěvě pro ČRo D-dur, pořady s vědci o vědě pro ČRo Plus a v oblasti klasické hudby příležitostně moderuje pro ČT art. Kromě toho spolupracuje jako moderátorka i s festivaly klasické hudby, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi, psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a je spoluzakladatelkou portálu o klasické hudbě KlasikaPlus.cz, kde zároveň publikuje. Veronika Paroulková vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klarinet. Kromě klasické hudby je její zálibou golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i kvalitní vína, vaření a gastronomii. Kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Její velkou láskou se stal v roce 2020 syn Kubíček. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.