16

„Obě Janáčkovy houslové skladby přijel zahrát Josef Špaček, kterého publikum zná z ještě nedávného působení ve funkci koncertního mistra České filharmonie.“

„Dirigent Robert Kružík byl oním jednotícím činitelem, který dal celému večeru punc vysoké kvality.“

„Jestliže se množí názory, že kultura je cosi nadbytečného, a jestliže podobné chápání naznačuje dokonce hlava státu, pak asi žijeme v Půlnočním království a královi rádcové to s námi nemyslí ani trochu dobře.“

Festival Janáček Brno se kvůli současné situaci nezadržitelně blíží ke svému prozatímnímu konci. Pokud by zůstalo jen u dvoutýdenního přerušení kulturních akcí, dočkali bychom se ještě přeložených koncertů a představení, jelikož ale nevíme dne ani hodiny, Festival tímto víkendem v podstatě vrcholí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Kulturní ztráty nevyčíslíte. A ekonomické jdou jenom u nás v divadle už do desítek milionů.“

„Už několik měsíců jedeme v neustálé improvizaci.“

„Vypnout lze sice okamžitě, ale zapnout nelze ani náhodou tak rychle!“

Brněnské Národní divadlo pořádá v těchto dnech mezinárodní festival Janáček Brno s programem operních představení a koncertů, v jeho rámci se příští středu měla konat premiéra nové inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, přeložená z jarního termínu. Vládní opatření proti šíření druhé vlny pandemie, k nimž patří i zákaz zpěvu jako údajně příliš rizikové činnosti, ale i ekonomické i kulturní dopady koronavirové krize, mnohaměsíční pořadatelské improvizování a další a další vynucované změny v programu komentuje v aktuálních souvislostech v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel divadla Martin Glaser. Následky budou podle něj nedozírné.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 11 září 2020 08:30

Devět premiér a koncerty v Brně

1

Odložené i nové premiéry a kratší prázdniny, to je bilance nadcházející sezóny operního souboru v Národním divadle Brno. Tematickým pojítkem bude většinou vztahový troj- či víceúhelník. První titul už byl uveden – Zámečníkův Ferda Mravenec. Dalšími budou Janáčkův Osud, který exkluzivně pro Janáčkovo divadlo chystá legendární režisér Robert Carsen, a pak mladší verze Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, obě zazní v rámci Festivalu Janáček Brno. Později přibudou Čajkovského Evžen Oněgin, Verdiho Nabucco a Pucciniho Bohéma. Nebudou chybět ani dvě vánoční mše, Rybova Česká a méně známá Schreierova Moravská, dvě slavnostní představení Smetanovy Libuše, červnové Svěcení jara a Carmina Burana, nebo návrat několika úspěšných titulů. Tři premiéry chystá také baletní soubor.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

„Úspěch této inscenace v podmínkách Českého Krumlova je dán především filmovým charakterem režie Jiřího Heřmana, která je fantazijně bohatá.“

„Mario De Rose má zřetelný vztah k romantickému stylu, disponuje líbivým typem přehledného a exaktního gesta.“

„Ani bouře by nebyla úsilí Jihočeského divadla o realizaci představení přerušila. Za tuto snahu patří velké ocenění všem zúčastněným.“

Opera Jihočeského divadla České Budějovice uvedla ve dnech 29. a 30. srpna v přírodní scenérii zámku Blatná Dvořákovu operu Rusalka. Byla provedena v poloscénické zkrácené verzi, jejíž základ tkví v režii Jiřího Heřmana pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově, kde byla s obrovským návštěvnickým úspěchem uváděna od své premiéry roku 2014 v letních sezónách. Letos tato úspěšná Heřmanova inscenace zavítala do kouzelného prostředí vodního zámku Blatná, v režijním dozoru Tomáše Studeného. Dirigentem představení byl Mario De Rose, který dílo hudebně nastudoval již ve zmíněné premiéře v Českém Krumlově.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

Operní režisér Václav Věžník, který se dnes dožívá devadesáti, obdržel na začátku prázdnin Pamětní medaili Nadace Bohuslava Martinů, a to za celoživotní péči o operní dílo a odkaz skladatele. Janáčkova opera připravila na webových stránkách Národního divadla Brno k jeho životnímu jubileu e-výstavu a plánuje mu věnovat 20. října v Janáčkově divadle představení Řeckých pašijí Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0

Na začátku srpna nabídne brněnské Národní divadlo českou premiéru baletu Radio and Juliet, premiéru operního představení pro celou rodinu Ferda Mravenec a čtyři předpremiéry činohry. Operní soubor plánuje v průběhu roku uvést premiéru opery Osud Leoše Janáčka, Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, novou inscenaci Verdiho Nabucca, Čajkovského Evžena Oněgina a Pucciniho operu La bohéme.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 20 červen 2020 16:10

Pohledem Petra Vebera (26)
Kdyby…

IMG20200620155357

„Kdyby se nestalo, co se letos stalo, čekala by nás zítra na Smetanově Litomyšli Beethovenova Devátá a později v týdnu na Zimním stadionu Libuše.“

„Místo toho Met zůstává zavřena do konce kalendářního roku… a v Londýně se děsí prognóz, které orchestry koronakrize nenávratně položí.“

„Sebelepší streamy nemohou nahradit setkávání lidí, hudbu chvějící se v obrovském, a přitom tak intimním vesmíru mezi pódiem a auditoriem.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl, kdyby zůstal v naplánované podobě a původních termínech, by se dnes večer konalo operní gala Slovenského národního divadla. Takzvaná koronakrize s brutálními opatřeními proti šíření pandemie však tento program nenávratně pohřbila. Jako mnohé a mnohé jiné. Pozdější rozpačité rozvolňování restrikcí nepřišlo včas. Není to jedno… Ano, virus se nám docela vyhnul, zákazy srocování, obcování a sdílení, stejně jako textilie přes obličej, mizejí, černé prognózy, že budeme zavřeni ve státních hranicích měsíce a roky, se nenaplňují. Otrnulo nám, a tak bude lítost nad ekonomickými i kulturními ztrátami vcelku pochopitelná a čím dál neodbytnější.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Ferda-NDB-2

Obě letošní jarní premiéry, které se nyní nemohly kvůli opatřením proti pandemii uskutečnit, přesunul operní soubor Národního divadla Brno na nejbližší možné termíny. Zámečníkovu dětskou operu Ferda Mravenec už na 22. srpna a Řecké pašije Bohuslava Martinů na 7. října, do programu Mezinárodního festivalu Janáček Brno.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
7

Řecké pašije Bohuslava Martinů, ohlášené jako další nejbližší operní premiéra, soubor Národního divadla Brno v minulých dnech ještě částečně zkoušel. Projekt, za nímž stojí režisér Jiří Heřman a dirigent Tomáš Netopil, je však prozatím bez konkrétního data. Vzhledem k současným celostátním opatřením majícím zamezit šíření pandemie koronaviru není plánovaný 9. duben reálný.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Robert Carsen speciálně pro Brno připraví Janáčkův Osud.“

„V roli Kostelničky se na festivalu objeví světoznámá sopranistka Karita Mattila.“

„Za hudební podobou Händelovy Alciny bude stát Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704.“

Janáčkova opera, soubor Národního divadla Brno, chystá do příští sezóny nové inscenace Pucciniho a Čajkovského děl, uvede Händela, dva velké koncertní projekty a titul připravený společně se souborem baletu. Na 8. září plánuje Zahajovací open air koncert na piazzetě před Janáčkovým divadlem. Největší pozornost ale upoutá novým nastudováním dvou oper Leoše Janáčka – Osudu a Její pastorkyně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 20 únor 2020 16:23

Do Bratislavy se vrací Rusalka

1

„Režisérem je Martin Kákoš, jde o jeho první operní titul.“

„Celý inscenační tým i kompletní pěvecké obsazení je slovenské.“

„Rusalka je vlastně stále sama. Sama se musí rozhodovat a také se potýkat s důsledky svých rozhodnutí.“

Slovenské národní divadlo vzniklo v roce 1920, v současné sezóně si připomíná sté výročí. Prvním operním představením tehdy byla Smetanova Hubička a samozřejmě se dávala i Dvořákova Rusalka. A ta se zrovna opět do Bratislavy už poněkolikáté vrací. Nová inscenace má premiéry dnes večer a v sobotu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 12 únor 2020 20:50

Liška v Brně, Brno v Praze

843852891280400220517818169164595995344896o

„Bystrouška se obejde bez patosu, hymničnosti a impresionismu.“

„Příběhu vévodil Svatopluk Sem jako Revírník.“

„V Heřmanově poetice se věci často dějí současně, symbolicky… a řada jich zůstává nedořečena.“

 

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno byl na pražském festivalu hudebního divadla Opera 2020 hostem největší velikosti. Ani pódium Státní opery plně nestačilo tomu, aby vše bylo převedeno jedna ku jedné. O některých detailech inscenátoři hovořili po festivalovém představení s krčením ramen: „…tak tohle jste také neviděli…“. Ale nebyla to žádná velká újma. Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky i přes některá technologická omezení vyzněly tak, jak si tvůrci inscenace přáli: jako neokázale nádherná hudební freska o koloběhu života, jako pohádka pro dospělé, ale mládeži přístupná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Kdo půjde na operu, tak se v zásadě opery dočká. Monument je vlastně docela tradiční.“

„Snažil jsem se, aby asociace na padesátá léta hudebně přítomny nebyly.“

„Nejde nám o heroizování obyčejného člověka, protože pravda byla mnohem složitější.“

V Janáčkově divadle se v pátek koná premiéra nové opery. Má název Monument a napsal ji Marko Ivanović, který také dílo hudebně nastudoval a diriguje. Autorem libreta a scény je David Radok, režisér představení. Námětem je životní osud sochaře Otakara Švece, v padesátých letech autora Stalinova pomníku v Praze na Letné, umělce, kterého nakonec okolnosti dohnaly k sebevraždě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus skladatel a šéfdirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno Marko Ivanović přibližuje tvůrčí proces a obsah díla, které není životopisem, ale nadčasovým obrazem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2225

„Jedná se tam o konflikt mezi jednotlivcem a režimem, to je aktuální téma v každé době.“

„Námět s neuvěřitelným dramatickým potenciálem nebyl zpracován jako dokument. Jde o nastolení atmosféry totalitního režimu.“

„Národní divadlo operu uvede pouze čtyřikrát.“

Operní soubor Národního divadla Brno uvede v pátek 7. února světovou premiéru díla Monument. Autory opery jsou režisér David Radok a šéfdirigent NdB Marko Ivanović – oba pochopitelně své dílo provázeli i procesem nastudování. Navazují tak na svou úspěšnou spolupráci na brněnských prknech v uplynulých sezónách.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Hlas chci zatěžovat postupně a právě díky mužským rolím tak mám teď co zpívat.“

„Miluji připravené režiséry!“

„Cest ke krásné inscenaci je spousta. Nebráním se jakýmkoliv přístupům. Vlastně se těším, co mi ten který režisér nabídne.“

Octavián, Lišák, Lapák, Siebel, Nicklausse, Cherubín… samí muži, ovšem v opeře se jich ujímají ženy. Jednou z těch, kterou vnímáme v divadelních programech velmi často, je mezzosopranistka Václava Krejčí Housková. Teď ji ale naopak čeká femme fatale. V Plzni se od soboty stane novou Carmen. A jak říká v RozhovoruPlus, na tuto roli, která ji nepřetržitě provází už sedmým rokem, se velmi těší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Ve třinácti jsem měl velké štěstí, protože jsem se dostal do blízkosti Claudia Abbada.“

„Jsem Ital, ale z jedné čtvrtiny se cítím být Skandinávcem.“

„Operu není možné dobře dělat s týmem, který by byl celý jedné národnosti. Nezbytné jsou nové a nové podněty.“

V pražské Státní opeře se dnes večer poprvé ujímá taktovky dirigent Vincenzo Milletarì. Národní divadlo do zrekonstruované a počátkem ledna otevřené budovy přeneslo svou inscenaci Pucciniho opery Madama Butterfly, kterou v roce 2016 připravil režisér Jiří Heřman. Mladý italský umělec teď řídí prvních šest představení. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje svou dosavadní dráhu, vysvětluje, v čem pro něj byly dobré roky studia strávené v Dánsku, přiznává, že teprve z odstupu z ciziny plně porozuměl svým italským kořenům, a zamýšlí se v té souvislosti nad rozdíly mezi Pucciniho a Verdiho operami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00

„Lidé potřebují vidět divadlo.“

„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“

„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“

Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Leden až březen je pro nás z hlediska nabídky kultury daleko lepší než podzim.“

„Je to jako s převozníkem, co drží pádlo a nemá, komu by ho předal. Docela klidně bych moji krásnou pozici touto cestou nabídla, ale myslím to samozřejmě jen napůl vážně.“

„Regiony vytvářejí technicky daleko složitější inscenace než dřív a množí se problémy, jak je v krátkém časovém prostoru v Praze připravit a nazkoušet.“

Už přes dvacet let stojí v čele festivalu Opera, který se koná jednou za dva roky. V těchto dnech Lenka Šaldová dolaďuje poslední detaily přehlídky s letopočtem 2020, která začne už za týden, v sobotu 4. ledna. Festival pod jejíma rukama roste a nabídne devatenáct inscenací v podání sedmnácti operních souborů z České republiky i ze Slovenska. A jak říká v RozhovoruPlus, někdy je to velké dobrodružství.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
img91394

„Je zřetelné, že režisérka vnímá Janáčkovu hudbu a pracuje v souladu s ní.“

„Příhody lišky Bystroušky končí nesmrtelnou, bezedně krásnou scénou.“

„Není to kontroverzní. Janáčkova hudba i takový výklad umožňuje.“

V Liberci jsou od pátku na repertoáru Příhody lišky Bystroušky. Inscenace je kaleidoskopická. Stejně jako Janáčkova hudba, stejně jako obrázky v novinách, které byly skladateli předlohou. Režisérka Linda Keprtová našla silnou invenci a prokázala schopnost ji realizovat a prosadit. Nezůstala přitom vůbec u očekávatelného tradičního výkladu díla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3