Smetanovo trio bylo ozdobou online ročníku festivalu České doteky hudby
„Klasický a ryzí zvuk i vzácná jednota členů vytvářejí z každého hudebního vystoupení Smetanova tria mimořádný zážitek.“
„Beethoven vyznívá opravdu půvabně. V umírněné dynamice plyne naprosto volně, přirozeně a procítěně.“
„Současné obsazení tria hraje Nováka opravdu v jednom tahu.“
Jedno z našich nejlepších komorních uskupení je nadále ve formě. I po nástupu houslisty Jana Talicha, který vystřídal skvělého Jiřího Vodičku, je míra hudebního porozumění mezi členy Smetanova tria stále obdivuhodná. Koneckonců se o tom můžete přesvědčit sami ze záznamu festivalového koncertu. Na programu byl Ludwig van Beethoven, Max Bruch a Vítězslav Novák.
Klasický a ryzí zvuk i vzácná jednota členů vytvářejí z každého hudebního vystoupení Smetanova tria mimořádný zážitek. Dvě stě padesát let od narození Ludwiga van Beethovena oslavilo trio novou deskou, která vyšla koncem září 2020 u vydavatelství Supraphon. Nejde o plnohodnotný komplet všech autorových trií, ale pouze o výběr, který je přesto výběrem plnohodnotným. Obsahuje například nejpopulárnější autorova tria „Arcivévodské“ či „Geister Trio“ a servíruje posluchačům především romantický, sytý, dostatečně procítěný a lehce formulovaný zvuk. Je to nahrávka plná brilance a prosvětlených momentů. Mezi množstvím nových desek Beethovenových trií se tato nahrávka opravdu neztratí.
Zmiňovaný koncert proběhl v rámci letošního mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby. Ten se naštěstí uskutečnil, ale bez diváků a formou internetového streamu. Nutno dodat, že původně měl s hudební a také manželskou dvojicí Čechová & Páleníček vystoupit švýcarský klarinetista Wenzel Grund. Nakonec to bylo kompletní Smetanovo trio, které představilo zčásti upravený program. A vzpomínalo přitom v kontextu končícího „beethovenovského roku“. Zahrálo Beethovenovo rané „Gassenhauer Trio“ neboli B dur op. 11, ale také výběr z Osmi kusů pro klavír, housle a violoncello op. 83 od Maxe Brucha, u něhož jsme si v roce 2020 připomněli sto let od jeho úmrtí. Na závěr zaznělo Novákovo trio „Quasi una ballata“. Na festivalu nevzpomínalo jen Smetanovo trio, ale třeba také Zuzana Lapčíková Quintet, který originálně připomněl 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského. (O koncertu psal Milan Bátor a lze si ho přehrát na webu festivalu).
Beethoven vyznívá opravdu půvabně. V umírněné dynamice plyne naprosto volně, přirozeně a procítěně. Výrazovost skladby leží na romantických základech a někde mezi plností a neuvěřitelnou hravostí. Právě na míře hudební fantazie je postavena první věta, která je okořeněna občasným perlením klavíru v podání Jitky Čechové. Končí v krásném kulatém dozvuku. Pomalá střední věta zase vypovídá něco o neuvěřitelné míře souhry mezi členy tria. Ačkoliv jsou všichni tři členové skvělými hráči jednotlivci, společně dokážou neobyčejné věci. Hra je zde krásně vystínovaná, zaujme zpěvný tón houslisty Jana Talicha. V závěru nabídli Smetanovci snad všechny možnosti, které tato Beethovenova hudba nabízí: dravost i hravost, nápaditost, barvitost, vášnivost, ale znovu také lehkost a lyričnost. To vše v obdivuhodné komplexitě.
Z Bruchovy sbírky zazněl pouze první, druhý, pátý („Rumunské melodie“) a šestý („Noční zpěv“) kus. Překvapila všudypřítomná zamyšlená až meditační povaha; nejintenzivněji v druhé části. Stejně tak rozvláčný klavír a pestrá paleta barev třeba v Rumunských melodiích, jejichž začátek měl až jakýsi „janáčkovský přízvuk“. V šesté části zaujal krásný zpěvný tón houslí i pečlivě artikulovaná sóla violoncella. V podání Smetanova tria měla skladba prosebnou a citově intenzivní povahu. Přesto na můj vkus postrádala špetku větší dravosti a energičnosti.
Kde dravost a energičnost nechyběla, byla závěrečná skladba koncertu, Piano trio č. 2 „Quasi una ballata“ Vítězslava Nováka. Smetanovo trio natočilo tuto přitažlivou hudbu v roce 2005, tehdy ještě s Janou Vonáškovou-Novákovou na pozici houslistky. Současné obsazení tria hraje Nováka opravdu v jednom tahu: intenzivně, tajemně, v potemnělých barvách, pečlivě artikulovaného, „do hloubky“. Zkrátka jako jeden dramatický příběh bez konce.
Povedený koncert si můžete přehrát na webu festivalu. Část programu je přesunuta na září 2021, kdy snad proběhne už s posluchači v sálech.
Foto: České doteky hudby / KlasikaPlus
Příspěvky od Jan Průša
- Elizabeth Jiřičková a Barbora Brabcová: Skvělých skladatelek, jako byla Vítězslava Kaprálová, snad muselo existovat více
- Jiří Habart: Koncert na Pražském jaru je nejhezčím dárkem
- Anne Akiko Meyers od minimalismu ke Dvořákově srdečnosti
- Skandování jak na rockovém koncertě. Závěr evropského turné České filharmonie
- Marek Pavíček: Angažmá v Orchestrální akademii České filharmonie beru jako velkou příležitost
Více z této rubriky
- Jakub Hrůša otevřel Dvořákovu Prahu. I ty nejoposlouchanější skladby mohou znít svěže
- Brilantní Irena Chřibková
- Chvalozpěv umělců i umělcům. Začal Svatováclavský hudební festival
- Opera v Šárce. Pocta tradicím v tropickém horku
- Karel Martínek exceloval ve sv. Mořici na úvod Mezinárodního varhanního festivalu