PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hlas naprosto fenomenální zpěvačky jménem Sílvia Sequeira čněl nad bohatým zvukem orchestru.“

„Druhé polovině koncertu byl přítomen i šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki, a bylo vidět, že si pojetí často uváděné Symfonie č. 4 d moll náramně užívá.“

„Pozvání osobnosti Nuna Côrte-Reala, který dostal příležitost představit i svoji autorskou tvorbu, mělo určitě smysl.“

Pátým abonentním koncertem pokračoval v Plzni cyklus Platina. Za dirigentský pult Plzeňské filharmonie byl 20. února přizván portugalský dirigent Nuno Côrte-Real, který se představil i jako skladatel a aranžér. Program koncertu už orchestr provedl v Portugalsku, nyní portugalské rytmy zněly v sále plzeňské Besedy.

„Na koncertních pódiích se Schulhoffovy klavírní koncerty neobjevují často.“

„Originální hudební řeč autora ve vynikajícím provedení přizvaného německého klavíristy Olivera Triendla a skvělé spolupráci orchestru publikum nadchla.“

„Iwasaki měl obrovský aparát pod stálou kontrolou, dirigoval doslova celým tělem.“

Dalším koncertem, s dramaturgicky velmi zajímavým programem pokračovala Diamantová abonentní řada orchestru Plzeňské filharmonie. Kromě magnetu programu, Šesté symfonie Dmitrije Šostakoviče, bylo 6. února uvedeno i zajímavé dílo českého skladatele německo-židovských kořenů Erwina Schulhoffa, a to jeho První klavírní koncert.

„Na závěr pak jemný žesťový zvuk zalil celou scénu ‚omamné noci v oáze pod palmami‘ měkkým světlem… přišel rozbřesk.“

„Obecně byl tón Marie-Astrid Hulot nadmíru příjemný, noty do sebe vplouvaly pomocí takřka nekonečného legata.“

„Název první části zní Šalomounův sen, a vskutku hudba v introdukci jako by popisovala vynořování vizí a myšlenek z nevědomí.“

Posluchači Plzeňské filharmonie si 23. ledna na koncertě s názvem Joseph Haydn & Pražské jaro vychutnali jak hudbu notoricky známou, tak tu raritní takřka neslýchanou. Haydnův houslový koncert orámovaly dvě Orientem inspirované skladby, jedna od Camilla Saint-Saënse a druhá od Ottorina Respighiho. Pojítkem s Pražským Jarem byla sólistka Marie-Astrid Hulot, která se v minulém roce probojovala do finále pražskojarní soutěže a získala třetí cenu.

„Plzeňská filharmonie si může za rok 2024 připsat mnohá plus.“

„David Niederle zaujal v Piazzolových skladbách vřelým tónem, intonační jistotou a smyslem pro stylovost.“

„Kompozice Barvy belgického skladatele Berta Appermonta se sólistou Fedelem Di Mucci posluchače evidentně zaujala.“

Uplynulý rok zakončila Plzeňská filharmonie odpoledním silvestrovským koncertem ve Velkém sále plzeňské Besedy a jako vždy tento nádherný secesní sál zaplnila do posledního místa. Místo zvaní sólistů vsadila na spolehlivý hráčský potenciál vedoucích nástrojových skupin – violoncellisty Davida Neiderleho a trombonisty Fedeleho Di Mucci, kteří se tentokrát pravidelným abonentům a návštěvníkům koncertů mohli představit v sólových partiích. Takto filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho navázala na tradici, nejednou uplatňovanou již v předchozím tělese Plzeňského rozhlasového orchestru.

„Ke kompozici čtvrté symfonie inspiroval Jiřího Bezděka Nezvalův Edison oslavující počiny velkého vynálezce i sílu nikdy nekončícího tvůrčího procesu.“

„Skladatel Nezvalův text ústrojně začlenil do standardní formy symfonie.“

„Chuhei Iwasaki měl v Čajkovského Páté dobře promyšlený tempový půdorys, dynamiku a agogické změny, výtečně pracoval s orchestrálními pauzami, vytvářejícími potřebné napětí.“

Západočeská města Klatovy a Kdyně patří k pravidelným štacím Plzeňské filharmonie. V budově klatovské Stálé divadelní scény jí v rámci koncertního abonmá řady „K“ patří tři symfonické večery, šestici abonentních koncertů pak doplňují večery, v nichž se tamějším posluchačům představují další pozvaní umělci, tentokrát z oblasti komorní hudby. Páteční koncert filharmoniků byl vlastně reprízou programu, který den předtím odezněl v plzeňské Měšťanské besedě. Programovou skladbu představoval Dvořákův Karneval, Čajkovského Pátá a Symfonie č. 4 Jiřího Bezděka „Edison“ předešlého dne premiérovaná.

„Perličkou úvodu byla vzpomínka náčelníka Armády Karla Řehka a současného biskupa Tomáše Holuba na jejich společné setkání při aktivní účasti v operaci KFOR v Kosovu v r. 1999.“

„Devízou Plzeňské filharmonie je dirigent s jasnou hudební představou.“

„Provedení Faurého Requiem bylo přesvědčivé.“

Plzeňská filharmonie uvedla ve spolupráci organizací Paměti národa za podpory Biskupství plzeňského v rámci chrámového abonentního cyklu Requiem, op. 48 Gabriela Faurého. Jako spoluúčinkující smíšený pěvecký sbor byl přizván Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy. Provedení řídil šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki.

„Pianista se držel ve svém projevu jakoby zpátky, nesnažil se vyniknout“.

„Josef Suk se v instrumentaci rozepsal pro ‚velký orchestr‘.“

„Chuheiovo porozumění velmi expresivní hudební řeči Josefa Suka bylo příkladné“.

Vynikajícím provedením monumentální pětivěté symfonie Asrael Josefa Suka doplněné dílem plných barev Manuela de Fally zahájila Plzeňská filharmonie další ze svých koncertních řad, abonentní cyklus Platina. Orchestr v Měšťanské besedě 17. října řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

„Smetanova symfonie zazněla jako zajímavý dobový dokument, který byl skladatelem jeho dalšími orchestrálními díly, tentokrát na poli programní hudby, výrazně překonán.“ 

„Orchestr se toho večera předvedl ve své nejlepší kondici.“

„Chuhei Iwasaki dokázal, že si jako příslušník mladé dirigentské generace umí s Janáčkem dobře poradit.“

Ve čtvrtek 10. října se v plzeňské Měšťanské besedě uskutečnil zahajovací koncert Plzeňské filharmonie sezóny 2024/25. Aby orchestr dostál svému slibu zařadit v Roce české hudby všechna Smetanova symfonická díla, zazněla méně hraná skladatelova Symfonie E dur. Druhou část koncertu vyplnila Janáčkova „slovanská rapsódie“ Taras Bulba. Slavnostní ráz koncertu, uskutečněný za účasti představitelů města a kraje, též podtrhla přítomnost moderátora Jiřího Vejvody a dlouholetého redaktora časopisu Harmonie Luboše Stehlíka. Ředitelka filharmonie Lenka Kavalová mu při této příležitosti předala Čestné ocenění České hudební rady, jejíž je předsedkyní.

„Počátkem devadesátých let začal export našich absolventů do Finska, které bylo tehdy ovládáno carským Ruskem. König získal místo druhého koncertního mistra v Helsinském filharmonickém orchestru.“

„König se po bolševické revoluci dostal až do Harbinu v Mandžusku a v roce 1925 se stal prvním hudebníkem z Harbinu, který navštívil Japonsko.“

„V dubnu 1927 se stal jedním ze dvou stálých dirigentů Nového symfonického orchestru v Tokiu a byl prvním, kdo v Japonsku s profesionálním orchestrem dirigoval Beethovenovu Devátou.“

V Roce české hudby 2024 připomínáme pozapomenutého českého kosmopolitního hudebníka – houslistu a dirigenta Josefa Königa (1874–1932). Proslavil se zejména ve dvacátých letech 20. století v Japonsku. Dnes uplynulo od jeho narození 150 let.

 „Zářijový termín koncertu předjímal datum říjnového založení várky plzeňského ležáku a jeho první listopadové konzumace v roce 1842.“

„Chuhei Iwasaki zvolil tempo kvapíku bajadérek citlivě s ohledem na pohybové možnosti.“

„Úspěch Duetu Jeníka a Kecala byl pro mnohé jistě umocněn přítomností nefalšovaného moku, jímž si oba protagonisté mohli na svůj úspěšný výkon připít.“

Smetanova noc – smetanová moc. Tak zněl podtitul pátečního koncertu Plzeňské filharmonie připravovaného 13. září in open air na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Víkendovou předpověď počasí varující před prudkými dešti a povodněmi s doporučením zrušit plánované venkovní akce vyslechlo mnoho pořadatelů, bylo tedy dosti pravděpodobné, že se neuskuteční ani tento pečlivě připravovaný pořad spojující hudbu, mluvené slovo a tanec. A zde byli Plzeňané, hrdí na svoji pivovarnickou i hudební tradici, příjemně překvapeni.