„Na koncertních pódiích se Schulhoffovy klavírní koncerty neobjevují často.“

„Originální hudební řeč autora ve vynikajícím provedení přizvaného německého klavíristy Olivera Triendla a skvělé spolupráci orchestru publikum nadchla.“

„Iwasaki měl obrovský aparát pod stálou kontrolou, dirigoval doslova celým tělem.“

Dalším koncertem, s dramaturgicky velmi zajímavým programem pokračovala Diamantová abonentní řada orchestru Plzeňské filharmonie. Kromě magnetu programu, Šesté symfonie Dmitrije Šostakoviče, bylo 6. února uvedeno i zajímavé dílo českého skladatele německo-židovských kořenů Erwina Schulhoffa, a to jeho První klavírní koncert.

Úvodem ještě zařadil šéfdirigent Chuhei Iwasaki Fanfáru pro obyčejného člověka Aarona Coplanda. Hudebně i instrumentačně velice zajímavé dílo interpretovala Plzeňská filharmonie s nadšením a profesionalitou. V partituře jsou předepsané pouze žesťové a bicí nástroje, konkrétně čtyři lesní rohy, tři trubky, dva trombony, tuba, tympány, velký buben a tamtam. Coplandova hudební řeč používá často harmonicky neúplné akordy, zní důstojně. Dílo se má hrát dle předpisu „uváženě, s rozmyslem“. Vzniklo na popud dirigenta Cincinnati Symphony Orchestra, který si přál „fanfáru pro vojáky, letce a námořníky“ a plánoval s ní otevřít sezónu orchestru v roce 1942. Copland o díle později napsal, že bylo „výzvou napsat tradiční fanfáru moderní hudební řečí“. V Plzni dílo vyznělo v plném lesku a důstojně díky pevnému vedení šéfdirigenta.

Erwin Schulhoff byl sám vynikajícím klavíristou. Tomuto nástroji věnoval řadu děl, ať již z oblasti tzv. vážné hudby, tak třeba jako Jaroslav Ježek mnoho děl inspirovaných jazzem. Jeho dva koncerty pro klavír a orchestr u nás již nastudoval a nahrál pianista Jan Simon. Na koncertních pódiích se jeho druhý koncert pro malý orchestr a klavír, op. 43 z roku 1923, ani ten, který zazněl v Plzni v roce 1913, který napsal Schulhoff jako devatenáctiletý, neobjevují často. Posluchačsky velmi zajímavá, originální hudební řeč autora ve vynikajícím provedení přizvaného německého klavíristy Olivera Triendla a skvělé spolupráci orchestru publikum nadchla. Triendl svůj part dokonale ovládal, hrál velmi srozumitelně, s rytmickou pregnancí a dostatkem úhozových nuancí i v lyrických částech díla. Zaujal svým pojetím rozsáhlé kadence v první větě díla, finále nechal vyznít díky dobře zvolenému tempu opravdu „vesele a bohatě“, jak je autorem předepsáno. Jeho poctivá hra si publikem vyžádala dokonce dva přídavky. Není zvykem, aby přizvaný sólista změnil svoji roli na roli doprovázeče, byť vynikajícího. Nicméně spolu s koncertním mistrem orchestru Olgou Osmolińskou, kterou pozvedl ze židle svrchovaným způsobem, provedli Kujawiak a moll Henryka Wieniawského. Dlužno říci, že houslistka hrála svůj part jako polský „rodilý mluvčí“ technicky i muzikantsky naprosto geniálně a zpaměti. Dlouhotrvající potlesk si vyžádal ještě interpretaci velmi působivé, klidné, jakoby improvizační kompozice pro sólový klavír Balta ainava (White scenery), jejímž autorem je žijící lotyšský umělec Pēteris Vasks. 

Jako vrchol programu byla zařazena ve druhé polovině Symfonie č. 6 h moll, op. 54 Dmitrije Šostakoviče. Netradiční dílo, které obsahuje jen tři části a navíc začíná pomalou Largo, je interpretačně náročné, ale posluchačsky vděčné. V podání Plzeňské filharmonie zahájilo vřelými, intenzivními tóny spodních smyčcových skupin. V průběhu první části dále zaujmou četná sóla pikoly, anglického rohu a jiných nástrojů. Výborně vyzněl dialog fléten (Kacper Dąbrowski a Jakub Klögner) nad ostinátem kontrabasů a violoncell. Předepsány jsou také čtyři klarinety, dva v Es, jeden v B a jeden basový, tři trubky, tuba, kontrafagot, harfa, celesta, xylofon. Chuhei Iwasaki měl obrovský aparát pod stálou kontrolou, dirigoval doslova celým tělem a motivoval hráče k velkým dynamickým kontrastům. Ve druhé části Allegro vynikl její pitoreskní charakter. Posluchači si užili typickou autorovu hudební řeč ve výsostně interpretované třetí části Presto. Po posledních tónech následovalo nadšené volání publika ‚bravo‘ a dlouhý, silný potlesk.

Foto: Dominik Beránek / Plzeňská filharmonie

Facebook X E-mail WhatsApp