PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V prostředí malého kostela se hudebníci jen těžko vměstnali, přesto dokázali hrát s obdivuhodnou souhrou.“

„Jolente De Maeyer je excelentní houslistkou, s jasným a zářivým tónem a s virtuózní technikou.“

„Věřme, že příští ročník festivalu bude stejně bohatý a pestrý jako ten letošní.“

Poslední koncert festivalu Concentus Moraviae se konal v pátek 27. června v rakouském městečku Retz. V dominikánském kostele vystoupil soubor Bryggen Bruges strings s uměleckou vedoucí Jolente De Maeyer. Nejprve zaznělo dílo Maxe Richtera The New Four Seasons: Vivaldi Recomposed, a ve druhé polovině večera soubor zahrál výběr tří částí ze skladby Edvarda Griega Z časů Holbergových, op. 40. Projevem i energickou virtuozitou soubor strhl k nadšeným ovacím.

„Soubor s názvem Nevermind vede Jean Rondeau, který je současně i rezidenčním umělcem festivalu.“

„Variace napsal údajně na objednávku pro hraběte Hermanna Karl Keyserlinga, aby zahnaly jeho nespavost. Tedy vlastně jako relaxační hudbu, kterou hraběti měl hrát jeho chráněnec, Johann Gottlieb Goldberg.“

„Třicet variací je systematicky uspořádáno a hlavním tématem je počáteční melodie ukolébavky, převzatá z Knížky pro Annu Magdalenu Bachovou.“

Festival Concentus Moraviae pokročil do další fáze. V pátek 20. června večer rozezněly zámeckou knihovnu Goldbergovy variace v podání vlámského souboru s názvem Nevermind. Hudba Johanna Sebastiana Bacha zazněla v úpravě pro tento soubor staré hudby, složený z flétny Anny Besson, houslí Luise Creac‘ha, violy da gamba Robina Pharoa a cembala Jeana Rondeaua.

„Každá interpretace by měla znít tak, jako by hudba právě vznikala pod vašimi prsty, rodila se s vaším dechem.“

„Nakonec přece každý hudebník musí najít svůj vlastní hlas. Nemá smysl, aby mladí donekonečna imitovali své učitele.“

„Mojí nejlepší učitelkou byla pravděpodobně flétna z 18. století. Dobrý nástroj vám totiž řekne, jak chce, abyste na něj hráli. Nebo naopak, dá vám jasně najevo, jak s ním zacházet nemáte.“

Belgický flétnista Barthold Kuijken je ikonou historické interpretace. Ve svém oboru byl průkopníkem a dodnes je vysoce oceňovaným interpretem i pedagogem. V tomto týdnu bude také jedním z hvězdných hostů 30. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Na zámcích v Boskovicích a v Rájci nad Svitavou zahraje komplet flétnových kvartetů Wolfganga Amadea Mozarta s belgickým souborem Le Pavillon de Musique.

„Podařilo se nám najít si vlastní úzkou interpretační specializaci a specifický repertoár, kterým jsme se stali známými a díky kterému jsme si získali respekt.“

„Velmi bych si přál přivézt Zelenku i do Česka, aby se jeho hudba uctila tam, odkud pochází.“

„Při některých Bachových motetech na našich koncertech posluchači skutečně pláčou.“

Francouzský basista a dirigent Lionel Meunier je zakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Vox Luminis, který od svého založení v roce 2004 patří k nejvýraznějším ansámblům v oblasti historicky poučené interpretace. Meunier si získal mezinárodní renomé díky preciznímu přístupu a zářivému zvuku, který definoval jeho soubor specializující se na vokální hudbu 17. a 18. století. V sezóně 2024/25 Meuniera čeká debut v Carnegie Hall, navrací se do Juilliard School a pokračuje v rozsáhlém turné. To ho tuto sobotu zavede i na festival Concentus Moraviae.

„Goldbergovy variace jsou nevyčerpatelným zdrojem inspirace.“

„Chci, aby interpretace mluvila sama za sebe – natolik, že interpret ustoupí do pozadí.“

„Svoboda není ústředním pojmem mého přístupu k interpretaci, tím je vyprávění.“

Jean Rondeau, jeden z nejvýraznějších představitelů mladé generace interpretů staré hudby, přetváří zažité představy o barokní interpretaci a posouvá hranice hudební autenticity. I to je důvod, proč si jej jako letošního rezidenčního umělce vybral festival Concentus Moraviae. Rondeau na něm představí hned čtyři pojetí Bachových Goldbergových variací, a to sólově, ve spolupráci se svým souborem Nevermind a nabídne také tímto ikonickým dílem inspirovaný vlastní autorský projekt UNDR, islandsky zázrak. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Rondeau otevírá dveře do svého světa – světa, kde se technická brilance snoubí s hloubavostí a hlubokým porozuměním hudebnímu kontextu a kde cembalo či jakýkoli jiný nástroj zní s naléhavostí a poutá příběhem úspěšně oslovujícím i dnešního posluchače.

„Interpretace skladeb byla velmi naturální, tomu někteří instrumentalisté přizpůsobili svůj exteriér.“

„Emotivní píseň Yggdrasil zkomponoval současný žijící skladatel Raphaël De Cock.“

„Úplně na závěr to byla No´n sai d´amur, lidová píseň z Provence v místním dialektu Okcitánie, ve kterém se mísí španělština a francouzština.“

Festival Concentus Moraviae dále putuje moravskými městy a v sobotu 14. června se zastavil v Telči. Tentokrát v nově rekonstruovaném areálu Panský dvůr s jeho okouzlující atmosférou. Vystupující belgický soubor Zefiro Torna čítá šest hudebníků, kteří prezentují lidovou hudbu na staré originální nástroje. Zněly písně z různých koutů Evropy v naturalistickém a barvitém provedení.

„To je asi úděl muzikanta. Většina z nás je ‚rozlítaná‘ a hraje, kde se dá.“

„Standardní součástí marimbového repertoáru jsou skladby J. S. Bacha, hrála jsem i Bartóka a Janáčka, ale všechno jsou to aranžmá nebo transkripce.“

„Lidé někdy bývají překvapení tím, že na bicí hraje žena. Ano, historicky byla mužů převaha, ale v dnešní době už to moc neplatí.“

Sice je ještě studentkou, ale už se o ní ví. Anežka Nováková je hráčkou na bicí nástroje, kterou 10. června čeká vystoupení v rámci festivalu Concentus Moraviae – společně s vlámskou perkusionistkou Geertje Karpez se představí na zámku v Moravském Krumlově. Nejen o tomto open air koncertu česká umělkyně mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Nebyl to žádný feministický výklad. Šlo o příběhy žen z různých konců světa, převážně toho ‚třetího‘, a příběhy se odvíjely od narození dítěte až po smrt člověka.“

„Slovo, hudba a obraz se propojily v sugestivní vjem, který nastoloval otázky a současně i evokoval odpovědi.“

„Gregoriánský chorál sem překvapivě zapadal.“

Koncert, který se konal v kostele sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí v pátek 6. června byl zcela jiný, než je obvyklé. Soubor Tiburtina Ensemble, který zpíval středověký repertoár, doplnila belgická fotografka Lieve Blancquaert příběhy a dokumentárními fotografiemi na téma Ecce femina (Příběh ženy). Ten se odvíjel od narození až po smrt, podbarvený vokálními středověkými skladbami, které zněly z kůru.

„Zahajovací koncert proběhl v duchovním prostoru nejstaršího kostela cisterciáckého opatství Porta Coeli čili Brána nebes.“

„Soubor s názvem Graindelavoix, což bychom mohli přeložit asi jako ‚zrno hlasu‘ přenesl posluchače do 13. a 14. století.“

„Tóny, které zpěváci vyluzovali, byly vše, jen ne krásné. Vskutku zrnité, syrové zvuky, poněkud ploché a už vůbec ne barevné.“

Concentus Moraviae je unikátní hudební festival, který do České republiky přiváží zajímavé umělecké soubory, které bychom běžně neměli možnost slyšet. A koncerty v nápadité dramaturgii již třicet let pořádá na exkluzivních místech převážně Moravy; tato se mnohdy jen právě kvůli festivalu otevírají návštěvníkům. A k Moravě už se přidala i místa v kraji Vysočina či Moravskoslezském. Zahajovací koncert festivalu se konal 31. května, kdy ve svém osobitém stylu vystoupil soubor Graindelavoix.

„Snoubením lásky Janáčka a Kožené k české kultuře s kvalitou jejich umu vykvetlo cosi nádherného.“

„Jeho měkký a kulatý, přesto maximálně rezonující a zvučný tón okouzloval v nejširším dynamickém spektru a půvabným až romantickým koloritem dobarvoval hlas pěvkyně.“

„Je to žánr, který má moc svým skromným hudebním charakterem něžně promlouvat do duší obyčejných posluchačů.“

Ve středu 10. července se v Besedním domě v Brně konal slavnostní závěrečný koncert 29. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Letošním tématem se odkazoval k Roku české hudby a nesl název Metamorfózy: Czech Smetana! Programu se zhostila patronka festivalu Magdalena Kožená, která si spolu s klavíristou Kirillem Gersteinem připravila písně od Janáčka, Wolfa, Rachmaninova a Schönberga. Koncert se špičkovými výkony světových umělců zakončil dlouhý potlesk, standing ovation a dva vyprošené přídavky. 

„Benda krátké texty proložil obdivuhodně ilustrativní hudbou, i přes omezené instrumentální možnosti dokáže sugestivně líčit kontrastní emoce.“

„Už to není střídání hudby a slova, dramatická hudba plyne spolu s textem a podkresluje ho, hlas se vzpíná jako plnohodnotný sólový hudební nástroj.“

„Strhující provedení.“

Poslední koncert 12. sezóny cyklu Bacha na Mozarta, který se konal 20. června v brněnském Besedním domě, se potkal s festivalem Concentus Moraviae. Vznikla tak spolupráce, která umožnila realizaci podivuhodného barokního projektu. Melodram Médea Jiřího Antonína Bendy v podání Zuzany Stivínové a Czech Ensemble Baroque dirigoval Tomáš Netopil.

„Klavírní výtahy, ať už sólové nebo pro dva hráče, se dají najít téměř ke všemu z hudby devatenáctého století.“

„Klavír byl mou první hudební láskou.“

„Je důležité, aby klavír zněl ve čtyřručních úpravách jako orchestr.“

Jihomoravský mezinárodní festival Concentus Moraviae prezentuje letos v několika programech dirigenty v jiné než obvyklé roli. Tomáš Netopil se představil jako houslista, Petr Popelka koncertuje se Zemlinského kvartetem v roli kontrabasisty… A Náměšť nad Oslavou je v pondělí 24. června dějištěm koncertu, při kterém je dirigent Jiří Rožeň pianistou. Do zámecké knihovny spolu s klavíristou Pavlem Voráčkem a sopranistkou Victorií Khoroshunovou připravil hudbu Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Gustava Mahlera, a to pro čtyřruční klavír, respektive pro zpěv a čtyřruční klavír.

„‚Při působení v Essenu jsem měl vlastní barokní soubor a i nyní, když mi to kalendář dovolí, na housle rád hraji sólově,‘ podotkl Netopil.“

„Barbara Maria Willi přišla s průvodním slovem, jímž přiblížila atmosféru 17. století, jeho hravost a hledání kombinací výrazů a stylů.“

„Efektní árii podala sopranistka Markéta Klaudová se sladkým témbrem, emotivními afekty a především brilantními koloraturami.“

Festival Concentus Moraviae je v plném proudu a jako každým rokem si i letos jeden koncert, jemuž poskytl svou záštitu, vybral hejtman Jihomoravského kraje. Ve středu 12. června to byly Valtice, které hostily projekt Metamorfózy baroka v zámecké jízdárně; vystoupil barokní soubor Collegium Colloredo, sopranistka Markéta Klaudová a Tomáš Netopil. Ten nikoli jako dirigent, ale jako houslista. A navíc hrál na housle barokní.

„Oválný freskový sál v prelatuře na zámku je reprezentativní a bohatě zdobený a hosty koncertu vítala dokonce i majitelka zámku Marie Kinsky.“

„Původně dechový sextet převedl Kryštof Mařatka do partů smyčcového kvartetu a ten je možno tedy nyní hrát jako ‚třetí Janáčkův smyčcový kvartet‘.“

„Árie Ariadny byla tím nejlepším, co pěvkyně publiku toho večera podala. Krásná piana, postupně dynamicky vystavěné fráze, plné napětí a niterného výrazu…“

Ve Žďáru nad Sázavou na tamním zámku pokračoval festival Concentus Moraviae v sobotu 1. června. Sopranistka Simona Šaturová vystoupila společně se Zemlinského kvartetem, aby publiku představili výběr z písní Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. A došlo i na stěžejní árie z oper. Doprovod samozřejmě musel být přizpůsoben obsazení kvarteta; úpravy obstarali Martin Wiesner a Aleš Březina.

„Zahajovací koncert festivalu je vždy příležitostí pro vybrané město, stát se kulturním hegemonem festivalu v daném roce.“

 „Zazněla světová premiéra skladby dirigenta večera, finského skladatele a klavíristy Olli Mustonena, který je letos současně i rezidenčním umělcem festivalu.“

„Skutečnost, že Spolek pro pěstování komorní hudby nejprve Smetanův kvartet odmítl jako ‚příliš symfonický‘ nahrála myšlence k jeho orchestraci.“

Concentus Moraviae naplňuje svými koncerty krásné klasické hudby moravská města a jejich památky již dvacet devět let. Letošní ročník má podtitul Metamorfózy: Czech Smetana a odkazuje nejen na Rok české hudby a dvě stě let narození velkého skladatele, ale i na hravost a variabilitu, s jakou je možné k jeho hudbě přistupovat. Zahajovací koncert se konal 31. května v sále Městského kulturního střediska v Kyjově.

„Jsem zařazena do dvou projektů spojených s oslavami narození Bedřicha Smetany.“

„Ivo Kahánek pracuje hodně s představivostí.“

„Soutěžím ráda, poslouchám i ostatní děti, jak hrají, snažím se poučit z jejich chyb.“

Jednou z ambasadorek Roku české hudby je teprve čtrnáctiletá klavíristka Klára Gibišová. Ta už v necelých třech letech doprovázela své sestry na klavír a sama začala hrát dětské písničky. Následně se jí ujala Taťána Vejvodová na pražské ZUŠ Ilji Hurníka. K jedné hodině týdně postupně přidávaly další soukromé lekce a konečně i účast v akademii MenART. Po prvních úspěších v tuzemsku na sebe Klára Gibišová upozornila i na mezinárodní soutěžní scéně v Římě, Bernu, Bruselu, Paříži či newyorské Carnegie Hall. V loňském roce absolvovala i svůj první velký recitál. A jak se jako zástupkyně nejmladší generace interpretů dívá na českou hudbu v jejím výročním roce?