Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, působící při Pražské konzervatoři, uvedla v pondělí 4. listopadu v rámci 14. ročníku festivalu Kultura v srdci Prahy koncert k nedožitým 90. narozeninám legendárního violisty Karla Špeliny s výstižným názvem Viola? Voalá! v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Dramaturgie a výběru interpretů se ujala první dáma české violy, vynikající violistka Kristina Fialová, která působí na Pražské konzervatoři a navazuje na svého proslulého předchůdce, který vedle výuky na Pražské konzervatoři byl dlouholetým členem České filharmonie i komorních těles, Klavírního kvarteta Bohuslava Martinů, Ars rediviva a dalších.

Kristina Fialová od počátku své sólové kariéry vystupovala s mimořádným vkladem pro violovou hru svou vytříbenou technikou, charakteristickým temperamentem a stylovým hudebním cítěním. Domácí studium na Konzervatoři Brno a pražské Akademii rozšířila o vysokoškolská studia v Drážďanech a Kodani a také na četných mezinárodních mistrovských kurzech špičkových sólistů a pedagogů. Nesporný výjimečný talent ji vedl nejen k sólovým vystoupením po celém světě s renomovanými orchestry a vynikajícími dirigenty, ale záhy se rozhodla předávat své znalosti a zkušenosti mladým i začínajícím talentům založením Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala, violisty a dirigenta, jednoho z nejlepších žáků Antonína Dvořáka. Letos na podzim proběhl již 8. ročník s vítězstvím mladého violisty Antoine Thévoze ze Švýcarska. (KlasikaPlus.cz informovala ZDE.) 

Dlouhodobá péče Kristiny Fialové o rozšiřování violového repertoáru spolu s podporou mladých hudebníků významně přispívá k jejímu pedagogickému působení na Pražské konzervatoři od roku 2020. Cílem vzpomínkového večera na vzácného českého violistu prof. Karla Špelinu v její dramaturgii se stal pestrý výběr violových skladeb od baroka po 20. století v podání renomovaných umělců spolu s konzervatoristy, studenty hry na violu ze třídy Kristiny Fialové. 

Posluchače přivítal prof. Ladislav Horák za Jednotu pro zvelebování hudby v Čechách s pozváním na nejbližší koncerty v sále konzervatoře a v Uměleckoprůmyslovém museu a poté předal slovo Gabriele Rachidi, vnučce prof. Špeliny, která úspěšně působí v oblasti klasické hudby nejen v České republice. Uvedla, že její dědeček by byl dojat vzpomínkovým koncertem, zvláště realizovaným vynikající Kristinou Fialovou.

Večer zahájil Koncert pro čtyři violy č. 1, TWV 40:201 Georga Philippa Telemanna (1681–1767), komponovaný původně pro housle kolem roku 1720 a pro kompoziční mistrovství často transponovaný. Kristina Fialová se ujala partu první violy a další svěřila svým studentům Viktorii Kovace, Marii Bařinové a Danielu Sklenářovi. Čtyřvětá sonátová forma se střídáním pomalejších a rychlejších vět Largo, Allegro, Adagio a Vivace bez doprovodu dala vyniknout suverénní virtuozitě Kristiny Fialové, ale ve skladbě založené na vzájemné komunikaci všech nástrojů, imitací melodických prvků a střídání v dominanci jednotlivých hráčů dala prostor kvalitní souhře pedagoga s velmi pěknými výkony studentů. Slavnostní vznešený úvod Larga patřil nejprve Kristině Fialové s doprovodem, Allegro půvabně zrychlilo souhru, aby předalo volnějšímu Adagiu zpěvnost a vyvrcholilo celým kvartetem v živém jásavém Vivace. Kultivovaný projev violistů byl odměněn obdivným potleskem.

K výběru skladby Zdeňka Lukáše (1928–2007) Koncert pro violu a orchestr, op. 185 z roku 1983 připomněla Kristina Fialová, že dílo bylo psáno přímo pro prof. Špelinu, člena České filharmonie a významných komorních ansámblů, který skladbu následně s prvním českým orchestrem pod vedením Zděnka Košlera nahrál pro Supraphon. Když violistka během svého studia hledala vhodnou současnou skladbu, byl jí doporučen právě Lukášův Koncert dedikovaný Karlu Špelinovi, na něhož se mohla obrátit. Navázali nad partiturou hezké přátelství, na které stále s dojetím vzpomíná a bylo jistě také podnětem uspořádání jubilejního setkání. Prof. Špelina pro ni byl nejen rádcem, ale také inspirátorem, pro něhož psali violové skladby soudobí čeští skladatelé, a rozšiřovali tak i pro budoucí interprety oborový repertoár. Koncert pro violu Zdeňka Lukáše nyní připravuje jedna ze studentek Viktoriia Kovaka, která přednesla na tomto koncertu větu z Lukášova díla s klavírním doprovodem Jakuba Dvořáčka, skladatele a pianisty, korepetitora na Pražské konzervatoři. V precizním, vypointovaném podání energické interpretky s výborným klavírem zazněla první věta Rapsodico odvážně s plným ponorem do náročné partitury, překrásné sólo si Kovaka skutečně užila a předala posluchačům jako skutečný dar.

Ke britsko-americké skladatelce a violistce Rebecce Clarke (1886–1979) má Kristina Fialová blízký vztah, neboť její odkaz významně přispěl k uznání violy jako sólového nástroje. Sonátu pro violu a klavír komponovala autorka v roce 1919 a zadala ji do soutěže pod svým jménem, kde se skladba umístila na prvním místě stejně jako skladba švýcarského mistra Ernesta Blocha. Její jméno bylo nejprve považováno za pseudonym Ernesta Blocha, tak kvalitní byla fascinující, impresionismem ovlivněná třívětá Sonáta, inspirovaná básní Alfreda de Musseta. Rozsáhlé dílo představila vynikající Kristina Fialová s mistrným doprovodem Adama Skoumala precizně již od první věty Impetuoso s úvodními půvabnými fanfárami violy, zpěvnou, až dojemně prožitou melodickou linkou podporovanou perlivým i akordickým, vždy vytříbeným doprovodem klavíru a v přechodech do vášnivých sekvencí oba nástroje doslova kralovaly. Inspirace Debussym a Vaughan Williamsem dostala v jejich souhře dechberoucí vyznění. Vivace s efektním pizzicato přednesla violistka con sordino s výraznou ušlechtilostí tónu, pro její hru typickou a oceňovanou. Adagio–Agitato přednesli oba umělci s vřelostí, akordy klavíru a sólové sekvence rozezpívaly violu do jímavých, až zamyšlených nádherných ploch; dá se říci, že souhra Kristiny Fialové s Adamem Skoumalem v Sonátě Rebeccy Clarke byla silným zážitkem a představovala první vrchol večera.

Pro finále byl zvolen Joaquín Turina (1882–1949) a jeho Scéne andalouse pro violu, klavír a smyčcové kvarteto, op. 7 z roku 1912. Během svého studia v Paříži si rodák ze Sevilly, obklopený francouzským impresionismem, stále více uvědomoval potřebu inspirace španělským folklórem a vtělil ji do známé Andaluské scény. Kristina Fialová přizvala dnes již renomovaný Siebeneichener Quartett (David Hernych a Marek Pavlica housle, Dorothea Dalecká Kellerová viola, David Pěruška violoncello) a spolu s Adamem Skoumalem přednesli první větu Crépuscule du soir (Soumrak) s nádherným úvodním preludiem violy a klavíru navozujícím základní španělskou melodickou linku, následovanou perfektními pizzicato kvartetních smyčců připomínajících typické kytary; violová sóla podala Kristina Fialová s virtuozitou, nadhledem a šarmem sobě vlastním. Melodické akordy klavíru s orientálními názvuky vyvrcholily v romantickém duchu andaluského podvečera. Druhá věta À la fenêtre (U okna) připomínala milostnou serenádu v sóle prvních houslí s klavírem a ke kvartetnímu doprovodu se poté připojila viola s ušlechtilým melodickým tónem. Náhlé vášnivé a něžné ztichlé pasáže se střídaly s precizností vyváženou do posledního detailu souhry sólistů s ansámblem zcela mistrně.

Potlesk zaplněného auditoria vyzval k přídavku, který Kristina Fialová komentovala dlouhodobým naléháním na Adama Skoumala jako znalého úspěšného skladatele, aby komponoval také pro její violu. Před lety věnoval jako svatební dar pro ni s violoncellistou Petrem Nouzovským skladbu Kráska a zvíře, tentokrát pro violu s klavírem zaznělo krátké a vtipné dílko Tremontino, v němž Adam Skoumal zobrazil trochu zlomyslného skřítka z pohádek bratří Grimmů, u nás uvedeného jako Rumplcimprcampr. Skvělý závěr večera s bohatým repertoárem a vynikajícími výkony s jedinečnou violou!

Foto: Ladislav Horák, Michal Žoudlík (ilustrační), archiv KlasikaPlus.cz (ilustrační)

Facebook X E-mail WhatsApp