„Sir Gardiner si vybral Symfonii č. 5 g moll, kterou můžeme bezesporu zařadit mezi Koželuhova vrcholná díla.“
„Jako přídavek zvolil Jan Mráček téma z Nel cor più non mi sento od Niccolò Paganiniho.“
„Antonín Dvořák patří k celoživotním láskám sira Gardinera.“
Není mnoho světově proslulých dirigentů, kteří by si pro svůj koncert s Českou filharmonií vybrali výhradně české skladatele. Jedním z nich je sir John Eliot Gardiner, který má k české hudbě blízký vztah a na koncerty 1. až 3. února v Rudolfinu si proto vybral jen české skladatele dvou různých epoch. Přidáme-li k tomu ještě sólistu Jana Mráčka, pak lze konstatovat, že nám Česká filharmonie připravila jeden z vrcholů letošní sezóny.
Britský dirigent John Eliot Gardiner, uvede při svém návratu k České filharmonii celkem tři české skladby ze tří století. Pátou symfonii Leopolda Koželuha z osmdesátých let osmnáctého století a o sto let mladší Pátou symfonii Antonína Dvořáka doplní Fantasie g moll pro housle a orchestr, kterou Josef Suk napsal zkraje století dvacátého. V ní se jako sólista představí houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy 1. do pátku 3. února, vždy od 19:30 hodin.
„Kouzelná flétna, koncert Vídeňských filharmoniků, Káťa Kabanová, Triptych. Čtyři rozdílné zážitky z pouhých dvou festivalových dnů.“
„Na inscenaci Káti Kabanové může být Salcburský festival opravdu hrdý.“
„Jakkoliv jsou tři ženské charaktery odlišné a původně určené pro různé typy hlasů, Asmik Grigorian dostála své pověsti a se všemi si poradila naprosto obdivuhodně.“
Co všechno se letos vešlo na program Salzburger Festspiele ve dnech 18. července až 31. srpna? Během šesti týdnů se na různých místech na obou březích řeky Salzach uskutečnilo tolik kulturních akcí, že by se o ně v průběhu celé sezóny mohly s úspěchem podělit špičkový operní dům, činoherní divadlo a určitě hned několik koncertních sálů, které si mohou dovolit zvát na svá pódia ty nejrenomovanější umělce. V řeči čísel to vypadalo následovně: na letošním Salcburském festivalu se v blocích odehrálo šest operních inscenací, dvě koncertní provedení oper, pět činoherních produkcí, dvanáct koncertních řad, které čítaly téměř šedesát různých programů, plus nespočet doprovodných akcí a kurzů pro studenty či pro děti... A co všechno bylo na programu 20. a 21. srpna?
„S Brucem Dickeym jsem se seznámila někdy kolem roku 2007 v Collegiu Vocale Gent, poté jsme spolu v průběhu let odehráli několik koncertů.“
„Barbora přišla s nápadem zhudebnit texty trubadúrek – takzvaných trobairitz, básnířek a skladatelek 12. a 13. století.“
„To, že se o Šimonu Brixim nedochovalo mnoho informací, rozhodně neznamená, že by to byl hudebně druhořadý skladatel! Spíš měl v kontextu doby smůlu.“
Hana Blažíková patří k naším nejvýraznějším sopranistkám specializovaným na středověkou a barokní hudbu. Koncertuje se špičkovými světovými soubory po celém světě. S Japonci zpívala ve slavné Carnegie Hall, pod taktovou Johna Eliota Gardinera vystoupila v hlavních rolích tří Monteverdiho oper na Salcburském festivalu, slyšeli ji i návštěvníci slavného benátského Teatro La Fenice. Roky se účastní jako interpret Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V letošním roce v nové funkci uměleckého garanta. A samozřejmě s několika koncerty.
„Nahrávka Houslového koncertu D dur Ermanna Wolf-Ferrariho vzbudila v mezinárodním odborném tisku mimořádný ohlas.“
„Nominace na cenu Opus Klassik jsou rozvrženy do 27 kategorií, v některých je až několik desítek titulů. S Beikircherem jsou ve stejné kategorii také Kahánek a Šporcl.“
„S Jakubem Hrůšou, úspěšným s nahrávkou tří verzí Brucknerovy Romantické, jsou mezi nominovanými v kategorii Dirigent roku například Gardiner, Barenboim, Petrenko, Pappano, Rattle nebo Thielemann.“
Plzeňská filharmonie se objevila v nominacích na prestižní německou hudební cenu Opus Klassik. V Německu vydané CD s díly italského skladatele Ermanna Wolf-Ferrariho, jehož sólistou je houslista Alban Beikircher a dirigentem Chuhei Iwasaki, je zařazeno ve dvou kategoriích postihujících instrumentální sólistické výkony a koncertní snímky. Jde o stejné ceny za významné nahrávací počiny v oblasti klasické hudby, na které jsou nominováni také dirigent Jakub Hrůša, pianista Ivo Kahánek a houslista Pavel Šporcl.
„Collegium 1704 až doposud uvádělo české autory v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček.“
„Spolu s Jakubem Hrůšou je tvůrcem inscenace Janáčkovy Káti Kabanové mezinárodně proslulý australský režisér Barrie Kosky.“
„West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Danielem Barenboimem zahrají Smetanovu Mou vlast.“
Na Salcburském festivalu, který v Mozartově rakouském rodišti začíná právě dnes a potrvá tam do 31. srpna, jsou letos v programu významné české stopy. Jakub Hrůša nastuduje s Vídeňskými filharmoniky a mezinárodní sestavou pěvců Janáčkovu operu Káťa Kabanová a Václav Luks tam s Collegiem 1704 uvede Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco. Zazní i Smetanova Má vlast.
„Soustředěná atmosféra skladby jakoby kombinuje obřad s poezií a dojem z liturgie ve velkém prostoru s civilním žalozpěvem.“
„Vznikla monumentální freska s katarzním vyzněním, jedno z nejlepších děl svého autora a jedno z největších děl hudby 20. století.“
„Vzhledem ke skladatelovu pacifismu není dílo jen tryznou za oběti války, ale i jasným protestem proti válčení vůbec.“
Osmdesátiminutový monument, burcující i útěšný, často překvapivě ztišený, evokující nadčasové naléhavé humanistické uvažování o válce, životu a smrti. Takové je Válečné rekviem Benjamina Brittena, které poprvé zaznělo 30. května 1962, přesně před šedesáti lety, při otevření nově dostavěné anglikánské katedrály v Coventry. Nahrávka Johna Eliota Gardinera, živě pořízená v Marienkirche v Lübecku při Šlesvicko-holštýnském festivalu v létě roku 1992, zachycuje všechno potřebné. Má atmosféru, má pečeť mistrovské dirigentské ruky.
Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.
Vyhlašujeme výherce soutěže o CD.
Skoro po čtyřiceti letech se dočkala zvukového záznamu opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Pořídilo ho Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse v lednu 2020 v Opéra Royal ve Versailles, v rámci světového turné souboru. Jde o první původem českou kompletní nahrávku díla a zároveň o teprve třetí záznam této opery v dějinách. Unikátní 3CD vydané Château de Versailles Spectacles získalo prestižní ocenění Trophées 2020 jako nejlepší operní nahrávka roku. Objevilo se také v prestižních seznamech Editor´s Choice a Critics´ Choice britského časopisu Gramophone.
Vyhlašujeme soutěž o CD.
Skoro po čtyřiceti letech se dočkala zvukového záznamu opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Pořídilo ho Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse v lednu 2020 v Opéra Royal ve Versailles, v rámci světového turné souboru. Jde o první původem českou kompletní nahrávku díla a zároveň o teprve třetí záznam této opery v dějinách. Unikátní 3CD vydané Château de Versailles Spectacles získalo prestižní ocenění Trophées 2020 jako nejlepší operní nahrávka roku. Objevilo se také v prestižních seznamech Editor´s Choice a Critics´ Choice britského časopisu Gramophone.
„Bylo obdivuhodné, kolika různých výrazových, dynamických i barevných fazet sólisté i orchestr v proslulé druhé větě Brahmsova dvojkoncertu dokázali docílit.“
„Orchestr byl pro sólisty oporou, ne protivníkem. Nepřeháněl v kontrastech, na niternost, zahloubanost sól odpovídal jemným, měkkým nasazením, ve vzrušených, dravých souhrách sólistů byl adekvátním partnerem.“
„Přímočará tanečnost, jásavost, zářivost a zvonivost Suity A dur doprovázené něžnou lehkostí a podbarvené vřelostí jako by zaplnily prázdnotu Dvořákovy síně.“
Třetí koncert České filharmonie v adventu, v přímém přenosu přenášený Českou televizí, přivedl v neděli 13. prosince k dirigentskému pultu Petra Altrichtera a k sólovým výkonům vyzval dva členy orchestru – koncertního mistra Jana Mráčka (housle) a zástupce koncertního mistra violoncell Ivana Vokáče. K Brahmsovu Dvojkoncertu pro housle, violoncello a orchestr a moll připojil Petr Altrichter Dvořákovu Suitu A dur.
„To, co dokázal Bernstein jen očima, nesvedou mnozí mladí ani celým tělem.“
„Dnes dokáže vítězství v nejprestižnějších dirigentských soutěžích a následná pilná manažerská práce agentur katapultovat dosud neznámou tvář do čela těch nejlepších ansámblů téměř přes noc.“
„Gardiner je geniální umělec, nedostižný a nenapodobitelný hudební vzor, člověk nekompromisní k interpretaci a případným lenivým hudebníkům, ale především k sobě.“
Ondřej Vrabec patří bezesporu k nejtalentovanějším a nejvýraznějším klasickým umělcům současnosti. Skvělý hornista a současně vyhledávaný dirigent, který těží z bohaté interpretační orchestrální i komorní praxe, nedávno zaregistroval krásný úspěch na nové dirigentské soutěži Arthura Nikische. Další významný milník Vrabcovy profesní kariéry je teprve za dveřmi: bude dirigovat Českou filharmonii na společném koncertě, v němž se bude na dirigentském stupínku stát jedinečný John Eliot Gardiner.
Česká filharmonie uspořádá během nadcházejících adventních nedělí čtyři mimořádné koncerty, a to ve spolupráci s Českou televizí. Náš přední orchestr si pozval dirigenty Johna Eliota Gardinera, Manfreda Honecka, Petra Altrichtera, Tomáše Netopila a Ondřeje Vrabce. Sólové party zahrají klavíristé Rudolf Buchbinder z Rakouska a Igor Ardašev, houslisté Jan Mráček a Josef Špaček, violoncellista Ivan Vokáč a trumpetisté Stanislav Masaryk a Walter Hofbauer. Koncerty bude živě vysílat televize na programu ČT art vždy od 20:15 hodin, ke zhlédnutí budou i na Facebooku České filharmonie a dalších partnerů. Provázet všemi večery bude Marek Eben.
Pražský filharmonický sbor otevře v úterý 8. září v kostele sv. Šimona a Judy svou další koncertní sezónu. Na programu ryze vokálního večera jsou díla Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V příštích měsících čekají těleso koncerty na festivalech doma i v cizině, spolupráce s orchestry, včetně Berlínských filharmoniků, i další samostatné a capellové koncerty. Uměleckým partnerem hlavního sbormistra Lukáše Vasilka se od této sezóny stává jako druhý sbormistr Lukáš Kozubík, který nastuduje část tuzemských i zahraničních koncertů.
Českou filharmonii čeká 125. sezona. Otevře ji Mahlerovou Pátou symfonií. V souladu s epidemiologickou situací zatím budou platit mimořádná hygienická opatření, omezení počtu posluchačů a upravený režim pro vstup do Rudolfina. Ohlášené programy se ale nemění. Pouze byla zrušena některá zahraniční turné.
„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“
„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“
„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“
Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.
„Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba.“
„Vídeň byla dlouhou dobu velmi konzervativní, v duchu tradice Johanna Josepha Fuxe; české země byly pro Mozartovu hudební řeč připravenější.“
„Jednou bych strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus.“
Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben. Václav Luks hovoří o italských vlivech v barokní hudbě v Čechách a o pramenech, ze kterých čerpal hudbu pro litomyšlské vstoupení, o nedávném účinkování v náhradní podobě Bachova festivalu v Lipsku, o Beethovenově Misse solemnis, kterou chystá pro Dvořákovu Prahu a pro Svatováclavský hudební festival, ale i o opatřeních proti pandemii, jejichž ekonomické následky se ještě projeví.
„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“
„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“
„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“
Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý - ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.
„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“
„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“
„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“
Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.
„Do Bachovy hudby se můžete nořit jakkoli hluboko - a vždy tam najdete něco ohromujícího.“
„Bach pokaždé ´zafunguje´, jak se dnes s oblibou říká.“
„Bach je nezničitelný.“
V sobotu 21. března a pak znovu v úterý 31. března uplyne 335 let od narození Johanna Sebastiana Bacha. Záleží na tom, podle kterého kalendáře, jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. I tom hovořila KlasikaPlus se skladatelem a sbormistrem Lukášem Hurníkem. Nicméně hlavní otázky se týkaly Bachovy hudby. A protože je zpovídaný šéfredaktorem stanice D–dur Českého rozhlasu, která nabízí 24 hodin denně klasickou hudbu, tak samozřejmě přišla řeč i na aktuální vysílání k Bachovu výročí.
