Poslední den prvního festivalového víkendu 35. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov měla ožít i klášterní zahrada. Z důvodu nepříznivého počasí se však pořadatelé museli uchýlit k mokré variantě. Příznivci klasiky i argentinského tanga tak o očekávané vystoupení dámského dua Pavly Tesařové a Markéty Laštovičkové nepřišli.

Nedělní déšť, který od rána 19. července tvrdošíjně bubnoval na střechy českokrumlovských domů, dával tušit, že pro první z cyklu komorních koncertů v klášterní zahradě se bude muset najít náhradní místo. Vyšlo vstříc školící centrum v podzámčí, a tak se avizovaný koncert Dua Tesařová&Laštovičková mohl odehrát v historických a po akustické stránce příhodnějších prostorách. Začátek vystoupení se posunul o patnáct minut, aby se na nové místo mohli přesunout všichni, kteří se i přes nepřízeň počasí vypravili za nadějnou houslistkou a její kolegyní, profilující se neméně úspěšně v oblasti akordeonové hry. 

Houslistka Pavla Tesařová se do festivalového dění zapojila již v pátek v rámci zahajovacího koncertu. Byla to ona, která, ač neohlášena v programu, suverénně a s velkým citem přednesla na svém novém postu koncertního mistra Prague Philharmonia houslová sóla orchestrální suity Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova. V neděli se spolu se svou kolegyní, akordeonistkou Markétou Laštovičkovou tentokrát obrátila nejen ke klasickým, ale i k populárním žánrům. Markéta Laštovičková, někdejší studentka ze třídy našeho předního akordeonisty Ladislava Horáka, usiluje podobně jako on o uznání místa svého nástroje v oblasti klasické hudby. O jeho propagaci se stará i jako pedagožka vydáváním sešitů akordeonové hry pod názvem Simply Happy. Pro své vystoupení použila nástroj italské výroby s knoflíkovým systémem značky Bugari. 

Hned v úvodu zaznělo známé tango Richarda Galliana, vzápětí po něm následovala série sólových kompozic z oblasti klasické hudby, jejichž orchestrální partitura byla upravena do akordeonového partu. Takto si posluchači nejprve vyslechli virtuózní Introdukci a Rondo capriccioso pro housle a orchestr a moll, op. 28 Camilla Saint-Saënse, v němž houslistka plně zúročila svou technickou brilanci, zdravou muzikalitu a vřelý plný tón, vyrovnaně znějící po celém rozsahu nástroje. Akordeonistka ji sekundovala s plným pochopením odlišnosti jednotlivých částí. Její doprovodný part byl o poznání jednodušší v následující skladbě Antonia Vivaldiho ze známého cyklu Čtvero ročních dob, kde vyjádření atmosféry bouře spočívá především ve virtuozitě sólového houslového partu. Díky popularitě cyklu a stylovému pojetí Vivaldiho to byla právě tato skladba, která vedla ke spontánnímu vřelému ohlasu ze strany publika. Akordeonistka se na koncertě představila nejen jako zdatná hráčka, ale i skladatelka. Z její tvorby např. zazněla třívětá skladba, v jejíchž jednotlivých částech autorka použila prostředky tří stylových období – barokní, romantické a soudobé hudby. 

Ve druhé části programu se interpretky přeorientovaly na skladby populárnějšího ražení. Zazněla jímavá melodie písně o chudém chlapci prodávajícím tulipány, kterou Franck Angelis zkomponoval na počet Astora Piazzolly. Následovalo houslové sólo Johna Williamse z filmu Schindlerův seznam, po ní opět jedna z kompozic Laštovičkové Tango melancolico, zdařilý stylový ohlas tance, který si ve dvacátých letech 20. století jako export z Argentiny podmanil Evropu. Z bohaté Piazzollovy tvorby, charakterizované stylem tango nuevo, zaznělo skladatelovo známé Libertango, jež obě hráčky nabily potřebným nábojem. Ženské duo se s publikem rozloučilo známým Čardášem neapolského skladatele Vittoria Montiho, jehož pomalému lašanu dalo potřebné napětí, ohnivé frišce pak veškerý temperament svého mládí. Přítomné obecenstvo po zásluze odměnilo vystoupení mladých interpretek ovacemi vstoje.

Foto: M. Tesař, archiv KlasikaPlus.cz (ilustrační)

Facebook X E-mail WhatsApp