„Robert a Clara se přirozeně ovlivňovali, protože si navzájem porovnávali a sdíleli své nápady a skladby, ale přesto mám pocit, že se stylově liší.“

„Pokud budu interpretovat stejnou píseň s různými klavíristy, bude se vždy lišit podle toho, s kým zrovna zpívám – to je na tom to krásné.“

„Malcolm je jedním z nejcitlivějších, technicky nejlépe vybavených klavíristů s obrovskými znalostmi písňové tradice, historie a jazyků. A je také dobrý zpěvák!“

Letošní Pražské jaro přivítá mimo jiné i švédskou sopranistku Miah Persson. Pěvkyně, která na světové operní scény vstoupila na přelomu tisíciletí, se zapsala do povědomí především v rolích z oper W. A. Mozarta, s nimiž se objevila v Salcburku, Metropolitní opeře, Královské opeře Covent Garden či na festivalu v Glyndebourne. Ztvárnila například i Maršálku v Růžovém kavalírovi Richarda Strausse a další úlohy. Do jejího uměleckého portfolia patří též písňové projekty a právě jeden originální představí spolu s pianistou Malcolmem Martineauem pražskému publiku.

Spojí v něm cyklus Roberta Schumanna Láska a život ženy a písně Clary Schumannové se skladbami skandinávských autorů, které v jejím výběru volně navazují na Schumannovo proslulé dílo. Vedle Edvarda Griega a Jeana Sibelia to budou Gösta Nystroem, Ture Rangström, Wilhelm Stenhammar, Bo Linde, Hugo Alfvén a Lars-Erik Larsson.

Robert Schumann je proslulý skladatel, ale jeho žena Clara se do dějin zapsala spíše jako klavíristka. Jaký dojem na vás dělají její písně? Projevuje se v nich vliv Roberta, anebo měla vlastní styl?

Její písně miluji a často je spojuji se skladbami Roberta Schumanna. Ano, Clara byla známější jako klavíristka, ale myslím si, že její písně a další skladby si drží úroveň. Samozřejmě že oba se ovlivňovali, protože navzájem porovnávali a sdíleli své nápady a skladby, ale přesto mám pocit, že se stylově liší. Clara je živelnější a vášnivější, ale přesto dokáže být upřímná.

Jak vznikl nápad spojit písně Roberta a Clary s písněmi skandinávských autorů?

Skandinávské písně se vždy snažím zařadit do svých recitálových programů a toto mi přišlo jako skvělá příležitost. Severské země mají velkou písňovou tradici a mnoho z těchto písní pojednává přirozeně o lásce. Proč tedy neudělat skandinávskou verzi cyklu Láska a život ženy a nepředstavit některé méně známé skladatele, ale ve známém hudebním a příběhovém rámci?

Myslím, že pokud jde o skandinávskou hudbu, většina milovníků klasické hudby v Česku zná především Edvarda Griega a Jeana Sibelia, případně Carla Nielsena. Takže většina skladatelů, jejichž písně uvedete, asi bude pro posluchače nová. Mohla byste tyto autory charakterizovat? Mají například něco společného, nebo jsou to zcela odlišné osobnosti?

To je zajímavá otázka, myslím, že by se mezi jednotlivými skladateli daly najít podobnosti – mnozí z nich byli nejen skladatelé, ale také dirigenti, pedagogové, klavíristé či houslisté a žili zhruba ve stejné době. Jejich styl, temperament a používání hudebních barev se však liší. Proto je skvělé, že v našem programu budeme moci představit tolik různých skladatelů.

Robert Schumann i autor textu k cyklu Láska a život ženy Adalbert von Chamisso působili v 19. století, kdy hlavním úkolem a cílem ženy bylo manželství. Někteří z vámi vybraných skandinávských skladatelů už svou tvorbou zasáhli do 20. století. Mělo to nějaký vliv na jejich pohled na ženu a její (nezávislý) život?

Do jisté míry ano. Například skladba Larse-Erika Larssona Kyssande vind je modernější a pojednává o vášni a nevěře.

Lásku a život ženy nahrávaly sice i sopranistky – jmenujme třeba Irmgard Seefried nebo Edith Mathis –, ale většinou spíše mezzosopranistky. Může být tento písňový cyklus pro soprán v něčem problematický?

Ne, to si nemyslím. Pokud máte dobrý střední rejstřík, neměl by to být problém.

Při interpretaci písní je důležitá spolupráce s klavíristou. Jak může klavírista pomoci a inspirovat? Malcolm Martineau je jedním z nejvyhledávanějších doprovázečů. Čím je výjimečný?

Klavírista má na provedení přirozeně velký vliv. Já přijdu připravená a s nějakým názorem, ale klavírista rovněž. Během zkoušek tedy společně hledáme barvy jednotlivých písní a způsob, jakým je chceme vyprávět. Pokud budu interpretovat stejnou píseň s různými klavíristy, bude se vždy lišit podle toho, s kým zrovna zpívám – to je na písňových recitálech krásné.

Malcolm je jedním z nejcitlivějších, technicky nejlépe vybavených klavíristů s obrovskými znalostmi písňové tradice, historie a jazyků. A je také dobrý zpěvák!

Písním se věnujete soustavně. Pomáhají vám či ovlivňují vás nějak při interpretaci operních postav? A co naopak?

Samozřejmě že ano! Když studuji operní roli, ponořím se do postavy, jejích pocitů a života, které jsou jiné než moje vlastní. Zkušenosti, které jsem získala při studiu různých postav, pak mohu přidat do svého písňového repertoáru.

V divadlech jste ztvárnila řadu rolí v Mozartových operách. Jaký význam má Mozart pro zpěváka, co se z něj může naučit? A kdo vám byl v interpretaci Mozarta největším vzorem?

Dobrá otázka. Mozart není pro každý hlas, ale to, co se podle mne z jeho oper může mladý pěvec naučit, je fantastický dramatický výraz charakterizující různé postavy, velmi blízký textu a lidským emocím. Umění recitativů by se mělo učit na Mozartovi!

Když jsem já studovala Mozarta, byly mými vzory Anna Moffo, Barbara Bonney, Elisabeth Schwarzkopf a Mirella Freni. 

Ve svém repertoáru máte také Benjamina Brittena, konkrétně operu The Turn of the Screw (Utahování šroubu). Čím je pro vás zajímavá?

Všemi těmi psychologickými zvraty a proměnami, které zasahují nejen mou postavu, to jest Guvernantku, ale i všechny ostatní. A samozřejmě geniálním způsobem, jakým Britten komponoval.

Zpívala jste někdy českou hudbu, například Dvořáka nebo Janáčka?

Ne, bohužel ne… Nejblíže k české hudbě jsem se dostala Rusalčinou písní o měsíčku, kterou jsem mnohokrát uváděla na koncertech.

Na rozdíl od žen v době Roberta Schumanna dnešní ženy mají rodinu i profesi, případně si mohou vybrat, čemu dají přednost. Jak vy sama zvládáte svou náročnou profesi a soukromý život?

Velmi pečlivým plánováním. Můj manžel je také zpěvák, takže musíme neustále plánovat a dvojnásob pozorně kontrolovat diáře, aby jeden z nás byl většinu času doma. A důležitá je také pomoc celé naší úžasné rodiny a přátel.

Foto: Reka Choy RCP, ONL / Ugo Ponte, Metropolitan Opera / Ken Howard, Thomas-Oliemans, S-clicks

Facebook X E-mail WhatsApp