Mladý sbor z Heidenheimu překvapil v Jihlavě výjimečným vystoupením
„Zaujala čistá a jistá intonace, lehkost tvoření tónu, a to i v sopránech, které byly měkké a zářivé.“
„Zcela perfektní byla dikce, o to cennější, že se zpěváci museli orientovat nejen v němčině, ale především v angličtině a latině, a dokonce překvapili i češtinou.“
„Thomas Baur zahájil skladbou Leoše Janáčka Kačena divoká s překvapivou procítěností.“

Festival Mahler Jihlava s podtitulem Hudba tisíců se pomalu chýlí ke konci. V gotické síni radnice vystoupil na koncertě Junger Kammerchor Ostwürtenberg z Heidenheimu, partnerském městě Jihlavy. Sbor letos slaví dvacet let své existence a vystoupení v Jihlavě bylo pro něj důležitou událostí. Přednesl průřez svého repertoáru od staré hudby až po současnost, a to vše v exkluzivním podání a cappella. Představili se dva sbormistři, Maddalena Thatshow a Thomas Baur.
Počátek koncertu vyzněl poněkud chaoticky, neboť nejprve zazněly tři skladby, které slyšitelně nekorespondovaly s programem, který mělo publikum k dispozici. Až poté vystoupil ze sboru muž, který začal anglicky informovat publikum o změně v programu. Malý šum v publiku dával najevo, že angličtina není tím správným jazykem, vždyť se Jihlava historicky hlásila k německému jazyku. Rychle nastoupila fotografující pořadatelka a začala překládat. Až nyní se dostaly k publiku informace, že pořadí skladeb je oproti programu změněno a po částech se postupně zpřesňovaly.
Tak se publikum dovědělo, že sled čísel v programu je dán na základě výběru členů sboru, kteří předkládají publiku takový repertoár, který sami považují za nejlepší, samozřejmě po následné korekci sbormistrů. Jak bylo obecenstvo ujištěno, ten večer byla provozována především hudba, která jim šla ze srdce. První polovinu koncertu dirigovala Maddalena Thatshow a na úvod se sbor o čtyřiceti pěti členech představil energicky podaným spirituálem Jestera Hairstona Call Tell the World. Následovala skladba Alberta Beckera Bleibe Abend will es werden, po ní Michaela Waldenbyho Dulce lumen a Carry Your Heart Connora Kopina. Tyto tři skladby byly pomalé a klidné a charakterizovalo je měkké proplétání hlasů a barevná hra s dynamikou.

Po tomto úvodu bylo jasné, že nejde jen tak o ledajaký amatérský mládežnický sbor. Těleso slaví dvacet let trvání a téměř všichni členové sboru byli snad jen o málo let starší. Zaujala čistá a jistá intonace, lehkost tvoření tónu, a to i v sopránech, které byly měkké a zářivé, a základem barvy sboru byly hutné a barevné basy. Tenoři a alty tvořily pevnou a bezpečnou strukturu skladeb, a zvukový celek byl vyrovnaný, s přesnou reakcí temporytmu. Zcela perfektní byla dikce, o to cennější, že se zpěváci museli orientovat nejen v němčině, ale především v angličtině a latině, a dokonce překvapili i češtinou. Sbormistryně dávala počáteční orientační tóny bez ladičky, jen zpěvem a s jistotou, která nenechávala na pochybách o jejím absolutním sluchu. Absolventka hudební výchovy, varhanní hry a sbormistrovství na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu po spolupráci s renomovanými sbory nyní působí jako nezávislá sbormistryně.

Vystřídal ji její starší kolega Thomas Baur, germanista, muzikolog a sbormistr s profesionální zkušeností, který působí u tohoto sboru od jeho založení. Zahájil skladbou Leoše Janáčka Kačena divoká s překvapivou procítěností a zajímavou prací s dynamikou. Následovaly skladby v angličtině, The Hymn of Acxiom od Vienna Tenga a Indodana Ralfa Schmitta. Po nich přišel Felix Mendelssohn-Bartholdy a jeho Ehre sei Gott in der Höhe. Z mateřštiny přešli zpěváci do latiny a zazpívali Lux aeterna Edwarda Elgara. Následoval Siegfried Strohbach a jeho Jesus, der Retten im Seesturm, dramaticky vystavěná polyfonní struktura, postupně slábnoucí do pianissima.
Peace I Leave with You Knuta Nysteda překvapilo chromatickými průtahy a disharmonií, se kterou se sbor výborně vyrovnal. Od stejného autora zazněla skladba Immortal Bach, vystavěná vícesborovou technikou, kdy se postavilo kolem stěn gotického sálu pět sborů proti sobě a zpívaly polyfonně, s dynamickými odpověďmi, aby se na konci sešly společně v tonickém akordu. Akusticky dobře zafungoval gotický půdorys i klenby radničního sálu.

Vrcholem večera byla skladba György Orbana s příznačným názvem Daemon irrepit callidus, energická, úderná, se synkopami, které rychle střídaly piano a forte, završené v rychlém accelerandu. Na závěr se ozval opět spirituál, tentokrát Mossese Hogana Bitva o Jericho. Stacaccatto, ostré akcenty provázely ostré tóny sopránů, vznášející se nad dramatickým líčením biblické bitvy.
Publikum dokázalo rozpoznat, že bylo svědkem výjimečného vystoupení s vynikající uměleckou kvalitou a že sbor patří ke špičkám ve svém oboru. To byl jistě i důvod, proč je partnerským sborem Českého filharmonického sboru Brno, který ho do České republiky pozval. Dalším koncertním zastavením bylo vystoupení v kostele sv. Jakuba v Brně se stejným programem v sobotu 12. září. I zde sbor přesvědčil o svých skvělých kvalitách.

Foto: Facebook Junger Kammerchor Ostwürtenberg (ilustrační)
Příspěvky od Karla Hofmannová
- Moravia Brass Band pozval trombonistu Josepha Alessiho. Galakoncert zněl v Brně, čeká ho Rudolfinum
- Liška Bystrouška a Richard Novák. Setkání generací dojalo celý sál
- Varhanice Katta, Wagner a Sibelius. Mystický koncert se konal ve Zlíně
- Dramatický Bludný Holanďan ve Vídni pod taktovkou Roberta Jindry
- Adam Plachetka exceloval ve vídeňském Lazebníku sevillském
Více z této rubriky
- Antonín Dvořák a Erich Korngold v tónech národní paměti
- Brněnské vodojemy naplnilo hudební dědictví Lašska
- Janáčkova první opera s přídechem happeningu
- Proměny času a zvuku aneb Současná hudba si vystačí bez melodie v tradičním smyslu
- Hluboce lidské Dvořákovy písně v reprezentativním podání
- SOČR za vitrážemi, v oku klavírního hurikánu i coby vypravěč symfonické básně
- Moravia Brass Band pozval trombonistu Josepha Alessiho. Galakoncert zněl v Brně, čeká ho Rudolfinum
- Sice jen koncertně, ale úspěšně! Rossiniho Le Comte Ory v Praze
- Slovenská filharmonie zahájila sezonu
- Komorní dialog zobcové flétny a cembala. Bachovy sonáty v podání Jakuba Kydlíčka a Vojtěcha Spurného