„Průběh díla měl Petrdlík pevně v rukou.“

„Sopránový hlas Radky Sehnoutkové je velmi žijící, intonačně jistý, a nikoli předimenzovaný ve vibratu.“

„V části Domine Jesu Christe bylo radostí poslouchat nosný a čistý zvuk sopránů sboru.“

Divadlo Josefa Kajetána Tyla uvedlo ve spolupráci s plzeňským katolickým biskupstvím první z plánovaných duchovních děl – Mozartovo Requiem, a to v čerstvě opravené katedrále svatého Bartoloměje. Podle slov biskupa Tomáše Holuba by mělo být každý rok v tomto „dušičkovém“ čase uvedeno jedno z podobných duchovních děl. Koncert nastudoval dirigent Orchestru opery DJKT a zároveň její šéf Jiří Petrdlík. Účinkoval Sbor a Orchestr opery a sólisté Radka Sehnoutková, Jana Foff Tetourová, Tomáš Kořínek a Andrii Kharlamov. Sbor připravil sbormistr Jakub Zicha.

Ve zcela zaplněné plzeňské katedrále, která prošla v letech 2018 až 2021 revitalizací z pětadevadesáti procent dotovanou Evropskou unií, se odehrálo už více kulturních akcí. Katedrálu slavnostně otevřel koncert Plzeňské filharmonie 2. června 2021. Zaznělo zde tehdy mimo jiné Te Deum Antonína Dvořáka. Katedrála také hostila Plzeňský varhanní festival. Prostory ožívají.

V úvodních slovech zaznělo v pátek přání nechat dveře katedrály otevřené pro taková setkávání i v budoucnu. Dirigent Petrdlík se poté ujal řízení díla. Jeho průběh měl pevně v rukou. Dirigoval doslova celým tělem. Přesto nezabránil třeba mírnému poklesu tempa v části Kyrie eleison nebo neuměl více motivačně spolupracovat s mužskou částí sboru, která se bohužel místy zvukově ztrácela ve stínu průbojnějších ženských hlasů. Zejména soprán sboru opery výborně frázoval a vhodně využíval akustiky prostoru katedrály. V části Tuba mirum se poprvé představili všichni sólisté. Osobně mi vadilo poněkud kovové zabarvení hlasu basového partu přizvaného sólisty Andriie Kharlamova, a to přesto, že se jedná o vítěze prestižní Pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech z roku 2019. Ostatní sólisté, členové souboru Opery DJKT, interpretovali své party, byť z velmi neobvyklého místa první lavice otočeni do publika, pozoruhodným způsobem. Že by se opravdu nenašlo místo vedle dirigenta? Křehký, a přitom v potřebných místech průbojný sopránový hlas Radky Sehnoutkové je velmi žijící, intonačně jistý, a nikoli předimenzovaný ve vibratu. Sametově zabarvený alt Jany Foff Tetourové sopránu vynikajícím způsobem sekundoval. Tenor Tomáše Kořínka byl přirozený, příjemně znějící.

V části Domine Jesu Christe bylo radostí poslouchat nosný a čistý zvuk sopránů sboru. Část Benedictus byla velmi vřele podána, mile překvapil intonačně bezchybný zvuk žesťů. Závěrečné Allegro v části Lux aeterna vyznělo jako přirozený vrchol díla. Orchestr podal velmi dobrý výkon.

V těchto dnech, kdy si lidé připomínají otázku života a smrti a odpuštění, je velmi inspirující, že pořadatelé zařazují k nastudování velká duchovní díla. Pokud ještě k tomu zaznějí v sakrálních prostorách, zážitek pro návštěvníky je umocněn. Plzeňské uvedení Requiem bylo vydařené.

Foto: Milan Svoboda