„Sólista hrál Haydna hravě a rozšafně a jejich spolupráci bylo radost sledovat.“

„Sommerova skladba si vtipně, ale nepřeháněně pohrává s dvořákovskými motivky a je posluchačsky vděčná.“

„Mladí udělali kus práce a zahráli opravdu profesionálně.“

Skvěle zahraný Čajkovskij, posluchačsky vděčně koncipovaná nová současná skladba a zdařilý doprovod mezinárodně úspěšného mladého violoncellisty… Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy při úterním koncertě mezinárodního hudebního festivalu prokázali v Rudolfinu velký talent a dosvědčili i značnou píli. Publiku nabídli plnohodnotný program, žádnou studentskou akci. Samozřejmě z velké části i díky dirigentu Tomáši Netopilovi, který za jejich přípravou stál při Letní hudební akademii Kroměříž a pak i nyní v posledních dnech v metropoli.

Čajkovského Serenádu C dur zahrálo zhruba třicetičlenné těleso ve velkém plném zvuku. V první větě to bylo ve svižném tempu, v přesné souhře a artikulaci, s krásným espressivem a výrazovými vzdechy, ve druhé s pěkně vypointovaným valčíkovým rytmem, ve třetí ve vlnách s posmutnělostí i vášnivostí a krásně ztišeným zastavením před závěrem, ve finále s patosem i s bravurou.

Arménského cellistu Narka Hakhnazaryana předtím doprovodili v Haydnově Koncertu C dur (objeveném v šedesátých letech v Praze) také velmi stylově, s citem a pozorně. Sólista hrál dílo hravě a rozšafně a byla radost jejich spolupráci sledovat.

Úvod večera patřil novince z pera Lukáše Sommera s názvem Dvořák Airlines. Světovou premiéru neměla nyní na Dvořákově Praze, ale už o měsíc dříve v Kroměříži. I tentokrát potvrdila, že je šikovně napsaná v polaritě lyriky i energičnosti, že si vtipně, ale nepřeháněně pohrává s dvořákovskými motivky a že je posluchačsky vděčná. Partitury se zhostili mladí studenti dostatečně suverénně, aby vyzněla jako vydařená kompozice, která by se mohla dostati do repertoáru stálých těles.

Projekt Mladých filharmoniků Dvořákovy Prahy se v návaznosti na Letní hudební akademii Kroměříž realizoval letos vůbec poprvé. Loni se sice kurzy konaly, ale nebylo tam možné uskutečnit výuku orchestrální hry, a tak těleso pro pražský festival vzniklo tehdy jinak.

Letos bylo sice Rudolfinum při této příležitosti jen poloplné, ale důvody jsou zřejmé. Nabídka je po dlouhém půstu daném koronavirovými omezeními momentálně předimenzovaná a lidé se navíc ještě bojí, šetří, odvykli… Kdo ale přišel, věděl, proč jde. Už srpnový koncert v Kroměříži byl výborný. Mladí ale udělali ve zkouškách v Praze ještě kus další práce a zahráli pak opravdu profesionálně. Přitom jim je maximálně čtyřiadvacet a některým ještě o dost méně.

———

O zmiňovaném srpnovém koncertě v Kroměříži, kde zazněly stejné skladby jako nyní v Praze, jsme psali podrobně v ReflexiPlus nazvané Mladistvý elán a dirigentova činorodost.

Foto: MHF Dvořákova Praha / Petra Hajská