Asi dvacet posluchačů se sešlo ve čtvrtek 14. května v kulturním centru Velký mlýn v Libni, aby byli účastni první části kompletního provedení písní Jana Václava Huga Voříška v novém překladu Václava Koudelky. Kromě iniciátorky projektu a hráčky na klávesové nástroje Aleny Hönigové vystoupili také sopranistka Magdalena Rovenská a tenorista Eduard Kácal.

KlasikaPlus.cz o konání tohoto koncertu informovala dne 9. května, o celém projektu oživení Voříškova díla byl obsáhlý rozhovor s jeho protagonistkou Alenou Hönigovou zveřejněn na těchto stránkách téměř na den přesně před rokem. Z velmi familiárně vedeného průvodního slova Aleny Hönigové se dalo soudit, že její koncerty mají stálý věrný okruh příznivců. Je-li tomu tak, pak program koncertu nebyl vůči nim korektní. Všechny uváděné písně totiž zazněly v Koudelkově překladu již 15. května loňského roku v Divadle Kolowrat v tzv. poloscénickém představení, tedy i se stejnými rekvizitami. KlasikaPlus.cz o tom zveřejnila podrobnou reflexi. Svoji novodobou premiéru měly tedy ve čtvrtek pouze tři Voříškovy písně: Přátelství, Probuzení a Pro tebe.

Tentokrát se interpretace kromě sopranistky Magdaleny Rovenské, která písně přednesla na loňském koncertu, ujal i tenorista Eduard Kácal. Je studentem zpěvu na Fakultě umění Ostravské univerzity, dosáhl řady úspěchů na pěveckých soutěžích a má za sebou již několik účinkování v operních divadlech. Má velmi příjemný tenor pozoruhodné barvy, zpívá přirozeně bez jakékoliv námahy a postihl dobře i komorní charakter písní. K příjemnému výkonu Magdaleny Rovenské nelze říci více, než co bylo napsáno ve zmíněné loňské reflexi. Jejímu autorovi vadilo vibrato, tentokrát si pěvkyně takovou výtku nezaslouží, její hlas zněl velmi příjemně a i ona respektovala komorní charakter písní odpovídající dynamikou.

Klavírního doprovodu na kopii historického nástroje se ujala Alena Hönigová, přednesla také několik sólových skladeb, z nichž zaujala nejvíce Ekloga č. 5 Václava Jana Tomáška.

Tištěný program obsáhle referuje o potížích, které měl Petr Koudelka s překladem, resp. s novými texty Voříškových písní. Kladu si otázku, zda má tak náročná práce vůbec smysl v době, kdy se např. v operních divadlech vše zpívá v originále. Navíc je bohužel v Koudelkových textech mnoho chyb v délce samohlásek ve vztahu k hudbě. Nedomnívám se, že by nový překlad strhl o písňovou tvorbu J. V. H. Voříška vlnu zájmu.

Závěrem několik slov o již zmíněném „poloscénickém provedení“, jak je večer charakterizován v tištěném programu koncertu. K tomu, aby se koncert dal takto prezentovat, chybí minimálně to základní: Aby pěvci zpívali zpaměti. Několik rekvizit, které pěvci použili, z koncertu představení neudělá. Další písně budou uvedeny 21. května v Divadle Kolowrat, tentokrát by měl být součástí večera tanec. Věřme, že se tak „poloscénickému provedení“ koncert přiblíží více.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz, archiv Slezského divadla Opava (ilustrační)

Facebook X E-mail WhatsApp