Zlínský festival Talentinum patří už dlouho a neodmyslitelně k činnosti Filharmonie Bohuslava Martinů. Tradičně, už od roku 1972 představuje mladé umělce, kteří však již sklízí úspěchy na mezinárodních soutěžích a pódiích. Na koncertě 14. května v Kongresovém centru vystoupili spolu s filharmonickým orchestrem bicistka Anežka Nováková, hobojistka Bohdana Tesařová a houslista Kryštof Kohout, ale orchestr se představil i samostatně s beethovenovským číslem. Celý večer dirigoval Jáchym Svoboda a obecenstvo všechny účinkující odměnilo nadšenými ovacemi.

Vstupní předehra Coriolan, op. 62 Ludwiga van Beethovena měla zahřívací charakter pro orchestr i dirigenta Jáchyma Svobodu, který si dal záležet na preciznosti rytmu i práci s dynamikou a s kontrasty. Bylo znát, že všichni si na sebe postupně zvykají a že dirigent postupuje velmi pečlivě a obezřetně. To se vyplatilo a Svoboda si postupně rozuměl nejen s orchestrem, ale i se všemi postupně přicházejícími sólisty. 

Zvědavost publika vzbuzovala především marimba, která byla od počátku koncertu nachystaná před orchestrem. Krásná dívka v nápaditých efektních černobílých šatech se chopila mnoha paliček a postavila se za nástroj se samozřejmým sebevědomím. Koncert pro marimbu a orchestr estonského skladatele Erkki-Sven Tüüra nebyl vůbec kouzelně melodický, naopak z něho čišela syrovost a přírodní naturel. Údery perkusí, pizzicato violoncell a kontrabasů a obecně rytmizace navodila tajemnou, až hrůznou atmosféru. Dramatičnost vzbuzovaly disonance a složité rytmické modely, kdy se marimba prolínala s orchestrem a měnily se barvy instrumentace. Virtuózní sóla marimby podkreslovaly svítící housle s prosazujícími se sóly Pavla Mikesky a v krátkých sekvencích probleskovaly i sólové vstupy jednotlivých dechových nástrojů. Ostinátní rytmus orchestrálního doprovodu dával prostor pro virtuózní hru marimby, kdy měla sólistka mnoho jedinečných příležitostí ukázat své kvality. Nadšené ovace následovaly a trvaly dlouho.

„Jsem v posledním ročníku JAMU u profesora Martina Opršála a hra na marimbu mě baví ze všech bicích nástrojů nejvíc. Mám teď rozdělaných několik projektů, takže budoucnost neřeším. Nejvíc asi teď spolupracuji s violoncellistou Alessandrem Mastraccim, máme spolu duo ArcoBattuto a moc nás baví hledat nové zvukové možnosti,“ svěřila se Anežka Nováková po vystoupení. Tüürova skladba prý zazněla v České republice podruhé, před mnoha léty ji hrál právě profesor Martin Opršál, tehdy jako mladý začínající perkusionista. 

Po přestávce se před orchestr postavila Bohdana Tesařová, hobojistka, která již přes své mládí sbírá ocenění ze soutěží domácích i mezinárodních; v americkém Bostonu se například ocitla ve výběru šesti nejlepších mladých hudebníků světa. Hraje jednak sólově, ale také v duu se svojí sestrou, houslistkou Pavlou Tesařovou; pro toto duo již vzniklo několik nových skladeb.

Ve Zlíně interpretovaný Koncert C dur pro hoboj a orchestr, K. 314 Wolfganga Amadea Mozarta má tři věty: 1. Allegro apperto, ve kterém hobojistka perlila v rychlém tempu, s precizovaným rytmem spolu s orchestrem, 2. Adagio non troppo, které podal orchestr v pomalém tempu s širokou kantilénou, jež hoboji příliš neseděla a kdy ostřejší témbr nástroje zněl poněkud jednotvárně, a 3. Rondo. Allegretto, co přineslo opět rozverné téma, které hoboj s nadšením převzal od orchestru a pokračoval s brilantní technikou. Vrcholem skladby byla kadence, což byla příležitost pro sólistku plně předvést technickou ekvilibristiku, za což se jí obecenstvo odvděčilo nadšeným potleskem. 

Posledním mladých umělcem, který se během večera představil, byl houslista Kryštof Kohout. (Nedávno vydaný rozhovor čtěte ZDE.) Má oproti dívkám více zkušeností z mezinárodních pódií a ze spoluprací se světovými orchestry. Nedávno dokonce debutoval v newyorské Carnegie Hall a mimo jiné je i stálým hostem Edinburského festivalu. Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226 Bohuslava Martinů, který publiku v tento večer zahrál, hrál nedávno společně s BBC Orchestra. 

Od prvních taktů bylo zřejmé, že se jedná již o vyzrálého houslistu, jehož technika je výsostná. 1. Allegro moderato zahájil orchestr plným zvukem, do kterého vpadly housle s expresivním výrazem. Rytmizované téma znělo v discantu zářivě a ve spodní poloze dramaticky, středy byly poněkud zastřené. Následnou kantilénu podal sólista s naléhavým výrazem spolu s orchestrem. 2. Andante zahájily nesměle postupně dřevěné dechové nástroje, následované procítěným a vroucím sólem houslí, podloženým ostinato doprovodem orchestru, postupně vrcholícího crescendem do fortissima, nad kterým housle zářily. 3. Allegretto nastoupil orchestr po krátkém odsazení s rychle rytmizovanou částí, housle se vrátily k počáteční expresi. Orchestr pomalu nabýval na síle, synkopy s akcenty se hnaly spolu s houslemi do acceleranda a energického závěru. Nadšené ovace patřily umělci, který právem šíří jméno České republiky ve světě a české publikum se jistě může těšit na některý z dalších jeho koncertů. 

Talentinum tedy do puntíku splnilo slib, že představí nadané, nadějné mladé hudebníky, kteří budou brzy oslovovat svým uměním hudbymilovné posluchače, a to nejen z českých, ale i ze světových pódií.

Foto: Pavel Petruška

Facebook X E-mail WhatsApp