PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Dirigent Andrej Borejko přijíždí do Ostravy, aby 25. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu uvedl s Janáčkovou filharmonií pozoruhodný program postavený na dílech ruských skladatelů. Zazní Stravinského Pohřební zpěv, skladba považovaná více než jedno století za ztracenou, dále Svatba téhož autora a Rachmaninovův Druhý klavírní koncert s klavíristou Lukášem Vondráčkem. Borejko, který v letech 2019 až 2024 vedl Varšavskou filharmonii, patří k dirigentům s mimořádně širokým repertoárem. Nicméně Stravinskij, Šostakovič a další ruští autoři tvoří osu jeho repertoáru a jejich hudba v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevírá i otázky vztahu k ruské hudební tradici, historickému kontextu a dnešnímu světu.

Nedělní večer v olomoucké katedrále sv. Václava patřil slavnostnímu zahájení Podzimního festivalu duchovní hudby. Ačkoliv umělci Prague Philharmonia pod taktovkou Jiřího Habarta a se sopranistkou Veronikou Rovnou odvedli vysoce profesionální výkon, samotná koncepce programu nabízí prostor k zamyšlení. Úvodní Studie pro smyčcový orchestr (1943) Pavla Haase vnesla do sálu silný emocionální náboj, následný krok k jiskřivému a radostnému Mozartovu motetu Exsultate, jubilate však přinesl možná až příliš příkrý kontrast. Závěr večera pak obstarala Beethovenova Symfonie č. 7 a ačkoliv se jedná o strhující dílo plné rytmické hybnosti a životní energie, je esencí absolutní světské hudby, čímž se od avizovaného duchovního rámce celého festivalu přece jen poněkud odklání.

Letos v dubnu uvedl Supraphon na trh pozoruhodný rejchovský projekt: dvojalbum s kompletní nahrávkou Rejchových Šesti klavírních trií, op. 101, kterou na objednávku šéfproducenta klasické hudby Supraphonu Matouše Vlčinského pořídilo Trio Bohémo. První tři tria tohoto opusu sice už natočilo – před více než třiceti lety – Guarneri trio, jako komplet však vycházejí tato Rejchova tria vůbec poprvé.

Technologický pokrok je nepopiratelný. Ale stejně nepopiratelná je i skutečnost, že umění není jen produkt. Je to vztah mezi dílem a člověkem… A nebo jinak: Umělá inteligence dnes dokáže vytvořit obraz, povídku i symfonii. Ale dokáže vytvořit hodnotu? Umění nikdy nebylo jen o výsledku — vždy bylo o člověku, který za ním stojí…

Klarinetissimo známe především jako jednodenní workshopy, během nichž se mladí klarinetisté různých věkových kategorií a úrovní setkávají při společném muzicírování. Letní Fantasy Klarinetissimo, které se na konci srpna uskutečnilo v Praze, však nabídlo něco podstatně rozsáhlejšího. Čtyři intenzivní dny naplněné zkouškami, komorní hrou, klarinetovým orchestrem, koncerty i dalšími aktivitami vytvořily téměř malou letní akademii komorní a souborové hry.

Programová řada Opera in Concert mezinárodního festivalu Dvořákova Praha představila na letošním 19. ročníku operu Jakobín, kdy nepřítomnou scénickou složku se interpretům mezinárodního renomé podařilo kompenzovat skvělými pěveckými výkony a autentickým uměleckým výrazem. Pod taktovkou Tomáše Netopila se kromě sólistů představil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu (sbormistryně Věra Hrdinková). Jednoznačně úspěšná akce se v Dvořákově síni Rudolfina konala 19. září.

Mezzosopranistka Fleur Barron se dlouhodobě specializuje na písňovou tvorbu Gustava Mahlera. Jen v této sezoně bude zpívat jeho hudbu od Melbourne přes Los Angeles až po londýnskou Covent Garden. Mahlerovu Píseň o zemi zazpívá také v Praze, a to hned třikrát na přelomu září a října s Českou filharmonií a dirigentem Danielem Hardingem. Vedle Mahlera se Barron věnuje také soudobé hudbě a opeře – za nahrávku opery Adriana Mater finské skladatelky Kaiji Saariaho získala Grammy. O Mahlerovi, současné hudbě i pěvecké kariéře jsme s umělkyní hovořili před jejím pražským vystoupením.

Podzimní večer v bazilice sv. Jakuba byl návratem k hudbě, která člověka provází od studentských let až do současnosti. Nostalgie, která se vkrádá s koncem léta, se tu spojila s očekáváním — s tou zvláštní směsí radosti, zvědavosti a lehkého napětí, když se chystáte na koncert, který slibuje Bartóka, Bacha a varhanní transkripce, jež mohou překvapit i rozdělit. Bernadetta Šuňavská nabídla večer, který střídal objevné momenty s místy, kde se ukázalo, jak těžké je převést cembalový svět na varhanní píšťaly. A přestože ne vše znělo vyváženě, koncert měl sílu, lidskost i atmosféru, která připomněla, proč se k hudbě člověk stále vrací.

Smetanova opera Libuše v sobě spojuje slavnostní rozměr s plnokrevným dramatem a jemně propracovanou psychologií jednotlivých postav. Supraphon právě vydal její nahrávku, která vznikla v Roce české hudby 2024 jako součást společného koncertního projektu České filharmonie a festivalů Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. S předními českými sólisty v čele s Kateřinou Kněžíkovou ji tehdy pořídil dirigent Jakub Hrůša. V rozhovoru přibližuje Libuši jako živé hudební drama, hovoří o její monumentalitě i psychologické jemnosti, o spolupráci s pěvci, s orchestrem a Pražským filharmonickým sborem i o tom, proč mu při závěrečném „národ český neskoná“ běhá mráz po zádech.

Dva koncerty, které se v rámci festivalu Lípa Musica uskutečnily v domovském městě, v České Lípě, měly jedno společné – možnost až spirituálního soustředění na hudební krásu. A také místo konání: baziliku Všech svatých v historickém centru. V pátek večer tam zpíval soubor Voces8 jemnou vokální hudbu od renesance po současnost, v sobotu večer tam klavíristka Terezie Fialová přednesla Roční doby žijícího klasika Pēterise Vaskse. Poobakrát šlo o víc než jen o běžný koncert.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 21. do 27. září?

Bez jakýchkoli okázalostí se ve středu 16. září uskutečnil první koncert, na němž se coby šéfdirigent Filharmonie Hradec Králové představil letos čtyřiatřicetiletý Jiří Habart. Večer v Sále Soni Červené měl slavnostní nádech díky programu v podobě provedení Smetanova cyklu Má vlast, žádných proslovů a vyznání tentokrát nebylo zapotřebí. Lze kvitovat, že z pódia promlouvala toliko poctivě nastudovaná hudba.

V pátek 18. září se ve Dvořákově síni pražského Rudolfina uskutečnilo finální kolo jubilejního, již šedesátého ročníku mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga. Uskutečnilo se v rámci festivalu Dvořákova Praha, v přímém přenosu bylo vysíláno do éteru, provázeno redakčním komentářem. Vítězství v kategorii strunných a klávesových nástrojů patří mladé japonské houslistce jménem Lin Tokura.