PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Když jsem zpíval Vodníka v Rakousku, hrál Orchestr Vídeňské státní opery krásně a s jasem. Nádherná byla zvuková estetika tělesa. Orchestr Národního divadla v Praze Rusalku interpretuje se samozřejmostí. Hudebníci znají dílo lépe a operu mají ve své krvi.“

„Mám rád melodii češtiny, která je někdy i taneční. Jazyk je mi sympatický a líbí se mi.“

„Na Beethovenově hudbě se mi velmi líbí pocit osvobození od strachu.“

Světové renomé provází rakouského basistu Günthera Groissböcka od doby, kdy zazářil v roce 2010 na Salcburském festivalu a v Metropolitní opeře v New Yorku. Na pozvání nového hudebního ředitele Opery Národního divadla v Praze Roberta Jindry, se kterým pěvec spolupracoval v Bavorské státní opeře v Mnichově na uvedení tamní Dvořákovy Rusalky, se Günther Groissböck zhostil 28. srpna v historické budově Národního divadla úspěšného debutu v Praze…

„Clevelandští ukázali, co to znamená být počítán mezi pár opravdu nejlepších orchestrů světa.“

„Tři partitury Richarda Strausse v nekompromisně postaveném programu představovaly tři hudební světy propojené do jednoho trojjediného obrazu.“

„Výraz ve suitě, stejně jako v opeře, sahá od opojných gradací po neméně opojná ztišení, od humoru k citovosti, od vzpínajících se valčíkových úryvků k posmutněle roztouženým dlouhým zpěvům.“

Sestavit pohostinské vystoupení pro festival Dvořákova Praha ze tří partitur Richarda Strausse a z ničeho jiného? Mohlo se to předem jevit jako pyšné, nebo jako málo kontrastní a proto ne tak zajímavé, nebo také jako riskantní. Nic z toho se nepotvrdilo. Clevelandský orchestr s šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli ve zcela zaplněném Rudolfinu Straussovou hudbou posluchače nadchl tak jednoznačně, jako už nikdo dlouho předtím.

„Iva Kramperová se postavila k pultu vedle Jiřího Vodičky a spolu hráli pasáže, ve kterých housle vzájemně soutěží a doplňují se.“

„Koncert patřil třem představitelům baroka, kteří byli ve své době velmi slavní a oceňovaní: Pietro Antonio Locatelli, Arcangelo Corelli a Giuseppe Tartini.“

Virtuózní houslový koncert Jiřího Vodičky se konal v sobotu 10. září 2022 v moderním kostele svatých Cyrila a Metoděje v městské části Ostravy Pustkovec. Houslista vystoupil spolu se souborem Barocco sempre giovane a přednesli virtuózní skladby barokních houslových mistrů, Pietra Antonia Locatelliho, Arcangela Corelliho a Giuseppa Tartiniho. Sólista se představil jako výsostný mistr svého nástroje a se souborem předvedli vynikající souhru.

„Program vedle sebe postavil skladby, které v díle svých autorů nepatří k nejprotežovanějším.“

„Chungova zvukově odstínovaná verze měla místy až impresionistický nádech, jako by zapomněl, že nediriguje hudbu Oliviera Messiaena, které je tak velkým znalcem a zastáncem.“

Mnichovští filharmonikové v čele s jihokorejským dirigentem Myung-Whunem Chungem se v rámci letošní Dvořákovy Prahy představili hned dvakrát. Nejprve na zahajovacím koncertu a pak především o den později, v pátek 9. září, kdy uvedli hudbu Roberta Schumanna a Antona Brucknera. Nutno dodat, že v proporcích takřka ideálních.

„Zahajovací koncert patří už tradičně Symfonickému orchestru Konzervatoře Plzeň.“

„Mozartovo fugato v poslední části vyznělo díky jasným a inspirativním gestům dirigenta přesvědčivě.“

Letos se potřicáté koná na jižním Plzeňsku festival Haydnovy hudební slavnosti. Joseph Haydn byl v roce 1759 ve Vídni jmenován hudebním ředitelem hraběte Morzina. Trávil proto část roku ve Vídni a část poblíž Plzně, v Dolní Lukavici. Právě tam byl už tradičně v kostele svatých Petra a Pavla festival zahájen koncertem Orchestru Konzervatoře Plzeň pod vedením Jiřího Štrunce.

„Adam Plachetka svojí interpretací potvrdil, že jeho pěvecké umění je výsostné a že nespoléhá jen na svůj přirozený volumen.“

„Pohoršení budilo oblečení zvukaře, který pobíhal po chrámu ve špinavém a vytahaném tričku a kraťasech. Neměl by takový pracovník být oblečen alespoň tak, aby působil nenápadně a čistě?“

Koncert v evangelickém Kristově kostele v Ostravě, který se na Svatováclavském hudebním festivalu konal v pátek 9. září, patřil k těm výjimečným. Vystoupil na něm basbarytonista Adam Plachetka spolu s PKF – Prague Philharmonia, kterou řídil Emmanuel Villaume, a spoluúčinkoval kontrabasista Pavel Klečka. Na programu byly Biblické písně Antonína Dvořáka, Meditace na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, Symfonie č. 40 g moll Wolfganga Amadea Mozarta a jeho koncertní árie pro bas, obligátní kontrabas a orchestr „Per questa bella mano“. Plně navštívený koncert měl obrovský ohlas a pěvec se stal hvězdou večera.

„Jediná rozsáhlá a závažná skladba zazněla hned na začátku. Následující skladby byly krátkého rozsahu, některé kompozičně nepříliš zajímavé a v řazení bezprostředně za sebou zcela nekontrastní.“

„Závěrečná Improvizace na dané téma písně z kancionálu byla stručná. Fagiani se nápěvu příliš nevěnoval a za využití crescendového válce dovedl improvizaci do ohromujícího tutti.“

Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil host z Itálie Eugenio Maria Fagiani. Informace v programu o něm sdělují, že je varhaníkem v toskánském Arezzu, ředitelem tamního mezinárodního varhanního festivalu a uměleckým poradcem festivalu Terra Sancta v zemích Blízkého východu. Koncertuje a pořádá mistrovské kurzy v mnoha zemích Evropy a severní Americe.

„Úvod patřil předehře k opeře Únos ze Serailu, která vyzněla bystře, vzletně, hráči předvedli křišťálový zvuk, dynamicky bylo dílo skvěle vystavěno a odstíněno.“

„Mám za to, že střídání stylů tak od sebe odlišných v jednom večeru jednoduše nemůže v absolutní kvalitě zvládnout žádný orchestr na světě.“

Ve středu 7. září v pražském Rudolfinu zahájil svou devětadvacátou koncertní sezónu orchestr PKF – Prague Philharmonia, a to s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Emmanuelem Villaumem. Hvězdným hostem byla americká sopranistka s hispánskými kořeny Ailyn Pérez, která nadchla úžasným, intimním projevem a překrásnou barvou hlasu. Dramaturgie koncertu šla proti hráčům orchestru. Více níže.

„Myung-Whun Chung modeloval tvar a průběh hudby přesně, s jistotou, bez okázalosti a výjimečně nápaditě. Po celý večer zpaměti.“

„Poslouchat Novosvětskou symfonii v této konstelaci mohlo a muselo posluchače opravdu bavit.“

Festival Dvořákova Praha otevřeli letos Mnichovští filharmonikové. Čtvrteční koncert v Rudolfinu, přenášený televizí, měl očekávané parametry společenské události. Ale k tomu navíc i ryze hudební hodnoty, a to velmi výrazné. Program, jehož sólistou byl Pablo Ferrández a dirigentem Myung-Whun Chung, nebyl formálním vstupem do hudební přehlídky nesoucí jméno jednoho z celosvětově nejhranějších skladatelů, ale živou, opravdu fungující oslavou jeho hudebního talentu, spontánní invence a kompozičního mistrovství.

„Už prvním kusem předvedl svou brilantní techniku, která mísila prvky klavírní a varhanní hry.“

„Použitím hřmotných zvukových efektů, barevného přelévání a clusterů dokonale vyjádřil hořící a dýmící chvějivou horu, pod níž se Izrael nemohl než celým tělem bát Hospodina.“

Pátý zářijový den uvítala olomoucká katedrála svatého Václava jednoho z nejvýraznějších světových představitelů mladé varhanické generace, Francouze polského původu Karola Mossakowského. V pořadí druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc nesl titul Mystérium varhanní improvizace.

„Tými najväčšími devízami je jednak samotná hudba Slavomíra Hořínku, jednak hlavná protagonistka Markéta Cukrová.“

„Hudba má často vyslovene dejotvornú funkciu, práve vďaka nej dokážeme do príbehu preniknúť hlbšie.“

O novej opere Slavomíra Hořínky Tak tiše až a o jej naštudovaní, zverenom Spitfire Company a Orchestru Berg, sa nepíše ľahko. Skoro sa zdá, že sa to nehodí. Dielo, ktoré ide pod povrch v tak citlivej téme, v téme zneužívania detí, si asi vyžaduje predovšetkým vnímavého diváka a tradičné recenzentské prostriedky sa tak javia byť akosi neadekvátne. Na druhú stranu: nehovoriť o tomto počine by, aj vzhľadom k jeho námetu, bola rozhodne chyba. „Nechceli sme vytvoriť senzáciu,“ upozorňovali tvorcovia na jednej zo skúšok, na ktorej som mala možnosť byť prítomná. O tom, že tomuto presvedčeniu dostáli, sme sa mohli presvedčiť na premiérach v Divadle Komedie, 5. a 6. septembra. Recenzia z prvej z nich.