„FOK a jeho šéfdirigent Tomáš Brauner interpretovali Dřízalovo dílo Praga Arcana koncentrovaně a svěže.“

„Smyčcové nástroje vnesly do interpretace pěkné barvy a výraznou artikulací frázování povznesly úroveň provedení.“

„Interpretaci Beethovenovy Deváté symfonie povýšil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK v čele s ředitelem Danielem Sobotkou a šéfdirigentem Tomášem Braunerem otevřel svou osmaosmdesátou sezónu. Ve Smetanově síni Obecního domu 21. a 22. září 2022 zahrál světovou premiéru skladby Praga Arcana Jana Ryanta Dřízala věnované hlavnímu městu a proslulou Devátou symfonii s „Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena, která zazněla u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

Vedení orchestru iniciovalo před dvěma lety nový dramaturgický projekt s cílem obohatit repertoár věnovaný Praze o nové kompozice soudobých skladatelů. V podání tělesa zazněly ve Smetanově síni Obecního domu s velkým úspěchem Pražské metamorfózy Petra Wajsara a Pražská kavárna Ondřeje Brouska, které autoři složili na zakázku FOK.

Symfonická suita Praga Arcana Jana Ryanta Dřízala, složená rovněž na zakázku Pražských symfoniků, je šestivětá a začíná slavnostní Fanfárou s citací chorálu „Svatý Václave“. Velmi efektně působí v průběhu kompozice zejména specifické rozšíření sekce bicích nástrojů. Gradačně napříč sekcemi prostupuje jednotlivými větami hluboká symbolika protkaná řadou paralel hudebně soudobého a historického kontextu. Skladatel charakteristicky pojmenoval i každou z vět: Praga Mystica (Caelestis Ierusalem), Praga Astrologica (Musica Mundana), Praga Alchymica (Pantha Rei), Praga Masonica (Gnóthi Seauton), Praga Judaica (Jamim Mikedem) a Praga Aurea (…a nedej zahynouti nám ni budoucím…). Do moderní koncepce díla vložil autor expresivněji pojaté hudební citace, které rozvíjel v šesti velkých hudebních formách a stylizoval do hudebního jazyka inspirovaného obdobím od středověku až po současnost.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a jeho šéfdirigent Tomáš Brauner interpretovali Dřízalovo dílo koncentrovaně a svěže. Postmoderní remix ikonických citací ve finální větě gradoval symbolickým obloukem až k opětovné citaci Svatováclavského chorálu. Tematická i polystylová roztříštěnost a vliv inspirace polytonalitou dominovaly ve struktuře díla v paralele autorovy snahy zachytit ducha naší doby.

Skladatel věnoval novou skladbu Tomáši Braunerovi a FOK k příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

Zahajovací koncert sezóny Pražských symfoniků, který se nesl ideově v duchu evropanství, završila symbolicky slavná Symfonie č. 9 d moll, op. 125 „s Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena. Šéfdirigent Tomáš Brauner přistoupil ke skladbě s pokorou a soustředil se velmi dobře na vnitřní tah. Smyčcové nástroje vnesly do interpretace pěkné barvy a výraznou artikulací frázování povznesly úroveň provedení.

K závěrečné větě proslulého díla byli symbolicky přizváni velmi dobří sólisté z různých států. Německá sopranistka Sophia Brommer, altistka Václava Krejčí Housková, slovenský tenorista Tomáš Juhás a polský basista Łukasz Konieczny. Orchestr dlouho avizoval účast pěvce se světovým renomé, rakouského basisty Günthera Groissböcka, který z plánovaných koncertů musel pár dní před jejich konáním odstoupit ze zdravotních důvodů. Interpretaci Beethovenovy Deváté symfonie povýšil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, který sklidil víckrát bouřlivé ovace s výkřiky „Bravo“. Óda na radost na text básně Friedricha Schillera, která je od roku 1985 oficiální hymnou Evropské unie, vnesla do atmosféry koncertního večera s hostujícími interprety nejen radost, pocit naděje a osvobození, ale i důležité ideje mezinárodní sounáležitosti.

*******

Foto: Petr Dyrc