KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Karel Valenta: Olomoucké barokní slavnosti, to je láska a pokora k hudbě a radost ze spolupráce english

„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“

„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“

„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.

Desátý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti zahájí koncert s názvem Malá noční hudba. Z jakého důvodu se vracíte k dílu, které je notoricky známé, a jaká skladba Mozartův hit v programu doplní?

Hned dva důvody nás motivovaly při dramaturgii zahajovacího koncertu letošního ročníku. Prvním je, že statutární město Olomouc vyhlásilo letošní rok rokem česko-polské spolupráce. Skvělý důvod, proč pozvat na náš festival věhlasné těleso a brilantní klavíristku právě této národnosti. Druhým důvodem je, že zahajovací koncert bude oslavný, posluchačsky vstřícný a široké veřejnosti povědomější. Při tvorbě dramaturgie vyvstal nápad provést Mozartovu Malou noční hudbu, která má výročí vzniku, v dobové komorní úpravě společně s Klavírním koncertem d moll a doplnili jsme jej Serenádou pro violoncello a klavír od Marie Szymanowské, reprezentující polskou hudební tvorbu.

Duchovní koncert přinese naopak zasuté a neznámé dílo v podobě Requiem c moll Josepha Puschmanna. Dá se říci, že to je zajímavá skladba, která se ocitá v programu právem?

Jaké requiem bude, si poslechneme až v sobotu, neboť se jedná o novodobou premiéru. Mohu se tedy pouze domnívat na základě vlastních zkušeností s tímto skladatelem, o jak skvělou hudbu jde. Neboť všechna má dosavadní osobní setkání s Puschmannovou hudbou byla zcela výjimečná. Hudba plná nápadů, krásných témat a nám blízkých motivů. V podání souboru Musica Figuralis se jistě můžeme těšit na extatický zážitek. Mimochodem u tohoto koncertu nás čeká jedno z největších obsazení orchestru na letošních slavnostech.

Bachovy Goldbergovy variace jsou skladbou, která zaznívá poměrně často. Naposledy jsem je slyšel s předními světovými cembalisty Mahanem Esfahanim a Jeanem Rondeauem. Na Olomouckých barokních slavnostech se interpretace tohoto díla ujme Jaroslav Tůma. Ten je veřejnosti znám především jako renomovaný hráč na varhany a cembalo, je tomu tak?

Máte zcela jednoznačně pravdu, že Jaroslav Tůma je znám primárně jako varhaník, přijde mi to úsměvné, neboť já jej naživo slyšel na hammerklavír, cembalo, varhanní pozitiv či klavichord, ale na chrámové varhany dosud ještě ne. Jsem moc rád, že přijal naše pozvání a přijede s tímto programem, který v Olomouci nezazněl jistě mnoho let, a že jej ještě zahraje na cembalo. Také jsme k tomuto programu vybrali speciální prostor – takzvanou Rotundu, ukrytou v budově Cyrilometodějské fakulty UPOL. Věřím, že tento koncert bude pohlazením po duši.

Slavnostní nešpory z pera opomíjeného italského skladatele Giovanniho Antonia Rigattiho jsou dalším progresivním tahem vaší dramaturgie. Říká se, že Rigatti byl obrovský talent a jeho hudba je prý úchvatná. Jsou tyto zvěsti pravdivé?

Každý z tónů, který jsem kdy slyšel z nahrávek tvorby tohoto mistra, mě v tom jen utvrdil. Mohu říci, že program, který jsme připravili se souborem Societas Incognitorum pod vedením Eduarda Tomaštíka, bude jednoznačně dokladem mistrovství tohoto autora. A vybraný prostor poutního kostela v Dubu nad Moravou tomu dodá sváteční jedinečnost. Posluchači budou muset, na rozdíl od ostatních olomouckých koncertů sezóny, putovat za jedinečným hudebním a současně i duchovním zážitkem. Dvojsborové kusy s doprovodem renomovaných hráčů orchestru, podtrhující skvělou sborovou práci, pohnou nitrem každého návštěvníka.

Vrcholem desátého ročníku Olomouckých barokních slavností se má stát koncert s názvem Beethovenova přátelství. Co bude jeho náplní a proč se jeho mottem stalo přátelství?

Samozřejmě letošní Beethovenovo výročí slaví mnoho pořadatelů, ale my v Olomouci máme ještě jeden důvod navíc, protože olomoucký arcibiskup Rudolf Jan byl nejen jeho mecenáš, ale také jeho žák a přítel. Celkem čtrnáct skladeb mu bylo Beethovenem dedikováno a jednou z nich je právě i Císařský klavírní koncert. Odtud motivace první části koncertu. Druhým přítelem Beethovena byl Pavel Vranický, který strávil v Olomouci svá studijní léta. Jeho Symfonie C dur na koncertu taktéž zazní. Jsem rád, že se nám podařilo právě tento koncert připravit, neboť jej všichni vnímáme jako jubilejní. Mám radost také z toho, že na koncertě bude účinkovat orchestr zemí Visegrádu (nazýváme ho V4), který je již od roku 2019 pravidelnou součástí slavností. A obzvláštní radost mám z toho, že se jeho vedení ujal světový odborník na poučenou interpretaci, vlámský dirigent Jos van Immerseel.

Komorní koncert představí skladby pro flétnu z období baroka a klasicismu. Proč se v názvu koncertu nachází slovo Talentum?

Koncertní řadu s názvem Talentum jsme zařadili v roce 2020 jako příležitost pro mladé interprety věnující se poučené interpretaci. Tato řada je celkově velmi oblíbená a myslím, že je dobré, že jsme ji vytvořili a udrželi, neboť právě nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech. Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.

Duchovní paralelu vytvoří oratorium Triumf času a pravdy, mistrovské dílo Georga Friedricha Händela. Jaký je váš vztah k tomuto baroknímu velikánovi a koho jste povolali, aby jeho oratorní skvost rozezněl?

Krásně jste mi nahrál touto otázkou, protože právě toto Mistrovo dílo je uvedeno také v letošním Talentu jako závěrečný koncert projektu Letní škola barokní hudby, která se koná v Holešově a je spjata se souborem Czech Ensemble Baroque. Je dobré upozornit, že naše řada Talentum je opravdu pro špičkové interprety a jejich koncerty naše posluchače nesmírně baví. Abych však odpověděl na vaši otázku ohledně mého vztahu k Händelovi. Je profesní a pokorný.

Jméno František Škroup je dnešním generacím zcela neznámé, možnost slyšet jeho díla živě zcela mizivá. Jeho operu Dráteník budeme mít možnost slyšet v exkluzivním nastudování po předlouhých čtyřiašedesáti letech. Je nač se těšit? Proč se vlastně Škroupova díla tak málo hrají?

Zde začnu s odpověďmi s dovolením od konce. Můj názor na to, proč se Škroupovo dílo, stejně jako díla tisíců dalších nehrají, se opírá o dva důvody. Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti. Naštěstí doba přinesla změnu v obou oborech, a tak si letošní návštěvníci mohou přijít vychutnat první českou operu v podání vynikajících sólistů, jako jsou třeba Lenka Ďuricová Cafourková či Vincenc Ignác Novotný v doprovodu Volantes Orchestra pod vedením dirigenta Marka Čermáka a v režii Kateřiny Křivánkové.

Janu Semerádovou znají všichni, kdo se aspoň trochu zajímají o poučenou a brilantní interpretaci staré hudby. V jakém programu se tato znamenitá flétnistka představí v Olomouci? Bude jí soubor Musica Figuralis důstojným partnerem?

Jana Semerádová představí dva flétnové koncerty z pera Antona Neumanna, olomouckého kapelníka, a to v obnovené premiéře. A musím podotknout, že spojení Semerádová, Neumann a Musica Figuralis bude jedna z největších hudebních radostí letošního festivalu. Koneckonců Marek Čermák, umělecký vedoucí souboru Musica Figuralis, pravidelně hostuje v souboru Collegium Marianum Jany Semerádové jako cembalista. Čili o uměleckém souznění není pochyb, a pokud někdo pochybuje o hudbě Antona Neumanna, máme na kanálu YouTube záznam jeho Missa Sanctissimae Trinitatis právě v provedení souboru Musica Figuralis, jeho poslech přinese neuvěřitelné odpovědi.

Musica Florea je dalším z orchestrů, který by neměl chybět tam, kde se hovoří o vynikající interpretaci staré hudby. Tentokrát spojí síly s hráčkou na kladívkový klavír Petrou Matějovou. Jaká je dramaturgická linka tohoto koncertu?

Petra Matějová společně s Musicou Floreou provedou dva klavírní kvintety autorů Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Tyto dva klavírní virtuosy doplní tři Kohautovy symfonie. Jím se uzavře náš klavírní ročník, neboť v letošním roce zazní hammerklavír hned na třech večerech, což se opravdu obvykle nepodaří. Navíc na sebe chronologicky navazují a návštěvníci se mohou zaposlouchat do kompozičních rozdílů a hudebního vývoje klasicistních skladatelů.

Program festivalu doplňuje koncert v rámci varhanních kurzů Mekka mladých varhaníků, což je už sedmý ročník kurzů mladých interpretů. Je o tuto akci ze strany umělců zájem?

Myslím, že o kurzy je velký zájem, neboť úspěšně probíhají na šesti místech České republiky. Celá myšlenka, dát možnost mladým absolvovat masterclass pod vedením Jaroslava Tůmy na různých nástrojích z celé republiky, je vynikající počin a koncert frekventantů přesně zapadá do naší linie Talentum. Moc se těším na tuto akci, navíc proběhne v Olomouci, kde následně proběhne slavný varhanní festival.

Co bylo pro vás při přípravě desátého, jubilejního ročníku Olomouckých barokních slavností určující a směrodatné? Čím jste se řídili a co vedlo vaše kroky?

Je to jednoznačně láska a pokora k hudbě a radost ze spolupráce, jak v našem skvělém produkčním týmu, tak s interprety, soubory či hudebními vědci, dodavateli, grafiky, editory, tiskaři a tak bych mohl pokračovat… Jsem velmi šťastný, že jsou zde podobně smýšlející lidé, kteří vnímají múzické umění tak trochu jinak. A jde jim spíše o službu hudbě než sobě samým. Všichni takto smýšlející u nás účinkují. Moc se na ně těším a patří jim stejné poděkování jako všem ostatním, jmenovaným i nejmenovaným.

V současné době se každý s obavami dívá do nejisté budoucnosti. Co může lidem, kteří se chtějí vyhnout stresu a potěšit se něčím krásným, váš festival nabídnout?

Ano, i my se díváme. Snažíme se, aby náš festival přinášel jedinečné podněty skladbou programu, inovativní volbou interpretů a v neposlední řadě výběrem krásných a neotřelých míst, v nichž hudba zazní…

Foto: Fb fesrtivalu, Panda Foto

Milan Bátor

Milan Bátor

Hudební publicista, pedagog, kytarista

Rodák z Opavy, pochází z umělecké rodiny, bratr David je básník, teta Božena Klímová patřila k výrazným polistopadovým básnířkám. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a Filozofickou fakultu Ostravské univerzity, kde završil studia doktorským titulem v oboru Hudební teorie a pedagogika. Dlouhá léta působí jako hudební pedagog, na kytaru a etnické strunné nástroje hrál v kapelách Pearl Jam Revival, Nekuř toho tygra, Nisos, aj. Jako korepetitor a kytarista získal v ústředních kolech soutěží řadu diplomů za vynikající umělecký doprovod. Rád píše a přemýšlí o hudbě a interpretaci, spolupracuje s Českým rozhlasem a tištěnými časopisy a internetovými portály. Na hudbě miluje svobodu, mnohotvárnost a dar spojovat. 
 



Příspěvky od Milan Bátor



Více z této rubriky