PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Festival Lípa musica se stal širokým kulturním fenoménem, blyštivou značkou přesahující hranice regionu.“

„U koncertu světové hvězdy Joyce DiDonato jsem si poprvé říkal, zda je to ještě projekt pro festival Lípa Musica.“ 

„My kritici obvykle věříme, že svou prací můžeme kultivovat prostředí, které milujeme, nebo stát na stráži, pokud se hudební produkce ubírá směrem, kde ji zažívat nechceme.“ 

V pátek večer 19. září se pod křídly festivalu Lípa Musica sešli mladí hudebníci Akademie komorní hudby pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka při spolupráci s Václavem Luksem a stálicemi jeho Collegia Vocale 1704, Helenou Hozovou a Anetou Petrasovou. Vedle Vivaldiho instrumentálních skladeb zazněla kantáta G. B. Pergolesiho Stabat mater.

„Půl hodiny po skončení hustého deště vypukl pod širým nebem gejzír laskavé, virtuózní a svrchované hudby“ 

„To, co u Martina Prokeše obdivujeme při intepretaci chorálu či staré hudby, se zde ukázalo býti spíše na škodu přirozené lidovosti“. 

„Vrchol večera přineslo mistrovství flétnistky Jany Semerádové a dokonale souznící party hudebníků kolem ní“  

Ještě třicet minut před začátkem koncertu na Oybině hustě pršelo. Ředitel festivalu Lípa musica Martin Prokeš však nakonec opět slavil jeden ze svých mnoha festivalových úspěchů. Svatý Petr dopřál divákům ve starobylé zřícenině hradu a kláštera Oybin hodinu a půl barokního folkloru a folklorního baroka. Collegium Marianum a Ensamble Flair pod vedením Jany Semerádové a Jana Rokyty pohladily duše poněkud zkřehlého publika a v rámci žánrového snoubení vykouzlily mezi gotickými zdmi líbezné hanácké a valašské písně, prokládané skvělou hudbou Georga Phillipa Telemanna.

„Když cítím, že má něco opravdovou výpovědní hodnotu a dotýká se člověka, nehledím na to, jestli se to vejde do škatulky klasická hudba. Právě taková dramaturgická pestrost je dnes přirozenou cestou, jak mluvit s publikem napříč generacemi.“

„Humanita pro nás není abstraktní pojem, ale velmi konkrétní postoj. Znamená ochotu dívat se na svět s empatií, vnímat křehkost člověka i jeho vnitřní sílu.“

„Vždy mě fascinovalo, když někdo dokázal propojit duchovní text s hudbou, která v kostelích běžně nezaznívá. Palmeriho Misa a Buenos Aires je právě taková.“

Hudební svět se mění, publikum taky, konstatuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš, když uvažuje o dramaturgii jako o schopnosti reflektovat různorodost světa a hledat nové kontexty a způsoby, jak se ´tady a teď´ hudbou dotknout člověka. Letošní ročník se uskuteční mezi 5. zářím a 1. listopadem. V myšlenkovém přesahu je inspirován osmdesátým výročím konce druhé světové války a současnými konflikty, ale po hudební stránce hledáním symbiózy dramaturgicky vytříbených programů se zajímavými místy.

„Festival vrcholil repertoárem vysoce hodnotným, a přitom pro publikum atraktivním.“

„Síla Akademie staré hudby není ve virtuozitě. Soubor je však poměrně přesvědčivý vkusem a hudebním cítěním.“

„Publikum zaslouží chválu. Neprojevovalo nešvary, které známe z metropole.“

Závěrečný koncert mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica 2024 se konal 15. listopadu v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Vystoupení berlínské Akademie für alte Musik pokládal ředitel festivalu Martin Prokeš za naplněný sen. Snažil se o to už dlouho a covidová epidemie mu záměr odsunula o dalších několik let. Letos to konečně vyšlo.

„Firma Bechstein si v Seifhennersdorfu vybudovala kromě své továrny také příjemný komorní sál.“

„Kdo jiný by měl ve zdejší VielHarmonii vystoupit než Nikol Bóková, která na křídlo této značky natočila už tři alba.“

„Za sedm let urazila kus poctivé cesty.“

Od rozlehlých Kytlic, proslulých tím, že tu mívaly chalupy osobnosti typu Miroslava Horníčka, Vlastimila Brodského či Táni Fischerové, je to sem, co by kamenem dohodil. Poklidný, na první pohled až ospalý Seifhennersdorf leží kilometr, možná dva za někdejší hranicí; dnes ji člověk protne, aniž by si toho všiml. Za svůj dlouhý název vděčí tento německý, přesněji saský, korektněji lužickosrbský městys tomu, že se skládá z pěti původně samostatných vesnic. I tak tu dnes žije jen kolem tří a půl tisíce obyvatel. Čím může být podobné osídlení zajímavé pro hudební festival takového významu a prestiže, jakým je po třiadvaceti letech své existence Lípa Musica?…

„Jiří Pavlica je duchovní člověk i významný skladatel duchovní hudby, který zároveň přispěl úžasným způsobem k popularizaci folklóru… Jako osobnost, která je rozkročená napříč žánry, ho máme u nás na festivalu poprvé a moc rádi.“

„Naší snahou je podporovat mladé publikum i mladé interprety a autory.“

„Rádi bychom podobné projekty, jako je letos Má vlast s Filharmonií Brno, zařazovali, ale problém je v tom, že v našem regionu je jednoznačná absence koncertních síní.“

Hudební festival Lípa Musica se v historických prostorách regionu na severu Čech, v Libereckém kraji a s přesahy do kraje Ústeckého a do saského příhraničí, bude letos na podzim konat už třiadvacátým rokem. Jeho zakladatel a ředitel Martin Prokeš v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje dramaturgické úvahy, cíle a záměry i regionální kontexty. Podrobně hovoří o duchovní hudbě, ale ještě víc o pozornosti věnované mladým interpretům a mladému publiku.

„Jitka Čechová pořad proložila třemi špičkovými díly pro sólový klavír.“

„Národnostně zaměřený návštěvník by možná zalitoval, že se zpívalo jenom německy a francouzsky, ale z uměleckého hlediska byl výběr bezchybný, zachovával pestrost i jednotící linku.“

„Martin Prokeš má komorní projev a je zřetelné, že vyrůstal na duchovní hudbě. Neopanovává prostor a neuslyšíme od něj velké drama, zato pečlivě promýšlí i detaily a jeho největší síla je v dlouhých ztišených soustředěných pasážích.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica dospěl do závěrečné třetiny. Na českolipském koncertu v sobotu 7. října dvě klíčové osobnosti pořadatelského týmu vystoupily v roli interpretů.

„Musím říct, že úroveň soutěžících byla vynikající, nestačila jsem se divit, jak velmi kvalitní soubory po světě běhají.“

„Celá dramaturgie mých večerů pramení z toho, že jsem nejen sólová klavíristka, ale také komorní hráčka, a obě tyto disciplíny tvoří absolutně nedílnou součást mého muzikantského bytí.“

„Klobouk dolů před tím, co Martin Prokeš se svým týmem dokázal během uplynulých dvaadvaceti let, a je nádherné pozorovat, jak „šťavnatý strom“ z Lípy musicy za tu dobu vyrostl.“

Klavíristka Jitka Čechová je mezinárodně uznávanou sólistkou a komorní hráčkou. Je dlouholetou členkou významného a renomovaného Smetanova tria, kde působí společně se svým manželem, violoncellistou Janem Páleníčkem, a houslistou a dirigentem Janem Talichem. Jitka Čechová je zapálenou propagátorkou české hudby – těžiště jejího repertoáru tvoří díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů…

„Mnohdy musíme vyčlenit místo, aby první řada nebyla zraněna smyčcem vášnivého hudebníka. Až takovéto extrémy v rámci festivalu máme.“

„Tam, kde komorní cykly přirozeným vývojem zanikají, to je vždy smutný pohled. Co kdyby v Poličce nebylo nic k připomenutí Bohuslava Martinů?“

„Koncert Joyce DiDonato je pro nás všechny velkou odměnou a oceněním, kam Lípa Musica došla.“

Jako o košatém stromu mluví Martin Prokeš, ředitel festivalu Lípa Musica a rovněž aktivní zpěvák, o akci, jejíž dvaadvacátý ročník začíná ihned po letních prázdninách 1. září vystoupením klavíristy Lukáše Vondráčka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se věnuje mimojiné svému vystoupení na festivalu, prý se od něj do značné míry umělecký příspěvek očekává. Přibližuje též dramatugircké úvahy i to, jak je festival velmi úzce partnersky provázaný, v této souvislosti používá slovo ‚rodina‘. Na závěr prozrazuje, čím je festival v českém prostředí unikátní.

„Na festivalu zazněla verze s komorním orchestrem, v instrumentaci Miloše Štědroně a Miloše Orsona Štědroně a hrál Brno Contemporary Orchestra.“

„Tenorového partu se zhostil Jaroslav Březina, vyprávěl příběh vesnického chlapce lehce, šetřil hlas, měkce našlapoval a roli dokresloval psychologicky zdařilou mimikou.“

„Vystoupení Ivy Bittové bylo velmi originální a přirozené, i když part spíš parlandovala, byla autentická.“

Festival Janáček Brno představil novou verzi Janáčkova Zápisníku zmizelého. Kompozici premiérovanou před sto a jedním rokem obdařili orchestrací Miloš Štědroň a Miloš Orson Štědroň. Interpretace se zhostil Brno Contemporary Orchestra s Pavlem Šnajdrem, zpěváky Jaroslavem Březinou a Ivou Bittovou a „chórem“, který tvořily Iva Táborská, Veronika Slavíčková a Tereza Krejčí.