„King Fahad Cultural Centre je impozantní stavba moderních parametrů a s perfektní akustikou; s kapacitou pro 2700 návštěvníků stojí uprostřed pouště.“

„Arabština je úplně jiný jazyk, než jaké známe, má zpěvné hlásky, neznělé přídechy – to je zejména pro zpěv velká výzva.“

„Skladatel Lee Bradshaw využil vedle folklóru a melodiky i rytmiku arabské řeči a to vše propojil s duchem hudby romantické opery.“

Saúdská Arábie je pouštní stát a díky ropě také stát nejbohatší, což možná souvisí s postupnou realizací změn v kulturní oblasti země. V hlavním městě Rijádu nyní vyprodukovali první velkou operu s národní tematikou. Nese název Zarqa Al Yamama (Dívka s modrýma očima) a její děj je na námět pověsti předislámské Arábie. K realizaci byli přizváni umělci z celého světa včetně Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Joelem Hánou.

Jak se brněnský sbor dostal do Arábie k realizaci tak velkého operního projektu?

Ředitelem projektu opery v Rijádu je Ivan Vukcevic, který měl za úkol najít kvalitní spolupracovníky. Orchestrem byli Dresdner Sinfoniker s dirigentem Pablem Gonzálezem, šéfem Barcelonského symfonického orchestru. Druhým dirigentem byl Nayer Nagui, který je egyptského původu a byl pro nás důležitým průvodcem, pokud jde o zvládnutí arabského textu. Náš sbor doporučil německý dirigent Markus Poschner, ředitel Bruckner Orchester v Linzi, na základě evropského renomé sboru. Jela většina sboru, vše jsme zvládli na výbornou. 

V Saúdské Arábii je opera oblíbená?

Vůbec ji tam dosud neznali, je to první provedení a první dílo! Dokonce kvůli tomu rekonstruovali své kulturní centrum. Přijeli jsme sedmnáct dní před premiérou a budova se ještě dokončovala, když jsme zkoušeli. Je to King Fahad Cultural Centre – KFCC – impozantní, monumentální stavba uprostřed pouště, moderních parametrů, pro 2700 návštěvníků, s perfektní akustikou. Pro Araby to byla úplně nová zkušenost, všude byly billboardy o First Saudi Opera, informace, jak se v opeře chovat, co to znamená, že se místo textu zpívá, kdy se má tleskat, jak se obléknout, pojali svoji první velkou operu edukativně. Ale protože na premiéru přišel princ a také ministr kultury, brali to všichni jako výsostnou společenskou událost. Jedno představení přímo přenášela Arabská televize a snímala i BBC. Zajímavé bylo, že když na repríze byla přítomná princezna se svojí suitou, nesměla televize natáčet, neboť podle královského protokolu se za přítomnosti člena královské rodiny natáčet nesmí.

O čem vlastně ta opera je? A v jakém jazyce jste zpívali?

Je to stará národní pověst, něco jako naše Libuše. O dívce s modrýma očima, která má věštecké schopnosti a zachrání svůj kmen před vyhubením, protože ho včas varuje před nepřáteli. Libreto napsal saúdský básník Saleh Zamanan. Samozřejmě je to vše v arabštině a my se ji museli naučit. Arabština je úplně jiný jazyk, než jaké známe, má zpěvné hlásky, neznělé přídechy, to je zejména pro zpěv velká výzva. První pěvecké party jsme dostali v říjnu roku 2023, dostali jsme i fonetickou audionahrávku. Zásadní bylo týdenní soustředění celého mezinárodního inscenačního týmu v březnu v Brně, v Rijádu jsme se zdokonalovali a věnovali se aranžovacím zkouškám. 

A co hudba? Také národní, arabská? 

To ne, i když samozřejmě folklórní vlivy tam jsou. Autorem hudby je australský skladatel Lee Bradshaw, který využil vedle folklóru a jeho melodiky i rytmiku arabské řeči a to vše propojil s duchem hudby světové opery. Dalo by se říct, že na základě použité instrumentace působila opera filmově. Má to celé romantický nádech.

A co režie? Také romantika? 

Samozřejmě, že bombastická romantika s cílem uchvátit, což se švýcarskému režisérovi a scénografovi Danielovi Finzi Pasca podařilo. Je to všestranný umělec, spolupracuje s Novým cirkusem – Cirque du Soleil – a například realizuje olympijské ceremoniály. Proměnami a speciálními efekty se nešetřilo, multižánrovost dostala zelenou, projekce doslova oživovala jeviště. Arabský folklór je barevný a fantaskní, Pohádky tisíce a jedné noci to dokazují.

A co sóloví pěvci?

Pěvci byli jen tři domácí, tenorista Khayran Al Zahrani a sopranistky Sawsan Albahti a Reemaz Oqbi. Titulní roli ztvárnila anglická mezzosopranistka světové pověsti Sarah Connolly, dále účinkovali Amelia Wawrzon, Serena Farnocchia, Paride Cataldo, Aleksandar Stefanoski a George von Bergen.

Kolik představení už bylo provedeno a jak bude inscenace pokračovat? 

Celkem byla realizována série deseti představení, poslední bylo 4. května. Dá se předpokládat, že bude snaha představit operu v Evropě i mimo Evropu. Kde všude a jestli i v Brně, to je zatím velká neznámá. Ale samozřejmě plány jsou velké, je to obrovský projekt, který by se měl vyplatit. Byla zainteresována všechna světová média, a tak se necháme dalším vývojem překvapit. Pro náš sbor to byla neuvěřitelná zkušenost a posunula nás opět o další příčku pomyslného žebříčku ve světovém renomé. Jsem velmi pyšný a vděčný, že jsem druhým sbormistrem Českého filharmonického sboru, tak kvalitního tělesa, a že jsem mohl být hlavním sbormistrem na projektu arabské opery. A samozřejmě se těším se na další spolupráci.

Foto: z archivu sboru a Facebook J. Hány

Facebook X E-mail WhatsApp