„Letošním ročníkem vstupuje Letní škola barokní hudby do třetího desetiletí svého trvání a navzdory nepříznivému období způsobenému koronavirovou pandemií a následným ekonomickým propadem kurzy lákají stále více hudebníků.“

„Nastudování obou děl vedl lektorský tým, jehož obsazení letos doznalo změn, které si vyžádala také francouzská tematika.“

„Poslední tóny francouzských motet dozněly sice přednedávnem, ale už jsou v plném proudu plány a přípravy na příští ročník ve znamení vídeňského baroka.“

Letní škola barokní hudby patří už ke stálicím mezi tuzemskými prázdninovými hudebními akademiemi a zdá se, že netradiční formát, který její zakladatel Roman Válek zvolil, stále má co nabídnout. Letošním ročníkem vstoupila do třetího desetiletí trvání a navzdory nepříznivým rokům způsobeným koronavirovou pandemií a následným ekonomickým propadem kurzy lákají stále více hudebníků. Ročník 2023, který se konal v Holešově od 4. do 13. srpna, byl rekordní nejen co do počtu účastníků, ale také velikostí lektorského sboru.

Každý ročník účastníky seznamuje s jinou oblastí barokní hudby. Letos byla tématem „pocta Versailles“, ovšem ‚Versailles‘ z duchovní stránky. Problematiku francouzských ozdob a specifického pojetí plynutí hudby účastníci aplikovali na dvou velkých motetech pro sbor a orchestr z pera Andrého Campry (1660–1744) a Michela-Richarda de Lalanda (1657–1726).

André Campra působil například v Toulouse, později se mu podařilo získat prestižní místo hudebního ředitele v katedrále Notre Dame v Paříži. Během kurzů se studovalo jeho moteto Exaudiat te Dominus. Campra však proslul především coby tvůrce oper a žánru comédie-ballet, k jeho nejúspěšnějším jevištním dílům patří comédie-ballet L´Europe galante.

Michel-Richard de Lalande (či jak se někdy uvádí, Delalande), patřil naproti tomu k nejvlivnějším francouzským duchovním skladatelům své doby. Stal se správcem královské kaple a měl tak na starosti veškerou duchovní hudbu na královském dvoře. Hlavní část díla tvoří velká moteta, z nichž sbor a orchestr Letní školy nastudoval jedno napsané na text hymnu Te Deum laudamus.

Nastudování obou děl vedl lektorský tým, jehož obsazení letos doznalo změn, které si vyžádala také francouzská tematika. Mezi nové tváře patřila například Mélusine de Pas, původně zpěvačka, nyní hráčka na violu da gamba, která se rovněž zabývá soudobou hudbou a improvizací, a zpěvák haute-contre Jean-François Lombard. (haute-contre je vysoký mužský hlas, někdy zaměňovaný s kontratenorem, ovšem zatímcokontratenoristé zpívají falzetem, zpěváci haute-contre používají pouze plný hlas.) S úskalími francouzské hudby pomohla i dlouholetá lektorka Dagmar Šašková, jejíž přednáška provedla zpěváky francouzskou výslovností latinského textu.

Součástí Letní školy barokní hudby je také soutěž o sólový výstup s orchestrem a cenu Hudebního festivalu Znojmo. Letošní ročník přinesl hojnou účast a velmi vyrovnané soutěžní výkony. Cenu si nakonec odnesl clarinista Andreas Ragger (první místo), flétnistka Eliška Juříková (druhé místo) a houslistka Amálie Dobšíková (třetí místo).

Změny se dotkly i tří velkých závěrečných koncertů. První se konal tradičně na holešovském zámku. Během sobotního výjezdu se však Letní škola na jeden večer vrátila do svého rodiště v Rajnochovicích a poslední koncert se konal ve velkolepém sále kroměřížského Arcibiskupského zámku v rámci festivalu Hortus Magicus.

Závěrečné tóny francouzských motet dozněly sice přednedávnem, ale už jsou v plném proudu plány a přípravy na příští ročník ve znamení vídeňského baroka a skladatelů Antonia Caldary a Františka Ignáce Tůmy. Letní škola barokní hudby se také ocitá na křižovatce. Kurzy se utěšeně rozrůstají, což je nejlépe vidět na dětské třídě, která už sama sestaví orchestr. Avšak s tím, jak letní škola roste, zvyšují se i její nároky na zázemí. Je otázka, zda kapacita Holešova postačí, nebo zda si Letní škola barokní hudby bude muset najít nové útočiště.

Foto: Facebook Letní školy barokní hudby, Lenka Jíšová