PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sbor Národního divadla hned od první písně zaujal nesmírně jemným projevem a prostotou, která je u interpretace Janáčkových písní klíčová.“

„Velikým překvapením provedení skladby byl hlas sboristky Lindy Kunclové, která zpívala sopránové sólo.“

„Koncert svým vyzněním, energií a dobrou náladou perfektně koreloval s odcházející zimou a nastupujícím jarem.“

Dalším z koncertů, které Národní divadlo připravilo pro své publikum, byl ten zvaný Moravské dvojzpěvy a další…, při němž uvedlo sborovou tvorbu inspirovanou folklórními tradicemi. Mimo Moravských dvojzpěvů v názvu, zazněla 7. března na prknech historické budovy Národního divadla i Janáčkova Vlčí stopa a Ukvalské písně, cyklus Jaro se otvírá Zdeňka Lukáše a kantáta Mikeš z hor Bohuslava Martinů. Hlavní role se ujal Sbor Národního divadla pod vedením Lukáše Kozubíka, v menších sólových partech vystoupili sboristky Olessia Belezerova a Linda Kunclová a člen operního souboru Josef Moravec.

„Frankova hudební řeč se nepouští do nutných disonancí, charakterizujících soudobou hudební tvorbu.“

„Zaznělo kompaktní dílo plné nápadů.“

„Dílo nastudoval a diriguje šéf opery plzeňského divadla Jiří Petrdlík.“

Současní skladatelé se věnují opernímu dílu jen zřídka. Mladí autoři ještě řidčeji. Když ale autor je v operním domě zároveň dramaturgem a sejde se s vynikajícím libretistou a režisérem, jejich společné dílo má zelenou. A může hýřit nápady. Tak tomu bylo v sobotu na Malé scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni. Světová premiéra opery Faraonova kletba aneb „vykradené opery o vykradené hrobce“ Vojtěcha Franka na libreto Jakuba Hojky, v režii uznávaného Slovince jménem Rocc, k slzám smíchu dovedla nejednoho posluchače.

„Spolupráca dirigenta Ralfa Weikerta so Slovenskou filharmóniou zahrnuje viac ako dvadsaťročnú periódu.“

„Weikertovu knihu Povolanie: dirigent by si mal prečítať každý seriózny adept dirigentského umenia.“

„Verejná produkcia Cherubiniho Requiem c mol v súčasnosti vyvoláva oprávnené otázniky“

Úvodnú marcovú dvojicu abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 6. a 7. marca zverila dramaturgia rakúskemu dirigentovi Ralfovi Weikertovi, pravidelnému hosťovi bratislavskej Reduty, ktorého naše publikum i samotné filharmonické telesá dôverne poznajú. Na programe koncertov boli diela C. M. von Webera, Paula Hindemitha a Luigiho Cherubiniho. Spoluúčinkoval Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Thomas Lang). Bolo to prvé zo série štyroch jarných filharmonických podujatí, ktoré inštitúcia propaguje pod spoločným názvom filJARmónia.

„Živě ze Studia 1 bude k poslechu komorní koncert hráčů se SOČRu se zaměřením na bicí nástroje. Podtitul zní Škoda rány, které padne vedle.“

„Víkendová Návštěva patří Sedláčkovu kvartetu.“

„V neděli v šestnáct hodin začíná Bizetova Carmen z Metropolitní opery s Elinou Garančou a Robertem Alagnou v hlavních rolích.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. března?

„Filharmonikové Prokofjevovu ouverturu přednesli ve velmi vyostřených konturách.“

„Dirigentka si dala záležet na plastičnosti vyznění.“

„Klavíristka Anna Vinnitskaya byla brilantní a plná citu.“

Renomovaná německá dirigentka Joana Mallwitz si pro svůj letošní debut u Berlínských filharmoniků připravila k nastudování díla Sergeje Rachmaninova, Maurice Ravela, Sergeje Prokofjeva a Paula Hindemitha. Sólistkou jejího programu, uváděného ve dnech 6. až 8. března ve Velkém sále Filharmonie, byla ruská klavírní virtuoska Anna Vinnitskaya. O všechny tři berlínské koncerty projevili návštěvníci velký zájem.

„Opera Norma Vincenza Belliniho je ukázkové dílo italského bel canta, je to jedna z nejobtížnějších oper své doby a dodnes prubířským kamenem.“

„Z kontextu není jasné, kdo je Norma a její lid, z jakého etnika, může to být kdokoli a v jakémkoli čase.“

„Nebylo hluchých míst…“

Theater an der Wien uvádí po svém nedávném otevření po rekonstrukci další novou inscenaci, operu Norma Vincenza Belliniho pod taktovkou Francesca Lanzillotty a v režii Vasily Barkhatova. Part Normy zpívá Asmik Grigorian a Polliona Freddie De Tommaso, Adalgisu Aigul Akhmetsina a Orovesa Tareq Nazmi. Premiéra se konala 16. února, jen pár dnů před premiérou téhož titulu ve Vídeňské státní opeře. Srovnání obou inscenací se proto nelze vyhnout.

Technikou vedení smyčce tvořil Vlček dynamicky pestrý a kvalitní tón.“

„Vervní nástup s podporou pevného a znělého tónu krátkého křídla Steinway, na které hrál Marek Kozák, to byl počátek pěkného večera komorní hudby.“

„Právě v Pendereckého Divertimentu Vlček výrazně demonstroval své sólové ambice a kvality.“

Letošní osmý ročník hudebního festivalu nejen terezínských autorů s názvem Věčná naděje uspořádal svůj čtvrtý koncert v Galerii Beseder na Praze 9. Program ve čtvrtek 6. března naplnili violoncellista Vilém Vlček a pianista Marek Kozák hudbou Beethovena, Nadii Boulangerové, Pendereckého a Martinů. V sále zároveň doznívala první interaktivní výstava AlefBet izraelských autorů a pro ty, kteří si pospíšili, bylo bezprostředně před koncertem představeno dílo španělského architekta a umělce Pedra Salase Rodrígueze Schindlerův seznam inspirované stejnojmenným filmem Stevena Spielberga. Návštěvníkům se tak dostalo násobného kulturního zážitku.

„V nových inscenacích bude uvedeno několik Straussových operet.“

„Nejodvázanější řada nabídne Johanna Strausse ‚v nových dimenzích‘ – na neobvyklých pódiích a v hracích prostorech.“

„Navštívit je možné i loni na podzim otevřené soukromé Muzeum Johanna Strausse v centru města přímo naproti pavilónu Secese.“

Datum narození Johanna Strausse mladšího připadá sice až na 25. říjen, ale JohannStrauss2025Wien je celoroční akcí. Má podtitul Vídeň v straussovském opojení a nabízí desítky akcí. Jednou ze stěžejních je velká výstava, která je až do 23. června k vidění v Divadelním muzeu nedaleko Státní opery. A bez zajímavosti není, že skladatelovým ambasadorem v zahraničí se stane vedle dalších Petr Popelka, český šéfdirigent Vídeňských symfoniků.

„Violoncellista Daniel Müller-Schott dle mého názoru plně souzněl s autorovou představou“.

„Jakoby teskná hudba dobře seděla přizvanému dirigentu Janu Schultszovi, který je spíše racionálním než emotivním typem hudebníka“.

„Dirigent byl nadšen spoluprací s výborně hrajícím orchestrem“.

Violoncellista Daniel Müller-Schott a orchestr Plzeňská filharmonie pod vedením svého hlavního hostujícího dirigenta Jana Schultsze slavnostně zahájili půlkulatý 45. ročník festivalu Smetanovské dny. Koncert v Měšťanské besedě u této příležitosti navštívila celá řada významných hostů.

„Jako začátek programu měla Hroznatovská předehra velký dramaturgický účinek.“

„Sólo měl mladoboleslavský odchovanec Jan Novák, dosud student Pražské konzervatoře ve třídě Jiřího Fišera.“

„Náročný úkol pojal Baborák odhodlaně a velmi zaujatě.“

Výstavní plocha se sérií originálních automobilů značky Škoda je v mladoboleslavském muzeu volně propojena s multifunkčním sálem Laurin & Klement Fórum. Ve středu 5. března tam koncertovala Česká sinfonietta s dirigentem Radkem Baborákem a houslistou Janem Novákem. Na programu koncertu, který se konal v cyklu Rok na čtyři doby, byly skladby Miloše Boka, Gioacchina Rossiniho, Maxe Brucha a Petra Iljiče Čajkovského.

„Když se hudba stává hybnou silou a tanec její přirozenou odezvou, vzniká prostor, kde se zvuk mění v pohyb a pohyb na oplátku inspiruje hudbu.“

„Celý koncept projektu je založen na oslavě diverzity – rozdílnosti jdoucí ruku v ruce se vzájemným obohacením, inspirací a povznesením.“

„V kontextu současných diskuzí o duševním zdraví a významu umění pro společnost představuje tento projekt cenný příklad toho, jak hudební tvorba dokáže reagovat na potřeby doby.“

„Zdravíme Vás, račte vstoupit, vítejte na Sounds of Diversity – světě plném překvapení a netradičních vjemů!“ I takto si šlo vyložit uvítací zvuky a gesta tanečníků, jež se projevila v jejich spontánní performanci, konané v prostorách Fakulty umění Ostravské univerzity ve večerních hodinách středy 5. března. Už z úvodní atmosféry bylo patrné, že Tvůrčí centrum Ostrava se svými partnery opět připravilo něco mimořádného.

„Eine Lustspiel-Ouvertüre je jedna z mála Regerových orchestrálních skladeb, která se od tohoto převážně varhanního skladatele hraje.“

„Koncert pro klavír a orchestr Petra Ebena skladatel věnoval svému profesorovi klavíru Františku Rauchovi, který koncert premiéroval.“

„Ludwig van Beethoven vyjádřil obdiv revolučním duchům doby, přestože původní věnování Napoleonovi Bonapartovi zrušil.“

Abonenti Filharmonie Bohuslava Martinů mají štěstí na zajímavou dramaturgii. Alespoň to potvrdil koncert, který se odehrál 6. března v Kongresovém centru Zlín. Na programu pod taktovkou Tomáše byla koncertní předehra, op. 120 Maxe Regera, Koncert pro klavír a orchestr Petra Ebena se sólistkou Terezií Fialovou a na závěr zazněla Symfonie č. 3 „Eroica“ Ludwiga van Beethovena.