PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„S rytmickou dikcí velmi náruživě pomáhala posílená bicí sekce, která stabilně a energicky zajišťovala onu tak charakteristickou pulsaci.“

„Výkon Carolin Widmann byl zcela suverénní a ničím ani na okamžik nenarušený.“ 

„Snad až na závěr večera si hráči s dirigentem šetřili své síly, neboť teprve nyní se zdálo, že dali divákům poznat celý svůj dynamický rozsah, zejména směrem k hlasitější části spektra.“

V rámci festivalu Pražské jaro se 29. května v Rudolfinu uskutečnil koncert Rytmus a temperament v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Pod vedením Tomáše Braunera a se sólistkou Carolin Widmann pražskému publiku nabídl u nás nepříliš hrané skladby autorů 20. století, konkrétně George Gershwina, Ericha Wolfganga Korngolda a Leonarda Bernsteina. Koncertní výkon byl svěží a všestranně přesvědčivý.

„Tvrzení, že hudba je univerzálním komunikačním prostředkem, se plně potvrdilo.“

„Nad hlavami posluchačů v plně obsazeném sále se vznášela obrovská kamera Maďarské televize M5, která koncert snímala a pořizovala z něho záznam, a rozhlasová stanice Bartók koncert živě přenášela.“

„Hudebníci dokázali dát do projevu emocionalitu a sladkost Dvořákovy hudby i technickou zdatnost erudovaných profesionálů. Byl to vrcholný výkon.“

Konec sezóny pro hudebníky Moravské filharmonie znamenal zahraniční výjezdy a reprezentaci české hudby a město Olomouc v Maďarsku a v Chorvatsku. Příležitost k tomu poskytl jak Rok české hudby, tak dvacáté výročí vstupu států do Evropské unie. Nutno podotknout, že členství v EU dokázala Maďarská republika využít lépe, alespoň pokud jde o koncertní sály. Hrálo se v nich krásně a poslouchalo nádherně. A tak nezbývalo než tiše závidět.

„Od počátku se odvázaně hrálo na ‚zpěvnou českou notu‘.“

„Violoncello soustředěného Petra Malíška energicky probublávalo v nižších polohách, nad ním preludovala houslistka Petra Brabcová a trio pečlivě a pozorně doprovázel klavírní poklus Stanislava Gallina.“

„Poslední prestová věta v podání soustředěného Orbis Tria byla brilantní, hráči postupně odkrývali hlavní téma, pohrávali si s variacemi a stupňovali napětí.“

Dvacátý třetí ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců byl zahájen 18. května slavnostním koncertem, tradičně v den výročí úmrtí Gustava Mahlera. V pátek 24. května festival pokračoval úvodním koncertem komorní řady. V gotické síni jihlavské radnice vystoupilo skvělé Orbis Trio, které tvoří uznávaní interpreti Petra Brabcová (housle), Petr Malíšek (violoncello) a Stanislav Gallin (klavír). Koncert nazvaný České tance akcentoval letošní podtitul Gustav Mahler a česká hudba. Zazněla klavírní tria Františka Škroupa a Bedřicha Smetany.

„Poměrně odvážná dramaturgie zahrnovala šestici autorů.“

„Je jednoduše obdivuhodné, jakou míru důkladnosti a profesionality mladí umělci prokázali při nácviku nelehkých děl Miloše Boka.“

„Buďme vděční za každou akci, která vzájemně sbližuje lidské společenství. Jen houšť!“

Kostel sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně se stal dějištěm velmi záslužné akce, benefičního koncertu ZUŠ Open. To je celostátní festival českých základních uměleckých škol, který pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené, renomované české mezzosopranistky a mimochodem manželky světoznámého dirigenta Simona Rattla, od příští sezony hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie. V tomto bodě lze spatřit určitou spojnici – koncert totiž moderoval právě David Mareček, generální ředitel prvního českého orchestru. Malostranský chrám 28. května večer naplnily až stovky mladých umělců a přinesly povznášející zážitek i účinek dobrodiní.

„Filharmonici pod vlivem Hrůšovy invence a vedení vytvořili nádherně strukturovaný a dýchající hudební organismus.“

„Vroucnost v hlase Kateřiny Kněžíkové – a obdobná vroucnost nacházená dirigentem v orchestru – je znakem, který Smetanu od Wagnera odlišuje nejvíc.“

„Jeho sváteční opera vznešeně korunuje dobu národního obrození, ale úplně stejně důležité je to, že jeho hudba je i sama o sobě hodnotná a nádherná.“

Koncertní provedení Smetanovy opery Libuše se na Pražském jaru ukázalo být pravým festivalovým projektem. Jedinečným a ojedinělým, dokonce asi bezprecedentním, k tomu navíc umělecky skvostným. Jakub Hrůša s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a tuctem sólistů, v čele s Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli, připravil v úterý publiku v Rudolfinu mimořádně silný zážitek. Koncert byl nabit muzikalitou, hudební krásou a obrovskou energií. Právě takové interpretační činy dávají odkazu klasiků zásadní impulsy k novému oživení.

„Smetanovou první dochovanou sborovou kompozicí je Píseň svobody pro unisono zpěv a klavír na slova stejnojmenné básně Josefa Jiřího Kolára.“

„V květnu roku 1862 se zúčastnil první slavnosti sjednocených zpěváckých spolků, kde jej výkon Hlaholu natolik oslovil, že se rozhodl pro něj komponovat.“

„Srb-Debrnov Smetanu zásoboval nejčastěji právě svými verši. Pro Smetanu očividně byly dostatečné a jejich slabiny dokázal překlenout svou hudbou.“

Sborové tvorbě se Bedřich Smetana věnoval prakticky po celý svůj život. Od Písně svobody z roku 1848 až po Naši píseň dokončenou v květnu roku 1883 představují sborové kompozice rozsáhlou a významnou součást jeho tvůrčího odkazu, na níž lze velmi dobře sledovat jeho umělecký vývoj přecházející od prvních skladatelských pokusů až po zralá mistrovská díla. I přes to je však tato oblast jeho tvorby dnes víceméně zapomenutá a až na pár drobných výjimek se uvádí jen sporadicky.

„Dotýkat se čistými tóny tak hluboké historie je ohromující.“

„Do následující varhanní improvizace se ozvala kolem chrámu svištící, houkající sanitka. Nerušila. Jako by sem patřila.“

„Ve zcela zaplněném chrámu, ponořeném do tajemného přítmí, zaburácel jásot i nadšená zvolání bravo.“

Komorní sbor studentů Filozofické fakulty v pondělí 27. května v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí Starého Brna uvedl Letniční koncert ze skladeb Františka Fialy, Terezy Opálkové, Petra Ebena, Ondřeje Kukala a Markéty Brothánkové. Soubor Ensemble Versus působí pod záštitou Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a založil jej roku 20O3 Vladimír Maňas; od roku 2023 jej řídí spolu s Patrikem Buchtou, který toto koncertní provedení také dirigoval.

„King Fahad Cultural Centre je impozantní stavba moderních parametrů a s perfektní akustikou; s kapacitou pro 2700 návštěvníků stojí uprostřed pouště.“

„Arabština je úplně jiný jazyk, než jaké známe, má zpěvné hlásky, neznělé přídechy – to je zejména pro zpěv velká výzva.“

„Skladatel Lee Bradshaw využil vedle folklóru a melodiky i rytmiku arabské řeči a to vše propojil s duchem hudby romantické opery.“

Saúdská Arábie je pouštní stát a díky ropě také stát nejbohatší, což možná souvisí s postupnou realizací změn v kulturní oblasti země. V hlavním městě Rijádu nyní vyprodukovali první velkou operu s národní tematikou. Nese název Zarqa Al Yamama (Dívka s modrýma očima) a její děj je na námět pověsti předislámské Arábie. K realizaci byli přizváni umělci z celého světa včetně Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Joelem Hánou.

„Jako autor žijící a tvořící na rozhraní dvou tehdy ještě propojených světů – českého a německého – dovedl Wolfram svou nevyhraněnost umně využít. Později se ale tato dvojznačnost stala ambivalencí, nevýhodou a nakonec i prokletím.“

„Především díky své hudební autenticitě a mistrovské sebejistotě patří Perkmon mezi nejcennější díla evropského kulturního dědictví. Jeho určující vliv na rozvoj romantické opery bude teprve třeba pečlivě definovat.“

„Novodobé vzkříšení opery se může stát poněkud netradičním příspěvkem k Roku české hudby.“

Na severočeském zámku Jezeří bude 15. června uvedena v češtině klavírní verze znovu objevené raně romantické opery Perkmon od Josepha M. Wolframa, teplického skladatele a starosty. V Krušnohorském divadle v Teplicích se má pak v češtině odehrát 20. června scénické uvedení. V obou případech za řízení dirigenta Jana Zástěry.

„Měl jsem při hře takovou radost.“

„Všichni soutěžící byli úžasní lidé a skvělí houslisté.“

„Václav Hudeček mě inspiruje bytím na pódiu a komunikací s publikem.“

Letošní pětasedmdesátý ročník soutěže Pražské jaro přinesl v oboru housle velkou českou radost. Mladý talent Jan Novák se v nabité konkurenci dokázal prosadit a obsadil nejen celkové druhé místo, ale získal i řadu dalších cen, které byly v rámci soutěže udělovány. A jak sám mladoboleslavský talent ověnčený i loňským prvenstvím na luhačovické Akademii Václava Hudečka říká, i pro něj to byla radost… i když to bylo „obrovsky těžké“.

„Orchestr pod vedením Mikka Francka citlivě usmiřoval tematické a motivické kontrasty skladby.“

„Výsledkem byl výtrysk zvukově přetržitých a sonorně tvrdých gejzírů dravých rytmů, nečekaných dynamických zvratů a intonačně volně korigovaných výkřiků.“

„Těleso prostřednictvím dynamických změn a přesné rytmizace rovněž zdůrazňovalo ostřejší expresivní momenty Ravelovy skladby.“

Dvořákova síň pražského Rudolfina přivítala 27. května v rámci Pražského jara symfonické těleso Orchestre philharmonique de Radio France. Taktovky se ujal finský dirigent Mikko Franck, jako hlavní sólista se představil houslový virtuos Amaury Coeytaux. Kromě dramaturgického přeletu nad stylově rozptýlenými skladbami dvou francouzských tvůrců koncert nabídl světovou premiéru houslového koncertu Svatyně českého skladatele Kryštofa Mařatky…

„Události sobotního dne Festivalu Jarmily Novotné zahájilo mimořádné zpřístupnění památné hrobky rodiny Daubků, která leží jižně od městyse Liteň.“

„Výše psaná podoba jména Daubek má historické pozadí a je dokladem rytířské tradice rodu, který sídlil sto let na svých državách v Litni.“

„Kühnův smíšený sbor pod vedením sbormistra Jakuba Pikly nastoupil v síle dvaatřiceti osob.“

Letošní třináctý ročník Festivalu Jarmily Novotné na zámku Liteň byl otevřen 14. dubna a uzavře ho Adventní koncert 1. prosince. Čtvrtá akce festivalu se konala 25. května od osmnácti hodin jako koncert k poctě Jarmile Novotné ve Stodole zámeckého areálu…

„Po delší době Pražské jaro uspořádalo varhanní koncert.“

„Sólistkou byla titulární varhanice Labské filharmonie v Hamburku Iveta Apkalna.“

„Téměř dvouhodinový program s přestávkou nadšeně přijala vyprodaná Smetanova síň.“

Monumentální varhany z dílny Heinrich Voit und Söhne z Durlachu u Karlsruhe s doplňujícími velkými píšťalami varhanáře Jana Tučka z Kutné Hory a tehdejší novinkou, totiž posuvným hracím stolem, byly postaveny ve Smetanově síni Obecního domu v Praze roku 1912. Nástroj se k naší škodě sólově příliš nevyužívá, s výjimkou tří matiné v sezoně, pořádaných orchestrem FOK. Letos jej po delší době využil Mezinárodní hudební festival Pražské jaro a uspořádal varhanní koncert, když k recitálu pozval renomovanou sólistku Ivetu Apkalnu, v současné době titulární varhanici Labské filharmonie v Hamburku.

„Je rozhodně zajímavé uvažovat o tom, jaké existují vazby a spojnice mezi oněmi dávnými lidmi a námi.“

„Jde o komunikaci s budoucími generacemi. Z této názorové a myšlenkové pozice inspirovala Karine Lethiec spřátelené skladatele.“

„Mařatka ve skladbě Sono sapiens pootvírá dveře k představám o nejranějších hudebních projevech člověka.“

Pět interpretů a světové premiéry pěti skladatelů. Projekt MusicoMan prezentuje na CD s dvanácti tracky šest kompozic inspirovaných archeologickými nálezy a počátky lidské kultury a tím i hudby. Za nahrávkou francouzského souboru Ensemble Calliopée stojí violistka Karine Lethiec, manželka Kryštofa Mařatky, jednoho z autorů. Jeho skladba Sono Sapiens užívající repliky 35.000 let starých kostěných fléten až tak překvapivá v tomto kontextu není. Vždyť i pro letošní Pražské jaro připravil symfonickou kompozici inspirovanou prehistorickými jeskynními malbami.