PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V třicetileté historii našeho orchestru byla pro nás zcela zásadní prestižní smlouva s agenturou IMG Artists London a AMP New York.“

„Stále častěji nás žádají o spolupráci významní zahraniční manažeři a producenti.“

„Během pár let se mi splnily sny hrát s Českým národním symfonickým orchestrem v Royal Albert Hall v Londýně i Carnegie Hall v New Yorku.“

Jan Hasenöhrl, zakladatel a po celá tři dosavadní desetiletí ředitel Českého národního symfonického orchestru, dovedl těleso manažersky na nejvyšší hudební úroveň. Je současně stále i jeho prvním trumpetistou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží do minulosti, ať už vlastní sólové, nebo svého orchestru, ale také dává nahlédnout do nadcházejících programů tělesa. Patří k nim devatenáctý ročník letního festivalu Prague Proms a celá následující sezóna, ještě předtím dubnový program k Roku české hudby a úplně nejdřív dnešní koncertní pocta skladateli filmové hudby Enniu Morriconemu v pražské O2 aréně.

„Pavla Tesařová a Lukáš Klánský se ve Fantazii na českou lidovou píseň Sil jsem proso blýskli zcela mimořádnými výkony.“

„Dvořákovým Mazurkem pro housle a klavír e moll Pavla Tesařová opět potvrdila, že na naší koncertní scéně vyrůstá výrazná osobnost.“

„Lahodně znějící, barvitý mezzosoprán Sylvy Čmugrové je pro Dvořákovu písňovou tvorbu mimořádně disponovaný.“

Komorní koncerty plzeňských Smetanovských dnů pokračovaly 3. dubna v Domě hudby s programem, v němž zazněly převážně kompozice, k jejichž zrodu přispěli významnou měrou podporovatelé jednoho ze dvou skladatelů – buď Bedřicha Smetany, anebo Antonína Dvořáka. Na otázky Jakou úlohu hrálo mecenášství v umění? Jací byli podporovatelé našich klasiků? Byli kosmopolity, anebo vlastenci? střídavě odpovídali oba průvodci večera Pavel Ryjáček a Zdeněk Hazdra…

„Program večera byl sympatický svou přidanou hodnotou.“

„Sólista i orchestr udrželi vysokou kvalitu vyznění.“

„Pomyslným hudebním vrcholem koncertu se stalo následné provedení Rumunských tanců Bély Bartóka.“

Donátorská řada Lobkowicz abonmá orchestru PKF – Prague Philharmonia je svého druhu specifickým cyklem směřovaným zejména mecenášům. Pro letošní rok organizátoři připravili čtyři koncerty, přičemž celá řada má podtitul Setkání s příběhy umění. Zahajovací koncert nazvaný Bach. Popper. Rossini proběhl ve čtvrtek 4. dubna v reprezentativních prostorách Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Orchestr se představil bez dirigenta ve velmi komorní, pouze smyčcové sestavě, přičemž sólistou večera byl ázerbajdžánský violoncellista Jamal Aliyev.

„Úvod programu patřil nesmrtelné Elegii Josefa Suka.“

„Další skladba programu byla komponována výlučně pro dnešní České trio.“

„Výraz radostného veselí závěrečné věty Dvořákova Tria č. 2 rozpoutal frenetickou odezvu zaplněné Dvořákovy síně a České trio nevystačilo s jedním přídavkem.“

Předběžná a nadějná zpráva o návratu Českého tria na podium Dvořákovy síně Rudolfina se naplnila ve středu 3. dubna večer. Soubor vystoupil na koncertě 129. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu a svůj program naplnil hudbou českých skladatelů – Suka, Frimla, Douši, Martinů a Dvořáka. Prožitek z mistrovského provedení renomovaného souboru, dědice tradic legendární souborů, které pod jménem České trio působily doma i na světových pódiích od roku 1897, završily dva slavné odlehčené přídavky.

„Orchestr hrál s chutí a radostně.“

„Christian Kluxen těleso vedl jasným a srozumitelným gestem a vřelé, cituplné provedení bylo na světě.“

„Andreas Brantelid podal vysoce muzikální a maximálně poctivý výkon, za který si květiny skutečně zasloužil.“

Závěrečný koncert cyklu, který se odehrává v prostorách národní kulturní památky Betlémské kaple, nabídli Rozhlasoví symfonikové. Komorně laděný orchestr řídil Christian Kluxen a v sólové roli se představil violoncellista Andreas Brantelid, který byl jednoznačnou ozdobou mimořádně stručného symfonického pořadu. Zněla díla Ericha Wolfganga Korngolda a Sergeje Prokofjeva.

„V inscenaci Davida Radoka to není pohádka. Je to bolestivé, ale citlivé a dojemné vyprávění jednoho velmi smutného příběhu opravdové lásky.“

„Na jevišti nehraji, ale žiji příběh Rusalky, takže mě to stojí dost fyzických i psychických sil.“

„Peter Berger jako Princ je citlivý partner, se kterým je radost stát na jevišti. A ještě tak krásně zpívá!“

Jana Šrejma Kačírková je sopranistkou, která má ideální hlas pro lyrické role plné emocí, pro postavy, jež většinou špatně skončí. Nejnověji zpívá Rusalku, premiérovanou v Janáčkově divadle v pátek 5. dubna. Roli už ztvárnila v Českém Krumlově na Otáčivém hledišti v režii Jiřího Heřmana, nyní v Brně jde o inscenaci režiséra Davida Radoka.

„Bianchiho skladba rozhodně není oddechovým libozvučným pohlazením.“

„Uvedení skladby provázel odborný výklad, komentář z úst hlavních protagonistů, tedy skladatele, dirigenta a moderátorky.“

„Není zde prakticky žádný kvalitativní rozdíl mezi autentickým zvukem hudebních nástrojů a zvukem plynoucím z reproduktorových soustav.“

Výraz permeability v češtině znamená propustnost či vztah napříč kategoriemi. Je to rovněž název skladby italského skladatele Oscara Bianchiho. Orchestr Berg vedený Peterem Vrábelem ji jako jedinou položku zařadil do své 24. koncertní sezony 2. dubna ve Studiu Hrdinů, což je atraktivní prostora v podzemí Veletržního paláce.

„Pěvecký výkon Christiane Karg okouzlil sytou barevností.

„Christiane Karg ukázala, že její soprán je schopen nejen takřka nekončících lyrických legat, ale přesvědčivě dokáže ztvárnit i šílenství Hamletovy Ofélie.“

„Oceněníhodný je profesionální přístup pěvkyně, jež celý program provedla bez notové opory.“

Drážďanská Semperova opera je aktuálně ponořena do Dnů Richarda Strausse, které až do 7. dubna připomínají skladatelskou osobnost, jež zásadním způsobem formovala Saskou státní operu i Staatskapelle. Vedle oper, symfonických a komorních koncertů se na festivalu objevilo i písňové matiné. Na Boží hod velikonoční v neděli 31. března na scéně Semperovy opery vystoupila německá sopranistka Christiane Karg za doprovodu klavíristy Gerolda Hubera.

„Mahlerova Čtvrtá mě vždy dovede k velmi hlubokým myšlenkám.“

„Pěveckou techniku má zpěvák jenom jednu.“

„Dirigent Marek Šedivý je plný inspirace a nápadů a já se moc těším na nové obzory, které spolupráce s ním otevře.“

Sopranistka Lada Bočková se 6. dubna po předchozí covidové komplikaci poprvé představí na pražské scéně Národního divadla. V plánu je její debut v roli Paminy v rámci už zavedené inscenace Mozartovy Kouzelné flétny. S klavíristou Ahmadem Hedarem k tomu připravuje recitál, který 16. dubna s dvořákovsko-smetanovským repertoárem podá v Sukově síni Rudolfina. V Praze se teď tedy vyskytuje častěji než dřív – na začátku března se navíc s Pražskými symfoniky představila i koncertně při produkci Mahlerovy Čtvrté.

„Pokud jinde platí, že klasická hudba je výsadou především starší posluchačské generace a vybrané sociální skupiny, v Paříži tomu tak není.“

„Svým pražským nastudováním Dvořáka se Semjon Byčkov snaží o rozkrytí nejrůznějších zvukových detailů.“

„Pro Českou filharmonii to byl jednoznačný úspěch. Působila sebejistě, svěže, s úsměvem na tváři.“

Moderní budova Filharmonie v Paříži se v jarním slunci leskne jako velký drahokam. Svým způsobem podobně jako Debussyho impresionismus nebo Messiaenovy symfonie. Nedávno ji Dvořákovou hudbou rozzářila Česká filharmonie, která v Paříži zakončila svoje evropské turné. A byl to závěr ve velkém stylu.

„Německý režisér Sven-Eric Bechtolf uvedl na scénu hororovou karikaturu z 19. století, ze které se úpěnlivě snaží vymanit Rusalčina touha po lásce.“

„Režie je prošpikována množstvím gagů, které jsou někdy funkční, mnohdy nepatřičně lascivní.“

„Dirigent Tomáš Hanus bral na pěvce ohled a nechal dokonale vyznít orchestrální mezihry.“

Inscenace Dvořákovy Rusalky se vrátila na jeviště Vídeňské státní opery po deseti letech jako obnovená premiéra o Velikonocích 31. března 2024. Původní premiéra se uskutečnila 26. ledna 2014 pod vedením Jiřího Bělohlávka. Tentokrát se za dirigentský pult postavil jeho žák, český dirigent Tomáš Hanus, a na jevišti opery stanuli debutující čeští pěvci – Eliška Weissová jako Cizí kněžna a Pavel Černoch jako Princ.

„Ženu bez stínu Strauss označil jako ‚poslední romantickou operu‘.“

„Chůva se stala v interpretaci Evelyn Herlitzius hlavní postavou opery.“

„Christian Thielemann hraje operu zcela bez škrtů.“

Vrcholný zážitek svým návštěvníkům připravila drážďanská Semperoper. Velice náročnou operu Richarda Strausse Žena bez stínu hudebně nastudoval a řídil Christian Thielemann, režie byla svěřena Davidu Böschovi. Sólisté excelovali.

„Tradiční koncert na velikonoční Boží hod se konal v minoritské bazilice sv. Jakuba.“

„Irena Chřibková přizvala dva spoluúčinkující – mezzosopranistku Lenku Švehlíkovou a houslistku Věru Eretovou.“

„Koncert, trvající hodinu, se skládal ze třinácti kratších skladeb od doby barokní až po Bedřicha Antonína Wiedermanna.“

Společenství Svatojakubské Audite Organum 31. března uspořádalo velikonoční koncert v bazilice sv. Jakuba na pražském Starém Městě. Společně se představily titulární varhanice Irena Chřibková, houslistka Věra Eretová a mezzosopranistka Lenka Švehlíková.