PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Symfonická báseň pro velký orchestr je inspirovaná povídkou Edgara Allana Poea.“

„Petr Salajka při produkci prokázal, že je výborným muzikantem a že svůj nástroj ovládá bravurně.“

„Dirigent Robert Kružík dokázal skladbě vtisknout mladistvý elán a radostnost.“

Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně má nejen krásný koncertní sál, ale láká své posluchače i na chytrou a objevnou dramaturgii. Na koncert 25. ledna přilákaly hned dvě premiéry. Pod taktovkou Roberta Kružíka zazněly skladby Smrtihlav skladatele Lukáše Sommera a Koncert f moll pro tubu a orchestr anglického autora Ralpha Vaughana Williamse se sólistou Petrem Salajkou. Poté byla uvedena Dvořákova Symfonie…

„Před pětadvaceti lety o mně Jiří Kout v Lipské opeře řekl něco, co pro mne tehdy byla abstrakce: ‚Tento wagnerovský hlas musí být hned angažován.‘“

„Soutěže jsou bohužel důležité. Říkám ‚bohužel‘, protože ve skutečnosti pěvecké soutěže ze srdce nenávidím.“

„Wagner se pro mne stal životní náplní. Takže Bayreuth nemohu minout.“

Polský barytonista Tomasz Konieczny není českým divákům neznámý. Pamatovat si ho mohou třeba z Wagnerova Parsifala, v němž účinkoval roku 2011 v pražském Národním divadle. Mezitím se ve světě etabloval jako žádaný představitel barytonových rolí německého repertoáru. V těchto dnech se pohybuje mezi Lipskem, kde vystupuje jako Wotan ve Wagnerově Valkýře, a Brnem. V moravské metropoli zkouší krále Vladislava v nové inscenaci Smetanova Dalibora.

„Zralé dílo devětadvacetiletého skladatele přednesla čtrnáctiletá klavíristka s půvabem, grácií a přirozenou muzikalitou.“

„Hrát klasicistního Mozarta není pro mladé hudebníky nic snadného – je třeba je vyzdvihnout.“

„Václav Hudeček umí vytvořit jemný líbezný vroucí tón, jeho hru doprovází zpěvnost a radost, rychlé pasáže třetí věty zahrál s nakažlivou energií.“

Koncertem na Pražské konzervatoři pokračoval 32. ročník Svátků hudby v Praze. Cyklus pořádaný houslistou Václavem Hudečkem pravidelně dává příležitost mladým začínajícím hudebníkům. O talentu hráčů, kteří v úterý 23. ledna usedli v Smyčcovém orchestru Pražské konzervatoře, i nadějné klavíristky Nory Lubbadové nelze pochybovat. Ve spolupráci s dirigentem Janem Talichem se výkon všech přiblížil profesionální úrovni…

„Oratorium ve velkých plochách a gradacích nese vroucně pozitivní, oslavné a nabádavé emocionální a ideové poselství.“

„Je to podle Pavla Smutného velké, semknuté a pravdivé dílo.“

„Nahrávka je k dispozici také na streamovacích platformách.“

Projekt realizace oratoria Nádech věčnosti skladatele Jana Zástěry, uvedeného v premiéře ve Vladislavském sále v roce 2021, o rok později na festivalu Smetanova Litomyšl a nakonec v římské bazilice sv. Jana v Lateráně, završilo letos vydání studiové nahrávky díla. V klíčové mluvené roli je protagonistkou nastudování vokálně symfonické-skladby pěvkyně Soňa Červená. Poté, co se v květnu 2023 v nedožitých 98 letech její život uzavřel, jsou koncerty i CD chápány jako symbolické završení její dráhy výjimečné dramatické umělkyně.

„Měla jsem obrovské štěstí, když jsem se v roce 1986 dostala do prvního ročníku Gustav Mahler Jugendorchester, který založil Claudio Abbado.“

„Harfa je jistě součást mého života, ale rodina je nenahraditelná.“

„Slavná melodie As Time Goes By z filmu Casablanca, která mne inspirovala k názvu celého alba.“

Harfistku Kateřinu Englichovou není nutné dlouze představovat. Je interpretkou evropského formátu a také vyučující na Pražské konzervatoři. Na závěr ledna je připraven její další koncertní počin Ekstase 2.0 společný s hobojistou Vilémem Veverkou a sopranistkou Alžbětou Poláčkovou, při kterém bude pokřtěno hráččino nové sólové CD u vydavatelství ArcoDiva.

„Jonathan Tetelman, dnes jeden z nejžádanějších operních tenoristů světových operních scén, vystoupil v pražském Rudolfinu.“

„Program byl sestaven výlučně z děl Giacoma Pucciniho.“

„Nadšené ovace nejen na konci koncertu, ale i po jednotlivých skladbách potvrdily, že očekávání publika se naplnilo.“

Vysoký, štíhlý, krásný, sympatický, skromný, s krásně barevným a perfektně ovládaným hlasem – to je Jonathan Tetelman, dnes jeden z nejžádanějších operních tenoristů světových operních scén. Díky agentuře Nachtigall Artists vystoupil spolu s americkou sopranistkou Sylvií D‘Eramo 23. ledna na koncertě v pražském Rudolfinu.

„Jan Jiraský je vynikající klavírista, který ale sebe a své umění nevystavuje na odiv. Důležitější je pro něho hudební sdělení a hluboký prožitek.“

„Klavírista si pohrával s mohutnými plochami a chvílemi měl posluchač pocit, že musí hrát nejméně dva klavíristé!“

„Rafael Kubelík skladbu s názvem Legenda napsal jako svatební dar pro své přátele. Skladba ale zůstala v šuplíku.“

Spolek přátel hudby v Brně pořádá pravidelné koncerty komorních skladeb v Besedním domě a vždy na nich představuje renomované interprety či zajímavou dramaturgii. V úterý 23. ledna se tyto atributy spojily a klavírista Jan Jiraský zahrál koncert k Roku české hudby ze skladeb českých skladatelů. Nechyběla díla Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, na závěr zaznělo Concertino Leoše Janáčka v podání brněnských umělců. Program doplnila skladba s názvem Legenda od Rafaela Kubelíka. Ta zazněla ve světové premiéře.

„Mascetti oslnil brilantní technikou rychlých běhů, vyrovnanosti a průzračností trylků, propracovanou artikulací a lehkostí úhozu.“

„V interpretaci děl Cimarosy, Szymanowské a Chopina vystoupila do popředí pečlivá artikulační drobnokresba, vycházející z cembalové a fortepianové techniky.“

„Mascetti je typem interpreta, který neslouží svému egu, ale hudbě, a tím projevuje i své umělecké kvality.“

Zajímavý posluchačský zážitek nabídl italský klavírista Danilo Mascetti, který v pondělí 22. ledna vystoupil v barokních prostorách Italského kulturního institutu. Kaple nedaleko pražského Petřína je architektonickým skvostem, který však sólistům připravuje nejednu těžší akustickou chvilku. Danilo Mascetti se však s nástrahami sálu vyrovnal obdivuhodně.

Mladý český klavírista Robert Bílý si do své soutěžní sbírky úspěchů připsal další cenný zápis. Po vítězství v Mezinárodní klavírní soutěži v Etllingenu, Mezinárodní klavírní soutěži Johanna Nepomuka Hummela, o němž portál KlasikaPlus.cz informoval zde, Troisdorfské klavírní soutěži nebo například berlínské soutěži Rising Stars si nyní na své konto připsal prvenství v prestižní klavírní soutěž Alexis Gregory Vendome Prize, kterou pořádala manhattanská hudební konzervatoř Mannes School of Music.

„Navzdory jasnozřivému a mnohokrát ověřenému programovému plánu disponoval koncertní večer rovněž kontrastním prvkem.“

„Orchestr za pomoci výrazných dynamických a expresivních skoků zesiloval onu spíše primitivně a tektonicky přetržitě poskládanou fragmentární logiku díla.“

„Druhá věta přinesla silně rozpohybovaný, zběsilými smyčci tažený celek, jejž soustavně okořeňoval provokativní šelest dechové sekce.“

Parkety pražského Rudolfina se 22. ledna prohnuly pod tíhou dekadentní exprese a opulentně obsazeného Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který publiku představil obsahově závažná díla tří neoklasiků Sergeje Prokofjeva, Viktora Kalabise a Benjamina Brittena. Hostující dirigent Ilan Volkov, světově uznávaný a řemeslně zdatný zástupce dirigentské střední generace, se ujal náročného repertoáru s profesionální poctivostí i odměřeností. Výsledkem byl silný posluchačský zážitek, kterému však občas chyběl individuální interpretační vhled a promyšlenější konstrukční práce s hudební formou.

„Nejpůsobivějším prvkem pro mě byla přirozeně plynoucí hybnost v obou variačních větách, obzvlášť v tak obtížné Ariettě poslední sonáty.“

„Klavír samotný byl v prostřední poloze po celou dobu koncertu ohromně neznělý, rozhodně spíš svazující než osvobozující.“

„A tak jsem včera také tleskal vestoje a svoje názory na koncert si nejspíš budu ještě nějakou dobu přehodnocovat.“

Není divu, že se uvádění posledních třech klavírních sonát Ludwiga van Beethovena stalo tradicí – jednotlivé skladby k sobě hudebně navzájem patří, dramaturgie má myšlenku a dá se snadno nabízet posluchačům, délkou vychází na jeden nevelký recitál. V neděli 21. ledna je v pražském Rudolfinu provedla Mitsuko Uchida v rámci recitálového cyklu Českého spolku pro komorní hudbu. Její vystoupení se vyznačovalo vysokým porozuměním a kulturou, Dvořákovu síň právem téměř vyprodala. Ve zvukovém ohledu se jí ale ne vše podařilo.