PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na Bohuslava Martinů, který se už roky učil francouzsky, zapůsobila při turné orchestru Národní divadla největším dojmem Paříž.“

„Konečně v roce 1923 přišel balet Kdo je na světě nejmocnější. Už ne ´impresionistický´, ale nový, mající podobu rytmické grotesky s rozmarnou hudbou.“

„To, co jsem šel hledat do Francie, to nebyl Debussy.“

Měl pobýt tři měsíce, místo toho však zůstal sedmnáct let. Tak charakterizují životopisy Bohuslava Martinů jeho příjezd do Paříže v polovině října roku 1923, tedy před rovnými sto lety. Stipendium určené na nedlouhé studium skladby u Alberta Roussela se stalo příležitostí a prostředkem k naplnění bytostné touhy vymanit se nejen z tuzemské provinční malosti, ale i z konfrontace s německými a rakouskými kulturními a myšlenkovými vlivy. Martinů se upínal k Francii z obdobných důvodů jako Janáček k Rusku.

„Jako posluchač jsem samozřejmě začínal Dvořákem a Smetanou, což se mi postupně rozrostlo do té míry, že v současné době fandím v klasice téměř všemu a stejně tak i v jazzu.“

„I když jsem měl klasiku rád, jako hráč jsem se věnoval převážně big bandovému hraní. Jednou mě ale oslovili z Pražského komorního orchestru bez dirigenta, abych s nimi jel do Španělska.“

„Trumpeta je nevyzpytatelný nástroj, u něhož ti to jeden hraje a druhý den začínáš znovu.“

Legendární trumpetista Zdeněk Zahálka je přírodní úkaz. Na trubku začal hrát už před sedmdesáti šesti lety a během svého dlouhého muzikantského života prošel, ať už jako hráč kmenový či hostující, všemi tuzemskými profesionálními big bandy a rovněž Pražským komorním orchestrem bez dirigenta. Desítky let také zasvětil pedagogické práci. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka učil až do svých osmdesáti šesti let a patřil zde k nejlepším pedagogům,…

„Riccardo Minasi dirigoval bez taktovky a všechny Mozartovy skladby svého debutu u Berlínských filharmoniků řídil zpaměti.“

„Haffnerovu symfonii zahrál orchestr až s působivým moderním leskem znění.“

„V Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur dirigent nádherně pracoval s vedením motivů a témat i vnitřními gradacemi směřujícími k radosti.“

Italský šéfdirigent Mozarteum Orchestra Salzburg Riccardo Minasi debutoval minulý týden u Berlínských filharmoniků a v koncertní síni Filharmonie, která si v současnosti připomíná šedesát let od slavnostního otevření, přednesl před vyprodaným hledištěm program děl klasicistní hudby Wolfganga Amadea Mozarta.

„Okouzlující vyrovnanost všech čtyř hlasů v jednotlivých sólech a celkově svěží provedení celé věty dalo hned od začátku jasně najevo, že tento večer přinese výjimečný hudební zážitek.“

„Heroldovo kvarteto hrnulo celou čtyřicetiminutovou skladbu v jednom velkém, komplexním celku, kterému nechyběla barevnost, vnitřní napětí, tah ani energie.“

„Dlouhé bouřlivé ovace vestoje byly zaslouženou odměnou za živelnou energii, kterou soubor posluchačům naservíroval.“

Heroldovo kvarteto je již dlouhá léta stálicí mezi špičkovými komorními soubory na české hudební scéně. V letošním roce slaví soubor ve složení Petr Zdvihal, Jan Valta (housle), Karel Untermüller (viola) a David Havelík (violoncello) úctyhodné 25. výročí založení. Slavnostní koncert k tomuto jubileu se konal poslední říjnovou neděli v Průhonickém zámku. Průvodního slova se ujali Václav Hrubý, viceprezident společnosti RegioArt a spoluzakladatel koncertního cyklu Sukův hudební Štiřín (nyní Zámecká hudební setkání v Průhonicích), a prof. Jiří Hlaváč, pedagog na pražské HAMU, předseda Rady Asociace hudebních umělců a vědců a člen Nadace Bohuslava Martinů či Nadace Život umělce. Zcela zaplněný Rytířský sál potvrdil nejen slavnostní náladu tohoto podvečera, ale také vysoké renomé Heroldova kvarteta.

„Z erotického a naturalistického dramatu s prvky morbidity je psychologická studie a z temných starověkých kulis je salón, který evokuje operetu.“

„Režisér asi nabízí popírání tradičního vyprávění i kroky proti logice jako provokativní hru, kterou je s ním možné hrát v rámci nového či přímo postmoderního přístupu.“

„Asmik Grigorian si nechává dostatek sil pro imponující závěr, díky němuž publikum po spadnutí opony neobvykle hlasitě zareagovalo, doslova vybuchlo.“

Státní opera v Hamburku nastudovala Straussovu Salome. Za premiérou, která v neděli současně otevřela další operní sezónu televize Arte, stojí dirigent Kent Nagano. Pěvecké obsazení je ideální, ať už jde o Asmik Grigorian v titulní roli, nebo o Johna Daszaka a Kyle Ketelsena, kteří se skvěle uvedli jako Herodes a Jochanaan. Režisér a scénograf Dmitri Tcherniakov ovšem trochu zamíchal tradičními představami o tomto díle. Jeho přeznačení některých momentů je odvážné, v podstatě fungující, ale přesto provokativně kontroverzní.

„David Radok je jistotou čisté a krásné produkce.“

„Při práci s režisérem mám rád, když nás dokáže svými nápady na zkouškách i překvapit.“

„V mém srdci zůstávají inscenace opery Z mrtvého domu režisérů P. Chéreaua, D. Špinara a K. Warlikowského.“

Mezinárodně uznávaný slovenský tenorista Štefan Margita se představí v titulní roli nové opery Jana Kučery Don Buoso. V Národním divadle v Praze se 3. listopadu uskuteční premiéra zajímavého projektu – společného uvedení Kučerova díla a Pucciniho opery Gianni Schicchi….

„Zcela pochopili a výtečně ztvárnili citovou hloubku skladby, jejich pojetí bylo propracované do posledního detailu.“

„Adam Klánský mladistvě vyjádřil něhu, láskyplné téma ztvárnil s adekvátním rubatem a citově zabarveným vibratem, bylo zřetelně slyšet, s jakou péčí se stará o každý tón.“

„Existuje i verze pro housle a klavír, kterou si Marie Šumníková před pár týdny zahrála s houslistou Matteem Hagerem.“

Je poučné si občas zajet za hudbou mimo Prahu. Tam, kde nejsou posluchači zhýčkaní koncertními lahůdkami a dychtivě očekávají, co nového a povznášejícího jim každý z večerů přinese. Na úterním koncertu Kruhu přátel hudby (KPH) v sále Městského společenského domu v Kolíně se představili mladí umělci – violoncellista Adam Klánský a klavíristka Marie Šumníková. Vyprodanému sálu zahráli skladby Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena, Roberta Schumanna a Césara Francka.

„Prvními šéfdirigenty byli Václav Talich a Ľudovít Rajter, mimořádné osobnosti, který měly evropský kontext.“

„Zkusili jsme koncem léta na náměstí Svobody uspořádat open air koncert. Přišlo přes pět tisíc lidí!“

„Máme už novou paní ministryni, takže čekáme… Uvidíme, jaký představí program a co všechno bude chtít do kultury přinést. My se na dialog těšíme.“

Vpředvečer výročí vzniku Československa koncertovala 27. října v Obecním domě v Praze Slovenská filharmonie se svým šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Její ředitel Marián Turner se při té příležitosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací ke vzniku tělesa před čtyřiasedmdesáti lety za zásadní účasti Václava Talicha,…

„Vídeňská Státní opera postupovala ve jménu tradice a přání Giacoma Pucciniho a uvádí všechny tři části triptychu tak, jak si to autor přál.“

„Tatjana Gürbaca, německá divadelní ředitelka a režisérka sjednotila části triptychu větou: ‚Wie schwer es ist, glücklich zu sein…‘ (Jak těžké je být šťastný…)“

„Je tu nespoutaný mix všech kostýmů a postav, které si může fantazie vymyslet a Silke Willrett si tu viditelně nekladla hranice.“

Giacomo Puccini je operním autorem oblíbeným, přesto dílo, které uvedla v premiéře 4. října Wiener Staatsoper, není příliš známé. Recenzovaná repríza v první premiérové řadě je z představení 20. října 2023. Triptych obsahuje díla Il Tabarro (Plášť), Suor Angelica (Sestra Angelika) a Gianni Schicchi. Režijně Triptych připravila Tatjana Gürbaca, orchestr Vídeňské státní opery řídil Philippe Jordan, scénu vytvořil Henric Ahr a kostýmy Silke Willrett. Chor připravil sbormistr Martin Schebesta.

„Buď dáme možnost všem divadlům, nebo festival prostě nebude.“

„Financování je vždy velké dobrodružství! Ale na konci každého festivalu si vždycky řeknu: Dobře, tak ještě jednou!“

„Náš festival není sice soutěž, ale přiznejme si, všichni to jako soutěž tak trochu vnímají.“

Festival Opera je tradičním pražským bienále, přehlídkou všech českých a slovenských operních souborů a jejich nejlepších inscenací. Poslední ročník se konal na jaře 2022, ještě poznamenaný covidem. Nadcházející měl být v roce 2024. Jak ale v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vysvětluje ředitelka festivalu Lenka Šaldová, vznikly důvody, proč se tato operní událost vrátí do lichých let.

„Tomáš Netopil patří dnes k evropské dirigentské elitě a Jan Schulmeister je i přes své sedmnáctileté mládí již ostříleným klavíristou.“

„Klavírista zahrál ještě přídavek, Transcendentální etudu č. 1 s názvem Preludium od Ferenze Liszta.“

„Tempo, jež dirigent nasadil, se zdálo být vražedné, fortissimo ještě zvýšily trombony spolu s trubkami, které se neudržely a daly průchod radostnému ‚teď je to naše, teď hrajeme konečně my!‘“

Na Mezinárodním hudebním festivalu Harmonia Moraviae vystoupili ve čtvrtek 26. října spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů dva rodáci z Kroměříže. Dirigent Tomáš Netopil a mladý klavírista Jan Schulmeister. V programu Hudební velikáni zahráli Zasvěcení domu od Ludwiga van Beethovena, Koncert č. 20 d moll pro klavír a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta a Symfonii č. 5 F dur od Antonína Dvořáka. Enthusiasmus, muzikalita a technické mistrovství mladého klavíristy spolu s euforickým nasazením dirigenta strhlo zcela vyprodaný sál k nadšeným ovacím.

„Nádherné prostředí barokní síně umocnilo znějící hudbu období baroka.“

„Perfektně sehraný barokní ‚tým‘ Michaely Koudelkové spoluvytvořili Libor Mašek, Jan Krejča a Monika Knoblochová.“

„Sopránová flétna v rukou Koudelkové doslova svítila.“

Koncert vynikající flétnistky Michaely Koudelkové věnovaný 105. výročí vzniku Československa uzavřel šestý ročník Mezinárodního festivalu staré hudby Musica ad confluentem – Hudby na soutoku v Českých Budějovicích. Sedm letošních koncertů uteklo jako voda, ale již nyní se intenzivně připravuje další ročník festivalu.