PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Martin Kasík nezůstal sólovému partu nic dlužen. Do náročných pasáží a motorických částí první věty se pouštěl s chutí a dravou radostí, aby pak mistrovsky využil každou příležitost ukázat i kontrastní lyrické momenty.“

„Byl jsem potěšen také perfektním naladěním nástroje Petrof.“

„Dílko zaznělo v neotřelém pojetí, kdy se dirigentovi podařilo setřást usazeniny tradičních patetických nánosů.“

Předehrou k opeře Ruslan a Ludmila od Michaila Ivanoviče Glinky byla zahájena 189. koncertní sezóna Karlovarského symfonického orchestru v nedávno otevřeném sále v Císařských lázních. Sólista Martin Kasík se představil v klavírním koncertu Dmitrije Šostakoviče a poté následovaly ještě orchestrální práce Josefa Suka.

„Hudební nastudování je výsledkem práce dirigenta Jakuba Kleckera, který stál za dirigentským pultem i při této obnovené premiéře.“

„Orchestr hrál soustředěně, s intonační i rytmickou souhrou a ctil úlohy pěvců.“

„Režijně inscenaci připravil Tomáš Studený a vsadil na jednoduchost a přirozenost jednání postav.“

Záměr vedení ostravské opery uvést v Roce české hudby cyklus všech oper Bedřicha Smetany se naplňuje. Ve čtvrtek 12. října byla po šesti letech opět uvedena inscenace opery Tajemství. Jen málo účinkujících se vyměnilo a podoba inscenace, která měla premiéru 27. dubna 2017, zůstala stejná. Hudební nastudování Jakuba Kleckera a sbormistra Jurije Galatenka v režii Tomáše Studeného na scéně Davida Janoška a v kostýmech Evy Jiřikovské podtrhlo realizaci kvalitní inscenace.

„Těleso hráčů předvedlo famózní interpretační výkon.“

„Jestliže se první polovina večera rozeznívala v duchu téměř laboratorní práce s nejrůznějšími rytmickými artikulacemi, druhá polovina využila sumy těchto Glassových experimentálních poznatků, aby je následně přelila do narativní formy operního žánru.“

„Doposud upozaděný sólový zpěv se vpasoval do pozice nositele obsahu skladby, čímž získal na potřebné dominanci, zatímco instrumentačně nápaditěji rozložený soubor hráčů pokračoval v rytmicky kaskádovité strukturaci banálních harmonických vzorců.“

Divadlo Archa přivítalo 12. října věhlasný americký soubor Philip Glass Ensemble, jenž náročnému a poučenému uchu posluchače nabídl bezmála devadesátiminutový program složený z raných děl klasika minimalistické kompozice Philipa Glasse. Špičkově obsazený ansámbl si s rytmicky exponovanými, na melodické ideje skoupými skladbami poradil s profesionálním nadhledem, podpořeným nevídaně samozřejmou souhrou. Představil reprezentativní ukázku děl z bezpochyby nejhodnotnější etapy skladatelovy tvůrčí kariéry.

„Že nebyl klavírní virtuos, Dvořákovi zcela jistě nebránilo nástroji skvěle porozumět.“ 

„Snoubí se zde průzračnost jako u Mozarta a srozumitelnost a polyfonická struktura jako u Bacha s romantikou a poetičností.“ 

„Proč asi většina velikých skladatelů pečlivě během života studovala dílo Johanna Sebastiana Bacha…?“

Ve Dvořákově síni Rudolfina se konaly ve dnech od 11. do 13. října koncerty, kde Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova provedla tři skvosty z tvorby Antonína Dvořáka. S koncertní předehrou Karneval a jeho slavnou Novosvětskou symfonií se můžeme setkat celkem snadno, i když v tomto případě přednes dirigenta Byčkova byl mimořádným zážitkem…

„Zařazení ryze českého repertoáru hned na zahajovací koncert sezóny je skvělým počinem.“

„Senja Rummukainen interpretovala svůj part od prvního vstupu s velkým nasazením, sytým tónem s rychlým vibrátem.“

„Erudice šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho motivující celý orchestr ke skvělé práci je příslibem úspěšné další sezóny.“

Prvním koncertem cyklu Diamant odstartoval orchestr Plzeňské filharmonie svoji novou sezónu. Zazněla dvě velká díla. První symfonie Bohuslava Martinů a Dvořákův Violoncellový koncert, který interpretovala mladá sólistka Senja Rummukainen.

„Smírně vyhrával prostou kantabilitu díla, vystihl hravý výraz skladby a držel s klavírem vhodné tempo i v pianisticky rozbouřeném finále.“

„Flétnistka zaujala pěkným tónem, přitažlivým zvláště v dolním rejstříku. Hrála uvolněně a evidentně si užívala profesionální klavírní spolupráce.“

„Šestidílnou, rušnou kompozici hrály dámy se skvěle rozloženými kontrasty mezi jednotlivými částmi a přesvědčivým naplněním jejich nálad.“

Ve středu 11. října 2023 se konal autorský večer skladatele Pavla Trojana v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na Malé Straně. Letos již počtvrté a byl cele věnován flétně. Přinesl hned tři světové premiéry.

„Koncert byl příjemným osvěžením s ušlechtilými představami o renesanční nevázané smyslnosti i pohledem do tehdejšího přelomového období renesance s jejími změnami v hudebních, kulturních a morálních principech.“

„Pohlazením po duši byla i neokázale upřímná, cituplná a prostá krása renesanční italské poezie, ke které se navracely sonety Jana Tůmy v soudobých madrigalech Lukáše Hurníka.“

„Potlesk byl zasloužený a dlouhý.“

Bonusový koncert projektu Madrigal včera a dnes ve dvanácté koncertní sezóně moravského hudebního cyklu Bacha na Mozarta! uskutečnila vokální skupina Czech Ensemble Baroque Quintet v neděli 8. října v brněnské dvoraně VUT na Antonínské ulici. Její jedinečný projekt porovnává skvosty renesančních mistrů na přelomu vrcholné renesance a raného baroka se současnými díly vokálního umění psanými přímo na objednávku souboru.

„Osobnost Radka Baboráka dokázala v uplynulých deseti letech činnost ansámblu pozdvihnout a opět ho dovést na naši i světovou interpretační špičku.“

„Dílo vyžaduje energické, technicky i výrazově precizní, přitom odlehčené provedení, což se i díky první houslistce souboru Martině Bačové podařilo dokonale.“

„Po bouřlivém potlesku pak sólista odlehčil náladu svým přídavkem, rozverným a málokdy uváděným Prestem E dur pro lesní roh a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta.“

Podobně jako na zahajovacím koncertě 56. sezóny Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem měli návštěvníci možnost vychutnat si 12. října i na druhém koncertě letošního cyklu orchestrální zvuk komorního ansámblu. Po Komorní filharmonii Pardubice to byli tentokrát Pražští komorní sólisté, jejichž uměleckým garantem, dirigentem a zároveň i sólistou je Radek Baborák, světově uznávaný hornista, vítěz mnoha mezinárodních soutěží, vyhledávaný pedagog a svého času i sólohornista Berlínských filharmoniků.

„Kombinace hudebního a blízkého osobního přátelství je něco výjimečného, co nám dovoluje hrát spolu komorní hudbu velmi osobním způsobem.“

„Od rána do večera jsme mluvili jen o muzice a hodně jsme si to užívali. Každý věděl, co ten druhý udělal, jak to zahrál, všichni jsme byli tak vnímaví, citliví na každou notu.“

„Dnes jsme třeba lyričtější, snažíme se naši hru doplňovat o nové nálady, barvy, nový charakter, ale stále si zachováváme to, co bylo ve starších nahrávkách dobré – ten drajv, tah, energii.“

Jedním z hudebních snů Veroniky a Petra Jarůškových, stěžejních členů Pavel Haas Quartet, a proslulého klavíristy Borise Giltburga bylo nahrát klavírní tria Antonína Dvořáka. Poprvé je kompletně provedli na Dvořákově Praze v roce 2021, nyní je Supraphon vydává na CD. Nejen o vzniku nahrávky, ale také o vzájemném respektu, blízkém hudebním cítění a přátelství hovoří interpreti v následujícím rozhovoru.

„Úvodní skladbou večera bylo Adagio pro smyčce, op. 11 Samuela Barbera. Již při prvních tónech této nádherné, ale velmi melancholické skladby, běhal mráz po zádech.“

„Po poklidné zahajovací skladbě večera přišel čas na divokou, expresivní a vášnivou hru Milana Paľy v Houslovém koncertu Leoše Janáčka s názvem Putování dušičky.“

„Velmi náročný nástup tercetu po modulaci zvládli pěvci precizně a následoval ho duet výrazného a pevného barytonu a křišťálově čistého sopránu.“

Sedmý koncert Podzimního festivalu duchovní hudby se uskutečnil ve středu 11. října. Festival se po koncertech v Domu U parku a Klášterním Hradisku navrátil do chrámu sv. Mořice, kde zazněly v podání Moravské filharmonie Olomouc skladby Samuela Barbera, Leoše Janáčka a Ludwiga van Beethovena. Speciálními hosty večera byli slovenský houslista, jedna z nejvýraznějších osobností současné hudební scény s unikátním a nepřehlédnutelným stylem hry Milan Paľa, dále sopranistka Lucie Silkenová, mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia, tenorista Tomáš Černý, barytonista Tadeáš Hoza a Ars Brunensis Chorus, pod vedením dirigenta Mariána Lejavy.

„Nebylo náhodou, když prostřední z pěti festivalových koncertů se 5. října v kostele sv. Václava na Zderaze zaměřil na duchovní hudbu ukrajinských skladatelů.“

„Závěr koncertu patřil opět vokálnímu umění, v němž spočívá největší síla pravoslavné hudby.“

„Dirigent Marek Valášek s minimálními prostředky dosahuje maximálního účinu, co se vkusné uměřenosti adekvátní vybranému spektru skladeb týče.“

Do stále rostoucí řady podzimních hudebních festivalů v Praze už od roku 2010 ústrojně zapadá mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos, jehož název v překladu odkazuje na cosi ve smyslu archetypální neboli prapůvodní krásy. Nebylo náhodou, když prostřední z pěti festivalových koncertů se 5. října v kostele sv. Václava na Zderaze zaměřil na duchovní hudbu ukrajinských skladatelů. Jak víme, ukrajinská kultura a pravoslaví spolu těsně souvisejí.

„Pro mě jako pro interpretku je důležité dát prostor vřelosti, a to dokonce i tehdy, když je dějový a hudební pohyb rychlý.“

„Nevěřím na dirigentskou diktaturu. Zároveň ale vím, že reprezentuju partituru – a občas musím být jejím silným advokátem.“

„Janáček je tak silný skladatel, že mu budoucnost určitě patří.“

Pařížská Opera Bastille hraje do 17. října Janáčkovu Věc Makropulos s nestárnoucí Karitou Mattilou v hlavní roli a s krásně zrajícím Pavlem Černochem v jedné z nejdůležitějších dalších úloh. Dirigentka obnovené inscenace Susanna Mälkki v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o své profesi a o vztahu hudby a divadla v inscenacích…

„Dvanáctiminutovou třívětou kompozici, kterou vídeňská skladatelka Martines složila v roce 1770 ve svých šestadvaceti letech, řídil Fabio Luisi s nadhledem a dal jí spolu s Berlínskými filharmoniky působivý hravě barevný esprit.“

„Mozartův Koncert pro klavír a orchestr A dur přednesl Jevgenij Kissin skvěle stylově, s krystalickým zněním a velkou kreativitou.“

„Monumentální Symfonii č. 2 Es dur Franze Schmidta s velkým nástrojovým obsazením prodchl dirigent jiskřivým dramatismem.“

S ohledem na strmou kariéru držitele Grammy Fabia Luisiho je zarážející, že dirigent až ve svých čtyřiašedesáti letech debutoval 6. října u Berlínských filharmoniků. Ke koncertnímu zážitku ve Velkém sále Berlínské filharmonie přispěl významně klavírista Jevgenij Kissin, jenž je dokonce dvojnásobným držitelem Grammy.

„Můj vztah ke klasické hudbě je velmi kladný, škoda že na ni není ve společnosti kladen tak velký důraz, jak by si zasloužila. Patří totiž k našim národním klenotům.“

„Stojím si za názorem, že hudba tvoří padesát procent filmu.“

„Zastávám názor, že skladatel by měl být schopen zaranžovat svoji píseň.“

Hudební skladatel a producent Daniel Barták podědil muzikantské geny po svém otci i dědečkovi. Vystudoval však herectví a již před více než dvaceti lety se velmi úspěšně etabloval v muzikálech, a to nejen jako interpret, ale také jako aranžér a skladatel. Za hlavní roli Andreucia v muzikálu Mefisto, k němuž zkomponoval hudbu, byl dokonce oceněn v Jižní Koreji…