PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Přijde mi hluboce atraktivní, jakým způsobem klavírista tělesně vyjadřoval svoji pódiovou svrchovanost.“

„Kožuchinovo frázování bylo lidské a povědomé, podřizovalo se výpravě, měl jsem pocit, že osobně bych chtěl vést melodie úplně stejně.“

„Myslím si, že pochopení pro ten jevištní prvek je hlavní příčinou, proč v dobách Franze Liszta vznikla tradice hry zpaměti.“

Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v úterý 7. listopadu vystoupil pianista Denis Kožuchin s díly Franze Liszta a György Ligetiho. Jeho interpretace byla vkusná, povznášející, pokorná i troufalá, vzbuzovala emoce. Jen hra vysokého romantického repertoáru z not mu zbytečně ubrala na prvku nebezpečí nebo zázraku.

„Poznat něco víc o svém hlasu je naprostá nezbytnost.“

„Měl jsem všechny potřebné tóny, zazpíval bych to, ale necítil jsem se dost silný, abych roli dal opravdovou váhu, opravdovou dramatičnost, kterou potřebuje.

„Puccini toho pro můj hlas moc nenapsal. Jednou bych rád dělal Scarpiu…“

Americký basbarytonista Kyle Ketelsen, jehož příjmení prozrazuje severoněmecké předky, je mezinárodně žádaným pěvcem. Jeho nejnovějším úkolem je postava Jochanaana ve Straussově Salome v Hamburské státní opeře, která tam v říjnu otevřela Operní sezónu Arte a hraje se ještě do poloviny listopadu. Pěvec má za sebou také dlouho očekávaný debut v Pařížské opeře jako Don Giovanni a čeká ho návrat v roli Escamilla do Metropolitní opery v nové inscenaci Carmen,…

„Houslový part evokuje zklidňující se dech při upadání do spánku.“

„Rozcestí pro smyčcové kvarteto je až minimalistickou skladbou. Patrné je důkladné zužitkování barevných možností smyčcových nástrojů.“

„Posluchači se ponořili do hlubin idejí autorů a hudebního poselství, které se skrývá v jejich kompozicích.“

Patnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc pokračoval čtvrtým a předposledním koncertem. Večer s podtitulem ŠTOCHL!!/LUKEŠ!! dával již dopředu jasně najevo, že v programu budou hrát prim právě skladby Ondřeje Štochla a Jiřího Lukeše, již se zhostili i role interpretů. Kromě kompozic Štochla a Lukeše zazněly i díla Sofie Gubajduliny a Pavla Zemka-Nováka.

„V současnosti má Voseček v seznamu svých opusů opery čtyři, hudbu ke dvěma filmům a přes dvacítku dalších skladeb.“

„Tři hlavní editoři sbírky byli odsouzeni za rouhání a za veřejné pohoršení.“

„Bruckner ji stále přepracovával, poněvadž se snažil lépe a lépe zvukomalebně vyjádřit romantiku přírody.“

Stalo se dobrým zvykem, že naše přední symfonické orchestry podporují soudobé skladatele, ať už rezidenčními pobyty nebo přímými objednávkami děl. Tradicí se to stalo i u Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který si na úvodní koncert letošní sezóny pod vedením hostujícího dirigenta Roberta Jindry objednal skladbu u česko-rakouského skladatele Šimona Vosečka. Světová premiéra zazněla za účasti skladatele v pondělí 6. listopadu v Rudolfinu.

„Nadešel čas, aby i Dvořákova hudba, od jejíhož vzniku uplynulo více jak jedno století, se stala předmětem hledání původního tvaru, v jakém byla vnímána dobovými posluchači.“

„Jako výsledný tvar nás potěšil vláčný, v dílčích úsecích agogicky bohatě utvářený tempově-melodický průběh hudebního dění, svou proměnlivostí subjektivněji tónovaný, než na jaký jsme zvyklí v podmínkách současného, spíše věcného a rychlejšího sdělení.“

„Také v Osmé symfonii – komponované i uvedené o dva roky dříve než předehra V přírodě – bylo i pro oko potěšením sledovat výkon Marka Štryncla.“

Doba, kdy převládal názor, že stylově poučená hudební interpretace se vztahuje jen na historicky vzdálená období hudební historie, je nenávratně pryč. O tom, že takzvaně stará hudba nutně nemusí být jen hudba starobylá, a že předmětem revivalistického zájmu se může stát dokonce odkaz národních klasiků 19. století, přesvědčil koncert souboru Musica Florea 31. října v kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze.

„Ve tři hodiny odpoledne mi ještě nestihl vytrávit těžký oběd, naopak během druhé poloviny koncertu už z důvodu nedávného posunu času byla příliš brzy tma.“

„Z Geniušene jsem obecně měl dobrý pocit, v její povaze opravdu je něco osobitě energického a umí jít s kůží na trh.“

„Možná jsem nedokázal strávit program, ve kterém mi chyběla nějaká pořádná ‚odměna‘, něco, co by mě dokázalo pomyslně víc roztancovat nebo rozezpívat.“

V neděli 5. listopadu v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného proběhl jediný odpolední koncert, který se zároveň jako jediný konal mimo Dvořákovu síň Rudolfina. Schopná klavíristka Anna Geniušene vystoupila v Sále Martinů na pražské HAMU s myšlenkově podnětným programem, který však v koncertní praxi možná příliš nefunguje.

„Pianistka dokázala svou duchovní ‚prorostlost‘ s příjmením Páleníček.“

„Dílo s temným námětem a ponurého vyznění hrála citlivě i s rozmyslem, přesto však mohla sušší pedalizací podtrhnout jeho naturalismus.“

„Tzv. ‚perličkovou‘ techniku a schopnost rovné hry v závratném tempu Jitka Čechová projevila v kratší Toccatě Jaroslava Ježka. Kratší, o to více však hutné.“

Nejen Klavírní festival Rudolfa Firkušného v těchto dnech sytí Prahu klavírním uměním. 6. listopadu se v Anežském klášteře o slovo přihlásil i bechsteinovský cyklus Hybatelé rezonance, představující tuzemské pianistické špičky, a tentokrát program obstarala Jitka Čechová, známá specialistika přes dílo Bedřicha Smetany. V poslední době se však „první dáma českého klavíru“ vydává i do mladších českých vod a právě poslední pondělí představila pečlivě dramaturgicky vystavěný recitál zahrnující například i skladbu Josefa Páleníčka, jejího tchána.

„Studie pro smyčce je skladba, kterou Haas napsal v Terezíně. Dirigoval ji tam také zachránil Karel Ančerl.“

„Druhým číslem byl Koncert pro trubku a smyčcový orchestr dalšího brněnského skladatele, Petra Fialy.“

„Po přestávce zaznělo Rekviem d moll Wolfganga Amadea Mozarta, na které se publikum především těšilo. V podání Jihočeské filharmonie znělo v sále Besedního domu úměrně prostředí.“

Český filharmonický sbor Brno má za sebou rušnou zahraniční sezónu, ale ve svém městě nezapomíná na abonenty. Na druhém abonentním koncertě, který se konal v neděli 5. listopadu v Besedním domě, se představil sbor spolu s Jihočeskou filharmonií z Českých Budějovic, kterou řídil Marek Šedivý, dirigent opery Národního divadla moravskoslezského.

„Každou operní inscenaci připravujeme ve dvojím dirigentském obsazení. Je vždy výhodou mít k sobě kolegu, na kterého je člověk zvyklý. Vědět, co můžeme jeden od druhého očekávat.“

„Každá repríza opery je vždy svým způsobem novou premiérou. Takový adrenalin na symfonickém koncertě nezažijete.“

„Na léta strávená v Kantiléně se nedá zapomenout. Tyto okamžiky mi jasně nasměrovaly cestu uměleckého i osobnostního růstu.“

Jakub Klecker patří ke střední generaci dirigentů a sbormistrů, kteří se dokáží energicky prosazovat. Působí stabilně v Janáčkově opeře Národního divadla Brno, pravidelně hostuje v opeře Národního divadla moravskoslezského a diriguje tuzemské symfonické orchestry. V současné době má za sebou dvě stěžejní premiéry českých oper, v Brně nastudoval a provedl Dvořákova Jakobína, v Ostravě obnovenou premiéru Smetanova Tajemství…

„Měla jsem dojem, jako bych byla na návštěvě u pana profesora Klánského v obýváku a jen tak mimochodem poslouchala Beethovenova díla z různých tvůrčích období.“

„Čas plynul napříč variacemi tak přirozeně, vše se dělo tak nějak samo, agogika i hudební struktura se vynořovala tak, jak jí bylo vlastní.“

„Oproti Ivanově ‚zenovému klidu‘ první poloviny koncertu přišel Lukáš s velkou energií, kterou dal do své interpretace dal od první noty.“

V neděli 5. listopadu se v rámci festivalu Rudolfa Firkušného uskutečnil koncert v Dvořákově síni pražského Rudolfina. Vystoupil na něm renomovaný klavírista Ivan Klánský s díly Ludwiga van Beethovena a pro druhou polovinu koncertu si přizval svého syna Lukáše, společně provedli čtyřručně druhou řadu Dvořákových Slovanských tanců. Večer, kdy na některých místech v České republice bylo možné pozorovat polární záři, se v Rudolfinu nesl také v duchu něčeho nebeského.

„První festivalový večer stanovil laťku kvality neobyčejně vysoko.“

„Interpreti Mozarta hráli naprosto přesně, s lehkostí, noblesou a zpaměti, jako ostatně celý svůj pražský program.“

„Pro posluchače, kteří Svěcení jara znají z orchestrální verze, je nepředstavitelné, že by toto dílo mohlo existovat jen v jednom témbru. Jussenovi nás však přesvědčili o tom, že i v této restriktivní verzi může dílo fungovat.“

Klavírní festival Rudolfa Firkušného vstoupil letos již do druhého desetiletí své historie. V Praze se koná v návaznosti na Pražské jaro každoročně na podzim. Současný ročník je sestaven z pěti koncertů ve Dvořákově síni Rudolfína a v Sále Martinů HAMU.

„David Radok se podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf.“

„Nelehkým úkolem pro Kučeru bylo zvolit vhodný hudební jazyk, který by konvenoval s Puccinim a současně byl autentický.“

„Sympatické na Radokově režijním přístupu je zejména to, že používá scénu výtvarně jen strohou, či spíše náznakovou.“

Projekt Don Buoso, Gianni Schicchi měl v pražském Národním divadle 3. listopadu 2023 premiéru a Radok se na něm podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf. Tím dobrým nápadem bylo uvedení opery Gianni Schicchi Giacoma Pucciniho v novém inscenačním kontextu. Dříve se tato komická jednoaktovka na operních scénách uváděla ve spojitosti s různými jinými, rovněž jednoaktovými tituly. Nešlo však o spojení pevně ustálená.

„První koncert Pražského symfonického orchestru byl anoncován na 15. října 1933 pod dirigentem Karlem Marchhartem.“

„Protože se představení na Vinohradech konalo od 19:30 a zahajovací koncert Pražského jara začínal ve 20:30 ve Smetanově síni, vidíme praxi přetrvávající u některých těles dodnes: totiž dva koncerty ve stejnou dobu na různých místech pod hlavičkou stejného tělesa.“

„Pražský symfonický orchestr byl veden během protektorátu Antonínem Mariou Nademlejnským, známým doprovazečem Emy Destinnové.“

Název Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK je od r. 1952 tak dobře zavedené jméno v českých zemích, že souběžná existence původně dvou orchestrů, tedy Pražského symfonického orchestru a Orchestru F. O. K., trvající minimálně až do r. 1946, je poměrně neznámá. Situaci navíc ještě komplikuje skutečnost, že se dnešní pražský orchestr pro zahraniční zájezdy vyhýbá složitému názvu a v cizině používá anglický nebo německý název Prague Symphony Orchestra, resp. Prager Symphoniker.

„Martin Glaser a šéf opery Jiří Heřman připravili velké entrée ministru kultury Martinu Baxovi, aby společně, před zraky publika, stvrdili podpisem Memorandum o spolupráci.“

„Na jevišti seděli členové orchestru Janáčkovy opery a čekali na svoji příležitost se konečně ukázat v záři reflektorů, zatímco jindy jsou bezpečně ukryti v příšeří orchestřiště.“

„Zdá se, že Festival Janáček Brno 2024 má dobře našlápnuto a je se na co těšit, ta smršť světových Janáčkovských inscenací v hvězdném provedení, to v Brně ještě nebylo!“

Festival Janáček Brno je bienále, které bude realizováno v listopadu roku 2024, tedy v roce České hudby. Jeho „nastartování“ koncertem už v sobotu 4. listopadu 2023 však mělo své důvody. Byla odtajněna dramaturgie festivalu a jednotlivé tituly jdou již do prodeje a představitelé Národního divadla v Brně, kteří jsou organizátory, dostali dar od Ministerstva kultury – memorandum o spolupráci pro rok 2024 i 2026 a zajištěné financování. Tohle velkorysé startovné přijel stvrdit ministr kultury osobně.

„Ve skladbě Č. 36 – ‚NONcert pro lesní roh‘ Richarda Ayrese jde o hudbu svým způsobem programní, respektive o její vtipnou a nekompromisní karikaturu. A zároveň o podívanou scénickou.“

„Dirigent Chuhei Iwasaki s Filharmonií Hradec Králové prokázal smysl pro dramatičnost i nejednoznačnost situace.“

„Teď již jde jen o to, aby se z provedených skladeb nestaly po českých premiérách hned derniéry. Přítomnost rozhlasových mikrofonů však v tomto směru dává naději.“

Vyvrcholením devatenáctého ročníku Hudebního fóra Hradec Králové, festivalu soudobé zahraniční orchestrální tvorby uváděné v českých premiérách, se stal v pátek 3. listopadu třetí koncert, tematicky zaměřený na skladby související s operami tří současných skladatelů, pojmenovaný ovšem po „koncertantním“ dílku uvedeném v jeho středu a výrazně využívajícím divadelních prvků. Publiku v Sále Filharmonie Hradec Králové, ale i posluchačům Českého rozhlasu D-dur, se tak dostalo vzácné možnosti seznámit se s kompozicemi, jejichž živých provedení se zřejmě vyskytne v našich končinách jako příslovečného šafránu i v blízké budoucnosti. Ve všech případech přitom šlo o hudbu sdělnou a posluchačsky vstřícnou, což dokázalo její vřelé přijetí vyjádřené nadšeným, upřímným a dlouhotrvajícím potleskem auditoria. V dobrém světle se opět předvedla domácí Filharmonie Hradec Králové, jejíhož řízení se tentokrát ujal v Česku již řadu let trvale usazený dirigent japonského původu Chuhei Iwasaki.